Novinky Mediální výstupy

(www.vlada.cz) Vláda Petra Fialy schválila na jednání ve středu 28. června 2023 návrh změnového zákona, jehož cílem je zakomponovat do legislativy úsporná opatření z vládního ozdravného balíčku. Odsouhlasila také návrh novely zákona o státní sociální podpoře, kterým chce mimo jiné od 1. ledna 2024 navýšit rodičovský příspěvek, a návrh novely zákona o náhradním výživném. Přijala rovněž novou bezpečnostní strategii státu či návrh transformačního plánu České pošty.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, novelizuje celkem 62 právních norem. Vláda chce těmito změnami zrealizovat další kroky z balíčku ozdravných opatření, který zveřejnila 11. května pod názvem Česko ve formě. Změny se dotýkají oblasti daňové, rozpočtové, sociálního zabezpečení, dopravy a řady dalších a mají zabránit raketovému růstu zadlužování země.

„Kdybychom nedokázali šlápnout na brzdu, situace by se brzy vymkla z ruky a doplatily by na to naše děti, naši vnuci a to nikdo rozumný a zodpovědný nemůže dopustit. Proto jsme sestavili ozdravný balíček, vedli jsme dlouhá politická jednání, abychom ho co nejlépe vyladili a aby odpovídal představám naší vládní koalice. Jeho legislativní část dnes schválila vláda a o prázdninách zamíří do Poslanecké sněmovny,“ konstatoval předseda vlády Petr Fiala.

„Jen připomenu, že pokud bychom nic neudělali, pokud bychom tento ozdravný balíček nesestavili a neschválili, schodek rozpočtu by v příštím roce byl o skoro 98 miliard vyšší a v roce 2025 o více než 150 miliard vyšší,“ poukázal premiér Fiala.

„Dnes jsme tedy schválili zásadní zjednodušení a pročištění našeho komplikovaného daňového systému. Rušíme 22 daňových výjimek, což se projeví i tím, že se zkrátí daňové přiznání. DPH bude mít dvě sazby namísto současných tří. Celý daňový systém se tak zjednoduší, zpřehlední. Více zdaníme alkohol, tabák a další položky, které zatěžují naše zdravotnictví a vytvářejí dlouhodobé náklady pro naši společnost. Zároveň ale zlevňujeme důležité položky, bez kterých se nikdo neobejde, jako jsou potraviny, bydlení či zdravotnické pomůcky,“ vyjmenoval některá opatření předseda vlády Fiala.

„Soustředili jsme se také na to, aby dopad daňových změn, které musíme udělat, na občany, na zaměstnance byl co nejnižší. Na paměti jsme rovněž měli ochranu zranitelných skupin. Právě proto dochází ke snížení daně z přidané hodnoty na potraviny nebo na zdravotnické pomůcky nebo se zvyšuje minimální výše garantovaného důchodu,“ připomněl premiér Petr Fiala.

Vláda se soustředila především na úsporné kroky ve výdajích státu. „Rozhodli jsme omezit neinvestiční dotace, skončit s dotačním podnikáním, což příští rok přinese téměř 46 miliard korun. Sami jdeme příkladem, více než dvacet miliard ušetříme na provozních a mzdových výdajích státu. Toto opatření se projeví hned v rozpočtu na příští rok. Jsme jako vládní koalice přesvědčeni, že ozdravný balíček je střízlivý a vyrovnaný, že je promyšlený, zodpovědný a zásadně se nedotkne žádné sociální či jiné skupiny v naší zemi,“ podotkl Petr Fiala.

Podbornosti o ozdravném balíčku přináší tisková zpráva Ministerstva financí.

Vláda schválila návrh novely zákona o státní sociální podpoře. Novelou chce zvýšit od 1. ledna 2024 výši rodičovského příspěvku o 50 000 korun u jednoho dítěte a o 75 000 korun u vícerčat. Nárok na navýšení mají mít rodiče dětí narozených po 1. lednu 2024. Zároveň se u nově narozených dětí zkrátí maximální doba pobírání této dávky ze čtyř let na tři. Novela má také zrychlit a zjednodušit řízení o dávkách státní sociální podpory a umožnit postupnou digitalizaci jednotlivých agend tak, aby se radikálně snížila byrokratická zátěž úřadů práce.

Kabinet projednal a schválil také návrh novely zákona o náhradním výživném, jejímž cílem je prodloužit dobu možného čerpání dávky náhradního výživného ze stávajících 24 měsíčních výplat na dvojnásobek. Prodloužení doby, kdy stát pomáhá samoživitelkám a samoživitelům vykrývat výpadky v platbách výživného druhého rodiče, má vyřešit případy, kdy se vymáhání výživného po povinné osobě neúměrně protahuje.

