Novinky Mediální výstupy

(ČT 24) Ministr vnitra Vít Rakušan se v Událostech, komentářích jednoznačně zastal policejního prezidenta Martina Vondráška a jeho postupu při řešení kauzy zásahů policie na veřejných mítincích Andreje Babiše. Kritizoval Babišův nápad oddělit na jeho mítincích své stoupence a odpůrce, kterým chce vyhradit prostor. Policie podle Rakušana nemůže na mítincích kontrolovat, zda někdo patří ke stoupencům, či odpůrcům nějakého politického subjektu. Expremiér podle něj navíc na svých mítincích vyhrocuje atmosféru a nahrává konfliktům. Rakušanovy postoje komentovali v Událostech, komentářích dva poslanci, Vojtěch Munzar (ODS) a Jan Hrnčíř (ANO). Vojtěch Munzar se ztotožňuje s výroky Rakušana o tom, že Andrej Babiš vyhrocuje na svých mítincích atmosféru například tím, že své odpůrce označuje za fašisty a nacisty.

„To se mi hrubě nelíbí, z mého pohledu poslance to vidíme už dlouhou dobu. Andrej Babiš svou politiku položil na rozdělování lidí, na vyvolávání určité zášti a závisti,“ kritizuje Vojtěch Munzar.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Policejní prezident Martin Vondrášek odmítl tvrzení šéfa hnutí ANO Andrej Babiše, že by nově doporučoval na politických mítincích vyhradit místo pro odpůrce. Babiš to uvedl ve videu zveřejněném během dne na sociálních sítích. V souvislosti se zásahy na veřejných shromážděních víc než 200 policejních velitelů projdou speciálním školením. Jde o reakci na incidenty z minulého týdne na akcích Andreje Babiše v jižních Čechách.

Andrej BABIŠ, bývalý premiér, předseda hnutí /ANO/:
Nově podle doporučení pana policejního prezidenta teď pokaždé vyhradíme místo pro odpůrce.

Martin VONDRÁŠEK, policejní prezident:
Je naprosto nepřípustné a nezákonné stanovovat preventivně jakékoliv sektory nebo vyhrazená místa v rámci shromáždění v jejich počátku. Já jsem na toto téma nemluvil s žádným svolavatelem ani s žádným zástupcem svolavatele shromáždění. A tohle bych nikdy neřekl.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
V Událostech, komentářích pokračujeme další dvojicí hostů. Jimi jsou Vojtěch Munzar, místopředseda rozpočtového výboru za ODS. Dobrý večer.

Vojtěch MUNZAR, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Dobrý večer vám i divákům.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A stejná funkce, jiná strana, lépe řečeno, jiné hnutí. Jan Hrnčíř za SPD. Dobrý večer i vám.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pojďme jenom, než se dostaneme k tomu hlavnímu tématu, které je ekonomické, krátká reakce na to, co dnes zaznělo na té tiskové konferenci ze strany vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana a také policejního prezidenta. Ta opatření, která tam byla zmíněna, jsou podle vás, pane Munzare, dostatečná?

Vojtěch MUNZAR, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
To ukáže čas, zda budou dostatečná. Já si myslím, že v tuto chvíli je přesně na místě to, co říkal pan ministr vnitra, a to je, že se musí prošetřit, zda policie skutečně, zda to byl exces, nebo to byl i systémový problém. Zda třeba v postupech policie je nějaký systémový problém, který je třeba například změnit. Ale to ukáže to prošetřování těch konkrétních incidentů. Já bych skutečně se ztotožnil s panem ministrem vnitra, že policie má na těchto shromážděních politických hrát i určitou antikonfliktní roli a mně z laického pohledu, protože já se bezpečností nezabývám, tak mně přišlo ty záběry, že spíš to přililo olej do ohně.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Máte obavy z toho, že nejde jenom o ojedinělé excesy, ale že jde skutečně o něco více, nějaký systém, byť chápu, co říkáte, že nejste odborník na bezpečnost, ale jak to na vás působí? Jste poslanec.

