Novinky Mediální výstupy

(ČT 24) Ministerstvo obrany v poslední době výrazně pokročilo ve vyzbrojování české armády. Tuzemské zbrojařské firmy v současnosti mají také co dělat, aby poptávku uspokojily, podílejí se i na pomoci Ukrajině. Podle politiků to není jednoduchá situace. Považují ale za nutné v této době myslet na obranyschopnost Česka a mezinárodní závazky vůči svým partnerům. O zbrojení v době války debatoval v Událostech, komentářích na ČT24 předseda sněmovního výboru pro bezpečnost.

„Myslím si, že doháníme skluz z minulých let, který jsme tady měli. Dnes pod tlakem šílené války. A myslím si, že naším úkolem, politicky, je podpořit tyto procesy, abychom byli připraveni na věci budoucí,“ konstatoval předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) s tím, že je to běh na dlouhou trať.

Pavel Žáček doplnil, že hlavním politickým úkolem Česka je se dostat ke dvěma procentům a možná i mírně nad. „Prostě vnitřní dluh, který máme vůči Armádě ČR, tak abychom to dohnali, byť je mi jasné, že je to skokově, ale musíme udělat za této situace maximum, abychom byli partnerem jak Polákům, tak Američanům, všem našim partnerům NATO při chránění východního křídla, a zabezpečit jistotu obyvatel, že odstrašíme protivníka a případně ho budeme schopni porazit, kdyby náhodou zaútočil,“ poznamenal.

Přepis debaty:

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Vládní koalice se podle premiéra Petra Fialy shoduje na tom, že Česko by mělo vydávat 2 % hrubého domácího produktu na obranu už v příštím roce. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by tak Ministerstvu obrany stouply příjmy asi o 21,5 miliardy korun. Plány dosud počítaly s výdaji ve výši 130 miliard.

Petr FIALA, premiér ČR, předseda strany /ODS/:
/9. 1. 2023/ Chceme dosáhnout už v roce 2024 výdajů 2 % HDP, které nám pomohou s tou nezbytnou modernizacÍ armády a posílí bezpečnost a obranu České republiky.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Zatímco v roce 2021 poslal stát na obranu 1,4 % HDP, výdaje o rok později odpovídaly 1,35 % HDP. A přestože v absolutních číslech dostala armáda téměř o 4 miliardy víc než loni, důvodem bylo rostoucí HDP. K vydávání 2 % HDP na obranu se Česká republika v Severoatlantické alianci zavázala opakovaně. Současná vládní koalice při svém vzniku uvedla, že chce slib naplnit nejpozději do roku 2025 tak, jak vidíme v grafice. Nyní ovšem jak premiér, tak ministryně obrany prohlásili, že by k tomu mohlo dojít už dřív. České zbrojařské firmy se kromě vyzbrojování domácí armády nyní výrazně podílejí na pomoci Ukrajině, například společnost Excalibur Army do této východoevropské země dodala loni zhruba 100 kusů vojenské techniky. Kromě modernizovaných tanků T-72 šlo taky o dělostřelecké systémy, raketomety a bojová vozidla pěchoty.

Andrej ČÍRTEK, mluvčí, Czechoslovak Group:
Kapacity českého obranného průmyslu, včetně Excalibur Army, byly hodně vytížené již před vypuknutím války na Ukrajině. Poté, co Rusové na konci února zaútočili na Ukrajinu, tak se situace přes noc změnila, a jestliže předtím jsme byli vytíženi, tak teď ten objem poptávky a zakázek je několikanásobný. Takže meziročně i z hlediska tržeb se bude jednat o několikanásobné navýšení.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
A se mnou jsou tu už první hosté Událostí, komentářů. Pavel Žáček z ODS, předseda výboru pro bezpečnost, člen výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. Dobrý večer.

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Dobrý večer.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Bývalý ministr obrany pan Lubomír Metnar. Dobrý večer.

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
Dobrý večer.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
A taky Jiří Hynek, prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky. Dobrý večer i vám.

