Novinky Mediální výstupy

(E15) Strop výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP doporučovaný NATO se zřejmě už brzy změní v nezbytné minimum. Očekává to ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Pokud armáda dostane v příštím roce 150 miliard korun, tedy ona dvě procenta českého HDP, doufá, že by si země mohla dovolit například americké stíhačky F-35. „Musíme ale započítat i nové tanky či nová bojová vozidla pěchoty. Vojsko je podinvestované, na technice je to vidět,“ říká.

Armáda bude mít v příštím roce v rozpočtu o téměř čtyřicet miliard korun více než letos.Využijete všechny peníze?

Pravidelně kontroluji kolegy, jakkoliv tím nechci říct, že nad nimi stojím s bičem. Sleduji čerpání rozpočtu, věnuji tomu dlouhé hodiny. Letošní rozpočet zcela jistě využijeme. V loňském roce jsme měli historicky nejnižší neutracenou částku, která putovala do takzvaných nároků z nespotřebovaných výdajů. Často se jednalo o úspory ze zakázek, které byly levnější.

Co ještě bude zvýšení rozpočtu pro ministerstvo znamenat?

Všechny zakázky nad 300 milionů korun budu předkládat vládě, která je zařadí mezi strategické projekty. Za sebe říkám, že s nimi budu seznamovat také výbor pro obranu ve sněmovně i příslušný senátní výbor, aby si tyto projekty vzala za své i opozice. Budou vycházet ze strategických dokumentů armády a jejich financování nebude záležitostí jedné vlády. Dokončení toho, co nyní připravíme, se ve své současné funkci asi nedožiji. Pásky u nové techniky budou stříhat moji nástupci.

Zákon o financování obrany ale ještě neschválil parlament. Stihne to do červencové vrcholné schůzky NATO ve Vilniusu?

Pevně věřím, že ho sněmovna a Senát už brzy schválí. Cílem je, aby pan prezident s panem premiérem mohli jet na summit NATO s důkazem, že Česká republika bere své závazky plynoucí z kolektivní obrany vážně. Ve Vilniusu ale zřejmě zazní, že ona dvě procenta jsou nezbytné minimum a doporučený strop se stane prahem. Měli bychom výdaje na obranu dále zvyšovat, jak to dělá Polsko, Baltské země a také Slovensko. Před několika dny jsem se o tom hovořila se slovenským ministrem obrany.

Pokud bude mít obrana rozpočet 150 miliard ročně, umožní to nákup čtyřiadvaceti nadzvukových letounů F-35?

Doufám, že ano. Ale nemůžeme myslet jen na letectvo, musíme započítat i nové tanky, nová bojová vozidla pěchoty a spoustu další techniky. Investice do armády byly řadu let nedostatečné a na technice je to vidět.

Jednáte už několik měsíců se Spojenými státy. Stály by F-35 včetně infrastruktury a munice kolem jednoho sta miliard korun?

Tuto sumu nebudu ani potvrzovat, ani vyvracet. Představu o ceně máme, ale nemohu ji prozrazovat. To bychom s Američany už nic nevyjednali. Kdysi chtěla česká vláda koupit čtyřiadvacet nadzvukových letounů Gripen. Ta částka činila zhruba šedesát miliard korun, obsahuje ji tehdejší usnesení vlády. Pokud bychom to přepočítali v dnešních cenách, bylo by to bylo výrazně více.

Podaří se do podzimu dotáhnout jednání s USA, aby vláda mohla o stíhačkách rozhodnout?

Debaty se posouvají, řešíme možnosti financování, infrastrukturu. Říjnový termín informování vlády chci dodržet, jakkoliv si kolegové možná vyžádají další podrobnosti. Na druhé straně je to obrovská akvizice a nechci svoje podřízené dostat do časového presu. Stejně tak je důležité, abychom o tomto projektu seznámili i sněmovnu a Senát. Případné financování by bylo rozložené do několika let a je potřeba, aby existovala shoda napříč politickým spektrem. Chci do toho více zapojit opozici.

Na nové letouny, tanky a další techniku se nebude čekat tři nebo čtyři roky, jak bylo dříve obvyklé. Jste připravena na prodlevy?

Před rokem byla situace jednodušší. Válka na Ukrajině způsobila poměrně velký nedostatek různých komodit a jejich prodražování. Na vojenský materiál jsou dlouhé čekací fronty. Tomu se musíme přizpůsobit a naše finanční plány podle toho rozprostřít. Není možné, abychom měli jeden rok rozpočet třeba 2,5 procenta HDP a druhý rok zase sklouzli pod dvě procenta. Pro víceleté plánovaní, jímž se řídí NATO, je důležitá kontinuita, stabilita a předvídatelnost.

Máme mnoho projektů zaneseno už v plánech na letošní rok. Například u bojových vozidel pěchoty ale ještě přesně neznáme finanční čerpání, protože stále jednáme se Švédskem. Stejná situace je u dalších zakázek.

Uzavřete jednání se Švédy o obrněncích CV90 za dvaapadesát miliard korun do konce května? Objevují se informace, že smlouva nebude podepsána v mezivládním režimu nebo že vozidlům bude chybět vybavení za sedm miliard korun, protože cena byla stanovena ještě před válkou na Ukrajině a také před výrazným nárůstem inflace.

