Novinky Mediální výstupy

(www.blesk.cz) Dva velké úkoly jsou před vládou: důchodová reforma a úsporný balíček. V rozhovoru pro Blesk o nich mluvil premiér Petr Fiala (58, ODS). Ten by prý byl za určitých okolností jen pro dvě sazby daně z přidané hodnoty (DPH) a řekl také, jak by to mohlo být s odchodem do penze.

Před vámi a vaší vládou jsou v následujících dnech velmi důležité body. Jedním z nich je důchodová reforma, co bude obsahovat?

Důchodová reforma je opravdu mimořádně důležitá věc. Měla být udělána už dávno, ale předcházející vlády předtím strkaly hlavu do písku a my si to už nemůžeme dovolit. Prostě ji musíme udělat. Důvod je naprosto jasný, pokud bychom nechali penzijní systém nadále takhle běžet, tak by to dopadlo, že lidé, kteří jsou dnešní čtyřicátníci a mladší, by prostě neměli důstojné penze. Anebo by stát byl tak zadlužen, že by zkrachoval, a to si nemůžeme dovolit. My na ní intenzivně pracujeme. Chci také všechny ujistit, že se nebude týkat nebo ty změny se nebudou týkat lidí, kteří teď mají před penzí. Nebudou se týkat nastavení, které je tu uděláno do roku 2030. Budou se v podstatě týkat až dnešních čtyřicátníků a mladších lidí.

Kdy ji plánujete schválit a od kdy má platit?

Chceme, aby důchodová reforma vstoupila v platnost nejpozději do konce našeho funkčního období. My v těchto dnech velmi intenzivně pracujeme na její podobě, takže žádné jednotlivé návrhy komentovat nebudu. Probíhají také jednání s opozicí, které vede ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. A tento proces by měl být dokončen někdy v dubnu. Časově ještě důležitá jedna věc, u té samotné důchodové reformy, není tak důležité, jestli ji budeme mít hotovou tento či příští měsíc. Důležité je, aby byla dobrá a promyšlená.

Sám jste říkal, že chcete, aby pro důchodovou reformu hlasovala opozice, se kterou nyní jednáte. Co když opozice pro ni nebude chtít zvednout ruku?

My s pozicí skutečně jednáme. Minulý týden proběhla první schůzka s hnutím ANO a s SPD. Další jsou v plánu. Kromě toho bylo domluveno, že zástupci opozice dostanou i prostor v poradním týmu ministra Jurečky pro důchodovou reformu. Takže my s nimi nejenom jednáme, ale zapojujeme je i do toho celého procesu. Na tu vaši otázku, co by se stalo, kdyby. Já věřím, že když se snažíme s opozicí najít nějaké společné řešení, což je pro všechny občany České republiky to nejlepší, takže ten prostor opozice využije. Jde nám o společné řešení a věřím, že ho najdeme. Když ji ale nenajdeme, tak nemáme jinou možnost než přijmout důchodovou reformu bez nich.

Minulý týden po jednání s opozicí ministr Jurečka oznámil, že v návrhu reformy nebude zvyšování věku odchodu do důchodu z 65 na 68 let. Znamená to, že je to ústupek opozici?

To, co se objevovalo v médiích o zvýšení věku odchodu do důchodu, byly různé názory expertů, jak by důchodová reforma měla vypadat. Já ale nerad mluvím o věcech, dokud nejsou domluveny, to jenom vnáší nejistotu do veřejného prostoru. Přesto bych naznačil, že jak jsem sledoval odborné debaty i naše jednání na expertní úrovni v koalici, tak se spíš přikláníme k variantě, že nebude stanovený přímo věk odchodu do důchodu. Bude se ale spíše flexibilně upravovat podle očekávaného věku dožití, což je jeden z mechanismů, který lze uplatnit. Byla by na to přesná data ze strany Českého statistického úřadu. Prosím ale veřejnost o trpělivost. Opravdu nejde o to, abychom stříleli do veřejného prostoru nápady lepší či horší a vymezovali se vůči nim. Jde o to, abychom přišli s dobrou důchodovou reformou, která zajistí mladším generacím slušné penze.