Jiří HYNEK, prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR:
Dobrý večer.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Žáčku, ministerstvo obrany v posledních dnech tedy výrazně pokročilo v tom vyzbrojování, memorandum o porozumění se švédským výrobcem BVP, navýšil objednávku na francouzská děla Caesar, 62 houfnic za 10 miliard. Těch BVP má být 210 kusů za 52 miliard. Kdy to bude?

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já předpokládám, že to bude co nejdříve. Samozřejmě není to jednoduchá situace. Bavili jsme se o tom několikrát. Je to nárůst kapacit, které musí ministerstvo obrany a Armády České republiky zpracovat. Já bych možná zmínil, doplnil ještě jednání, která tu průběžně běží na základě mandátu vlády se Spojenými státy, která se týkají budoucího vybavení letectva, uvidíme, jak to dopadne. Myslím si, že doháníme ten skluz, který jsme zde v minulých letech měli, byť to šlo postupně nahoru, dneska pod tlakem té šílené války, a myslím si, že naším úkolem politickým je podpořit tyto procesy tak, abychom byli připraveni na ty věci budoucí, protože...

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Aspoň řádově řekněte, kdy by to mohlo být?

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já mohu pouze odkázat na to, jakým způsobem čerpalo Ministerstvo obrany v loňském roce, a tam se podařilo asi až na 2 %, z různých objektivních důvodů, vlastně ty procesy, které byly naplánovány ve vztahu k modernizaci, ty peníze vyčerpat, protože dlouhodobým problémem...

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Já se ptám, protože zbrojovky budou vytížené.

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Ano, ano.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Abychom nečekali příliš dlouho.

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Tomu rozumím. Je tomu tak nejenom v České republice, je tomu tak i v Evropě, je tomu tak na světě. Je nutné s tím počítat, ale musíme udělat všechno pro to, abychom to zvládli, protože nevíme, jaké výzvy nás v této oblasti čekají, a prostě doháníme, je to běh na dlouhé trati, jednoznačně. A doháníme ty skluzy, které jsme si sami zavinili, prostě ve vztahu k armádě, ve vztahu k ministerstvu obrany.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Metnare, říká se v byznysu i ve válce, že vyhrává ten, kdo získá a udrží technologickou převahu. Neměli bychom proto investovat raději do dronů, kybernetických prostředků boje než do těžké techniky?

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
Dneska, tak, jak vidíme, nejenom tu válku na Ukrajině, ale i ty jiné krize z minulosti, tak si musíme uvědomit, že jsou to spojité nádoby. My nemůžeme zase takto zjednodušeně říct, že budeme upřednostňovat jednu oblast, ale my musíme, a ono už to zaznívá dlouho, my musíme doplnit i ty, řekněme oblasti, které jsme si vzali za cíl, a je třeba je modernizovat, a je třeba je uvést na ty počty, které jsme si v minulosti stanovili. Ale říkáte správně, je třeba možná trochu více akcentovat ten vývoj, protože ta technologická převaha, a když si vezmete ten konflikt Arménie – Ázerbájdžán, tak tam zrovna to bylo vidět, kde byly použity, například bezpilotní prostředky, tak ta technologická nadvláda tam byla vidět.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Myslí Česká republika při těch nákupech na obranu republiky a nebo spíš na nasazení v zahraničí? Jak to čtete?

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
Z obranných doktrín musí, a to je základ, musí v první řadě myslet na zájmy České republiky a obranyschopnost České republiky. A v souvislosti s tím naplněním mezinárodních závazků, ke kterému jsme se zavázali.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Válku na Ukrajině náměstek ministryně obrany František Šulc označuje za drsný budíček, který dožene vnitřní dluh v české armádě. Jste za něj rádi?

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
No já rozhodně za tento budíček, já jsem to nazval jinak kdysi, když bylo předsednictví EU Francie, a byl jsem na jednání, na konferenci v Paříži, tak já jsem to nazval evropským budíčkem, ale já za to rád nejsem, protože já nevím jak ostatní, ale já se moc na ty záběry, kde umírají a jsou zranění lidé, nechci dívat, takže za mě ne.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Hynku, v té smlouvě se Švédy, o které jsem mluvila hned v úvodu, má být zapojení českého obranného průmyslu, a to bude činit minimálně 40 %, jak se zapojíte, co to znamená?

