Novinky Mediální výstupy

Zneužili čeští sociální demokraté institutu obstrukce k rozkladu chodu dolní komory českého parlamentu s cílem bezohledně ochromit tuto zemi v sílící bouři evropské ekonomické a politické krize? Ano, zneužili! 

 

Obstrukce jsou v každé vyspělé demokracii upraveny jednacím řádem. Ve Velké Británii, odkud politický pojem "obstrukce" pochází, i v USA, kde byly obstrukční postupy s úspěchem opakovaně použity. 
 

V každé z těchto demokracií má pojem obstrukce jasné a přesné vymezení. 

Žádný z řečníků se nesmí odchýlit od projednávaného tématu. Chce-li obstruovat debatu například o reformě důchodového systému, nemůže zneužívat přiděleného času třeba předčítáním kapitol z Dickensovy Kroniky Pickwikova klubu. Řídící schůze má právo mu okamžitě vstoupit do řeči, či mu přidělené slovo odebrat. 
 

Řečník, vystupující v britském parlamentu, nesmí mít řeč napsanou. Smí použít pouze základní poznámky a je povinen mluvit "spatra". 
 

Do sněmovního sálu dolní komory britského parlamentu si poslanci sice smějí přinést noviny, nesmí je však veřejně číst. Totéž platí o počítačích - jejich použití je při jednání sněmovny zakázáno. 

S bídnou džunglí české obstrukční anarchie nás čeští sociální demokraté seznámili dokonale. 

V době, kdy řecký socialistický premiér Papandreu rezignoval a přiznal krach řeckých veřejných financí - čeští sociální demokraté blokovali sněmovnu koktáním z Bible. 
 

V době, kdy Itálie stojí před krachem, který už vážně nikdo není schopen prostřednictvím zázračného "záchranného fondu" zaplatit, se někteří čeští sociální demokraté zesměšňují používáním anglických ekonomických termínů, které ani neumějí vyslovit (natož aby tušili, co je jejich obsahem). 

Zatímco francouzský ministerský předseda neočekávaně předkládá mohutný balík škrtů v legendárně pohodlném francouzském sociálním systému (mimochodem s dalším zvýšením věku odchodu do penze), čeští sociální demokraté hulákají o stížnosti k Ústavnímu soudu, neboť jim koalice "odepřela právo na svobodu slova". 
 

A přesně v ten den, kdy zástupce čínské (komunistické) vlády sdělil zkoprnělým evropským demokratům a vyslancům tzv. Evropského záchranného fondu, že "předlužení Evropy je evropský problém, na jehož řešení se Čína nebude podílet", oznámil vůdce českých socialistů Sobotka, že pokud sociální demokraté vyhrají v příštích parlamentních volbách, reformy buďto upraví nebo přímo zruší. 
 

Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůře, namlouvají si zřejmě opoziční poslanci a tlačí na pilu dál. Při vědomí neklidu a ekonomických potíží, které se České republice nevyhnou, by naše parlamentní demokracie proto měla ve vlastním zájmu učinit pár drobných - a poměrně rychle proveditelných změn. 
 

Co takhle v Jednacím řádu Parlamentu České republiky jasně vymezit pravidla stanovující, kde končí parlamentní obstrukce a začíná teror? V tomto kontextu považuji povinnost kteréhokoliv z poslanců vystupovat "bez papíru" za požadavek zásadní. Výstupy některých poslanců by tak s jistotou učinily ze silvestrovského večera nepřekonatelný "second-hand bazar" politického humoru. 

Předsedající a řídící schůze musí mít právo odebrat slovo tomu z řečníků, který nebude diskutovat k projednávanému tématu. 
 

Existuje prokázaný a měřitelný vztah mezi délkou i počtem vystoupení poslanců a přítomností televizních kamer ve sněmovně. Omezení přímých přenosů z jednání sněmovny tak ušetří nejen část nákladů daňových poplatníků, kteří musí nedobrovolně hradit provoz neefektivního kanálu veřejnoprávní televize a zklidní rozdrásané nervy několika mála nepoučitelných diváků, ale zejména zásadně omezí chuť poslanců "producírovat se". 
 

Když už tedy v části poslaneckých lavic vládne milá nálada nepolíbené divadelní naivky, že ekonomický a politický chaos ve světě kolem nás se Čechů nijak netýká, tak by alespoň pokus o pár prostých opatření, která mohou vnést o kousíček více řádu do české parlamentní koridy, byl pokusem záslužným.