Slivenec a oblast životního prostředí – velké a smutné kauzy
(SPOLU pro Slivenec) Mnoho našich spoluobčanů se přistěhovalo do Slivence s představou bydlení v přírodě, na zdravém vzduchu a v ekologicky čistém prostředí. Bohužel realita je dnes jiná, ovzduší zde není právě nejlepší a situaci nepomáhají ani dlouhodobě nevyřešené problémy se skládkami na území naší obce.
O co se konkrétně jedná? Trnem v oku je nám zejména skládka v Habeši. Mnozí z nás jenom projíždějí Slivencem ráno do práce a večer domů a nic netuší o možné ekologické hrozbě, kterou může být Slivenec zatížen a která může být velkým problémem pro budoucí generace. Vedení městské části ho však přehlíží.
V oblasti Habeše, nedaleko „obecní louky“, leží již roky statisíce tun stavebního odpadu. V rámci insolvenčního řízení získalo dané území hlavní město Praha. Za naše peníze tu od roku 2020 probíhá rekultivace této ekologické zátěže, a to formou zalesnění hromad stavební suti. Nebyl tu však proveden žádný geologický ani hydrogeologický průzkum, který by vyloučil přítomnost nebezpečných látek. Jedná se tedy o starou ekologickou zátěž neznámého složení. Co to může znamenat pro budoucnost asi není třeba zdůrazňovat – nebezpečné či jedovaté látky mohou kontaminovat nejen půdu, ale také vodní zdroje. My tento problém vnímáme, a proto chceme zadat průzkum dané lokality, aby se zjistilo, zda suť neobsahuje nebezpečné látky.
Skládka Slivenec a Velká Chuchle
Další starou ekologickou zátěží na pomezí katastrálních území Slivenec a Velká Chuchle je stará skládka komunálního odpadu. Dle archivních podkladů se odpady do ní ukládaly minimálně od přelomu padesátých a šedesátých let minulého století až do roku 1986. Po ukončení skládkování se provedly jen základní zabezpečovací úpravy. Povrch skládky překryla pouze přibližně půlmetrová vrstva zeminy neznámé kvality s neznámou izolační schopností proti průsaku srážkových vod do tělesa skládky. Negativní působení srážkových vod kvůli jejich pronikání do skládky tak stále ohrožuje přirozený režim proudění podzemních vod v předmětném území, ale především může docházet k vyluhování nebezpečných složek uložených odpadů a produktů jejich dlouholetého rozpadu. I přesto, že částečné sanační a rekultivační práce na této skládce začaly v roce 2017, tak vzhledem k nedořešeným majetkoprávním vztahům a soudním sporům probíhají tak pomalu, že se téměř zastavily.
Současný stav je nepřijatelný. S ohledem na závěry dřívějších průzkumů byla vypracována koncepce rekultivace této skládky. Dle ní by se mělo realizovat nápravné opatření spočívající ve vybudování těsnící a případně i sorpční stěny v tělese skládky, v zatěsnění povrchu skládky a v rekonstrukci a doplnění jejího odvodňovacího systému. Tím se omezí tvorba průsakových vod a zmenší se objem vyluhovaných odpadů. Výsledkem bude zamezení možné migrace polutantů do okolí skládky. Teď je nutné konečně docílit realizace těchto opatření, aby nedošlo k ohrožení životního prostředí.
Autoři: RNDr. Jiří Čížek a RNDr. Petr Sztacho, CSc. (kandidáti SPOLU pro Slivenec)