Vojtěch MUNZAR, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Nepůsobí to na mě dobře. Ty záběry nejsou dobré, proto jsem rád, že i policejní prezident i ministr vnitra se ujali aktivní role a snaží se tyto věci prošetřit. Mě na tom zaujala jedna věc, kterou jste také tady s panem ministrem řešili, a to je i role Andreje Babiše, který z toho vyjádření, kde nazývá své oponenty fašisty a nacisty a nazývá, že jsou zaplacení a oni ti příznivci jeho to potom opakují. To je také přilévání oleje do ohně, a to se mi hrubě nelíbí, protože přece jenom takhle štengrovat své příznivce, to není dobré. Já bych tady z mého pohledu poslance chtěl říci, že tohle vidíme už dlouhou dobu, že Andrej Babiš prostě svou politiku položil na rozdělování lidí, na vyvolávání určité zášti a závisti.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Hrnčíři, váš pohled na to, co jste dneska, pokud jste měl možnost slyšet tiskovou konferenci policejního prezidenta a zároveň ministr vnitra, jsou ta opatření, která tam zmínili, dostatečná po těchhle těch incidentech?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Především to musí vyšetřit Generální inspekce bezpečnostních sborů, pokud tam došlo k porušení zákona. Samozřejmě nikdo nechceme, aby policie nečinně přihlížela, pokud se děje nějaké protiprávní jednání. Otázka je samozřejmě ten zákrok, aby byl přiměřený tomu jednání. Pokud někdo neútočí agresivně na polici nebo někoho dalšího, tak si myslím, že by neměl být zaklekáván, ať je to kdokoliv. Vždycky je potřeba skutečně volit přiměřená opatření. Ale já souhlasím s tím, že to rozeštvávání v té společnosti, které sledujeme poslední dobou, tak není dobře. Ale já si taky dovolím připomenout třeba výroky pana předsedy vlády Fialy, který se o opozici vyjádřil třeba jako o proruských extremistech nebo ministr vnitra, který mluvil o proruských švábech. Zřizuje speciální útvary u policie, které budou tyto šváby potírat. Taková rétorika v devadesátých letech ve Rwandě, když Hutuové označovali šváby menšinové Tutsie, tak to vedlo k vyhlazení tam milionů lidí. To znamená, to jsou skutečně věci, které rozeštvávají tu společnost a obávám se, že zaznívají i od vládních politiků, byť se to tolik ve veřejnoprávních mediích neřeší.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ano, my tu vidíme právě: „Vznik jednotky je výsledkem dvouleté práce policistů, státních zástupců v rámci skupiny Reforma.“ To jsou slova Víta Rakušana. Říká, že se to nebude líbit extremistům, teroristům a různým proruským švábům. Máte něco proti tomu, aby se tady v České republice rozkrývali různé proruské elementy?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Nemám, ale nevím, jak třeba jsou definováni proruští švábové, to podle mě náš právní řád nezná ani takové termíny. Takže nevím, co přesně tím, kdo myslel. Ale jsou to prostě věci, které vyvolávají to napětí ve společnosti a tu společnost rozdělují. To nepochybně.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Já vám děkuju za reakce na tohle aktuální téma ze dneška. Ne, že by to další naše nebylo úplně aktuální, ale je z jiného ranku, je ekonomické. Tak pojďme se podívat na několik ekonomických zpráv. Dnešek přinesl aktuálních čísel z vývoje české ekonomiky hned několik. Průmysl v červnu meziročně stoupl bezmála o 2 %. K růstu pomohla zejména automobilová výroba. Automobilky díky zlepšení dodávek některých dílů doháněly propad výroby z minulých měsíců. V jiných průmyslových odvětvích se naopak růst zastavil, a to například v hutnictví nebo dřevovýrobě. Za minulý měsíc stoupla také nezaměstnanost. Jedná se ale o tradiční sezónní výkyv, ke kterému mohla přispět také vysoká inflace, která nutí firmy šetřit. Přes úřady práce si uplatnění na konci minulého měsíce hledalo přes 240 000 lidí. Volných míst zůstává víc než uchazečů. V červnu zpomalila stavební výroba. Důvodů je více. Nejvíce ji brzdí vysoká cena stavebních materiálů a prací a také nedostupnost hypoték. Přesto, že i tak stavební produkce meziročně mírně vzrostla, úroveň výstavby zůstává hluboko pod průměrem před vypuknutím pandemie. Ta taky ovlivnila zahraniční obchod, který skončil v červnu schodkem přes 12 miliard korun. Vliv na to měl především větší deficit obchodu s ropou a zemním plynem kvůli rostoucím cenám na světových trzích. Vláda teď řeší také zavedení mimořádné daně. Rozhodnuto chce mít do 12. září. Výnos by mohl jít na mimořádné výdaje, například kompenzace cen energií domácnostem. Daň by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury mohla týkat bankovního nebo energetického sektoru. Toto řekl minulý týden v Událostech, komentářích.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
V případě, že se k tomu rozhodneme, tak to budou mimořádné příjmy, které by měly sloužit, ale k mimořádným výdajům, ne k tomu, aby zalepily díru v rozpočtu. Například si umím představit, kdybychom takovou daň zavedli, že se z toho budou platit ty kompenzace a vysoké ceny energií v příštím rozpočtu v roce 2023. To si představit umím. Nemělo by to sloužit k tomu, že zavedu takový typ daně k tomu, abych z toho platil běžné výdaje, které byly, dejme tomu, v roce 2021, 2020 a podobně.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A ve studiu vítáme Víta Hradila, hlavního ekonoma společnosti Cyrrus. Dobrý večer i vám.