Vy stále opakujete, dejte nám čas. Předpokládám, že o finálním koaličním návrhu jednáte s opozicí. Kdy ho tedy spatří veřejnost?

My s opozicí jednáme o jednotlivých návrzích, o kterých si myslíme, že jsou správné a mají být součástí reformy. Čekáme, že i ona přijde s nějakými návrhy, o kterých budeme jednat. Takže celá důchodová reforma se stále připravuje a základní parametry chceme mít v průběhu dubna, nejpozději do konce dubna.

Takže veřejnost se s ní seznámí v květnu, kdy by ji mohla schválit vláda?

To by mohla, ale znovu opakuji, že tu nejde o ten či onen měsíc. Jde o to, abychom si byli jisti všemi těmi parametry, že je dobře nastavujeme a že systém bude fungovat. Důležitý je totiž ten celek, aby jednotlivé návrhy dávaly smysl a jistotu lidem, že budou mít slušnou penzi.

A co je podle vás slušná penze?

Například teď máme slušné penze. Jsou to penze, které nějakým způsobem kopírují vývoj průměrné mzdy a garantují vám, že když jste v důchodu, tak máte šanci za to, co jste společnosti během svého života odvedli, že to od společnosti nebo od státu dostanete zpátky. Já jsem hrdý na to, že naší vládě se povedlo právě ten poměr mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem, respektive podíl průměrného důchodu na průměrné mzdě významně zvýšit. Je to tím, že za naší vlády se zvýšily valorizacemi průměrné důchody skoro o 5 000 Kč, což je rekordní zvýšení. Důchodový systém se ale dostává do deficitu. Takže my musíme udělat ty změny, abychom důchodový systém udrželi v rozumné kondici.

Mediátorem mezi vládou a opozicí chce být u důchodové reformy pan prezident. Už jste se spolu bavili, jestli tento jeho návrh má smysl?

Já se dlouhodobě snažím o dialog s opozicí ve všech klíčových věcech. Loni jsem udělal dvě setkání k zahraniční politice a k evropskému předsednictví. Víte, jak to dopadlo? Přes všechny sliby opozice, že třeba v době předsednictví nebude vyvoláno hlasování o nedůvěře vlády, to nakonec udělala. Takže na ten dialog jsou vždycky potřeba obě strany, aby to fungovalo. Pokud pan prezident přispěje k tomu, že se toto změní, tak to jenom vítám a bude to jenom dobře.

Když ještě mluvíme o panu prezidentovi. On podepsal červnovou snižující valorizaci, ale řekl, že k tomu má pochybnosti. Opozice už nyní sepisuje podnět na Ústavní soud. Jak jste na obhajobu před Ústavním soudem připraveni?

Náš postup jsme zdůvodnili veřejně a všechny kroky, které jsme dělali, jsme vysvětlili. Vysvětlili jsme, že jsme v nestandardní situaci, proto musíme nestandardně postupovat. Jsme připraveni na debatu, ale nechci předjímat a ani se nyní bavit o nějaké strategii obhajoby. Věřím tomu, že jsme udělali všechno, aby Ústavní soud mohl rozhodnout tak, že ten náš krok zůstane zachován.

Pokud by to shodil ze stolu, jste připraveni českým seniorům peníze doplatit?

Nepředbíhejme. Co právník to názor. Když se ale podívám do dosavadních rozhodnutí Ústavního soudu a díváme se také na nějaké analýzy, tak si myslím, že je určitá naděje a je velmi silná, že Ústavní soud přihlédne ke všem těm okolnostem a neshodí to ze stolu.

Otázkou ale je, kdy Ústavní soud o tom bude rozhodovat a v jakém složení. Jen letos končí mandát 7 z 15 soudců, včetně předsedy. Neobáváte se, že lidé, kteří tam budou jmenováni, mohou rozhodovat pod tlakem, co je nyní ve veřejném prostoru. Tedy, že to bylo špatně?

Kdybychom vybrali ústavní soudce, kteří podléhají mediálnímu tlaku, tak to není dobře. Ústavní soud má být ta instituce, která je složena z takových osobností, které nejenom, že nepodléhají mediálnímu tlaku, ale nepodléhají ani politickému tlaku a prostě rozhodují opravdu v souladu s ústavou a jejím výkladem. To, co je důležité, je, aby se povedlo ve spolupráci pana prezidenta a Senátu včas jmenovat ústavní soudce tak, aby instituce mohla naplno fungovat.

