Jakže se to počítá míra zadlužení státu?
14. listopadu 2011
Prý že vláda ztrácí kontakt s realitou, tvrdil předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka minulý týden v Právu, když reagoval na předchozí komentář premiéra Petra Nečase.
Pan Sobotka odmítl premiérovu kritiku a naopak se holedbal politikou sociální demokracie, která prý měla zadlužení ČR bezpečně pod kontrolou. A připomíná "fakta", že když on byl ministrem financí a když Jiří Paroubek (samozřejmě že toho již se skromností sobě vlastní přímo nezmínil) v roce 2006 předával pravici vládu, byla míra státního zadlužení, tj. zadlužení veřejných financí, 29,4 procenta HDP, a že ta hodnota zadlužení byla stejná jako před čtyřmi lety, kdy sociální demokracie v roce 2002 podruhé vytvořila vládu.
Dodává, že tato hodnota byla jedna z nejnižších v EU. Fakta pana Sobotky však jsou – jako obvykle – poněkud redukovaná, neúplná, zamlčuje podstatné okolnosti. Za čtyři roky špidlo-grosso-paroubkovy soc. dem. vlády rostla česká ekonomika v jednotlivých letech i o více než šest procent ročně. Relativní výše zadlužení veřejných financí je ostře sledovaný dluhový indikátor. Proto se omlouvám ekonomům, kterým v mém pohledu bude chybět vliv úrokových sazeb placených ze státního dluhu, ale realita je taková, že s růstem ekonomiky přiměřeně narůstá také výběr daní, takže se přirozeně zvyšuje množství peněz, které má vláda k dispozici. Pokud v této situaci vláda udržuje zadlužení na stejné úrovni, znamená to logicky, že si dále půjčuje. Kdyby totiž neutrácela více, než společnost vyprodukuje, a vystačila si s přirozeným nárůstem příjmů, dluhy by zůstávaly stále stejné a míra zadlužení by se snižovala.
Takže ještě jednou jiným úhlem pohledu: vláda ministra financí Sobotky v letech 2002– 2006 ČR razantně zadlužovala. Že přitom udržela stejnou míru zadlužení pod 30 % HDP, je možné jen díky vysokému, až šesti procentnímu růstu HDP, který převyšoval výši úrokových sazeb, za kterých si sociálnědemokratická vláda půjčovala peníze.
Ještě než mě Bohuslav Sobotka obviní, že propad ekonomiky a příjmů státu způsobila politika vlád pod vedením ODS po roce 2006, chci říci, že důvodem propadu ekonomiky a příjmů státu je především ekonomická recese ve vyspělých evropských zemích. Na naší ekonomice, která celých 70 procent své produkce uplatňuje na zahraničních trzích, se takový vývoj nemohl nepodepsat.
Co dnes pravice vyčítá předchozím vládám sociální demokracie, je neschopnost udělat cokoli pro stabilizaci veřejných financí právě v době vysokého ekonomického růstu. Kdyby tehdy Bohuslav Sobotka konal, tak by tato vláda nemusela přijímat tak výrazná opatření na výdajové stránce veřejných rozpočtů.
Naštěstí vlády ODS zahájily opatření na výdajové i příjmové stránce již v roce 2007, a proto nemusíme na rozdíl od státu snižovat příjmy občanů o desítky procent.
Vrátím-li se tedy k počátečnímu tvrzení Bohuslava Sobotky, musím konstatovat, že si nejsem vědom toho, že by naše vláda ztrácela kontakt s realitou. Naopak se zdá, že Bohuslav Sobotka v takovém kontaktu nikdy nebyl.
Ing. Petr Bendl
předseda regionálního sdružení
poslanec PČR
ministr zemědělství
Štítky:
daně a veřejné finance