Vít HRADIL, hlavní ekonom, Cyrrus:
Dobrý den.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pojďme na ta ekonomická témata. Pane Munzare, zavedení daně z mimořádných příjmů. Řekněte mi jasně, jste vy pro nebo proti?

Vojtěch MUNZAR, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Já osobně jsem k tomu návrhu rezervovaný, patřím k těm poslancům, kteří jsou rezervovaní k tomuto návrhu. Nepovažuju to za úplně nejšťastnější řešení. Já bych spíše zvolil, co se týká financování těch mimořádných výdajů, tak stát má nástroj, dividendu z ČEZ, to znamená těch 70 %, které vlastní stát, tam by mohl získat další prostředky, kterými by mohl financovat například náklady na úsporný tarif. Na tom určitě se shodneme, že úsporný tarif je potřeba. Možná se liším jenom trošku v tom, jakým způsobem by se to mělo dělat. Řeknu, proč mě k té rezervovanost, co mě k tomu vede. Vedou k tomu, řeknu, dva důvody. Je to vždycky mix takového politického a ekonomického rozhodování. To politické, já jsem dlouhodobě zastáncem nízkých daní, i jsem kandidoval s vlastním heslem, že nebudu souhlasit se zvyšováním daní, a tohle prostě jde proti tomu mému politickému přesvědčení. A druhá, to je to ekonomické rozhodnutí. Mně přijde, že tato daň, tato mimořádná daň, tento mimořádný instrument de facto vstupuje do daňové a kapitálové stability na ekonomickém trhu. Je to vlastně i precedent do budoucna. Když si to divák představí, tak dneska se rozhoduje o tom, že stát bude určovat, co je očekávaný a co je neočekávaný zisk. A když se podíváme třeba na roky zpátky, tak když se podíváme do covidové doby, tak tam kvůli tomu, že byly lockdowny, kvůli tomu, že byly uzavřené kamenné maloobchody, tak tam byl třeba navíc neočekávaný zisk pro e-shopy. Myslím si, že tenhle precedent do budoucna mě velmi varuje. Já chci říci, že ta diskuse samozřejmě není uzavřena v rámci koalice ani v rámci naší politické strany, ještě o tom budeme diskutovat. Určitě ještě nějaké argumenty se najdou, ale v tuto chvíli jsem v tom rezervovaný.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
To je to, co je zajímavé, že vy nejste za jedno ani v jedné straně, natož v té trojkoalici, natož ve vládě jako takové. Mě by zajímalo, co budete tedy prosazovat, protože evidentně těch názorů je více. Za chvilku jej uslyšíme od opozice.

