Novinky Mediální výstupy

Nechci kandidovat na předsedu proti Petru Nečasovi. Rád bych se ucházel o prvního místopředsedu nebo místopředsedu. Mé rozhodnutí bude záležet na podpoře, kterou získám u členské základny.

Svou kandidaturou dáváte najevo nespokojenost s tím, jak pracuje současné vedení ODS. Otázka zní: Co chcete dělat jinak?

Musím říct, že současné vedení neplní to základní, co by mělo, tedy být silným zázemím a silnou oporou pro lídra. Mají to být lidé, kteří dokážou pracovat s členskou základnou, nést politické ideály a také krýt záda svému předsedovi, aby nemusel být on nosičem všech – i nepříjemných – témat. Tento názor se průřezově ozývá v celé ODS.

Takže vy byste chtěl Petru Nečasovi krýt záda líp, než mu je dnes kryjí kolegové Drobil, Němcová, Pospíšil a Vondra?

Je to tak. Ale to je jen jeden z důležitých atributů členů grémia. Další je třeba schopnost šířit věci týkající se ideového programu.

Pojďme mluvit konkrétně: Jaké ideje chcete šířit? Co ODS chybí?

Myslím, že nemáme zrovna čitelnou vizi, jak má vypadat tento stát třeba za pět, sedm, deset let. Pokud sleduje řadový člen strany naši účast ve vládě, může mít pocit, že převládají rozhodnutí, která řeší konkrétní ekonomické problémy, někdy od rozpočtu k rozpočtu, aniž bychom se zabývali tím, co bude rozhodovat o úspěšnosti země třeba za deset let. Pro mě je to například problematika technického školství. V takových věcech je třeba se dohodnout na konkrétních změnách, o těch diskutovat...

Neboli: nediskutovat jen o tom, kde škrtat, omezovat a co zdanit?

Ano. Někdy mám pocit, že hádce o jednu dvě miliardy v rozpočtu věnujeme velmi mnoho času a energie, ale přitom máme velmi málo času a energie na to, abychom došli ke shodě právě u toho technického vzdělávání. To je problém, o kterém se šest let mluví. Všichni vidí, jak nám mizí technická generace pod rukama, že na ní vždycky stál český průmysl, na kterém zase dodnes velmi dobře stojí česká ekonomika. Tohle jsou dlouhodobé programové vize, které ODS musí nést, a ne vypadat, že pouze tu škrtá nebo přidává miliardu.

Někteří vaši kolegové dokonce sdílejí názor, že se ODS ocitá ve vleku TOP 09 a jejího lídra Miroslava Kalouska. Souhlasíte s tím?

Myslím, že Petr Nečas je politik, který přichází na jednání ekonomických ministrů, na koaliční jednání, a vždycky se snaží nést nějaký konsenzus a ten držet. V tom jej respektuju. Ale myslím, že úkolem grémia ODS vůči členské základně i vůči veřejnosti má být prezentace našich ideálů, se kterými do toho jdeme. Členská základna někdy ani neví, s čím jsme do jednání šli, a zná až ten výsledek, který si často TOP 09 mediálně odprezentuje rychleji, takže ono to nakonec vypadá, že ODS jenom ustupovala.

Kdy jste měl tento pocit?

Třeba když jsme řešili výdajové paušály nebo konkrétní debaty o daňových balíčcích. O těchto tématech jsme nikdy předem nediskutovali ani s novináři, ani s členskou základnou. Takže to pak vypadá, že ODS jen přijímá to, co prosazuje někdo jiný.

Skoro se mi zdá, že si musíte v lecčems rozumět s šesticí rebelujících poslanců ODS, kteří se staví na zadní a odmítají vyšší DPH.

Tak v tomhle kroku si s nimi nerozumím. To není žádný ideový střet. Tím by to pro mě bylo v momentě, kdy by jej prezentovali ve chvíli, kdy se měnil půdorys koalice a kdy bylo jasné, že ODS bude potřebovat vždycky 51 hlasů. Byl tehdy už známý rámec toho balíčku a nikdo z nich nedeklaroval, že s tím bude takovýhle problém.

