ČRo: Nemůžeme způsobovat škodu dalším generacím v podobě dalšího zadlužování
(Radiožurnál) Senátoři ve středu rozhodují, o kolik peněz v červnu porostou důchody. Novelu, která růst penzí snižuje, ve Sněmovně protlačila vládní koalice za obrovských opozičních obstrukcí. Ústavně právní výbor Senátu včera těsnou většinou schválil návrh na zamítnutí novely. Jako jediný hlasoval proti předseda ústavně právního výboru Senátu Tomáš Goláň z ODS: „Nevidím důvod, proč by k takovému skokovému navýšení mělo dojít.“
Ústavně právní výbor se v úterý těsnou většinou vyslovil pro zamítnutí zmíněné novely. Vy jakožto předseda jste hlasoval proti. Proč?
Byl jsem proti zamítnutí a taky jsem byl pro schválení, protože nevidím důvod, proč by k takovému skokovému navýšení důchodů mělo dojít.
Vaši kolegové protestovali proti tomu, že vláda novelu zákona prosadila ve stavu legislativní nouze. Podle senátora Michaela Canova (SLK) nejsou zákonné výdaje na penze hrozbou značných hospodářských škod tak, aby byla vyhlášena legislativní nouze. Vy to takhle nevidíte?
Takhle to nevidím. Já to vidím jako nárůst důchodů. Ono je asi tady třeba říci, že ty důchody nelze potom snížit. V okamžiku, kdy by ta valorizace vešla v platnost, tak jsou důchody automaticky navýšené a nikdy se nesníží.
Ještě ta retroaktivita, protože to bylo totéž, o čem mluvil senátor Michael Canov. On sám říká, že retroaktivita, tedy ta zpětná platnost, je sporná.
Samozřejmě že je sporná. V okamžiku, kdy se ústavní právníci neshodnou a řekněme, že nadpoloviční polovina ústavních právníků včetně legislativní rady vlády říká, že to retroaktivní není, tak my to nemůžeme automaticky zamítat.
Já jsem byl veden snahou objektivně rozhodnout, protože stav legislativní nouze je věc projednávání ve Sněmovně, a nikoliv v Senátu. Senát to bude projednávat podle vlastního projednávacího řádu a ten bude v pořádku.
Jak jsem se už vyjádřil, retroaktivita tam podle mě není, a pokud tam je, tak kdo o tom rozhodne, když se neshodnou ani ústavní právníci? Jedině Ústavní soud.
Opozice, tedy hnutí ANO a SPD, se chce obrátit právě na Ústavní soud. Toho se nebojíte? Co když opozice uspěje? Podle senátorky Hany Kordové Marvanové by to byla velká ostuda Senátu, který by jakožto pojistka ústavnosti selhal. Co o tom soudíte? Nebojíte se toho?
Ne, já se toho vůbec nebojím. Projednávání na ústavně právním výboru bylo více emotivní a plné spíše populistických věcí než faktů. Zásadní je to navýšení, ta škoda a to, že se nikdo nedokáže shodnout na tom, jestli je to retroaktivita, nebo ne.
V tom okamžiku nemůžeme něco zamítat a způsobovat škodu dalším generacím v podobě dalšího zadlužování.
Ať už výbory rozhodly jakkoliv, tak Senát má ve středu rozhodující roli. V případě, že zákon nepřijme, tak změna dost možná nezačne platit. Poslanci by veto dost možná nestihli do březnové lhůty přehlasovat. Jak to podle vás nakonec v Senátu dopadne?
Nemyslím si, že to bude jednoduché. Někdo říká, že to projede Senátem jak nůž máslem. Já si myslím, že k tomu bude velká debata, protože jenom na klubu ODS jsme v úterý diskutovali tři hodiny. Věřím v rozumné řešení a v to, že to v Senátu projde.
Máte informace o tom, že by zástupci vlády s některými nerozhodnutými senátory jednali a přesvědčovali je, aby novelu podpořili? Viděli jsme zprávy o tom, že do Senátu zamířil Vít Rakušan.
To nevím, to je jiný klub a musíte se zeptat jich.
Nemáte tedy žádné informace o tom, že by se vláda snažila přesvědčit nerozhodnuté senátory?
Ne.
Existuje podle vás i možnost, že by se Senát předlohou zákona vůbec nezabýval a odpovědnost by přešla rovnou na prezidenta?
Určitě ne. Už jsme kolem toho viděli debaty a někteří lidé se na tom chtějí zviditelnit. Nebylo by vhodné po tom, co proběhlo v médiích, aby se tím Senát nezabýval. Myslím si, že to Senát musí prodiskutovat a výsledkem by mělo být řádné hlasování.
Říkal jste, že jednání ve výboru bylo velmi vzrušené až emotivní. Vy jste předem v jednání výboru nekonzultovali situaci, abyste se dobrali k nějakému závěru ještě před hlasováním?
To není obvyklé, ale já jsem už na minulém ústavně právním výboru řekl, že se nebudu zabývat schvalovacím procesem v Poslanecké sněmovně. To je věc jednacího řádu Poslanecké sněmovny.
Myslím si, že i Ústavní soud přihlédne k tomu, že se to ve Sněmovně projednávalo devadesát šest hodin. V ústavní stížnosti tak nelze namítat, že neměli dostatečný prostor se k tomu vyjádřit a provést změny, protože i těch pozměňovacích návrhů bylo přes sto.
(Autor: Petr Král)
senátor PČR