Rodičovský příspěvek bych nezvyšovala
(FORUM 24) Poslankyně Jana Bačíková dlouhodobě deklaruje, že ona sama by uvítala razantnější ozdravování státního rozpočtu. V rozhovoru pro deník FORUM 24 popisuje, kde by se mělo více šetřit, ale i to, proč to momentálně nešlo. Jako starostka moravské obce také popsala svůj názor na spotřební daň na tiché víno.
Dlouhodobě podporujete pravicovou politiku a obecně i tzv. nepopulární opatření. Jak hodnotíte vládní konsolidační balíček?
Tempo zadlužování České republiky je hrozivé. Je neblahým dědictvím předchozích populisticko-socialistických vlád. Kdybychom nyní nedokázali šlápnout na brzdu, situace by se už za několik málo let vymkla z rukou a odnesly by to naše děti a naši vnuci. A to nikdo rozumný a zodpovědný nemůže dopustit.
Jsme první vládou naší země po deseti letech, která má odvahu přijít s důchodovou reformou. Zrušíme 22 daňových výjimek, DPH bude mít nově dvě sazby, čímž se celý systém zpřehlední. Snižujeme o 5 % provozní výdaje na každém resortu, objem platů ve státní sféře… Asi není nutné vyjmenovávat všechna opatření, která naše vláda chystá. Jsem přesvědčena, že opatření, která představujeme, se snaží být vyrovnaná tak, aby výrazně nezasáhla žádnou sociální skupinu v zemi. Škrty jsou vždy nepříjemné, ale věřím, že je to přijatelná cena za budoucí prosperitu pro všechny pracující a podnikající v naší zemi.
Je něco, co vám osobně v tomto balíčku chybí a byla byste ráda, aby se pro to našla politická vůle?
No samozřejmě, každý z nás má jinou představu a i v rámci naší sociální bubliny nás něco více bolí, něco nám více vadí. Každopádně jde o koaliční kompromis pěti stran, a i když můžu mít k některým krokům výhrady, jde o poměrně dobrou alternativu ke stabilizaci veřejných rozpočtů. Nebudu rozpitvávat jednotlivé kroky, sama bych ještě více škrtala ve výdajích státu a naopak držela nižší daňovou zátěž, ale chápu, že zde jde hlavně o politická rozhodnutí a kompromis stran zastupujících velké množství voličů. Je potřeba také neskončit tímto balíčkem, ale dále hledat úspory v nadbytečných agendách, zefektivnit a digitalizovat práci veřejné správy.
S čím mám nyní velký problém, je to, že nejenom opozice, ale i koaliční strany se předhánějí s proklamacemi, jak budou připravovat pozměňovací návrhy k jednotlivým krokům, a tak zmírňovat dopady balíčku. Nejen na vládu, ale i na poslance jsou v posledních dnech vyvíjeny tlaky od odborů, ozývají se všemožná lobby apod. Věřím, že těmto tlakům nepodlehneme a navržený balíček schválíme bez velkých změn. Cílem vládních poslanců by měla být konsolidace veřejných rozpočtů, a ne vlastní zviditelnění a pochybné plusové body před voliči.
Je podle vás v této situaci správné navyšovat například rodičovský příspěvek? Neměl by trend být opačný, systémový?
Pokud budu mluvit za sebe, v současné době bych rodičovský příspěvek nenavyšovala, i když mladé rodiny jsou jedinou skupinou, která neměla v rámci příspěvků od státu zohledněnu výši inflace. A to je důvod, proč vláda a hlavně premiér Fiala tuto změnu iniciovali. V návrhu je zvýšení rodičovského příspěvku o 50 tisíc, ale zároveň zkrácení doby rodičovské dovolené na tři roky ze současných čtyř let, což je změna, kterou vítám a podporuji. Rodičovskou máme aktuálně nejdelší z celé Evropy. Dlouhá rodičovská nemá zrovna nejlepší vliv na pracovní návyky a uplatnění žen v produktivním věku na trhu práce. V souvislosti s vysokou zaměstnaností se také dostaví pozitivní efekt v daních a důchodovém pojištění. Tedy sice zvyšujeme rodičovský příspěvek o 50 tisíc, ale zároveň racionalizujeme dobu, na kterou si tento příspěvek je možné rozložit. Je to tedy také kompromis.
Jste starostkou Vacenovic, jedné z vinařských obcí. Jak se díváte na hodně diskutovanou daň na tiché víno? Nebyl to od vlády prostě populismus, protože hodně ministrů a poslanců je z Moravy?
Nevím, do jaké míry ovlivnilo bydliště ministrů nulovou daň na tichá vína. Jen ve zkratce: prodej českých vín klesl za první kvartál roku 2023 o 10 %, obchodní řetězce nabízejí už nyní levná vína ze Španělska, Itálie, Nového Zélandu apod. Rovněž si musíme uvědomit, že naši vinaři povětšinou hospodaří jen s tuzemským kapitálem.
