Novinky Mediální výstupy

(Radiožurnál) Vláda v pondělí schválila strop na cenu energií. Nižší než je teď, už ale nepřijde, říká premiér Petr Fiala. Vláda podle něj zareagovala včas a plynu na nadcházející zimu zajistila dostatek, i přesto ale vyzývá k úsporám. „Přemýšlíme nad tím, jak dosáhnout toho, aby na Hradě neseděl reprezentant populismu nebo extremismu. Úkolem vládních stran je neudělat chybu,“ řekl k prezidentským volbám Fiala.

Vláda v pondělí rozhodla o zastropování cen elektřiny a plynu pro domácnosti a další maloodběratele. Opoziční politici vám následně připomínali, že jste při zahájení volební kampaně ODS mimo jiné řekl, že zastropování cen není řešení. O těch, kdo ho navrhují, jste mluvil jako o populistech a falešných energetických prorocích. Je tedy pondělní rozhodnutí vlády populismus?

V situaci, kdy jsem tato slova říkal, byla pravdivá. Já si za nimi stojím. A to bylo v době, kdy se ceny elektrické energie pohybovaly někde kolem 200 eur.

Shodou okolností několik hodin předtím, než jste pronášel tato slova, cena elektřiny na burzách překonala magickou hranici 1000 eur.

Ano. A na to jsme právě reagovali prakticky okamžitě. Ve chvíli, kdy ceny skutečně dosáhly astronomických výšek, což bylo na konci srpna, tak vše, co jsme připravovali do té doby, by jednoduše nestačilo. Pokud by cena byla taková, jaká byla například v průběhu letních měsíců do poloviny srpna, tak by všechna ta naše opatření s deštníkem proti drahotě a s úsporným tarifem byla dostatečná a na místě.

Ve chvíli, kdy přestal fungovat trh, ceny dosáhly takových výšin, že bylo potřeba zasáhnout radikálněji a v tu chvíli jsme začali připravovat řešení, které mělo dvě roviny evropskou a národní. Okamžitě jsme svolali prostřednictvím Jozefa Síkely Radu ministrů pro energetiku. Výrazně jsme posunuli debatu na evropské úrovni směrem, kterým jsme chtěli, a současně jsme připravili národní řešení, které spočívá v zastropování cen.

Jak jste dospěli k těmto cenám? Proč je to právě šest korun za kWh elektřiny a tři koruny za kWh u plynu? Vycházíte z doporučení Národní ekonomické rady vlády?

Zvolili jsme hranici šesti korun za silovou energii, tři koruny za plyn. Částku, která výrazně pomůže občanům, obcím, krajům, kritické infrastruktuře, těm, kteří poskytují veřejnou službu i drobným a středním podnikatelům. Zabrání tomu, aby ceny skokově rostly a současně je to něco, co uneseme i z hlediska státního rozpočtu.

Pořád musíme myslet na to, abychom na jedné straně pomohli a zároveň na druhé straně nezpůsobili další růst inflace a další zadlužování. A to je ten rozdíl oproti populistické politice. Není to málo. Pomoc je skutečně výrazná.

Jen připomenu, že rodina, která topí i svítí elektřinou, tak díky zastropování ročně ušetří 111 tisíc korun. Rodina, která svítí elektřinou a topí plynem, ušetří 91 tisíc korun. Měsíčně pak nezaplatí víc než sedm a půl tisíce korun. A to je právě ten rozdíl proti tomu, co tu bylo předtím, kdy někdo mohl platit až násobky toho, co platil dosud. A tomu jsme zabránili.

Ale i tyto částky jsou pro řadu rodin výrazně vyšší, než byly před rokem. Opozice kritizuje úroveň, o které jste rozhodli, a navrhuje podstatně nižší částky. Argumentuje i tím, že v mnohých jiných evropských státech jsou stropy nižší. Je to pro vás téma k diskusi?

Za prvé tyto částky znamenají, že nikdo nebude platit násobky toho, co platil dosud.
Za druhé nikomu nemůžeme slíbit a říct, protože to by bylo neodpovědné, to je populistická politika, že nás to, co se děje na Ukrajině, ruská válka, Putinova agrese proti Ukrajině i ekonomická válka, kterou vede prostřednictvím cen energií s Evropou, nebude nic stát. Samozřejmě, že bude. Za třetí si nejsem jistý, a to sleduji informace z jiných zemí dobře, kde jsou ceny zastropovány výrazně níž.

Mluví se o Slovensku, o Francii...