Nicméně s rebely se vyjednává, dělají drahoty, že i na druhý pokus budou proti. A přitom s návrhem premiér spojil žádost o důvěru. Jak to vidíte? Padne vláda?

Neumím si představit, že by tito poslanci, kteří kandidovali za ODS, v zájmu hájení pravicových ideálů a menších daní položili vládu, pak by to možná skončilo předčasnými volbami a po nich by přišla vláda levicová, která daně na osm let zvýší mnohem víc. Tohle si musí všichni, i ta šestice poslanců, zvážit.

Už od jara jste v pozici velmi křehké vlády, závislé na přeběhlících. Té vlády, kterou premiér Nečas nechtěl a říkal, ať jsou raději předčasné volby. Nemělo se zvolit toto řešení už tehdy, když se Věci veřejné rozpadly?

Vláda pro mě má smysl v momentě, kdy v ní ODS dokáže prosazovat svůj program, ideály, které nese, byť kompromisně změněné v koalici. Kdyby to ale prosadit schopna nebyla, tak je třeba politickou mapu přenastavit. I s tím důsledkem, že to může pro českou ekonomiku a vůbec Českou republiku znamenat z pohledu pravicových politiků a voličů horší cestu.

Berete v úvahu i důvěryhodnost vlády? Když vládnete za cenu zoufalého hledání většiny jednoho hlasu, může to působit jako držení se křesel za každou cenu. Nebo máte za to, že voliči ocení vládnutí za ztížených podmínek?

Důvěryhodnost vlády je důležitý atribut, ale ne vždy ho v mediálním světě dokážou politici sami vytvořit. Pohled lidí na to, co se děje ve společnosti, dnes velmi významně tvoří politici a média. Nejsem třeba zastáncem toho, aby politici neustále mluvili o tom, jaká je krize. Protože jsem přesvědčen, že když to budou dělat politici s médii, tak jsou skutečně schopni docílit toho, že se sníží domácí poptávka, lidé si budou ukládat peníze...

Přesně to se přece stalo.

Ano. A já byl ten, kdo premiérovi říkal, že máme ukazovat víc tu optimistickou variantu. Navíc si nemyslím, že bychom tím něco lakovali na růžovo. Čím víc jezdím po Evropě a po světě, tím víc jsem přesvědčen, že se v České republice pořád žije velmi dobře, že tady máme obrovský potenciál a že to chce právě ty dlouhodobé strukturální změny. Vrátím se ale k té důvěryhodnosti: ne vždy můžete všechny ekonomické kroky veřejnosti vysvětlit tak, aby je přijala. Všimněte si, že některé vlády, které udělaly opatření, jež se promítnou pozitivně až za více let, prohrály volby a nastoupily strany, které dělají věci, které zemi dlouhodobě spíš poškozují. Průměrný občan přeci nesedí doma a nepočítá si růst HDP. Lidé vnímají silně informace z médií. Ta důvěryhodnost je velmi složitě ovlivnitelná.

Do ODS jste vstoupil relativně nedávno: v roce 2003. To už byla pryč Klausova éra. Proč až tehdy?

To bylo tak, že jsem do roku 2002 studoval v Praze na lékařské fakultě a pak jsem se vrátil zpátky do Českých Budějovic. Tam jsem pracoval, tam jsem se usadil a vstoupil do strany, měl jsem čas se tomu věnovat.

Takže to není tak, že by vás ODS přesvědčila až příchodem „svěžího vánku“, Mirka Topolánka?

Vůbec ne. Já považuju Václava Klause za skutečně jednu z velkých postav české politiky. Je velmi dobře a precizně schopný formulovat svoje názory, a to teď nechci polemizovat, jestli jsou vždycky dobré, nebo špatné. České republice by prospělo, kdyby takových politiků schopných prezentovat své odvážné názory bylo víc. To jsou ty ideové debaty, které třeba právě ve vztahu k Evropské unii musí ODS odvést. Politici nejsou často v Bruselu ochotni se postavit a jako jediní říct: „Počkejte, tohle nemůže fungovat.“ Nebo: „Tohle stojí moc peněz.“ Což mimochodem umí i Petr Nečas. Až bude takových osobností, jako je Václav Klaus, v ODS víc, tak to bude super.

