Novinky Mediální výstupy

(Aktuálně.cz) Ve své pomoci Ukrajině Česko plánuje pokračovat, první dodávky zbraní by mohlo zveřejnit v průběhu letošního roku, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Chce, aby Česko plnilo závazky NATO a v příštím roce dosáhlo povinných dvou procent HDP na obranu. Podobně jako v Polsku by podle ní Česko mělo mít Rusko ve strategických dokumentech definované jako hrozbu.

Uplynul rok od začátku ruské agrese na Ukrajině. Co nás jako národ naučil?

Češi i v minulosti dokázali, že se umí semknout, když je to zapotřebí. V prvních měsících byla pomoc veřejnosti neuvěřitelná, pak bohužel opadla, ale pořád věřím, že alespoň polovina Čechů chce, aby válečný konflikt skončil vítězstvím Ukrajiny, a nás politiky žádá, abychom pomoc zintenzivnili.

Česká vláda nechce zveřejňovat konkrétní vojenský materiál, který posíláme na Ukrajinu, tak alespoň řekněte, jak dlouho v této pomoci plánujete pokračovat?

Pokračujeme v ní už celý rok, pořád máme dostatek vojenského materiálu, který naše armáda nepotřebuje a který můžeme posílat. Spojenci to naopak oceňují tím, že Česku poskytují západní techniku. Chci ubezpečit veřejnost, že rozhodně neposíláme na Ukrajinu něco, co by nám mohlo chybět.

Jak vyhodnocujete, co můžeme v armádní výbavě postrádat?

To vyhodnocuje armáda. Na starost to má výhradně náčelník generálního štábu Karel Řehka, který pravidelně rozhoduje, jestli se jedná například o materiál, na který už nemáme munici nebo na něj třeba nejsou vycvičeni vojáci.

Blíží se doba, kdy dodávky zveřejníte?

Určitě. Nejde o něco, co bychom chtěli tajit, šlo výhradně o bezpečnost - nechtěli jsme, aby transporty byly ohroženy a aby si ruská strana mohla dělat seznamy toho, co se na Ukrajinu posílá.

Dokážete říct, kdy se tak stane?

První dodávky bychom mohli zveřejnit někdy v průběhu letošního roku, protože ty už v boji rozhodně nasazené byly nebo jsou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal spojence o bojová letadla. Může Česko poslat i je?

Česko má v pronájmu gripeny, a my nemůžeme na Ukrajinu posílat něco, co máme v pronájmu. Navíc z důvodu našich povinností v NATO bychom je nemohli posílat ani v případě, že by byly letouny v našem vlastnictví, protože v rámci závazků NATO musíme střežit vzdušný prostor.

Pronájem gripenů od Švédů má končit v roce 2027. Bude se prodlužovat?

Vojáci doporučují, abychom si pořídili americké letouny F-35. Vláda mi dala za úkol do října roku 2023 předložit návrh pro jednání s americkou stranou. V minulém týdnu probíhala další vyjednávání, řešila se například technická infrastruktura. Musíme ji co nejvíce uzpůsobit na nejvíce používané letouny.

Jaké byly dílčí závěry vyjednávání o F-35, které se uskutečnilo teď začátkem února?

Nejdřív bych o tom ráda informovala vládu a ve chvíli, kdy budeme mít všechny věci pohromadě a budeme vědět, jaké další kolo jednání povedeme, tak pak bych s tím seznámila veřejnost.

Zvolený prezident Petr Pavel se už několikrát nechal slyšet, že by F-35 nepořizoval, protože jsou moc drahé. Co když tento krok nakonec nepodpoří - hrálo by to ve vašem rozhodnutí nějakou roli?

Pan prezident bude mít určitě dostatek informací pro to, aby si na to utříbil názor. Když jsem s ním po volbách neformálně hovořila, tak jsme se i dotkli tohoto tématu a slíbila jsem mu, že mu poskytneme všechny informace, aby věděl, jak v jednáních postupujeme.

Navíc vedle Česka o nákup F-35 usilují téměř všechny země našeho regionu kromě Švédska a Maďarska, což by z praktického hlediska usnadňovalo obslužnost, servis letounů či hledání náhradních dílů. Toto byla pro prezidenta Petra Pavla docela nová informace.

Co si slibujete od spolupráce s novým prezidentem?

Jsem ráda, že bude vrchním velitelem ozbrojených sil člověk, který má vztah k armádě. Pozitivního vztahu k armádě jsem si vážila nicméně i u současného prezidenta Miloše Zemana. Spojoval nás například kladný vztah k Izraeli nebo fakt, že ocenil naši podporu Ukrajině.

V tom všem bude Petr Pavel určitě hájit stejné principy zahraniční politiky, což bude bráno jako upevnění postoje Česka v mezinárodních organizacích jako NATO či EU. Patříme na Západ a Petr Pavel je toho jasným důkazem.

Více než půl roku už české ministerstvo obrany a ministerstvo zahraničí USA sjednávají smlouvu, která má usnadnit pobyt amerických vojáků na území Česka. Co nám smlouva přinese?

Smlouva stanoví mnoho trestněprávních otázek, ale rozhodně nesouvisí s žádnou americkou základnou, jak se tady jednu dobu opět šířilo. Smlouvu mají už téměř všechny alianční země a já nechci, abychom byli výjimkou. Z toho důvodu bych ji nepřeceňovala ani nepodceňovala.

Plynula by ze smlouvy nějaká výhoda v případě eskalace konfliktu?

Zrychlování některých procesů smlouva umožňuje, ale samozřejmě to, co by nastalo v případě eskalace konfliktu, se řeší celkově v rámci NATO a netýká se to jen amerických vojáků.