Tak se podívejme na Francii, co se tam stalo, k čemu vedlo zastropování cen pouze pro občany a s jakými problémy se potýkají francouzské firmy. Jaký to má dopad na státní společnost. Na Slovensku situace vůbec není taková, jak se tady líčí. Tam vůbec není žádná garance cen na příští rok.

Musíme informace vidět v souvislostech. To, co připravila česká vláda v rámci deštníku proti drahotě, bylo na základě srovnání mezinárodních nezávislých organizací hodnoceno jako jedno z nejlepších v Evropě. Byli jsme na čtvrtém místě.

Pokud jde o zastropování, to je přiměřené a odpovědné pro Českou republiku a opravdu to znamená, že nikdo se nedostane do existenčních problémů.

Vylučujete tedy, že strop na cenu energií bude někdy v budoucnu nižší? Debata o tom není přijatelná?

Ne. Sestavili jsme koordinační skupinu, ve které byli nejenom reprezentanti jednotlivých ministerstev, ale i mezinárodních poradenských organizací, zástupci výrobců, obchodníků s energiemi. Tato skupina opravdu velmi kompetentně připravila řešení, za kterým můžeme stát.

Pokud někomu zastropování cen, úsporný tarif, to všechno, co jsme udělali, nebude stačit a dostane se do problémů se splácením cen energií, tedy nákladů na bydlení, je tu příspěvek na bydlení, který mu pomůže a o který si může požádat. A to nejsou malé částky. Čtyřčlenná rodina může od státu dostat měsíčně až 20 tisíc korun. To opravdu není málo. A já jenom říkám, připravili jsme takový soubor opatření a takový systém, že vláda pomůže každému, kdo se kvůli rostoucím cenám energií dostane do problémů.

Jednou z výhrad, které analytici měli k zastropování cen energií už dopředu, je nedostatečný tlak na úspory. Proč se to zastropování nevztahuje jenom na určité množství energie. Nehrozí, že kvůli tomu lidé dostatečně neomezí spotřebu a že pokud bude tuhá zima, tak může dojít plyn?

Samozřejmě, že to, co se děje s cenami energií, vyzývá všechny k úsporám a musíme si uvědomit, že k úsporám už teď dochází. Když se podíváme na srovnání spotřeby plynu v letošním roce za prvních sedm měsíců a srovnáme to s loňským rokem, tak vidíme úsporu kolem 20 %.

Budeme samozřejmě tlačit na další úspory. Chci jít ve státních organizacích a ve vládě příkladem. Je potřeba si uvědomit, že dnes ceny energií zasahují úplně všechny, a proto je namístě udělat opatření tímto způsobem plošně. Samozřejmě ten, kdo bude šetřit, bude platit méně. Tak to je a k tomu situace vede.

Na druhé straně, pokud někdo šetřit nebude, a v zimě by měl finance například na vytápění zahradního bazénu nebo by těžil kryptoměnu, tak mu na to všichni budeme přispívat ze státního rozpočtu. Je to spravedlivé?

Musíme si uvědomit, že cenami energií trpí všichni. Kdybychom dělali opatření jenom nějak výběrově, tak by bylo jednak mnohem nákladnější v provedení a nesplnilo by svůj účel, který od něj očekáváme.

Tady je potřeba si uvědomit, že zastropování cen je administrativně pro ty, kterých se týká, tedy pro veřejné instituce, nenáročné. Nikdo nemusí o nic žádat, nic dokládat, což by to, o čem vy mluvíte, znamenalo. To by znamenalo obrovskou byrokracii. Toto je opatření, které je z tohoto hlediska nejefektivnější.

To, že musíme šetřit a že situace, které teď v Evropě čelíme, musí vést k úsporám, je jasné. Budeme hledat cesty k rozumnému šetření nejenom v České republice, ale i v celé Evropě.

O povinných úsporách elektřiny mluvila včera předsedkyně Evropské komise. Má už vláda připravená nějaká opatření, která by chtěla zavést? Například povinnosti směrem k domácnostem?

Povinnosti směrem k domácnostem ne. A myslím si, že lidé byli už dost vystrašeni různými nesmysly o tom, jak bude někdo chodit kontrolovat teplotu vody v koupelně, ve vaně a způsob, jakým se v koupelnách topí. To jsou opravdu nesmysly.

Ale co nesmysl není a co je důležité je to, abychom všichni začali přemýšlet nad tím, kde můžeme ušetřit, abychom využívali možnosti, které máme, ať už se to týká zateplování bytů nebo domů. Existují tady výrazné podpory ze strany státu pro ty, kteří se rozhodnou chovat šetrněji a šetřit. To musíme lidem ještě víc sdělovat, aby podporu využívali a my je tak k úsporám dostali. Jednou z možných motivací je příklad. Budu se snažit, aby stát a státní instituce šly v úsporách příkladem.

