Novinky Mediální výstupy

(Seznam.cz) Přišla ideální doba, kdy vláda může začít s nepopulárními kroky, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura. Skončilo období voleb, doběhlo evropské předsednictví. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je přesvědčený, že právě nyní nastává doba, kdy má vláda Petra Fialy ideální příležitost pustit se do strukturálních změn v oblasti daní či důchodů. Leckdy půjde o nepopulární kroky, tudíž kabinet bude muset intenzivně komunikovat s občany s ohledem na volby, které se ale uskuteční až za rok a čtvrt. „Určitě budeme mít více času jezdit do regionů a vysvětlovat lidem osobně, proč chystáme a podnikáme dané kroky. Můžeme obhajovat již naše provedené kroky a vysvětlovat návrhy, které chystáme. Musíme také vysvětlovat rizika toho, co by se dělo, kdybychom žádná opatření nepřijali,“ uvedl místopředseda ODS Stanjura v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Domnívá se, že na politickém poli dojde ke změně strategie. Hnutí ANO se podle něho bude radikalizovat a dostávat do polohy, ve které se před druhým kolem prezidentských voleb ocitl Andrej Babiš. Stanjura očekává, že projekt koalice Spolu se udrží i pro volby v příštím roce, strany o tom podle něho už začínají vyjednávat. „Obecně je projekt SPOLU úspěšný a není žádný důvod jej opouštět,“ zmínil. V rozhovoru popisuje mimo jiné i to, jak Česko bude dále snižovat závislost na ruském plynu a ropě, či jaké střety očekává kolem výkupu podílu v ČEZ.

Andrej Babiš tento týden oznámil, že zůstane poslancem a předsedou ANO. Překvapilo vás to?

Vůbec nejsem překvapený, předpokládal jsem to. My se budeme snažit prodloužit tradici jeho prohraných voleb.

Riskoval by v opačném případě, že mu to ostatní rozeberou?

Takhle jsem to nevnímal. Spíše je zajímavé, jak v ANO všichni čekali na to, co řekne Andrej Babiš, kterému se zatleskalo a oznámil se výsledek porady. V každé jiné demokratické straně by se debatovalo o tom, zda není čas něco změnit, když prohrajete troje volby po sobě.

Věříte, že se nyní Babiš stáhne, jak proklamoval, a pojede to v jakémsi modelu vládnutí z pozadí?

Jediná změna, kterou vnímám, je, že se nyní zaměří na přetažení voličů SPD. To je změna strategie. Už ne inklinace do středu, ale do krajních pozic.

Hnutí ANO ve volebních modelech ke sněmovním volbám nadále dostává kolem 25 procent a více. Stále je tedy nutné s ním počítat…

Rozhodně. Oni opustili pravicové voliče. V roce 2021 jsme ve volbách vyhráli s ANO souboj o středové voliče, což se nám povedlo díky vytvoření koalice Spolu a koncentrování středových voličů. Od té doby se ANO sune ještě více doleva, spíše až k radikálním a extrémistickým stranám. Tady už souboj o voliče probíhá bez nás.

Teď největší zápas o voliče očekávám mezi ANO a hnutím SPD Tomia Okamury. Očekávám radikalizaci. Nechce spolupracovat s SPD, ale chce jeho voliče. Bude je oslovovat podobnými tématy a rétorikou, jakou volí SPD.

Naším hlavním úkolem vládní koalice je udržet si naše voliče.

Takže koalice SPOLU bude kandidovat i v dalších volbách v roce 2024?

Nejdříve se za rok a čtvrt konají evropské volby, které jsou trochu specifické. Jsme v různých frakcích v Evropském parlamentu, už se o tom začínáme bavit. Pak se uskuteční na podzim krajské volby, které proběhnou podobně jako ty komunální v loňském roce. Debaty probíhají už nyní – v některých regionech budeme kandidovat jako SPOLU, někde zvlášť. Obecně je projekt SPOLU úspěšný a není žádný důvod jej opouštět.