Vy jste mluvil o těch osobnostech. V kuloárech se mluví, že kandidátem na ústavního soudce by měl být Marek Benda, dlouholetý poslanec ODS. Je to pro vás ta osobnost na Ústavní soud?

Nedávno jsem se v Brně zúčastnil jednání s předsedy Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, a vlastně jsme se shodli na tom, že složení Ústavního soudu by mělo být pestré. Že by mělo odrážet i různé právnické profese a že by to prostě nemělo být ani z hlediska odbornosti jednobarevné.

A měl by tam být nominován současný či bývalý politik?

Zkušenosti s tím, že se jmenuje i někdo, kdo má politické zkušenosti, tu máme. Současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský byl aktivní v ČSSD a výrazně profilovaný politik. A dnes, když se podíváte zpátky, kdo by v tom spatřoval při obecném respektu, který má jako předseda Ústavního soudu, problém. Takže určitě i politici jsou osobnostmi. Pokud se ptáte na Marka Bendu, nebudu se vyhýbat odpovědi. Odchod Marka Bendy z Poslanecké sněmovny by mě mrzel, protože on tam má obrovskou autoritu napříč celou Sněmovnou a má velké zkušenosti v ústavněprávních otázkách. Určitě je to člověk, který by funkci ústavního soudce byl schopen výborně vykonávat, takže pokud bude mít podporu pana prezidenta a Senátu, tak moji podporu samozřejmě má také. Nevím ale, jestli o to Marek Benda sám usiluje.

Druhým důležitým tématem, který máte na stole, je konsolidační – úsporný – balíček. V jakém stavu je koaliční diskuse?

Probíhala jednání v pracovních skupinách. To byla jednání, která zahrnovala jak názory expertů, z nichž jsou nejznámější nápady NERVu. Byly na stole i další věci, které se objevily ve veřejném prostoru, nebo s nimi přicházeli jednotliví členové pracovních skupin. Nás teď čeká debata na vyšší úrovni, tedy špiček vládní koalice. Musíme se na těch několik desítek nápadů podívat a to v celkovém kontextu. To pokládám za důležité. K tomu bych chtěl říci. My jsme si od počátku byli vědomi toho, že jeden z úkolů vlády bude úkol velmi nesnadný, a to je konsolidace veřejných financí. Nemůžeme pokračovat v tom, co tady dělala Babišova vláda, že bylo jedno, kolik se utratí. Deficity, které jsme zdědili, jsou prostě příliš vysoké. Proto jsme v prvním roce seškrtali výdaje o 80 miliard korun a teď víme, že v tomto roce musíme deficit snížit o 70 miliard korun. Rozpočtová odpovědnost je pro nás důležitý závazek lidem, který chceme splnit. To, že to není jednoduché, je prostě fakt.

A debata předsedů vládní koalice bude trvat jak dlouho?

Ten proces probíhá. Chtěli bychom mít někdy v červnu na stole definitivní a v koalici prodiskutovanou a schválenou podobu. Tu bychom pak chtěli poslat do legislativního procesu.

Ministr financí Zbyněk Stanjura mluví o tom, že je na stole dvojnásobné zvednutí daně z nemovitosti, že dojde k omezení podpory pro stavební spoření. Mají se sloučit tři stávající sazby DPH na dvě. Prý je i ve hře navýšení spotřební daně u cigaret a alkoholu. Co pro vás jako pro premiéra této země a pro předsedu ODS je průchozí?

Nebudu komentovat jednotlivé nápady a návrhy a nebudu to dělat z jednoho prostého důvodu. Jsem si vědomý své úlohy předsedy ODS, ale ode mě jako od premiéra všichni očekávají, že dokážu dovést koaliční jednání k nějakému výsledku, která budou schválena všemi stranami, a dosáhneme úspor 70 miliard korun. Takže teď opravdu by nedávalo žádný smysl, kdybych říkal toto ano, toto v žádném případě ne. Já musím mít prostor pro tu debatu a k jejímu moderování tak, aby vedla k nějakému výsledku. Všichni jsme si vědomi, že žádné opatření nebude takové, že nám všichni zatleskají. Současně jsme si ale vědomi toho, že to musíme udělat, protože nemůžeme žít na dluh.