To jsou spekulace, které mohu vyloučit. V průběhu jednání došlo k různým modifikacím nabídky, ale rozhodně nejsou zásadním způsobem ohroženy ani ochuzeny schopnosti, které armáda od nových bojových vozidel požaduje a od začátku požadovala. Některé technické parametry jsou ještě v jednání, ale moje kompetence nesahá tak daleko, abych říkala, že tam má být kanón či pancéřování takové nebo makové. Mohu jen říct, že aktuálně jsme ve velmi pokročilé fázi vyjednávání a blížíme se do finále.

A právní rámec?

Máme vyjasněny budoucí smluvní vztahy, smlouva bude třístranná. Uzavře ji české ministerstvo obrany se švédskou vládní vyzbrojovací agenturou FMV a společností BAE Systems Hägglunds AB, což je výrobce vozidel. Tato smlouva bude navíc zaštítěna mezivládní dohodou mezi ministerstvem a onou agenturou FMV. Splňuje to námi požadované parametry, nikdo to nemůže zpochybňovat. Platí, že třístrannou smlouvu a mezivládní dohodu chceme podepsat do konce května.

Když se právní náležitosti vyjasnily, proč se zakázka nepodepíše už teď?

Protože naši odborníci ještě pečlivě studují onu oficiální nabídku Švédska a samozřejmě nadále probíhá jednání mezi vyjednávacími týmy o modalitách smlouvy, což je rovněž složitý proces. Mandát k vyjednávání se Švédskem má ministerstvo obrany teprve od minulého července, nyní je začátek dubna. Čekají se ode mě zázraky? Odmítám kritiku lidí z předchozího vedení rezortu, kteří s tímto projektem dlouhých osm let nic neudělali. Jejich současné výroky mi přijdou skoro úsměvné.

Podaří se urychlit dodávky vozidel pěchoty, které mají být spolu s novými tanky páteří těžké mechanizované brigády? Má být bojeschopná podobně jako maďarská, polská a slovenská od roku 2026.

Termíny dodávek samozřejmě komplikuje válka na Ukrajině nebo to, že vozidla CV90 kupuje i Slovensko. Modernizaci těžké brigády se snažíme urychlit a je to jedna z podstatných otázek řešených s dodavatelem při vyjednávání.

Je těžké přimět Švédy k ústupkům?

Nezastírám, že to jsou tvrdí vyjednavači. Ostatně to ví i bývalí pracovníci ministerstva, kteří s nimi na začátku minulé dekády jednali o pokračování pronájmu letounů Gripen. Dalším faktorem byly volby ve Švédsku. Nastoupil nový švédský ministr obrany, který se s projektem, o němž jednáme, musel seznámit. Znám to z vlastní zkušenosti, když jsem vystřídala svého předchůdce Lubomíra Metnara. Nějakou dobu trvalo, než se pomocí právních analýz vyjasnilo, jak máme v zakázce na bojová vozidla postupovat dál.

Zbraňové věže či podvozky vozidel se mají vyrábět v Česku, servis kompletně zajistí české podniky. Už jste s některými jednala?

Například při nedávné cestě na výjezdní zasedání vlády v Jeseníku jsem navštívila Přerov a mluvila s majitelem Meopty. I tato firma se těší na to, že bude do projektu zapojena. Celkem jich bude přes třicet.

Pomáhá ministerstvo vytvářet podmínky pro české firmy, aby se podílely na poválečné obnově Ukrajiny včetně výzbroje její armády?

Už delší dobu se snažíme zapojovat například muničky. Funguje česko-ukrajinský obranný klastr, kde se diskutují také projekty s přesahem do budoucnosti, hovoří se o standardech NATO a přípravě na tyto normy. Kromě toho navrhuji zapojení Vojenské policie do vyšetřování válečných zločinů spáchaných na Ukrajině, tuto iniciativu vyvíjíme společně s Nizozemskem.

Má armáda z důvodu pomoci Ukrajině dostatek dělostřelecké munice, případně má objednané střelivo ráže NATO do houfnic Caesar, které si objednala?

Zveřejňovat detaily o zásobách munice by bylo netaktické, žádná země to nedělá. Střelivo, které jsme poslali nebo posíláme na Ukrajinu, nemá pro naši obranyschopnost využití. Rozhodující bojové zásoby armáda nadále má. Vlivem bezpečnostní situace samozřejmě vnímáme velkou poptávku, prodlužují se lhůty dodávek i ceny. Máme uzavřené smlouvy na různé ráže především s českým průmyslem, abychom byli soběstační. Jsou to například STV Group, která bude vyrábět munici pro nová děla ráže NATO. Sellier & Bellot pak zajišťuje malorážové střelivo. Ruční granáty dodá společnost z konsorcia CZ Colt Group, tedy z bývalé České zbrojovky.

(Autor: Pavel Otto)

Rozhovor vyšel na serveru E15.

Jana Černochová

ministryně obrany
poslankyně PČR
expertka pro obranu