Jaké ponaučení si berete z vývoje na pražském magistrátu, kde se před Vánoci nepodařilo domluvit koalici na vládním půdorysu a rozhýbalo se to až poté, co Spolu slevilo ze svých požadavků? Vynadal jste někomu z ODS?

Ne ne. Komplikace nezpůsobila koalice SPOLU, ale další vládní strany. Pro mě z nepochopitelných důvodů dávali Piráti do hry uskupení pana Čižinského. Trvalo to moc dlouho na můj vkus. Kdyby byla větší vstřícnost zejména u Pirátů, mohlo se to pohnout rychleji. Teď věřím, že se nové vedení Prahy už zvolí.

Jak jste zmínil, do dalších voleb zbývá rok a čtvrt. Nastalo nyní období, ve kterém budete chtít prosadit klíčové změny a řezy, které mohou být méně populární, s cílem snížit schodek rozpočtu?

Ano, nastalo. Dostali bychom se k nim dříve, kdyby ale Putin nevtrhl na Ukrajinu. Hodně času nám vzala i agenda evropského předsednictví, tudíž nebyl čas na politickou debatu nad systémovými změnami. Teď ten čas je.

V listopadu jsme založili pracovní skupiny, na expertní bázi stran jsme zhruba připraveni. Vyjasnili jsme si pozice. Seznam opatření, která diskutujeme, má 64 položek. Některé mají okamžitý efekt na státní rozpočet, některé středně a dlouhodobé. Teď finalizujeme podklady pro vedení stran.

Na všem jste se shodli?

Přibližně na polovině položek z 64 jsme se shodli. Pak je velmi malá skupina opatření, která všechny strany odmítly. A pak je poměrně velká skupina opatření, kde se názory liší a parametry nejsou vyjasněny.

To se týká čeho přesně?

Nejviditelnější rozpory jsou kolem daní z příjmu. V minulém období jen ODS hlasovala pro snížení, ostatní byly proti. Tyto názory si strany ponechávají i nyní. Někteří předsedové koaličních stran hovoří o zvýšení sazeb.

Do kdy chcete mít domluvu?

Ideálně během jara. Před parlamentními prázdninami by mělo proběhnout první čtení.

Kde bude politicky největší střet?

Už se rýsují shody v dílčích opatření, je třeba ale uzavřít celkovou dohodu. Potřebujeme to schválit jako balík, abychom dosáhli celkového cíle, který jsme dostali od pana premiéra.

Lze vyloučit v příštích měsících personální výměny či prohození ministerstev mezi stranami?

Výměnu ministerstev bych vyloučil. Personálie také neočekávám. Teď potřebujeme politickou energii upřít jinam, musíme dotáhnout programové cíle než týdny a měsíce věnovat personálním změnám. Nevím o žádném požadavku koaličních stran na personální výměny.

Evropské předsednictví pro českou vládu skončilo. Budete se teď více zaměřovat na domácí politiku?

Nemám pocit, že bychom komunikovali víc navenek než dovnitř. Budeme mít samozřejmě víc času na domácí politiku.

Třeba i nově zvolený prezident Petr Pavel v průběhu kampaně kritizoval vaši vládu za nedostatečnou komunikaci vládních opatření. Nebude zapotřebí více komunikovat ekonomická opatření, na která se nyní chystáte, a která v oblasti daní či důchodů nemusí být zrovna populární?

Komunikace může být vždycky lepší. Nám se daří, že vláda vystupuje jednotně, že se snažíme nejdřív domluvit jednotu a až pak vystupovat veřejně. Určitě budeme mít více času jezdit do regionů a vysvětlovat lidem osobně, proč chystáme a podnikáme dané kroky. Můžeme obhajovat již naše provedené kroky a vysvětlovat návrhy, které chystáme. Musíme také vysvětlovat rizika toho, co by se dělo, kdybychom žádná opatření nepřijali.