Jiří HYNEK, prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR:
Ono se dá zapojit různým způsobem, můžete dostat nabídku na práci, já tomu říkám nevyučeného zaučíme, ohýbejte plech, vrtejte díry. To je to, co my nechceme dělat, to nedává vůbec smysl. My chceme být zapojeni, řekněme, do nějakých klíčových prvků toho systému, protože hlavní úlohou zapojení obranného průmyslu není ani ekonomická výhodnost, ale schopnost českého obranného průmyslu udržet tuto techniku v bojeschopném stavu i v době krize, v době, kdy nebudou fungovat mezinárodní smlouvy, kdy nebude lítat doprava. Prostě české firmy musí vyrábět ty klíčové komponenty, které jsou nutné pro to, aby ta technika fungovala. A ta jednání, ona probíhají již přes 3 roky, protože jsme se snažili jednat se všemi třemi soutěžiteli, kteří měli zájem toto dodávat do České republiky. My jako Asociace jsme jim zprostředkovávali kontakt s našimi členy. A já pevně věřím, že v té smlouvě budou zakotveny právě ty výrobní schopnosti, ty klíčové výrobní schopnosti, opravdu nechceme práci typu nevyučeného zaučíme.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Jaká je kapacita českých zbrojovek?

Jiří HYNEK, prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR:
Kapacita závisí, o čem se bavíme. Každý ten obor, každá ta oblast má nějaké své kapacity. Když se budeme bavit o dělostřelecké munici, budou jiné kapacity, než když se budeme bavit třeba o vojenském zdravotnictví. V současné době jsme opravdu velmi vytíženi, hodně by nám pomohlo, kdyby se podařilo dotáhnout dohodu s Ukrajinou, a dostali jsme sem pracovníky, kteří jsou kvalifikovaní, vzdělaní. Samozřejmě, musíme provést i nějaké bezpečnostní šetření, aby se nám sem nedostal někdo, koho tady nechceme mít, a oni by nám pomohli řešit tu akutní situaci, to je ta výroba pro ukrajinskou stranu. Ale kde já vidím velký otazník, a to je opravdu na větší diskusi a nevyřeší to Česká republika, musí se to řešit v rámci Evropské unie a zemí NATO, to je, že jsme si za posledních 30 let z Evropy vyhnali některé typy výrob, a jsme závislí na dodávkách z Číny. Myslím tím různé materiály, takovou tu špinavou výrobu, kde jsme nechtěli zatěžovat ekologii, ale najednou u každého výrobku my zjistíme, že je tam nějaký materiál nebo nějaká subdodávka z Číny, a to, když nebudeme řešit, a teď říkám, Česká republika na to nestačí, tak se můžeme dostat opravdu do nepříjemné situace, protože Asie bude rozhodovat o tom, jestli budeme dodávat na Ukrajinu, nebo ne.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Žáčku, jenom k tomu zapojení českého obranného průmyslu, o kterém tady mluvil pan Hynek, váš komentář k tomu?

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já ho v tom samozřejmě podporuji maximálně. Já jsem rád, že se podařilo velmi vhodně, jednak organizačně, jednak určitými řídícími prvky v komunikaci státu s firmami zvednout tu kapacitu. Myslím si, že jsme odvedli práci jako žádná země v Evropě. To se týká zejména obrněné techniky, která od nás jde po modernizaci, po vlastně totálním, například u těch zmíněných T-72, totálním repasingu, a jde to do rukou ukrajinským ozbrojeným silám, které se mohou efektivně bránit proti ruské přesile. Čili je to obdivuhodný výkon. Myslím si, že je to nutné podpořit, a dále bych zmínil vlastně expanzi i našeho obranného průmyslu, mimo území České republiky, což zase podpoří, myslím si, i ty řetězce, které potřebujeme, protože není možné vyrábět bez těch zdrojů potřebných. Myslím si, že už po době lockdownů bylo jasné, že některé výroby musíme z Číny přesunout jinam nebo zpátky dostat do Evropy. A myslím si, v souvislosti s touto válkou, se to ukázalo dvojnásobně, speciálně v tom obranném průmyslu.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Metnare, teď vy, ještě mě vlastně jakoby zajímá, že když tedy budeme mít ty moderní zbraně, dokážeme si je sami opravit, budou náhradní součástky?