Vojtěch MUNZAR, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Ta debata je skutečně složitá, těch názorů je více, jak mezi politiky, tak samozřejmě i mezi ekonomy. Ani ekonomové na to nemají jednotný názor. A já jsem tady ten svůj pohled vysvětlil. Možná ještě dovysvětlím jednu věc. My se dlouhodobě bavíme o tom, že sektor energetiky, který dneska má velmi navýšené zisky, ale je to vlastně důsledek a my se musíme podívat na příčiny.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A právě proto. Není to tím, že by se zvýšila produktivita práce, není to proto, že by někdo někde investoval a měl z toho najednou, z toho úžasného byznysu velké peníze. Banky získávají víc peněz kvůli vysokým úrokům, relativně vysokým úrokům ze strany České národní banky. To jsou všechno věci, se kterými nepočítaly, které jim vlastně spadly do klína. Ostatně i v anglické terminologii se tomu tak říká, jsou to prostě věci, které spadly z nebe. A moje otázka je ta, zda by při téhle té mimořádné situaci neměl existovat nějaký instrument, například ta mimořádná daň, která by tyhle ty nerovnosti jaksi více narovnala ve prospěch lidí, kteří na tom teď trpí nejvíce?

Vojtěch MUNZAR, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Já bych se inspiroval třeba v Rakousku, kde o tom také uvažovali, a nakonec se rozhodli podobně nebo byli v podobné situace jako my, a nakonec se rozhodli, že vlastně to budou řešit také přes své podíly v energetické společnosti jako stát. Já si myslím, že tohle by byla...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Což u bank je samozřejmě věc, která by byla daleko komplikovanější, ne-li nemožná. Pane Hrnčíři, jak se ke zdanění mimořádných zisků stavíte vy, jak se k tomu staví SPD?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
My tady tu zkušenost v podstatě s mimořádnou daní máme, protože emisní povolenky, to je v podstatě taková maskovaná daň, která se dodatečně uvalila na výrobce energií. A víme, že se to propsalo do cen energií, takže to zaplatil pak ten spotřebitel. Takže já bych byl velice opatrný u nějakých mimořádných daní. Pokud to není doprovázeno nějakými dalšími opatřeními, což by samozřejmě ten oligopolní trh energií si zasloužil třeba nějakou regulaci nejenom té složky distribuce ale i té regulace ceny té silové složky, tam to nějaký smysl dává. A pokud se uvalí jenom daň, tak se to samozřejmě propíše do těch cen energií a bude se ta cena dále zvyšovat tak, jak vlastně, když byly zavedeny emisní povolenky a s růstem jejich ceny. Navíc s těmi se ještě obchoduje, což z daní úplně nejde. Takže tam se to vlastně popsalo přímo do těch cen. Dneska se podílí vlastně na tom navýšení. Takže to by bylo pořád, jak honit kočku za ocas...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A proč si myslíte, že by se to promítlo do těch cen, když by to byla daň ze zisku?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Protože samozřejmě tak, jak ty emisní povolenky je v podstatě dodatečná daň, tak ty akcionáři chtějí zisky. Takže by zase zvyšovali ten zisk, aby si to nějakým způsobem dorovnali. Pokud se neudělá jiné opatření, tak to smysl nedává. Něco jiného je trošičku u těch bank, protože skutečně tím, že Česká národní banka tu reposazbu čtrnáctidenní zavedla poměrně vysoko na 7 %, to znamená, ona musí těm bankám, kterým vlastně ty prostředky stahuje z oběhu, aby je nějakým způsobem regulovala, tu peněžní zásobu, tak jim vyplatí za letošní rok asi 160 miliard korun na úrocích, což jsou peníze, které svojí obchodní aktivitou ty banky nějakým způsobem nedocílily. Tam by se dalo o tom bavit, jestli tam není namístě nějaká daň. Ostatně tak...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Tak mi řekněte konkrétně, pro jakou jinou formu zdanění, než o které tady hovoříme evidentně, byste byl?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Říkám, ta mimořádná daň by se teoreticky mohla týkat těch mimořádných úroků, které byly vygenerovány tou Českou národní bankou a nemusely se ty komerční banky o to zasloužit svým obchodováním. V podstatě tak to bylo tehdy na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let ve Velké Británii, kdy Margaret Thatcherová, nějaký způsobem tam tedy zavedla vláda sedmnáctiprocentní úrok a část si tedy sebrala potom v těch daních srážkových. Tam by si dokázal představit ten zásah, ale pokud se zavede nějaká srážková daň na výrobce elektřiny bez dalších opatření, tak se minimálně část té daně propíše i do cen té energie, a ještě se zdraží spotřebitelům.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Hradile, dává vám nějaký typ mimořádného opatření v takové mimořádné době z ekonomického pohledu smysl?

