Novinky Mediální výstupy

(Ekonom) I ve válečném stavu se na Ukrajině podařilo většinu plodin sklidit a také zasít. Stále však není jisté, jestli v zemích mimo EU bude dostatek potravin. Kdyby ne, hrozí místní konflikty i nové uprchlické vlny do Evropy. Zdražují pohonné hmoty, minerální hnojiva, krmiva pro zvířata, zemědělci dají víc peněz i na mzdy. Agrární komora ČR varuje, že právě oni mají omezené možnosti promítnout vyšší náklady do cen svých produktů. Ty se prodávají dráž i kvůli přirážkám zpracovatelů, dopravců, obchodníků i za skladování. Zemědělci zdražují v tomto procesu nejméně a k tomu se na ně valí požadavky evropské Zelené dohody, která si klade za cíl například plošné omezení přípravků na ochranu rostlin o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent do roku 2030. A od příštího roku mají začít platit nová pravidla Společné zemědělské politiky a tím i nové rozdělení zemědělských dotací. Podle europoslankyně za ODS Veroniky Vrecionové, členky výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, by bylo namístě některé požadavky přehodnotit. „Nikdo nechce zakopat Green Deal pod zem, ale teď je doba války a nikdo neví, co nás ještě čeká, pojďme to pozdržet,“ konstatuje.

Jak konkrétně válka dopadá na zemědělce a jak jim v této situaci pomáhá Evropská unie?

Nejen válka, ale i rozjetá inflace a ceny energií, podobně jako na ostatní sektory. Když si však vezmeme, že Ukrajina i Rusko jsou velcí vývozci obilí a Ukrajina navíc vyváží hodně slunečnicového oleje do Itálie, jsme jako členové zemědělského výboru od začátku znepokojeni tím, jak vystřelily nahoru světové ceny obilí a dalších komodit. A také z toho, že kdyby v oblastech mimo Evropu, kam Ukrajina vyváží, způsobil nedostatek potravin nepokoje a lokální konflikty, přišly by další uprchlické vlny. Část ukrajinských polí byla na okupovaných územích, zemědělcům chyběly pohonné hmoty, které si armáda stáhla, dále hnojiva, protože k jejich výrobě je zapotřebí plyn. Nakonec se podařilo velkou část obilí z Ukrajiny dostat. Pomáhala jak komise, která vyjednávala zjednodušené procesy bez kontrol, tak členské státy. Teď se na Ukrajině podařilo i zasít. Doufáme, že se podaří naplnit sila a že je nikdo nerozbombarduje. Situace se zklidnila a je to vidět i na světových cenách obilí. EU každopádně jako jedno z opatření umožnila zvýšit produkci obilí na maximum.

Jak a co se děje nebo stane?

Dohodli jsme se, jak navrhl eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski, že zemědělci nemusí letos plnit podmínku zelených opatření, aby asi 10 procent zemědělské půdy zůstávalo ladem. A bude se jednat o totéž i pro příští rok. Tato výjimka se týká i našich zemědělců. Musím zdůraznit, že pro Evropu od začátku války nehrozil nedostatek potravin, konkrétně Česko obilí vyváží. Když vyjdu z loňské Zelené zprávy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací pod gescí ministerstva zemědělství, u ozimé pšenice produkce stoupla až na 189 procent, u obilovin jako celku na 160, u kukuřice na 155 procent. Někdy slýcháváme, že nejsme soběstační vůbec, ale není to tak. Máme velký problém například u vepřového masa, ale třeba hovězího produkujeme asi 120 procent. Myslím, že problém našeho zemědělství vůbec není v tom, že něčeho v prvovýrobě vyrobíme dost nebo málo, ale že nevyrábíme věci s přidanou hodnotou nebo málo. Jinak řečeno, vyvážíme surové mléko a dovážíme sýry.

Jak tedy situace ovlivňuje české zemědělce?

Vzrostly vstupy, v prvé řadě ceny hnojiv, ale to zřejmě zasáhne většinu zemědělců až v příštím roce, protože měli nakoupeno ještě před válkou. Rostou ceny pohonných hmot i energií, i když ne tolik zemědělcům z prvovýroby, jen když třeba musí chladit sklady, jako spíš potravinářům. Na druhé straně na světových trzích stouply výkupní ceny a mohou prodávat za víc, ale tím neříkám, že na tom vydělávají, jen že alespoň částečně tlumí zdražování.

EU tedy pomohla u obilí. A dál?

Zároveň schválila takzvaný dočasný krizový rámec, který umožňuje členským státům poskytnout podporu svým podnikům. Česko ji zatím nevyužilo, ministerstvo průmyslu nicméně už s návrhem přišlo. Ministerstvo zemědělství zvýšilo dotace na některé zemědělské komodity v částce 870 milionů korun. Unie také povolila, že zemědělci nemusí pěstovat na jednom pozemku jinou plodinu než v předchozím roce. Teď je ale podle mě klíčové pracovat s energiemi. V Česku je už připravené zastropování jejich cen.

Řada evropských podniků stále usilovněji volá po revizi zelených cílů.

S tím souhlasím. I řada kolegů z dalších států říká, pojďme to pozdržet. Nikdo nechce zakopat Green Deal pod zem, ale teď na to není čas, je doba války, bůhví co nás čeká. Zatím se ale obávám, že nálada v europarlamentu pro to není, budeme to ale neustále opakovat. Nejdřív bychom měli zemědělcům nabídnout alternativy.

Jaké?

Já už například dva roky tlačím na komisi, abychom legislativně přijali možnost využívat genovou editaci. U geneticky modifikovaných potravin využijete gen rostliny pro vyšlechtění něčeho jiného, kdežto u genové editace používáte její vlastní gen. Je to přirozené, jen zrychlenější. Mohou se tak vyšlechtit třeba rostliny odolné vůči suchu, horku či chorobám. A my potřebujeme zajistit dostatečné množství potravin. Když do Evropy dovezeme třeba z Jižní Ameriky hotový potravinový výrobek, nikdo nerozklíčuje, jestli u něj byla použitá genová editace. Takže v důsledku znevýhodňujeme evropské zemědělce vůči těmto dovozům. A obecně se ptám, proč v této situaci máme mít emisní povolenky, aby se dál prodražovala energie, nebo proč takový tlak na snižování pesticidů, když při rostoucích cenách budou zemědělci šetřit sami. Zelenými opatřeními si můžeme zkomplikovat život.

(Autor: Monika Ginterová)

Veronika Vrecionová

poslankyně EP
členka Programového týmu ODS životní prostředí a zemědělství