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
Já jenom, když dovolíte ještě, krátká poznámka k tomu zapojení domácího průmyslu. Já to trošičku zobecním, s tím v rámci toho obranného průmyslu je velmi důležité, výroba, výrobní kapacity, servisní kapacity a kooperace s našimi zahraničními partnery, a to je ten efekt, který nám podpoří tu obranyschopnost České republiky, snižuje tu závislost. A s odkazem tady na to, nemalé prostředky se potom vrací do státního rozpočtu. K té vaší otázce, no ne každá technika, která je, protože ty kapacity, co jsme měli v prvorepublikovém období, to už tady dávno je pryč, a nikdy to tady zpátky nebude. A u některých technologií, vojenských technologií, budeme stále závislí na našich partnerech, kteří jsou dodavatelé a výrobci. Ale tak, jak se o tom bavíme, je ta snaha tu závislost minimalizovat.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Metnare, Polsko dalo loni na obranu víc než 300 miliard korun, což znamená víc než ostatní státy střední Evropy dohromady. Je to inspirace pro nás?

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
No, může to být v jistém směru inspirace, ale už jsem slyšel celou řadu názorů, které vychází, že tady dochází k určité militarizaci. A já to teď neumím, nedokážu vyhodnotit, protože neznám komplexní informace a plány Polska, kam chce s tím vyzbrojováním nebo čeho chce dosáhnout. Ale z určitých zdrojů vím, že se hovoří, že chce mít tak silné pozemní síly, v počtu, který přesáhnou počet německých, řekněme, a francouzských sil dohromady. Takže je otázkou. Neumím na to teď úplně kvalifikovaně odpovědět, zdali je to úplně inspirativní, protože já jsme nějakým, nebo já, Česká republika je v nějakém aliančním uskupení, je v Evropské unii, a myslím si, že by to mělo být koordinováno tak, jak jsme k těm, řekněme závazkům, přistoupili v rámci těchto společenství, takže myslím si, že bychom měli spíše postupovat koordinovaně.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pánové, vy znáte odpověď na tuhle otázku, mimochodem Varšava má dokonce ambice dávat 5 % na obranu, my zůstaneme u těch dvou?

Jiří HYNEK, prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR:
Já jsem přesvědčen, že my máme jinou pozici, než má Polsko. Polsko se cítí ohroženo bezprostředně, proto posiluje své pozemní jednotky, protože kdyby opravdu ten konflikt se rozšířil na území členských zemí NATO, tak se půjde do Polska. Pro nás je třeba větším bezpečnostním rizikem, že kdyby opravdu došlo k tomu, že Rusko si vyhodnotí, že se jedná o konflikt Rusko – NATO, tak my se musíme spíš starat třeba o varovný systém pro obyvatelstvo, pro obnovu protileteckých krytů, protože by spíš sem padaly bomby, než že by se válčilo na našem území. Tak proto si myslím, že Polsko mnohem víc posiluje své pozemní síly, protože to bezprostřední ohrožení, a možná i třeba ochota Poláků nasadit své jednotky na podporu Ukrajiny, kdy by opravdu třeba Ukrajinci na tom byli velmi dobře, velmi špatně, tak je úplně jiné bezpečnostní riziko, než to riziko, které bude padat na Českou republiku.

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já bych doplnil, že tím naším hlavním politickým úkolem je dostat se k těm dvěma procentům, možná třeba i mírně za nějaké situace, která to bude umožňovat, je překročit. Prostě ten vnitřní dluh, který máme všichni vůči Armádě České republiky, vůči resortu Ministerstva obrany tak, abychom dohnali, byť je mi jasné, že to je skokově, ale musíme udělat za této situace, která dneska je, maximum, abychom byli tím partnerem, jak Polákům, Američanům, všem našim partnerům NATO při chránění východního křídla, a zabezpečit jistotu našich obyvatel, že odstrašíme toho protivníka, případně ho budeme schopni porazit, kdyby náhodou zaútočil.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Metnare, nákup stíhaček F-35, nemáte pochybnosti o tomto revolučním kroku?