Vít HRADIL, hlavní ekonom, Cyrrus:
Já to skutečně budu hodnotit hlavně jako ekonom, já se nerad z téhle pozice vyjadřuj dobré, špatné, spravedlivé, nespravedlivé. To není moje pozice. Takže v první řadě, ekonomové uznávají samozřejmě, že daně, ty jsou potřeba, abychom se tady navzájem nepovraždili, to znamená, pokud je tam hrozba nějakého sociálního pnutí, což teď evidentně je, tak je zřejmé, že se prostě musí nějakým způsobem to penězi vyřešit. Já bych byl radši kdybychom se vůbec nemuseli bavit o ničem mimořádném, kdyby prostě ty veřejné finance byly v nějakém jaksi konsolidovaném stavu, že by něco takového nebylo nutné. Možná se k tomu časem dostaneme. Prostě v tuhle chvíli nejsou a uvidíme, jestli někdy budou. Ten výhled není úplně růžový. No, takže se nabízí tato daň. Z politického hlediska to, že je to propojené jaksi energetika a energetika, to znamená drahé účty, energetické společnosti a podobně s bankami. To je prostě nějaké politické zaobalení a dobrá tedy jaksi, pokud je to lépe potom PR prodejné, tak s tím nemám problém. Jinak je okřídlené tvrzení, že prostě peníze nemají mašličky. Ono by bylo vlastně jedno, jestli ten plyn těm domácnostem zasponzoruje jeden odbor nebo druhý. Pokud už se tedy shodneme na tom, že nějaké dodatečné zdanění musí přijít, už jsem říkal, bohužel to není systémové řešení, ale takové ad hoc. Tak co k tomu ekonom může říci, je, zda to řešení jako takové je hodně škodlivé, to znamená, jestli způsobuje hodně velké distorze v ekonomice, jestli narušuje to tržní prostředí. Tady prostě musím uznat, když říkám, že nejsem ani fanoušek ani odpůrce té konkrétní daně, ale je to skutečně jeden z těch tipů, které když na designujete jaksi správně, tak on skutečně ty distorze v té ekonomice prakticky nezpůsobuje. A já možná jenom úplně stručně vysvětlím proč. Ono se tomu dneska říká neočekávaná daň, respektive neočekávaný zisk a člověka to trošku svádí si představit něco jako vlekaře, který měl prostě dobrou zimu, protože dobře nasněžilo, takže najednou se na něj vrhneme a zdaníme ho a ve špatné zimě ho necháme na pokoji. Takto ta daň skutečně nemá fungovat. Ona má fungovat tak, že prostě zdaní teď aktivitu nebo výsledek, který prostě byl neočekávatelný spíše než neočekávaný, to znamená, v tomto kontextu by to bylo něco, jako že prosněžilo celé léto. V tu chvíli ten lékař s tím samozřejmě určitě nepočítal. Určitě nešel do toho byznysu s tím, že předpokládá sníh v létě. Ostatní zahraniční vlekaři, když budou zvažovat, jestli sem přijít do republiky, tak určitě to nedělají na základě očekávání sněhu v létě. V takové chvíli, pokud to uděláte šikovně, nastavíte ty podmínky tak, jak mají být, tak v podstatě se dá říct, že ty distorze v té ekonomice skoro vůbec nezpůsobíte. Zase já se tím nehlásím k tomu, že bych fandil nebo nefandil energetickým společnostem nebo té dani, ale je to skutečně jedna z těch daní, které se dají udělat tak, aby neškodily.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Co takovéto okřídlené, co ekonomové rádi hlásí, já to nijak nezpochybňuji, jenom říkám, že to je věc, která se velmi často opakuje, a to je daňová předpověditelnost, důvěra v ten daňový systém, v to, že se nebude měnit každou chvíli atd. Kde je ta hranice stanovení precedentu, abychom se nedostali do situace, že vždycky, když někde uvidíme vyšší zisky než obvykle, tak si proto stát sáhne?