Jak konkrétně?

To představíme v nejbližší době. Zadal jsem úkol ministerstvům průmyslu a životního prostředí, aby přišly s konkrétními návrhy úspor ve státních organizacích a na ministerstvech tak, abychom skutečně byli dobrým příkladem pro ty, kteří nás chtějí následovat. Myslím, že motivace je důležitá. V oblasti plynu se nám to daří, aniž bychom museli přistupovat k nějakým dramatickým opatřením. Lidé a firmy se velmi rozumně snaží snížit úsporu plynu.

Je důležité si to říct, že České republice hrozilo, že nebude mít plyn a naše vláda reagovala včas a zajistila dostatek plynu na tuto zimu. A to vůbec není samozřejmé, protože energetická bezpečnost Česka po tom, co tady předváděly minulé vlády, vláda Andreje Babiše, je strašně slabá a to musíme změnit.

Zastropování cen, o kterém jste rozhodli v pondělí, se týká plynu a elektřiny. Jak to bude s cenami tepla z tepláren? I tam bude nějaký strop?

Zastropování se týká i plynu pro bytové domy a ty, které používají teplo z tepláren. Tam ceny ale vůbec nedosahují těchto výšek. Naše jednání s teplárnami garantuje občanům to, že ceny se na strop nedostanou. Tam je to, řekl bych, dobře ošetřeno.
A strop samozřejmě znamená, že za tuto maximální cenu budou mít k dispozici energie i všechny instituce, které poskytují veřejnou službu bez ohledu na to, kdo je jejich majitelem. To znamená například všechny nemocnice, školy, kraje, obce. To je taky důležitá součást.

Když jsem mluvil o tom, že hrozilo, že nebudeme mít dost plynu, tak teď garantujeme i to, že těmto institucím, které poskytují veřejnou službu, stát prostřednictvím státního dodavatele nejenom dodá elektrickou energii za zastropovat cenu, ale zajisti, aby jí bylo dost, což také není samozřejmé.

Když mluvíte s některými reprezentanty nejenom firem, ale i veřejných institucí, tak řeknou, že na trhu dnes elektřinu koupit nemohou, takže i toto zajistíme prostřednictvím státního dodavatele. A i to je součástí balíku opatření, které v souvislosti se zastropováním vláda přijala.

Podle dat z dlouhodobého projektu agentury PAQ Research a Českého rozhlasu Život k nezaplacení, měla v červenci třetina českých domácností měsíční příjmy stejné nebo nižší než výdaje. Stále přitom nezačala topná sezóna. Řekl jste, že na potřebné pamatujete příspěvkem na bydlení. Je tohle jediná cílená pomoc, nebo debatujete ještě o nějaké další, která by cílila na nejzranitelnější skupiny lidí?

On je to celý systém pomoci. Na jedné straně je zastropování cen. Uděláme všechno pro to, aby začalo fungovat co nejrychleji. Zítra by mělo být jednání Poslanecké sněmovny, příští týden Senátu, jakmile opatření bude ve Sbírce zákonů, můžeme ho začít realizovat, což by mělo fungovat velmi rychle.

Pak je tu úsporný tarif, který lidem také pomůže. Dále existuje cílená pomoc, tedy trojí valorizace důchodů, zvýšení penzí v průměru o 2500 korun, které sice vychází ze zákona, ale musíme na ně mít peníze. A naše vláda na to v rozpočtu od předcházející vlády peníze neměla. Zajistili jsme všechny finanční prostředky a všechny tyto valorizace budou. Toto je také pomoc.

Další je cílená pomoc prostřednictvím jednorázového příspěvku 5000 korun na dítě. Pak je tu příspěvek na bydlení, který může využívat stále víc domácnosti, protože jsme upravili normativy. V tuto chvíli až 70 % žadatelů na normativy vůbec nedosáhne, teď už se jim ale dostane plné pomoci. A pak jsou tu další sociální dávky.

Systém je skutečně nastaven tak, že každý, kdo se dostane do problému s náklady na bydlení, kdo se dostane do problémů s cenami energií, tak se mu dostane ze strany státu pomoci. Dnes se tato situace týká i lidí, kteří nikdy o žádnou sociální dávku nežádali. Ty proto vyzývám: nebojte se. Pokud máte problémy se splácením nákladů na bydlení, požádejte si o příspěvek na bydlení. Situace je skutečně mimořádná, a proto vláda dělá mimořádné kroky.

