Seznam Zprávy: Konec spalovacích motorů nedovolíme
(Seznam.cz) Auta se spalovacím motorem se možná budou smět vyrábět i po roce 2035. Evropská komise, zejména pod tlakem Německa, ustupuje z původních plánů na čistě elektrickou automobilovou dopravu. Je to výhra? A je důvod se radovat? Hostem Ptám se já Seznam Zpráv byl europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra.
Majitelům aut se spalovacími motory i automobilkám v Evropské unii tento týden svitla naděje. Rok 2035 by nemusel znamenat úplný konec spalovacích motorů, který na začátku roku odsouhlasil Evropský parlament. Evropská komise totiž pracuje s návrhem, který počítá s prodejem nových osobních aut se spalovacími motory i po zmíněném datu. Podmínkou je, že budou využívat jen syntetická paliva.
Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, se vyrábějí chemickou cestou, ne z ropy. Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo.
Konečné schválení normy Euro 7, která má od roku 2035 výrazně prodražit emise z automobilové dopravy a prakticky tím znemožnit prodej nových aut se spalovacím motorem, začátkem března odložily členské země EU kvůli výhradám některých států. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) prohlásil, že Česká republika zákaz prodeje nových osobních aut se spalovacími motory nepodpoří, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva. Výjimku prosazuje například i Německo.
Včera jste na twitteru na konto toho, že by se mohla vyrábět auta se spalovacími motory zřejmě i po roce 2035, napsal, že to vypadá dobře. Co je na tom dobře?
Držím Němcům palce v té snaze dát ještě život spalovacím motorům, pokud budou po roce 2035 spalována ta syntetická paliva, protože pak to splňuje podmínku uhlíkové neutrality. (…) Já jsem možná ještě stará škola čili pro mě je auto jako symbol svobody. Pokud budou pouze elektromobily, tak to máte omezené tím, že se vrátíte večer domů vybitá a musíte nabíjet. Teď máte třeba dítě, zlomí si nohu, potřebujete odvézt do nemocnice. Nebo babičce se udělalo špatně, potřebujete ji odvézt, je večer, jste na venkově… Přece jenom to auto se spalovacím motorem vám dává svobodu, protože většinou v nádrži něco máte.
A je tu ještě důležitější fenomén. Spalovací motory vyžadují velmi akurátní mechanickou inženýrskou práci. Čili něco, co třeba Němci a Češi dodnes zvládají daleko líp než Číňani. Zatímco když to všechno fixujeme monopolně na elektromobilitu – nic proti elektromobilům, ve městech skutečně přispívají k čistšímu vzduchu, a když pro ně bude infrastruktura, je to fajn –, obávám se, že to jednou vyrobí roboti, suroviny k nim Číňani už mají dnes obsazené. A pak zbývá baterie a software a tady bohužel Čína už má dnes takový náskok, že podle mě Evropa není schopná ho dohnat. A hrozí skutečně kolaps automobilového průmyslu, což pro Českou republiku, kde to je deset procent HDP a nějakých možná i 15 procent pracovní síly, není triviální záležitost. Čili dejme tomu šanci, protože jinak hrozí, že nás tady za deset patnáct let zaplaví levné čínské elektromobily.
Je ale cesta pro Evropu, abychom se drželi starých technologií?
Ano, teď to samozřejmě nevychází ekonomicky, když zatím jednu fabriku na syntetická paliva vystavělo Porsche někde v Chile a druhá vzniká ve Spojených státech. Ale v případě, že vy budete mít levné zdroje energie – to znamená typicky prostě tam, kde svítí stále slunce nebo stále bude foukat vítr nebo budete mít větší množství jaderných elektráren, které vy vlastně dneska nemůžete třeba používat moc ve špičkách na balancování, když nesvítí, nefouká, protože se obtížně restartují –, tak můžete vlastně vyrábět ta syntetická paliva. Je to zase o technologickém pokroku. A stejně tak jako nastává v mnoha oblastech, přece může nastat i tady.
Vyrůstal jsem ještě v komunismu, pamatuju si, jak se plánovalo, jak se zakazovalo, jak se přikazovalo a jak nás to pak dovedlo úplně na práh chudoby. A jak nás kapitalistický Západ překonával úplně ve všem právě proto, že tam měli svobodu volby. A mně jde o to, ne se stavět proti elektromobilitě, v žádném případě, ale vytvářet rámec pro to, aby měl ten byznys technologicky neutrální rámec, nikoliv monopol. Ať se byznys rozhoduje, jestli se vydá cestou elektromobilů, hybridů, plug-in hybridů. Jenom prostě musí vědět, že k nějakému datu to má být karbonově neutrální.
V tuto chvíli, tak jak je to obecně vnímáno, tu cestu pro auta se spalovacími motory na syntetická paliva prolobbovávají zejména státy, které mají automobilky vyrábějící exkluzivní sportovní vozy. Je tohle tedy řešení, je to vůbec cesta pro masy? Je to vůbec cesta pro v uvozovkách obyčejné lidi? Jestli to je cesta třeba pro fabie?
To všechno ukáže budoucnost. Myslím, že eliminace svobody volby je spíš cesta, která je schopná zabít ty fabie. (…) Já nemůžu nic garantovat. Po autech budou vždy toužit i ti nízkopříjmoví. Proto tady bojujeme proti té verzi Euro 7, jako to i předložila Komise. To je v zájmu středněpříjmových a nízkopříjmových obyvatel, aby vůbec měli v následujících letech co nakupovat. A byznys přece má zájem na tom, prodávat všem. Kdyby automobilky do budoucna počítaly jenom s tím, že budou uspokojovat zákazníky Ferrari, tak to můžou všichni zabalit.
Když mi říkáte, že elektromobily jsou teď nedostupné, to jsou syntetická paliva také.
Syntetické palivo dnes vychází asi na sedm eur za litr, což je samozřejmě moc, ale dosáhnout snížení té mety, řekněme, na dvě eura zase není až tolik dramatické snížení.
Mě by jenom opravdu zajímalo, jestli po roce 2035 budou nová auta se spalovacími motory jenom značky Ferrari a Porsche, nebo také fabie, golfy, passaty a tak dál.
To uvidíme. Já jsem prostě pro otevřenou ekonomiku, ať se ukáže. Třeba Evropský parlament v rámci své politiky před časem zařídil, že se nakoupí jenom elektromobily, takže nás tu vozí elektromobily. Načež došlo k tomu, že se řidiči začali bouřit, protože do Štrasburku vlastně museli jezdit jenom stovkou za hodinu a ještě dvakrát nabíjet. Takže teď se najednou v té flotile objevila vodíková auta, která to zvládnou perfektně bez, akorát zase chybí infrastruktura. Nechme prostě prostor konkurenčním modelům, protože já vám garantuji jednu věc, když bude konkurenční prostředí, tak to je vždycky nejlepší tlak na to, aby cena šla dolů.
Řekl byste, že v tuhle chvíli už můžete garantovat, že norma Euro 7 v té současné podobě prostě neprojde, že už je tak silná blokační většina, že ta současná podoba nebude?
To myslím, že garantovat mohu, protože výsledná podoba může být jenom tehdy, když se dohodnou Evropský parlament, Evropská komise a Evropská rada, kde skutečně máme dneska významnou blokační sílu. A řečeno slovy jednoho někdejšího českého klasika, „bez nás si ani ruce neumyjou“, když blokační síla vydrží pevná, a já si myslím, že vydrží. Takže v tomto smyslu pojistku máme. Zda se to povede i v Evropském parlamentu, který má levicově zelenou většinu, to je samozřejmě otázka. Já udělám všechno pro to, aby se změnilo to, čeho jsem tady svědkem poslední tři roky, kdy Evropský parlament vyrábí ještě radikálnější pozici než sama Evropská komise, a pak, když se samozřejmě hledá kompromis s Evropskou radou, tak je to neskonale těžší. Budiž mi tady naděje tom, že Evropská komise, dokonce i včera ten nejzodpovědnější člověk Frans Timmermans, když jsme s ním večer mluvili, jasně začal indikovat určité ústupky.
Všichni vidí, že ty termíny jsou absolutně nerealistické, že byznys nemá šanci se na tohle řádně připravit. Druhá věc je, že jsou tam požadavky na omezování některých emisí z výfuku, včetně emisních limitů na jakékoliv jízdní podmínky a podobné absurdity. Myslím si, že bude snaha buď to úplně zrušit, protože to nakonec s klimatickou změnou vůbec nesouvisí, to nejsou emise látek, které by jakýmkoliv způsobem ovlivňovaly klima, anebo to přinejmenším nějakým způsobem významně osekat.
Byla chyba českého předsednictví, že jsme shodou různých událostí a okolností vůbec umožnili vznik téhle normy Euro 7? Dá se říct, že to prostě česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková tehdy nezvládla?
Já bych ji za to takovýmto způsobem nepeskoval, já jsem říkal, že to byla drobná taktická chybička. Ale tohle je taky vlivem toho, že tyto otázky jsou dominantně pod vlivem nebo zodpovědností výboru pro životní prostředí, ministrů pro životní prostředí, a pak samozřejmě dochází k tomu, že pohled lidí zodpovědných za životní prostředí převáží nad pohledy ekonomickými nebo sociálními.
místopředseda strany
europoslanec