Oba body Ministerstva práce a sociálních věcí shrnuje tisková zpráva.

Ministři a ministryně se zabývali také novou Bezpečnostní strategií České republiky 2023. Dokument nahradí předchozí verzi z roku 2015, která byla již i vzhledem k aktuálnímu dění ve světě zastaralá. Nová bezpečnostní strategie zohledňuje výrazné zhoršení mezinárodního bezpečnostního prostředí, k němuž došlo především po ruském vpádu na Ukrajinu, ale reflektuje i nové hrozby především v kyberprostoru či rostoucí snahy Číny zpochybnit stávající mezinárodní řád. Konstatuje například, že základem naší bezpečnostní strategie je pevné ukotvení v mezinárodních vztazích, ale obrací se i k občanské společnosti, aby se také stala spolutvůrcem naší vnitřní bezpečnosti. Více informací naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zahraničních věcí.

Dalším důležitým bodem jednání vlády bylo rozhodnutí o zařazení Vladimíra Petroviče Jevtušenka a Felixe Vladimiroviče Jevtušenka na vnitrostátní sankční seznam.

Vláda schválila mimo jiné také novelu nařízení vlády, které stanovuje výši prostředků státního rozpočtu na podporované zdroje energie. Novela snižuje výši prostředků státního rozpočtu pro rok 2023 z 37 miliard na 22,78 miliardy korun, protože pro rok 2023 nebude aplikována přechodná transformační podpora tepla, která byla součástí celkových nákladů na dotaci, ale na základě doporučení Evropské komise bude nahrazena podporou z Dočasného krizového rámce.

Kabinet se zabýval také politikou v oblasti tzv. pracovní migrace. Rozhodl o změně vládního nařízení, kterým se stanovují kvóty pro udělování zaměstnaneckých karet a žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání. Na základě poptávky českých zaměstnavatelů po dalších pracovních silách novela navýšila roční kvóty pro náběr žádostí o zaměstnanecké karty na zastupitelských úřadech v Manile na Filipínách (o 3 000) a v Ulánbátaru v Mongolsku (o 2 000), protože stávající kvóty jsou už plně vyčerpané. Tito pracovníci mají nahradit chybějící zaměstnance z Ukrajiny, kteří nemohou přijet pracovat do Česka v důsledku ruské agrese proti jejich zemi. Proto také novela současně snižuje stávající kvóty pro zastupitelský úřad ve Lvově, a to z nynějších 38 tisíc na 33 tisíc žádostí ročně. Dotčené resorty navíc dostaly od vlády za úkol vytipovat další možné zdroje pracovní migrace.

Schválen byl také zvláštní pilotní projekt pracovní migrace z Indonésie. Cílem projektu je umožnit firmě Škoda Transportation získání kvalifikovaných zaměstnanců z Indonésie, primárně v oborech svářeč, elektrikář a zámečník, do oblasti výroby kolejových vozidel. Bude se jednat o 300 studentů indonéských polytechnických škol, kteří dostanou povolení dva roky pracovat ve společnosti Škoda Group. Podrobnosti v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Program digitální nomád pro změnu cílí na vysoce kvalifikované pracovníky především z IT sektoru, kterým vláda nabídne možnost pracovat na projektech z České republiky. Těmto digitálním nomádům i jejich nejbližším rodinným příslušníkům bude stát garantovat oprávnění k pobytu i urychlené vyřízení žádosti. Nabídka platí pro odborníky z vybrané skupiny zemí, které nepředstavují bezpečnostní riziko pro ČR.

Vláda rovněž vzala na vědomí transformační plán České pošty, který připravilo Ministerstvo vnitra ve snaze tento v současnosti ztrátový státní podnik v horizontu několika let ekonomicky stabilizovat. Kromě již realizovaného snížení počtu poboček České pošty plán počítá s rozdělením podniku na dva samostatné právní subjekty. Do státní akciové společnosti budou vyčleněny komerční služby, tedy logistika a balíkové služby. Zbylá transformovaná Česká pošta nově státem pověřena novými úkoly v oblasti digitalizace a snižování nákladů na státní správu. Měla by se stát kontaktním místem mezi státem a občany, kteří z nějakého důvodu nepřejdou na digitální komunikaci s úřady. Více o transformaci České pošty v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Kabinet také na návrh ministra školství, mládeže a tělovýchovy souhlasil se zákazem účasti individuálních sportovců i sportovních týmů reprezentujících Ruskou federaci na sportovních soutěžích a utkáních pořádaných na území České republiky a se zákazem účasti individuálních sportovců a sportovních týmů reprezentujících Českou republiku na sportovních soutěžích a utkáních pořádaných na území Ruské federace. Návrh vyšel z iniciativy sportovních svazů a podpořilo ho i vedení Národní sportovní agentury.