Zahájili jste legislativní přípravu na ovládnutí energetické společnosti ČEZ. Co říkáte na kritiku, že jde o novodobé znárodňování?

Kritici říkají, že jde o utajovaný plán. Jenže nejde. V elektronické knihovně (eKLEP) byl návrh dostupný dva měsíce. Dále je důležité podívat se na mezinárodní srovnání. Naprostá většina zemí má limity nastavené níž, než navrhujeme my. V Německu je pro rozdělení společnosti zapotřebí souhlasu 75 procent přítomných akcionářů (v Česku dnes musí s rozdělením společnosti souhlasit alespoň 90 procent všech akcionářů, po přijetí novely by k rozdělení ČEZ se zánikem účasti menšinových akcionářů mělo stačit pouze 85 procent hlasů přítomných na valné hromadě, pozn. red.). Nejdeme žádnou speciální cestou, navrhujeme přísnější podmínky než v ostatních zemích.

Nemohou tyto manévry státu kolem vykoupení minoritního podílu ČEZ odradit drobné investory a střadatele, kteří si tímto šetří například na důchod?

Ne. Máme takovou legislativu a vládu, která nikdy neudělá krok, který by poškodil akcionáře. Každý stávající akcionář může mít představu o tom, za kolik by svůj podíl prodal – pokud najde kupce. Jsou na to standardní mechanismy v české a evropské legislativě.

Očekáváte tvrdší politický střet s finančníky typu Pavla Tykače, kteří drží podíly v ČEZ?

Žádné střety nejde dopředu vyloučit. Politicky náročnější ale určitě bude schválení konsolidačního balíčku, to znamená strukturálně změnit rozpočet. To bude politicky náročnější než rozhodnutí o budoucnosti ČEZ.

Z průzkumů veřejného mínění plyne, že popularita pomoci Ukrajině slábne. Plánujete toto téma ve své komunikaci oslabit?

Neplánujeme. Za chvíli to bude rok od vypuknutí války, to je smutný fakt. Za tu dobu bohužel zprávy o válce zevšedněly. Je lidskou přirozeností, že se tématu nevěnuje taková pozornost, jako na začátku.

Je třeba ocenit tu obrovskou pomoc, kterou Ukrajině věnovali občané a firmy. Neznám jinou zemi, kde se občané skládají Ukrajině na zbraně. Takže v tématu Ukrajiny neplánujeme nic měnit. Je v našem zájmu, aby ruský agresor neuspěl, že není možné v Evropě měnit silou hranice.

Počítáte s tím, že téma války na Ukrajině a její pomoci pronikne do kampaně podobně, jako v uplynulých prezidentských volbách?

Vezměte si ale, že Andrej Babiš s tímto tématem prohrál. Bylo za hranou, co předvedl. Ano, budou takové hlasy v české politice, ale naše vláda bude vystupovat proti tomu, aby Rusko vzalo Ukrajině kus území. Putin je překvapený z jednoty Evropy, spletl se. Mýlili se ti, kdo říkali, že se bez ruského plynu neobejdeme. Putinovi se útoky na ukrajinskou infrastrukturu ani nepovedlo vyvolat další migrační vlnu tak, aby vlády evropských států ztratily podporu obyvatel. To se naštěstí nestalo.

Jak se v roce 2023 bude snižovat závislost na ruském plynu a ropě? Jsou ve hře další dohody o dodávkách ze států Blízkého východu?

V případě plynu jsme závislost snížili neuvěřitelně na 4 procenta. Získali jsme podíl v nizozemském terminálu na LNG. Intenzivně jednáme s německou vládou o zisku podílu v německém terminálu LNG, kde ústí potrubí Nord Stream 1. To by byl velký krok.

Pokud bude roční spotřeba plynu kolem 7 až 8 miliard kubíků, tak 3 miliardy máme zajištěné z Nizozemska (plus opce na další miliardu), k tomu kontrakt v Německu v řádu několika miliard kubíků. K tomu chceme vybudovat plynovod Stork 2 do Polska. Diverzifikujeme zdroje. Závislost na ruském plynu může klesnout až k nule.

Co ropa?

Máme připravený projekt TAL+, získali jsme souhlas dalších akcionářů. Tím bychom se měli úplně zbavit závislosti na ruské ropě.

Vystoupili jsme ze dvou postsovětských bank. Podaří se z nich zachránit 1,5 miliardy korun, o které se hraje?

Je to správné rozhodnutí, měli jsme tak učinit už dávno. Byly schváleny podmínky pro naše vystoupení, podmínky byly nevýhodné. Pokud nedojdeme k dohodě, budeme se domáhat zhruba 1,5 miliardy korun v mezinárodní arbitráži.

Sesekání ruského vlivu na českou ekonomiku a energetiku probíhá zdárně. Povedlo se nám získat do majetku ČEZ z ruských rukou klíčový podnik Škoda JS, což bezesporu zvýšilo energetickou bezpečnost.

ČEZ zahájil arbitráž proti ruskému Gazpromu o náhradu škody ve výši jedné miliardy korun kvůli zkrácení dodávek zemního plynu v minulém roce. Jak vidíte tento souboj?

Je to správné. Vypadá to v této chvíli beznadějně, ale uvidíme, jaký bude vývoj v Rusku. Co platí dnes, nemusí platit za několik let. Pravděpodobnost úspěchu je ale nižší z důvodu, protože těžko předpokládat, že by Rusko plnilo rozhodnutí mezinárodní arbitráže.

Ještě ke změně, ke které dojde na Pražském hradě. Máte už naplánované setkání s novým prezidentem Petrem Pavlem?

Nemám. Nechal bych to na iniciativě pana prezidenta. Předpokládám, že brzy po své inauguraci navštíví jednání vlády, potažmo Parlamentu. Myslím si, že bude výborná spolupráce v oblasti zahraniční politiky.

Rozvážou se vaší vládě ruce s odchodem Miloše Zemana z Hradu a nebude muset brát kabinet neustálé ohledy na zájmy končící hlavy státu nebo jeho spolupracovníků?

Neměl jsem pocit, že bychom měli svázané ruce. Nepřišlo mi, že bychom něco museli vyměňovat. S Milošem Zemanem jsem se ve funkci viděl jednou, před jmenováním vlády na setkání s ním, pak už jen ve Sněmovně při debatě o rozpočtu na rok 2022.

Miloš Zeman ve volbách podporoval Andreje Babiše. Jak hodnotíte jeho závěr ve funkci prezidenta?

Ve volbách podporoval Andreje Babiše a prohrál. Ti dva spolupracovali úzce po celou dobu, co byl Andrej Babiš ve vládě.

A jak hodnotíte celkově Zemanovu éru, během níž dlouhodobě a vehementně podporoval ruské a čínské zájmy v Česku?

Jeho orientaci na východní mocnosti – na Rusko a Čínu – jsme kritizovali dlouhodobě. Sliby o masivních čínských investicích se ukázaly jako prázdné, nic z toho se nenaplnilo. V zahraniční politice nebyl úspěšný, hodnotím jeho prezidentství jako neúspěšné. S výjimkou toho, že dokázal dvakrát vyhrát volby, to není snadné, uznávám. Ale co se týká výkonu funkce, Miloš Zeman úspěšný nebyl.

Bude vás jako ministra financí zajímat výsledek šetření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které se zabývá hospodařením prezidentské kanceláře?

Samozřejmě. Každá zpráva NKÚ mě zajímá. Je potřeba prohřešky nejen odhalit, ale i to, jak jim předcházet.

(Autor: Ondřej Koutník)

Rozhovor vyšel na serveru Seznam Zprávy.

Zbyněk Stanjura

ministr financí
1. místopředseda strany
poslanec PČR