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
Každopádně z hlediska nedostatku informací, které mám, tak mám pochybnosti. A navíc, já jsem, řekněme, v tomto velmi pragmatický, takže já nepreferuju, ani jednu z těch variant nemám, protože nemáme konkrétní, řekněme, ověřené informace, protože jednání ještě stále běží. Myslím, že do října letošního roku, kdy dostala ministryně obrany termín od vlády, aby jednala o těch parametrech. Takže určitě ty pochybnosti jsou, a určitě všichni čekáme, kdo se tady, řekněme, tou bezpečností a obranou zaobíráme, jaké ty informace budou, a s jakými parametry budeme seznámeni, a jaké podmínky nám Spojené státy nabídnou.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Žáčku, dokážete rozptýlit pochybnosti pana Metnara?

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Samozřejmě my všichni čekáme na některá tvrdá data, která dojdou až na konci toho procesu, kdy budeme seznámeni, co to všechno znamená mít tady F-35, pokud to teda doběhne úspěšně, jak předpokládáme. Na stranu druhou, my nemáme moc jiných variant. Právě to řešení, že by to mohl být americký stroj, který by byl absolutně postavený od prvního dílu až po poslední, vybavený ve Spojených státech, kdy bude zabezpečen ten řetězec, s kterým má velké problémy Evropa, evropské státy, nejenom v oblasti letecké techniky, tak to si myslím, že je věc, proč všichni vlastně se obrací dneska na Spojené státy, a snaží se dosáhnout co nejlepší jaksi ceny, co nejlepší dohody. Víme, že to chce udělat Německo, některé další státy. Čili jako počkejme si na ta tvrdá data, ale je to varianta, z těchto důvodů si myslím, že by bylo vhodné to pochopitelně podpořit.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Lepší?

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
Ne, já jsem v tomto konstantní, a u mě to zůstane ten názor stejný, protože zas na druhou stranu, určitě nejsem odborník na nadzvukové letectví, ale ve veřejném prostoru je celá řada informací, která komentuje jak variantu F-35, tak variantu té další generace gripenu.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Hynku, pobavme se s vámi ještě o těch českých zbrojovkách, ono na přelomu milénia se o českých obchodnících mluvilo jako o obchodnících se šrotem, a to proto, že se prodávala stará sovětská technika. Ty časy jsou definitivně pryč?

Jiří HYNEK, prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR:
Já vždycky říkám všem, kteří pohrdají tou starou sovětskou technikou, říkám, my prodáváme to, co chce zákazník. Možná, kdyby ti lidé, kteří říkají starý šrot, se jeli podívat třeba na tank T-55, jak vychází z naší fabriky, jak má systém řízení palby, jak má balistickou ochranu přídavnou, jak má modernizovaný motor, a prodáváme to armádám, kde ne každý voják je vysokoškolák. Musíme si uvědomit, že ta technika je přizpůsobená kvalitě toho vojáka. Samozřejmě, podíl modernizované staré sovětské techniky bude klesat, budeme víc usilovat o licenční výrobu západní techniky, ale vůbec bych nepohrdal tou starou sovětskou technikou. Nakonec, co od nás především Ukrajinci chtějí? Chtějí to, co umí obsloužit, ale chtějí to, aby to měli v takovém stavu, aby to bylo lepší, než co má ta protistrana. A my to umíme. Jedna obrovská výhoda českého obranného průmyslu je, že my nevnucujeme zákazníkovi řešení, my se snažíme najít pro něj ekonomicky dobré řešení toho, co chce. Čili umíme zaintegrovat něco, co on už má, protože ono to není jenom o technice, my dodáváme vlastně schopnost, my se snažíme tu techniku nasadit tak, aby vlastně fungovala, komunikovala s ostatními prostředky, abychom dali schopnost. Někdy se bohužel tady taková ta pseudoodborná debata zvrhává v to, jestli je tohle letadlo lepší nebo támhleto letadlo lepší, o tom to není. Armáda je koncertní těleso, a když do koncertního tělesa, kde vám bude pozoun hrát falešně, koupíte špičkového houslistu, tak nezískáte lepší koncertní těleso. Vy musíte mít ty věci naprosto vyvážené. A proto já jsem přesvědčen, že ještě nějakou dobu se modernizovaná sovětská technika bude prodávat, bude mít své zákazníky, a my mezitím se připravíme na nové výroby.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
To byla ta sovětská technika, teď, když se podíváme na něco modernějšího. Já jen připomenu, že česká firma Sellier & Bellot koupila před lety americký Colt, pokud tedy jde o kvalitu a věhlas českých zbraní, řekněte mi, co umí Češi vyrobit?

