Novinky Mediální výstupy

(ekonom.ihned.cz) Český stát hledá zdroj příjmů na financování výdajů souvisejících s rostoucími cenami energií. Příští rok na ně ze státního rozpočtu půjde 50 miliard korun. Řešením je mimořádná daň na banky a energetiku. „Bavíme se potenciálním výnosu pro státní rozpočet ve vyšších desítkách miliard korun,“ říká ministr financí za ODS Zbyněk Stanjura. V rozhovoru pro Ekonom navíc připouští, že uvažuje ještě o jednom sektoru, konkrétní však být zatím nechce. Nicméně se nabízí, že takovým kandidátem by mohl být tuzemský petrochemický průmysl. „Nehádejte. Nemohu říct nic jiného, než že uvažuji ještě o jednom sektoru, který je ziskový díky současným vnějším vlivům,“ řekl Ekonomu.

ODS šla do voleb s tím, že nebude zvyšovat daně a zavádět nové. Teď je jedním z hlavních ekonomických témat zavedení takzvané windfall tax, tedy daně z neočekávaných zisků, pro energetiku a banky. Jaký z toho máte pocit?

Pořád se nám to nelíbí. To, co se změnilo, jsou vnější okolnosti. Bez 24. února a vpádu ruských vojáků na Ukrajinu bychom dnes určitě o windfall tax vůbec nepřemýšleli. Možná by o tom někde debatovali ekonomové, ale takřka jistě by to nebylo politické téma. Faktem ale je, že dnes sledujeme poměrně neobvyklý jev, kdy některé firmy mají velmi vysoké zisky v důsledku současné ekonomické situace. Podotýkám, že pro mě není zisk nic sprostého. Naopak, podniká se s cílem dosažení zisku. To, co ale vidíme v sektorech, které jste jmenoval, je, že dosahují vysokého zisku díky vnějším okolnostem. Proto o této dani teď uvažujeme.

Vám jako ODS, která vždy mluvila o nižších daních, to nevadí?

Když budu mluvit za ODS, hledáme dnes nějaké řešení, které by bylo přijatelné jak pro nás, tak i pro členy koalice. Ostatně v několika posledních týdnech to byli naši partneři, kteří se často vyslovovali pro zavedení klasické sektorové daně, ale to my v ODS nechceme. Klasickou sektorovou daň odmítáme. Ona se přitom občas v debatách za windfall tax zaměňuje. Zdůrazňuji, že rozhodnutí zavést takovou daň nepadlo, ale připouštím, že rozhodnutí, jestli ano, či ne, musí padnout do 10. září. Do té doby musíme znát i parametry takové daně.

V čem je tedy podle vás hlavní rozdíl mezi sektorovou daní a daní z windfallu?

V tom, že až pominou mimořádné vnější vlivy, které nadměrné zisky způsobily, tak sama od sebe odezní. Teď debatujeme, které sektory dnes mají tyto windfall zisky a zároveň, na koho v těchto sektorech ji uvalit. Rozdíl u windfall daně oproti sektorové dani tkví i v tom, že nemusí nutně platit na celé odvětví, ale třeba jen u podniků, které splňují určité parametry. Rozhodně pro nás v ODS nejde o jednoduché rozhodnutí. I svým kolegům ve vládě říkám, že pokud k takové dani přistoupíme, tak půjde o mimořádné příjmy, které by měly být vydány na mimořádné výdaje státního rozpočtu související s vlivy, které tyto zisky způsobily. Tyto peníze nemají zmizet někde v rozpočtu v rámci běžných výdajů. V takovém případě by se totiž jednalo o klasickou daň se vším všudy. Teď vláda rozhodla, že na pomoc se zvládáním rostoucích cen energií půjde příští rok asi 50 miliard korun. To jsou přesně ty mimořádné výdaje, které by mohly být financovány z výnosu windfall daně. Stejně jako přechodná daň z windfallu ta 50miliardová pomoc je přechodná a rozhodně se nemůže stát běžnou záležitostí.

V jaké fázi je podoba konstrukce této daně? Jaký výnos z ní očekáváte, pokud by prošla?

Zavádět ji pro získání jednotek miliard korun nemá smysl. Pokud ji zavedeme, poneseme související politické náklady. Její výnos tak musí být znatelný, aby pokryl mimořádné miliardové výdaje. Pokud bude zavedena, bude se týkat několika firem, jak jsem již uvedl, a rozhodně se to nebude týkat například středních a malých podniků. Navíc se snažíme hledat a uvažovat o sektorech, kde to nelze tak snadno přenést na spotřebitele.

Kolik by tedy státní rozpočet získal zdaněním energetického sektoru a bank?

Bavíme se potenciálním výnosu pro státní rozpočet ve vyšších desítkách miliard korun.

Jsou ve vašich úvahách ohledně zavedení daně z windfallu ještě nějaké jiné sektory kromě výše dvou zmíněných?

Bez konzultace s dalšími členy vlády svoje konkrétní úvahy říkat nebudu. Ale ano, vidím ještě jeden sektor, kterého by se mohla týkat windfall tax, a ten chci debatovat i na úrovni Národní ekonomické rady vlády v nejbližších dnech.

Třeba pojišťovnictví? Nebo se nabízí třeba zdanění petrochemického průmyslu, který teď profituje z aktuální situace. Stačí se podívat na benzinové pumpy…

Nehádejte. Nemohu říct nic jiného, než že uvažuji ještě o jednom sektoru, který je ziskový díky současným vnějším vlivům. To, že budou mnohé firmy letos ziskovější než jindy, je pravda, ale my nemíříme na ty, které jsou ziskovější, protože inovují, jsou šikovnější a mají lepší produkty a služby. To je v pořádku. My skutečně míříme na sektory, které díky vnějším událostem dosahují neočekávaného zisku. Já sám namísto windfall daně používám raději pojem válečná daň, protože prvotní příčinou je válka, kterou pak následuje růst cen energií a komodit.

(Autor: Vojtěch Wolf)

Zbyněk Stanjura

ministr financí
1. místopředseda strany
poslanec PČR