Vláda přehodnotila přístup k zastropování cen energií, neuvažujete tedy o tom, že byste se podobně zachovali i k cenám základních potravin nebo že byste vyslyšeli výzvy ke snížení daně z přidané hodnoty na základní potraviny?

Snižování daně z přidané hodnoty má spoustu negativních důsledků. Jestliže mluvíme o pomoci, o zastropování, tak to všechno vytváří náklady na státní rozpočet. Touto cestou jít nechceme. A myslím, že když se často poukazuje na jiné státy, tak se podívejme, co tam dělá daň z přidané hodnoty, když se na chvilku sníží nebo zruší a pak se zase vrací, jaké to způsobuje problémy. Na jedné straně například s nedostatkem některých komodit a na druhé straně s prudkým růstem jejich ceny.

Já si myslím, že mnohem rozumnější je postupovat tak, jak jsme postupovali my, například u pohonných hmot, kdy jsme zavedli sérii rozumných opatření, tedy snížením spotřební daně, zrušením povinnosti přimíchávat biosložku a kontrolou marží dosáhli toho, že ceny pohonných hmot výrazně klesly i v souvislosti s poklesem ceny ropy na světových trzích.

Dnes je situace úplně opačná, dnes je u nás benzin a nafta levnější než v řadě okolních zemí. Také jsme slyšeli, že bychom měli jít jinou cestou. Ale ta naše opatření, která zvolila naše vláda, skutečně fungují a lidé dnes mají pohonné hmoty za ceny nižší nebo srovnatelné s jinými zeměmi.

V červnu jste v mimořádném televizním projevu mluvil o tom, že chcete, aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny. Dodal jste, že je potřeba s tím začít co nejdříve. Směřujete tedy k tomu, že získáte minoritní podíl od dalších akcionářů ČEZ?

Začali jsme s tím okamžitě a pracujeme na tom. Já nemohu v této věci říkat podobnosti, protože jakýkoliv můj výrok má vliv na ceny a na to musíme být velmi opatrní. Ale jsem přesvědčen, že náš stát musí mít větší kontrolu nad kritickou energetickou infrastrukturou, a to v tuto chvíli nemá.

Energetická bezpečnost Česka se musí zvyšovat. Pracujeme na tom například diverzifikací dodávek plynu, tím, co děláme v souvislosti s rozšiřováním ropovodu TAL, abychom nebyli závislí na ruské ropě. Musíme ale udělat i určitou úpravu ve vztahu k ČEZu tak, abychom měli větší kontrolu.

Často slyším rady, které říkají, že je to polostátní společnost a máme jí to nařídit. Jenomže ČEZ je také společnost, která se pohybuje na burze, která je veřejně obchodovaná, která má tisíce minoritních akcionářů a tam to opravdu tak jednoduché není a někdy to není ani možné.

Ale odkoupit tyto akcie můžete?

Ano, ale podívejte se, jaká by to byla cena a co by to znamenalo. Připravujeme restrukturalizaci, která povede k naplnění cílů, jež jako stát máme. ČEZ jinak využíváme například k tomu, abychom mohli koupit kapacitu plynu v LNG terminálu.
Nedávno jsme tento terminál otevírali spolu s dalšími zahraničními účastníky a je pro Česko je to velká pomoc.

Ale rozumím tedy dobře, že nechcete odkoupit akcie minoritních akcionářů ČEZ?

K podrobnostem se opravdu nemohu vyjadřovat. Každý výrok v této věci ovlivňuje ceny. Byla by to neodpovědná politika. Řeknu vám to na jiném příkladu. Kdybych vyhlašoval, tak jako opozice, že chceme koupit plyn do státních hmotných rezerv, tak cena plynu byla mnohem vyšší. Tím, že jsem o tom nemluvil, ale plyn jsme koupili, jsme získali za slušnou cenu zásobu, která je a byla důležitá v těch nejkritičtějších chvílích.

Takto musí odpovědná vláda postupovat. To je rozdíl proti populistům. Já některé věci neříkám, dokud nejsou připraveny. Možná mě to stojí potlesk, ale jsem přesvědčen o tom, že jednám odpovědně a ve prospěch občanů této země.

Před 12 dny se sešlo 70 tisíc lidí na protivládní demonstraci na Václavském náměstí. Ještě předtím mluvil ministr spravedlnosti Blažek o tom, že pokud vláda nezvládne energetickou krizi, bude ohrožen politický systém v Česku. Mluvil o možné revoluci. Jak vnímáte jako premiér náladu ve společnosti? Máte podobné obavy jako váš stranický kolega?