Jiří HYNEK, prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR:
Nebyl to Sellier & Bellot, byla to Česká zbrojovka.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Aha, aha, tak Česká zbrojovka.

Jiří HYNEK, prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR:
Česka zbrojovka koupila...

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Ale mně jde hlavně o to, co umí tedy Češi vyrobit.

Jiří HYNEK, prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR:
Umíme toho hodně. Kdybyste se mě zeptala, co je asi naše vlajkovou lodí, tak bych řekl, že jsou to pasivní sledovací systémy, ale umíme ruční palné zbraně, umíme munici. A co umíme, a moc se zatím neprosazuje, to je to, o čem se hodně mluví, to jsou tzv. distruktivní technologie, čili technologie, které dávají výhodu proti tomu nepříteli, čili chytré materiály, robotika, umělá inteligence, bezpilotní prostředky. Mně někdy vadí, že se mnohdy něco nakupuje v zahraničí, aniž by se udělala opravdu kvalitní analýza, jestli v České republice výzkumné ústavy, vysoké školy, výrobní podniky by neuměly to samé. A nám se mnohdy stává, že dáváme řídící systémy do amerických některých technologií, které se pak kupují do České republiky. Vždyť si to můžeme vyrobit sami.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Já jsem to popletla, jsem z Vlašimska, tak Sellier & Bellot bylo to automatický.

Jiří HYNEK, prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR:
Sellier & Bellot je velmi významná firma, kvalitní firma, ale nekoupila Colt.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Hynku, vám moc děkuju, že jste přišel do této diskuse. Pánové, vy tady ještě zůstaňte. Na shledanou.

Jiří HYNEK, prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR:
Taky, na shledanou. Děkuji.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Vy, pánové tady ve studiu, ke kterému názoru se přikláníte? Máte jasno? Pane Žáčku.

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Zcela jednoznačně. Je naprosto naivní se domnívat, že je možné udělat jakési příměří. Ostatně i to příměří by měli dělat diplomaté, a ne nastoupit až potom. Musíme vycházet z toho, že se Ukrajina brání. My víme, proč jí pomáháme, je to prostě hodnotová záležitost, je to civilizační záležitost. A kdo by chtěl dělat dneska dohodu s největším zločincem dvacátého prvního století, to znamená s Putinem? Já si myslím, že ta dohoda není možná udělat. On není partner, kterému je možno věřit. On všechno, co řekl, všechno, co slíbil – nebude válka atd., tak z nějakých důvodů osobnostních, vnitropolitických a možná i ty zahraničně politické ambice, obnovy nějakého Ruska v imperiální podobě, tak prostě porušil. To není partner pro demokratický svět. My nemáme s ním dělat takovou dohodu, ještě notabene, jak tady ten pán chtěl za zády Ukrajinců. To nemůžeme. Známe appeasement, máme to vlastním v genotypu, jak dopadl, třicátá léta. Prostě my jsme země, která nemůže přistoupit na jakýkoliv appeasement, a toto by appeasement rozhodně byl.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Souhlas?

