Novinky Mediální výstupy

Vážení spoluobčané,dovolte, abych se s vámi podělil o své dojmy ze slavnostního večera k 28.10. u příležitosti výročí založení samostatné československé republiky, který se tradičně konal v Bartoňově sále novoměstského zámku.

Den vzniku samostatného československého státu, který si každoročně připomínáme, je jedním z nejvýznamnějších dnů v naší národní historii. Československá republika před 105-ti lety vznikla bez násilí a bez obětí na životech, což bylo v té době při vytváření národního státu naprosto ojedinělé a možná i málo doceněné. Dnes to můžeme cítit víc než kdy jindy. V době válečných konfliktů na Ukrajině nebo v Izraeli, kdy ze strany agresorů dochází k narušování jejich suverenity a bohužel i zvěrstvům na civilních obyvatelích, si musíme vážit své samostatnosti a tyto válečné snahy a činy tvrdě odsuzovat.

28. říjen je pro nás příležitostí k příjemnému setkání s možností se kulturně a duševně povznést. Tento den máme již tradičně spjatý s udělováním ocenění význačným osobnostem našeho kulturního a společenského dění. Jejich výběr každý rok probíhá na základě návrhu kulturní komise a následném rozhodnutí Zastupitelstva města.

Letos bylo uděleno Poděkování města manželům Rybáčkovým za práci pro naše město v oblasti kultury a školství. Jaroslav a Irena byli dlouholetými vedoucími Novoměstské filharmonie a smíšeného pěveckého sboru Kácov, se kterými se úspěšně zúčastnili řady českých i mezinárodních hudebních festivalů, koncertů a soutěží. V současné době se věnují žákům studujícím hru na housle, violu, violoncello v ZUŠ Bedřicha Smetany Nové Město nad Metují a především studentskému smyčcovému orchestru Archi con Brio.

Čestné občanství města in memoriam bylo uděleno paní Daně Němcové, české psycholožce, kritičce a disidentce komunistického režimu, která prožila velkou část dětství právě v našem městě. Paní Němcová byla jedna z prvních signatářek Charty 77, v níž později také vykonávala roli mluvčí, a spoluzakladatelka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Po sametové revoluci byla v letech 1990–1992 poslankyní Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí. Bylo mi velkou ctí toto ocenění předat do rukou jejího syna Ondřeje Němce, také disidenta a známého dokumentaristického fotografa a vnučky Miriam. Nepřijeli sami. Pan Němec k nám přivezl i své dvě sestry. Hned při prvním pohledu na ně jsem musel konstatovat, že maminku jen tak nezapřou . Jsem moc rád, že po závěrečném koncertu byla možnost si s Němcovými alespoň krátce popovídat. Příjemné bylo poslouchat, že paní Němcová považovala Nové Město nad Metují za svůj domov, kam se ráda vracela, setkávala se zde i nadále se svými známými z dětství i s lidmi, které v průběhu let potkávala na různých akcích pořádaných přímo zde nebo v blízkém okolí.

Po předání ocenění následovalo ještě předání finančního daru Novoměstské filharmonii jako příspěvek na pořízení bicích nástrojů, na které v současné době probíhá i veřejná sbírka. Ten se vybral 16. září 2023 při akci Dny evropského dědictví, kdy ukrajinští dobrovolníci žijící v současné době v Novém Městě nad Metují, na akci napekli a navařili jejich národní jídla. Ta se potom podávala za dobrovolný příspěvek a právě ten byl určen pro Novoměstskou filharmonii. Za celý den se vybralo celkem 7.394 Kč.

O nápaditý závěrečný hudební program se postaraly dvě mladé dámy z Novoměstské filharmonie, které na své smyčcové nástroje zahrály několik známých skladeb z filmové a populární hudby.

Úplnou tečku za slavnostním večerem udělala pietní slavnost na náměstí Republiky, kde byly položeny věnce a kytice k pomníku Padlých a hlasy zvonů z některých novoměstských věží, které se ve 21 hodin již po 20. připojily k mezinárodní akci „Mírové zvony pro Rovereto“ podporované i Československou obcí legionářskou.

Na konec mého ohlédnutí mi to nedá a musím si trochu postesknout nad slabou návštěvností oslav našeho nejvýznamnějšího státního svátku. Vím, že ten letošní vyšel na sobotu, před kterou navíc děti měly dva dny prázdniny. V městské části Vrchoviny se rozjíždělo posvícení a určitě i jinde nebyla o společenské nebo kulturní akce nouze. Mějme prosím ale na paměti, že pokud si přestaneme připomínat události spojené se založením našeho státu a naši novodobou historii obecně, nebudeme už tím pádem předávat dalším generacím to, co si z mladé republiky neseme v sobě. A to je národní hrdost, tolerance, zdravý úsudek a soudnost. Říká se, že národ, který nezná svou historii, původ a kulturu, je stromem bez kořenů. Ten se potom může snadno vyvrátit. To nesmíme dopustit. Proto bych byl rád, kdyby se nás napřesrok sešlo o mnoho víc.