To, že lidé jsou zneklidněni, mají obavy, bojí se o budoucnost, to je prostě fakt. Je to logické. Já se jim nedivím. To, čemu teď čelíme v Evropě, mnoho lidí vůbec nepamatuje. Také to, čím prochází Česká republika, tu za posledních 30 let nebylo. Musíme si uvědomit, že uplynulých 30 let i přes různé výkyvy znamenalo neustálý růst a zlepšování životní úrovně, kvality života lidí. To vše přinášelo jakýsi pocit bezpečnosti a jistoty.

Situace se ale dramaticky změnila v únoru tohoto roku a řada lidí se s tím těžko vyrovnává. Samozřejmě, že astronomicky rostoucí ceny energií spoustu lidí zneklidnily. Rozumím tomu, a proto vláda udělala opatření, o kterých jsme mluvili a která, myslím, každému dávají jistotu, že se mu nemůže stát, že najednou bude platit za elektrickou energii násobky toho, co platil dosud.

Máte pocit, že to tak lidé chápou, nebo se bojíte, stejně jako váš stranický kolega Blažek, že může být ohrožen demokratický vývoj v této zemi?

Kdybychom nic neudělali a kdyby Evropa tuto krizi nezvládla, tak může být ohrožen demokratický vývoj, nejenom v České republice, ale i jinde.

V téhle situaci, při tom, co jste udělali, se o demokratický vývoj tedy neobáváte?

Děláme všechno pro to, abychom to společně zvládli. A je to úkol nejenom vlády. Je to úkol všech, kterým záleží na demokracii. Demokracie prostě musí svádět neustálý souboj s těmi, kteří ji chtějí ohrozit, kteří si představují vládu silné ruky, diktaturu.

Svádíme souboj s populisty a extremisty, kteří místo toho, aby v této těžké situaci řekli: ano, v těchto klíčových věcech je potřeba se spojit a provést Českou republiku tímto složitým obdobím, v tomto vládu podporujeme, v tomto ji naopak kritizujeme, tak neustále cítíme, že společenské napětí je opozicí dál podněcováno. To určitě není dobře.

Jste přesvědčen, že z vaší koaliční strany to podněcování nepřichází?

Jsem přesvědčen, že ne. Děláme všechno pro to, abychom udrželi sociální smír, abychom lidem dali jistotu. Mohu všechny ujistit, že víme, kam jdeme, proč tam jdeme a jakým způsobem chceme provést Česko touto kritickou situaci. A tomu odpovídají i věci, které děláme.

Blíží se prezidentské volby. Vládní koalice ani koalice SPOLU nebo samotné ODS zatím nepředstavily svého prezidentského kandidáta. Znamená to, že jste na výběr kandidáta rezignovali?

Pro nás je výsledek těchto voleb mimořádně důležitý. Jde nám o to, abychom na Pražském hradě měli člověka, za kterého se společnost nemusí stydět, který má jasnou prozápadní orientaci, který ctí ústavu a jejího ducha. Dosažení tohoto cíle přizpůsobujeme naši strategii. Předpokládám, že po komunálních a senátních volbách představíme naši strategii.

Nejde nám o to, aby na Hradě byl někdo za tu nebo onu stranu za každou cenu. Důležité je, aby se prezidentem nebo prezidentkou stala osobnost, která splňuje nároky, jež na hlavu státu klademe.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová před týdnem mluvila o tom, že není důležité, jestli bude prezident pravicový nebo levicový, že je důležité, aby to byl demokratický prezident. Debatujete v koalici o možnosti, že byste podpořili levicového kandidáta, například šéfa odborů pana Středulu?

Nemyslím si, že by k tomu mohlo dojít. Přemýšlíme nad tím, jak dosáhnout toho, aby na Pražském hradě neseděl reprezentant populismu nebo dokonce extremismu.

Úkolem demokratických stran je neudělat chybu, překonat i určitou vlastní ješitnost nebo touhu po tom, aby tam byl zrovna náš kandidát ve prospěch výsledku, ve prospěch celku a ve prospěch zájmů České republiky. A jsem rád, že takto uvažujeme. Mám pocit, že tak uvažujeme všichni ve vládních stranách a jsem přesvědčen, že dosáhneme toho, že na Pražském hradě bude osobnost, která bude důstojnou hlavou státu. A to je to, co potřebujeme.

Naznačíte, o kolika jménech, které byste podpořili, uvažujete?

Nenaznačím. Ale možná bych řekl jednu věc. Ve veřejném prostoru se postupně objevuje několik kandidátů, kteří už získávají podporu veřejnosti i voličů vládních stran a to je věc, kterou musíme při našem rozhodování zohlednit.

(Autor: Tomáš Pancíř)

Petr Fiala

předseda vlády ČR
předseda ODS