Já to zkusím ještě jinak, byly by pro vás akceptovatelné dvě sazby DPH místo tří?

Za určitých okolností ano, a to říkám proto, že dlouhodobě Občanská demokratická strana byla a je pro zjednodušení DPH. Když se podíváte zpátky na naše programy, tak jsme se přikláněli k zjednodušení DPH. Z toho ale neuděláte titulek – Fiala je pro dvě sazby DPH!, protože to se musí srovnávat a musí se to dát do kontextu s dalšími opatřeními, na kterých se teprve dohodneme. Je to určitě věc, o které musíme uvažovat.

Většina koaličních stran říká, že je pro, takže tady se evidentně shodnete?

Ano, ale rozdíl mezi odpovědnou vládou a populistickou je ten, že odpovědná vláda u takového zásadního opatření má analyzovány dopady. Já je zatím nemám. A prostě na to palec nahoru nedám, dokud nebudu vědět, co se stane, když bychom přistoupili k jedné základní a jedné snížené sazbě. Bude to určitě znamenat, že některé věci se zdraží a některé věci se zlevní. Vláda ale přesně musí vědět, jaké dopady to bude mít na určité sociální skupiny. Pak to můžeme dobře nastavit a schválit. Pokud si tímto nejsme jisti, tak radši do takto významného zásahu nechoďme. Musím ale dodat, že souběžně musíme vědět, co jsou další opatření, protože nakonec na občany a firmy nedopadá to jedno opatření, ale celý soubor. To ovlivňuje, jaká je v Česku kvalita života, co si lidé mohou dovolit a zda je něco existenčně ohrožuje.

Součástí konsolidačního balíčku by měly být i daňové výjimky. Už víte, které chcete škrtnout?

Ještě přesně nevíme. Musíme vše dělat rozumně.

Váš kabinet vládne Česku 15 měsíců, čeká vás druhé výjezdní zasedání do kraje. Poprvé jste byli na zámku Štiřín, nyní vyrazíte do Jeseníku, proč?

My máme výjezdy do krajů v plánu dlouho. Loni ale na ně nebyly moc podmínky. Tento výjezd je první, kdy nejenom zasedne vláda v nějakém regionu, ale ministři včetně premiéra mají naplánovaný celodenní program v lokalitě, abychom nasáli problémy regionu. V plánu je jednání s vedením Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Jeseník je sice v Olomouckém kraji, ale vlastně na hranicích s Moravskoslezským a patří k těm, které jsou podle všech údajů mezi těmi znevýhodněnými. Je tam například obtížnější dopravní dostupnost, takže chci věnovat pozornost dopravní situaci. Chci se tam ale věnovat i cestovnímu ruchu, a proto navštívím Karlovu Studánku, což nemá být zaměřeno jenom na to samotné lázeňství, ale i na cestovní ruch. Protože zrovna na Jesenicku ten cestovní ruch by měl hrát a mohl by hrát ještě větší roli, než dosud. Chceme prostě mluvit s místními lidmi a tamní politickou reprezentací. Co vláda může ještě pro region udělat, abychom tu situaci zlepšili.

Jak často plánujete vyjíždět s celým kabinetem do krajů a jaké další lokality máte v hlavě?

Chtěl bych, abychom jezdili třikrát či čtyřikrát do roka s tím, že výjezdní zasedání vlády bude mít vždy celodenní program ministrů v dané lokalitě. Pár dalších míst, kam bychom mohli vyrazit, v hlavě mám. Zatím si ale seznam nechám pro sebe.

Vy plánujete nejenom výjezdní zasedání vlády, ale v dubnu vyrazíte i na desetidenní zahraniční cestu po Asii, kde navštívíte pět zemí. Co od této cesty očekáváte?