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
Za mě, musíme si uvědomit, co chceme. Chceme dál v tomto konfliktu, který je, pokračovat? Chceme dál podporovat, řekněme, zamrzlý konflikt, zamrzlý válečný konflikt? Anebo chceme pokračovat v tom a směřování k příměří a začít vyjednávat o míru? Já neříkám jak, protože já nemám ten patent. Ale co říkám, tady vidíte, že není jednostranný názor v České republice. A žijeme v demokratické zemi. A ta pluralita názorů se tady ukazuje. Já říkám, že je třeba naslouchat všem názorům v této zemi, a ne hned názory, které nejsou v souladu, nebo které neprosazuje vládní garnitura hned označovat nějakými šoky, anebo, že se jedná o ruské trolly. Za mě si myslím, že bychom měli dělat maximum, a já to nevidím. Já nemám recept jak. Ale k tomu, aby to příměří bylo tak, jak to slyšíme ze strany Turecka a jiných mocností. Protože já už jsem to dneska řekl jednou, já se nechci na ty obrázky dívat, kde umírají lidé, kde jsou zranění lidé, kde je zdevastována ta infrastruktura. A já bych rád, aby se to posunulo opravdu k tomu a minimálně k tomu příměří a otevřely se nebo pootevřela se ta vrátka k jednání o míru.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Má se Ukrajina vzdát Krymu a Donbasu za cenu míru?

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
To já neumím vyhodnotit. Protože, dívejte se, ta dohoda nikdy nebude, pokud to nebudou aspoň nějaké přijatelné podmínky a já je neumím nadefinovat. Kolega to tady řekl, to je věc spíše diplomatů a řekněme, vedoucích představitelů velmocí.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Já jsem se ptala proto, že vlastně Donbas by mohl být tím potenciálním ohniskem problémů i po válce, když by zůstal ukrajinský. Ukrajina chce do Evropské unie, Ukrajina chce i do NATO, není vlastně i v našem zájmu to, aby tohle neklidné území neohrožovalo tu naši stabilitu?

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já už jsem tady jednou zmínil appeasement. My jsme odevzdali, aby nebyla válka, část našeho území, myslím teda Československo v roce 1938... A k čemu to vedlo? K ještě většímu konfliktu. Já si myslím, že v tomto smyslu bychom to měli brát velmi vážně, protože pokud bychom na toto přistoupili, dokonce jednali za zády Ukrajinců, což teda předpokládám, že nikdo z nás nechce, tak by to mohlo dopadnout tím konfliktem, protože ten, kdo stojí na druhé straně, to znamená diktátor Putin, si to všechno vykládá slabost, to není tak, že s ním uděláte rovný deal o příměří nebo... To si myslím, že je naprostá chiméra. Čili nám nezbývá a musíme podporovat úsilí, boj o svrchovanost, obnovu nezávislosti, prostě Ukrajině v tomto smyslu bojují za nás. A já jsem hrdý na českou vládu, že je mezi 10 největšími podporovateli Ukrajiny a ukrajinských vojenských sil.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Metnare, vy se nebojíte, že bychom se zpátky vrátili do těch třicátých čtyřicátých let, to znamená, že... Kdy ústupek vedl vlastně ještě k větší válce?

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
Je to velmi těžká i s ohledem na ten historický kontext, je to velmi těžká otázka, ale na druhou stranu, uvědomme si, jenom udělám takový exkurz do historie. 27 000 000 sovětských občanů a vojáků. 5 milionů německých vojáků a příslušníků wehrmachtu. Nepočítám tam oběti holocaustu. Co se týče, řekněme, zapojení Velké Británie 360 000 obětí. Z těch 360 000 civilních obyvatel z hlediska bombardování Londýna za druhé světové války. Já se bojím, že když neuděláme všechno, aby tento konflikt skončil, abychom nezažili ještě něco hroznějšího, než byla druhá světová válka. Proto za mě ty obavy jsou. A já tady alarmuji pro to, aby se co nejrychleji a využilo maximum jednání o příměří a jednání o míru.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
No, a v tomhle kontextu souhlasíte s tím, že posíláme zbraně na Ukrajinu?