Jaké má Česko vlastně vztahy s USA?

Já jsem ráda, že se Spojené státy vrátily zpátky do Evropy, protože se za éry Donalda Trumpa - a začalo to bohužel už za prezidenta Baracka Obamy - od Evropy vzdalovaly. Mám za to, že je k tomu přiměla válka na Ukrajině, a je to tak dobře. Evropa potřebuje silné Spojené státy, které pomáhají v bezpečnostní obranné politice jiným zemím, i my se tak cítíme mnohem bezpečněji.

Jak Česko využije darovaných 200 milionů dolarů na vojenskou pomoc od Spojených států?

Jedná o tom armáda, máme celou řadu projektů, pro které se to bude hodit. Můžeme mluvit o nákupech materiálu z USA, jako jsou vysílačky, terénní vozidla… Ten seznam je dlouhý.

Více než polovina Čechů si nepřeje, aby vláda posilovala vojenskou pomoc Ukrajině, ukázal v lednu průzkum agentury Median pro Radiožurnál. Co říkáte na to, že jde vládní pomoc proti většinové - byť jen o kousek - společenské atmosféře?

Nemyslím si to, já jsem zase viděla průzkumy, které potvrzují, že linka pomoci je ve společnosti pořád vnímána pozitivně. Ale z dat se můžeme poučit a věci lépe vysvětlovat, možná třeba konkrétně mluvit o dodávkách. Že v jednom průzkumu byl sentiment společnosti nižší, tolik neznamená. Mám pocit, že veřejnost vnímá, že dodávkami vojenského materiálu nedovolujeme, aby se konflikt přenášel dál, nepomáháme jen Ukrajině, ale sami sobě.

Přesto - nemyslíte si, že byste třeba alespoň v této komunikaci směrem k veřejnosti měli něco změnit?

Já si z toho beru ponaučení, že s veřejností musíme lépe komunikovat a ubezpečovat, že na Ukrajinu skutečně neposíláme nic, co by nám chybělo.

Jistě jste zaznamenala vlnu dezinformací v reakci na výrok náčelníka generálního štábu Karla Řehky, že v případě války by stát musel výběrově mobilizovat. Připravuje se Česko na válku, byť všichni doufáme, že k ní nedojde?

Česko se na válku připravovat nechce, ale i my ve svých strategických dokumentech s touto alternativou musíme počítat, jsme alianční země. Pokud by konflikt nastal, musíme umět reagovat. Ale válku samozřejmě nechceme.

Česko potřebuje vojáky z povolání, aktivní zálohy. Nabízíme i dobrovolná cvičení lidem, kteří se chtějí dovednosti naučit, ale nechtějí být v aktivních zálohách, a nově zavádíme do legislativy institut dobrovolného předurčení.

Nestačí nám aktivní zálohy?

Znamená to, že lidé na sebe dobrovolně přijmou možnost bránit zemi a poskytnou jí, co umí. Nabídnou své služby státu. Kdyby se například armáda potýkala s nedostatkem ajťáků, také bychom je výběrově potřebovali, aby nám pomohli zachovat infrastrukturu. Mobilizace v lidech vyvolává negativní sentiment, ale je to vojenský termín.

V jaké situaci by reálně šli lidé, kteří se dobrovolně přihlásí k obraně, bránit zemi?

Pokud se někdo nechá dobrovolně předurčit, stát o něm pak bude vědět. Nemusí jít o válečný konflikt, ale i o mimořádnou situaci. Zeptáme se, zda je ochoten pomoci třeba v případě ohrožení zásobování, a my pak budeme vědět, že máme v seznamu víc lidí. Chceme lidi jen motivovat, aby vnímali obranu jako součást života. Vůbec to neznamená, že by museli do několika hodin začít bránit zemi se zbraní v ruce.

Česko schválilo plán o dosažení minimálně dvou procent HDP na obranu, jenže jiné země už teď míří k překročení dvou procent. Jak budete na summitu NATO v létě vysvětlovat, že Česko stále neplní závazky na obranu vůči NATO?

To už vysvětluju snad na každé ministeriádě, naposledy minulý týden. Letos směřujeme ke dvěma procentům tak, že máme rozpočet koncipován na 1,5 procenta HDP, což v době ekonomické krize považuji za úspěch. Navíc jsme kolegům ukázali, že když rozpočet máme navýšený, dokážeme ho smysluplně utratit, nezbývají tam neutracené miliardy, jako se to dělo v minulých letech.

Kdy dosáhneme těch povinných dvou procent?

Věřím, že v příštím roce. U nás jsme dlouhé roky na obranu hřešili, snažím se to napravit. Zákon o financování obrany počítá se dvěma procenty v roce 2024. Je ostuda, že se to musí dělat zákonem, ale když to neuděláme teď, neuděláme to nikdy. NATO výrazně sděluje státům, že nastal konec černého pasažérství.

Zaspali jsme ve vztahu k Rusku? Polsko má ve strategických dokumentech Rusko jasně definované jako hrozbu.

Rusko jako hrozbu považuji minimálně od chvíle, kdy ukradlo Ukrajině Krym, nebo od roku 2008 v případě Gruzie. Spáchali teroristický čin na občanech Česka v otázce Vrbětic. Můžeme kolem toho kličkovat, ale Rusko válku vyvolává všude, kde páchá teroristické útoky. Takže za mě by určitě Rusko jako hrozba mělo být přímo ve strategických dokumentech.

(Autor: Anna Dohnalová, Barbora Doubravová)

Jana Černochová

ministryně obrany
poslankyně PČR
expertka pro obranu