Jedná se o cestu, která má velký význam hned z několika hledisek. První je, že oblast jihovýchodní Asie je pro nás velmi zajímavá ekonomicky. Můj cíl je pomoci českým podnikatelům a českému průmyslu se ještě víc etablovat na těchto trzích a vytvořit tady prostor pro spolupráci. Já jsem s řadou reprezentantů těchto zemí měl možnost jednat při společném summitu s Evropskou unií. A zájem těchto asijských politiků byl velký a od nich vzešlo také moje pozvání do Indonésie, Filipín, Vietnamu, Kazachstánu a Uzbekistánu. Důležité také je, že se musíme snažit jako státy Evropy si vytvářet vazby s tímto perspektivním regionem i z geopolitického hlediska. Jsou tam totiž určité konkurenční vztahy s Čínou. Navíc, z hlediska jak našeho mezinárodního postavení, tak ekonomických parametrů, se mezi evropskými zeměmi posunujeme stále nahoru a v zahraničí si toho všímají. Takže ten zájem o spolupráci tady je a my toho chceme využít. Proto s sebou beru početnou podnikatelskou delegaci.

Příští rok čekají Česko evropské, krajské a senátní volby. Bavíte se už v koalici SPOLU o tom, jestli půjde ODS, TOP 09 a KDU-ČSL do těchto voleb společně?

My samozřejmě uvažujeme, jakým způsobem to budeme příští rok dělat. Naše debaty jsou ale ještě na začátku, máme na totiž poměrně dost času. To, co bych asi mohl říct, že koalice SPOLU je projekt, který funguje, který se těší podpoře voličů. Jestli ho budeme využívat při každých volbách a v jakém rozsahu, to se vždycky musí ukázat až na základě politické debaty.

Kromě voleb v příštím roce vás také čeká výběr, kdo nahradí na postu eurokomisaře Věru Jourovou. V kuloárech se mluví o ministru pro evropské záležitosti Mikuláši Bekovi, ministrovi průmyslu Jozefu Síkelovi, bývalém poslanci Janu Farském či europoslanci Marceli Kolajovi. Pane premiére, je z těchto čtyř jmen pro vás nějaké akceptovatelné na post eurokomisaře?

Nebudu se samozřejmě vyjadřovat k jednotlivým jménům a řada z nich by určitě v tom výběrovém procesu obstála. Ten výběr ale není úplně jednoduchý. Důležité je, aby Česká republika vyslala takovou osobnost, která bude mít šanci získat dobré portfolio v rámci příští Evropské komise. My máme v Evropě posílenou pozici, a to díky našemu úspěšnému předsednictví.

Lze už říci, jakého portfolia byste chtěli dosáhnout? Je to například energetika?

Těch portfolií, která jsou zajímavá, je více. Určitě k nim energetika může patřit, ale nevymezujme se dopředu. Ono je to i součást nějakého vyjednávání a souvisí to nepochybně právě s osobností, kterou Česká republika vybere.

Podle zjištění Blesku existuje v rámci pětikoalice gentlemanská dohoda, že eurokomisaře navrhne koalice Pirátů a Starostů. Je to pravda?

Nebudu to popírat, existuje taková dohoda. A já mám v úmyslu ji dodržet. Těším se proto na to, s jakým jménem Piráti a Starostové přijdou. Opakuji, že já jsem určitě připraven tuto gentlemanskou dohodu dodržet.

Petr Pavel je prezidentem 20 dní. Plánuje navštívit Senát, kdy vy ho zvete na zasedání vlády? Už od vás dostal pozvánku?

Pan prezident je pozván na zasedání vlády, kdy chce. My jsme domluveni, že když bude nějaký důležitý bod, kde by bylo rozumné, aby se například účastnil i té debaty v rámci vlády, takže tu návštěvu uskuteční. Nadále platí, že každého zasedání kabinetu se účastní zástupce Kanceláře prezidenta republiky, takže ty informace směrem ze Strakovky na Hrad proudí a nadále proudit budou. My jsme navíc s panem prezidentem domluveni na nějakých pravidelných jednáních zhruba jednou měsíčně a já se na ta setkání opravdu těším.

(Autor: David Polák)

Celý rozhovor s Petrem Fialou vyšel na Blesk.cz.

Petr Fiala

předseda vlády ČR
předseda ODS