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
No, dívejte se, já nevím z hlediska, řekněme, diplomatického vyjednávání, že pakliže by se začalo vyjednávat o příměří, jestli není i toto oblast, která bude do toho jednání zahrnuta a kde by se mělo rozhodnout, jestli posílat, pozastavit nebo ne. Já to dokážu vyhodnotit. Ale říkám si, dneska je tady vláda, je to v kompetenci vlády, ta tvoří zahraniční politiku, takže v tomto by měla tyto kroky navrhovat a činit současná vláda.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Žáčku, polský premiér chce sestavit širokou koalici evropských zemí právě pro dodávky zbraní. Má to smysl a bude v té koalici i Česko nebo nemůžeme zkrátka nic nabídnout?

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Jednoznačně naším bytostným národním zájmem je, aby Ukrajina vydržela, ustála ten boj. Samozřejmě nevím, kdy a jak ta válka skončí, je to na Ukrajině. My nemůžeme dávat tady odtud z Prahy dávat nějaké rady, musíme maximálně Ukrajince podporovat a toto je ta cesta. Přesně my tím řešíme některé věci, o kterých jsme předtím mluvili. To znamená ty řetězce, to znamená výrobu zbraní, není to věc mnohdy jenom jedné země, ale musí na tom spolupracovat víc. A je to vlastně i náš tlak na některé partnery, kterým dlouho trvalo, než se třeba přidali a aktivně dneska dodávají zbraně, ať už to je Německo nebo Francie. Myslím si po těch dvou světových válkách, my bychom měly tlačit na toho agresora, protože tím, že uděláme příměří, tím nezaručíme, a té druhé straně dáme čas také na to, aby ona postavila své ozbrojené síly na nohy. Tím nezabráníme třeba tomu dalšímu konfliktu. Jestliže byl schopen Putin rozpoutat se všemi generály a bezpečnostními složkami takový typ války, tento celoplošný útok na Ukrajinu, tím není řečeno, že to nebude opakovat. My prostě musíme vytvořit situaci, obnovit jednak řád světový, bezpečnostní, a zamezit tomu, aby si něco takového zopakovalo, a to nemůže být zase na úkor Ukrajiny...

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Takže máme poslat všechno, co máme? Pokud ano, tak...

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
... Takhle bych to nestavil. My musíme zajistit bezpečnost České republiky a našich partnerů východního křídla. Jsme příliš blízko tomu východnímu křídlu. V tom rozumím Polákům, proč se zajišťují, proč vyhodnotili, kolik Evropa je třeba schopná vyrobit tanků v Německu, případně v jiných státech, jak je to dneska velmi náročné, a proto zajišťují se dodávkami ze Spojených států, ale třeba i z Jižní Koreje, která je v tomto smyslu velmi silným partnerem. Takže my nejsme tomu konfliktu vzdáleni. I jestli budeme chtít třeba se bránit, tak tady bylo řečeno, že my bychom byli poněkud vzdálený tomu konfliktu, kdyby Rusové dorazili do Běloruska, kdyby zaútočili přes Bělorusko, tak my musíme být prostě připraveni sestřelovat ty rakety. Budeme muset být schopni podpořit to východní křídlo. Ta válka je tak blízko, že si nemůžeme dovolit spekulovat a připravovat se na nějaký appeasement prostě s Putinem. Putin není partner, se kterým my bychom mohli nějakou dohodu dělat, ať už o příměří nebo o míru. A tím spíše ne za zády Ukrajincům.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Mentare, poslední slovo, krátce.

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
Za mě je, co se týče posílání zbraní, tak pokud by to mělo být, jak byl, tady už jsme zaznamenali v tom veřejném prostoru, hašení ohně benzínem, tak to raději stopněme, pokud by to bránilo vyjednávání o příměří a o míru. To je můj názor.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Díky, že jste přišli, pánové. Dobrou noc.

Lubomír METNAR, předseda výboru pro obranu PS PČR /nestr. za ANO/:
Děkuji za pozvání.

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Hezký večer.

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D.

poslanec PČR
předseda výboru pro bezpečnost PS PČR
zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek