ČRo Plus: Zákon o ochraně oznamovatelů zajistí účinnou ochranu
(ČRo Plus) Čeští zákonodárci by měli podle ministerstva spravedlnosti do konce roku přijmout zákon o ochraně tzv. whistleblowerů, kvůli kterému čelí Česko žalobě ze strany Evropské komise. Zajistí vládní návrh účinnou ochranu oznamovatelů, když se nevztahuje na anonymní podněty? „Zajistí určitě účinnou ochranu,“ je přesvědčen poslanec Karel Haas (ODS).
Zákon o ochraně oznamovatelů nyní leží ve Sněmovně a provází ho rozporuplné reakce. I část koaličních poslanců z řad Pirátů a Starostů ho má za nedostatečný. Norma z pera ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) se totiž kromě anonymních oznámení nevztahuje ani na všechny přestupky. „Ani jeden z těchto dvou sporných bodů se ale vůbec netýká ochrany oznamovatelů a institutu ochrany oznamovatelů. Věřím, že se k detailům dostaneme v debatě,“ reaguje poslanec Karel Haas.
ODS je podle něj pro co nejrychlejší přijetí zákona a pro totožnou implementaci směrnice, v jaké byla přijata na úrovni Evropské unie. „Ze silných hodnotových důvodů jsme proti zahrnutí anonymních oznámení do návrhu zákona. Nevyžaduje to ani evropská směrnice, je to na uvážení členských států. A z právních, praktických i lidských důvodů, zejména z antibyrokratických, jsme proti rozšíření věcné působnosti zákona na přestupky,“ vysvětluje poslanec ODS z ústavně-právního výboru Haas.
Podle Haase ale vláda tento návrh nemohla přijmout právě z důvodů, že obsahoval zmiňované dva sporné body. „Tedy věci, se kterými jsme se opravdu bytostně neztotožňovali. A tlačit na pilu nad rámec evropské směrnice není správné,“ vysvětluje Haas. Připomíná, že současná vláda velmi rychle připravila jiný návrh, který byl podle něj velmi dobře legislativně zpracovaný a plně implementující evropskou směrnici.
„Co je za hrdinství na anonymním oznámení?“ reagoval Haas. V 21. století podle něj potřebuje Česko spíš odvážné lidi, kteří jsou schopni v jakémkoli oboru lidské činnosti veřejně argumentovat své názory.
Podle poslance je ODS proti zahrnutí anonymních oznámení do osobní působnosti zákona i z dalších důvodů. „Zahrnutím anonymních oznamovatelů se nelogicky jde proti institutu ochrany proti jakémukoli negativnímu jednání, která je středobodem návrhu zákona. A nejsou to neziskové organizace ani politici, na které zákon dopadne. Dopadá nejen na veřejnou sféru, ale i na soukromou sféru, na všechny zaměstnavatele nad 50 zaměstnanců. Těch je několik desítek tisíc a výrazně jim zvyšujeme byrokracii s náklady, které jsou na úrovni celé EU odhadovány mezi 1,3 a 1,4 miliardy eur,“ vypočítává poslanec Haas.
poslanec PČR
člen Zastupitelstva města Pardubic