Pokud jsme jednotný trh EU, není systémové raději vyčkat na jednotnou harmonizaci spotřebních daní v rámci EU? Pokud jsou zde státy, které takovou daň nemají, tak našim vinařům bychom ještě zhoršili konkurenceschopnost. A co teprve byrokracie a s ní spojené náklady. Cca 1600 vinařských subjektů bude muset zřídit daňový sklad, ke každému vinaři musí celní správa nejméně na dvě místní šetření. Je možné to zvládnout bez navýšení zdrojů, když vyhláška nařizuje povinnost oznámit celní správě výrobu? Ta je prováděna u vína většinou v jednom okamžiku u všech vinařů.
Pokud nemá vinař možnost zřízení daňového skladu odděleně, stává se daňový sklep z celého sklepa. V tomto okamžiku dle mne končí akce jako otevřené sklepy apod. A to se nebavíme o nákladech na cejchování nádob, financí na zajištění daně, odhad předpokládané produkce a následný postih. V případě spotřební daně z tichého vína jdou nemalé náklady nejen za vinaři a poté za potenciálním zákazníkem, ale i za státem.
Zabýváte se mj. i tím, jak jsou v Česku přeplněné věznice. Co se s tím dá dělat? A změní se to v následujících letech?
V těchto týdnech proběhla na ministerstvu spravedlnosti veřejná soutěž na dodávku elektronických náramků. To je elegantní řešení, jak vyřešit přeplněnost našich věznic. Česká republika má třetí nejvyšší počet vězňů v Evropské unii. Máme 180 vězňů na 100 tisíc obyvatel, zatímco například v Německu mají 70 vězňů na 100 tisíc obyvatel. Dvaapůlkrát méně. Náklady na jednoho vězně jsou přitom velmi vysoké, asi 1700 Kč na den. Nejenom, ale také z hlediska veřejných financí je potřeba vězeňství a trestání u nás modernizovat, neboť vůbec neodpovídá době, ve které žijeme, ale době dávno minulé.
Dle mých informací je na ministerstvu sestavena pracovní skupina, která se přeplněností našich věznic zabývá. Od roku 2024 evropská legislativa požaduje rozšíření životního prostoru pro každého vězně asi o 2 metry čtvereční. Pokud je už nyní obsazenost alarmující, bude nutné s tím něco udělat a elektronický monitorovací systém by mohl výrazně pomoci.
V jakých případech by bylo správné využívat alternativní tresty a co se musí stát, aby tomu tak bylo?
Samozřejmě se nebavíme o násilných trestných činech na životě a zdraví, kde mnohdy naopak cítím tresty jako nízké. V případě alternativních trestů se bavíme především o majetkové trestné činnosti, neplatičích výživného, bagatelní trestní činnosti z nedbalosti apod. Z hlediska zájmu moderní společnosti lze více ukládat peněžité tresty, tresty domácího vězení a více klást důraz na odškodnění obětí než na držení lidí za mřížemi, kde navíc může docházet k špatným návykům při návratu do společnosti.
A co se musí stát? Kromě aktuálně získaného dodavatele elektronických náramků bude potřeba také nový pohled soudců při rozhodování o trestu. V tom spatřuji největší problém. Náš soudní systém neumí moc pracovat s alternativními tresty, budou nutné metodické pokyny, jak a koho je vhodné tímto alternativním způsobem potrestat. Je potřeba o tom vést veřejnou diskuzi, a to hlavně v právnické obci, se soudcovskou unií apod.
Jedním z důležitých kroků posledních měsíců je tzv. lex Babiš. Už se podle vás konečně splní to, že vrcholný politik nesmí vlastnit média? A jak jste hodnotila vystupování poslanců v této věci?
Je potřeba předně říct, že aby zde byla férová a rovná politická soutěž, tak není možné, aby vrcholný politik vlastnil média a mohl je zneužívat v permanentní kampani. Proč pak máme vůbec zavedené limity na volební kampaň? Pan Babiš tyto limity fakticky překračoval o řády, neboť by se do nich měla započítat i hodnota jeho médií, která mimochodem koupil přesně v okamžiku, kdy se rozhodl vstoupit do politického boje.
Věřím, že naším zpřesněním terminologie zákona o střetu zájmů už ho nebude možné účelově obcházet. Zákon je nazýván lex Babiš, ale platí všeobecně i do budoucna pro všechny obdobné případy. Má také účinněji zabránit členům vlády v zneužívání dotací do vlastních podniků. Dokud nepřišel Babiš se svými ohromnými střety zájmů, tak nebylo tak zjevné, že podobný zákon náš právní řád bude potřebovat.
Vystupování poslanců ANO k této věci bylo dlouhodobě nejbojovnější. Již dříve kvůli tomu blokovali chod sněmovny a přijímání důležitých norem pro naši republiku a občany. Je vidět, že pro jejich šéfa jde o naprosto klíčovou věc.
(Autor: Johana Hovorková)
Rozhovor vyšel na serveru Forum24.cz.
poslankyně PČR