Teď jste se jistě zalíbil na Hradě. Ale myslím, že nástupci Václava Klause ve vedení ODS z vás takovou radost mít nebudou. Kam se podle vás ti schopní politici v ODS ztratili?

Ta strana se bezesporu změnila. Vstoupila do ní řada lidí jiné generace, než byli ti zakládající členové. Tohle je problém nejen ODS, ale i jiných stran, včetně ČSSD. Všem by prospělo víc odvážných politiků schopných nést tu politickou ideu, která by mohla být i konfrontační, komplikovaná, ale vedla by k debatě.

Vy jste také z té „jiné generace“ politiků. Dokonce vás, myslím, jak Mirek Topolánek, tak Petr Nečas tak zvláštně stigmatizovali: prodloužená ruka jihočeského kmotra ODS Pavla Dlouhého. Jak jste se s tím vypořádal?

Tohle jsem si musel odžít. Musím říct, že vyjádření Mirka Topolánka o kmotrech a Pavlu Dlouhém považuju za velmi nešťastné. Rozumím tomu, že lze kritizovat napojení politiků na lidi, kteří nejsou v politice, nejsou vidět a mají napojení na byznysové zájmy. Ale to není Pavel Dlouhý. To je dlouhodobý šéf jihočeských zemědělců, člen výkonné rady ODS, šestnáct let je místostarostou Hluboké, kde asi těžko mohl zmanipulovat výsledky voleb. Přijde mi tudíž velmi nefér označit jej za kmotra.

Proč to tedy Topolánek udělal?

Ztrácel podporu v členské základně a potřeboval si vytvořit nepřítele, byla to mocenská strategie.

A proč na to v roce 2010 navázal Nečas, když apeloval na delegáty kongresu, ať nevolí prodlouženou ruku šedé eminence?

To byla ta mediální doba, kongres se nesl v atmosféře souboje čistých a nečistých. A to je právě problémem současného vedení strany: bylo zvoleno v téhle atmosféře, ale přitom vůbec neodpovídá tomu, jak by si nastavil svůj tým každý manažer.

Mezi vámi a Nečasem je ještě jeden rozdíl: on je odpůrcem velkých koalic v krajích i městech, vy jste byl zástupcem jihočeského hejtmana z ČSSD.

Měli jsme dvě možnosti: buď nechat v jižních Čechách vládnout ČSSD s komunisty, nebo udělat velkou koalici. Ta velká koalice nám umožnila držet velmi klíčové resorty a udržet například nemocnice jako akciové společnosti. Jsem přesvědčen, že městu či kraji často víc prospěje nějaká politická dohoda s kompromisem, než že se každé čtyři roky nějaký projekt nastaví, začne a pak končí.

Petr Nečas to vidí jinak...

To je proto, že on tam nežije. Já vím, co tam pro ty lidi má hodnotu. Politika pro obyčejné lidi ztrácí smysl, má-li být jen vyhroceným střetem idejí v parlamentu. Neseme přece konkrétní reálnou odpovědnost za svět, ve kterém žijeme a budou žít naše děti.

Jak se svými názory uspějete na kongresu ODS, uvidíme po krajských volbách. Ale kdybyste si měl tipnout, kde budete za další dva roky: znovu anesteziologem v jižních Čechách, anebo předsedou ODS? Čemu věříte víc?

Teď bych si netipoval. Těch posledních deset let mě naučilo přijímat všechny zvraty v mém životě s pokorou a být připraven vždycky všechny výzvy nějak řešit. Připraven jsem na všechny varianty.

Takže na obě, které jsem řekl?

Na všechny.

(Autor: Jiří Kubík)