Vít HRADIL, hlavní ekonom, Cyrrus:
Rozumím, naprosto validní argument a naprosto ho chápu. Zaprvé a teď teda musím trošku ironicky. Nevím, jestli zrovna náš stát je pověstný tím, že je předvídatelný, pokud jde o daně, tady je naprosto běžné, že se těsně před Vánoci schvaluje stěžejní daňová změna, která nabyde účinnosti 1. ledna, takže nevím, jestli zrovna tohle k nám láká zahraniční investory. Tak nevím, kolik té pověsti se tam vlastně dá ztratit. Ale dobře, uznávám. Ale druhá věc je přesně, jak jsem popisoval tu daň, to v podstatě má být ten druh daně, který vy nemůžete s ním počítat. To znamená, pokud si ten stát udělá reputaci, že vás pravděpodobně obere o zisk, se kterým absolutně nepočítáte, prostě se sněhem v létě, tak pokud tu reputaci bude mít jenom tuto, že v takové situaci je teda ochoten v rámci například sociálního smíru prostě udělat něco takového, tak zase vy prostě, pokud je nastavená, tak jak říkám, tak vy jako zahraniční podnikatel vůbec do toho nejdete s tím, že s ní počítáte. No a pak vám je v podstatě jedno, jestli ten stát je připraven po ní v té chvíli skočit, protože vy jako nejdete tam s tím, že byste to získal.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Munzare, vy jste tady deklaroval vcelku opatrný postoj k tomu, chápu ho. Nicméně, pokud by tedy zvítězila v rámci koalice, myslím té velké dvojkoalice, zvítězila ta myšlenka, že nějaká forma mimořádné daně bude uplatněna, jak rozlišíte uvnitř, dejme tomu toho energetického sektoru to, kdy ten, ten energetický sektor není 1 firma. Ano, máme tady sice dominantní ČEZ, ale je tady dalších firem, subdodavatelů spoustu atd. V tom řetězci ty subdodavatelé mají různou marži na tomhle, někteří vyšší, někteří vcelku standardní, jak tohle rozlišit, udělat to velmi citlivě, aby to nedopadlo na ty, na které to dopadnout nemá?

Vojtěch MUNZAR, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Ono je to právě 1 věc, proč já se taky k tomu stavím rezervovaně, ona je to velmi složité. Já počkám na hodnocení, až přijde i nějaký i konkrétnější návrh, protože zatím se bavíme většinou ideově, ne na konkrétním čísle, respektive na konkrétním systému toho zdanění. Já musím říci, jedna věc, ono to očekávané, neočekávané, ono bohužel my tady jsme svědky toho, že ten konflikt na Ukrajině pouze odšpuntoval a ukázal v plné nahotě některé problémy, které už v té energetice byly a bylo na ně zaděláno dopředu. My vlastně jsme v situaci, a proto rostou ceny energií, protože poptávka převyšuje nabídku a ta nabídka je nedostatečná, protože se například v sousedním Německu, je to jeden z důvodů, rozhodli vypínat uhelné a jaderné elektrárny, a to samozřejmě způsobilo určité změny na tom trhu, které vedou k vyšším cenám energií. To znamená to, že to bylo neočekávatelné, to pouze do určité míry, protože se určitě počítalo s tím, že tady bude nedostatek nabídky elektřiny v našem evropském prostoru. Studie, které se zabývaly energetikou, se tím dostatečně zabývaly. To znamená, že my dneska potřebujeme, aby ty peníze, které se vyprodukují, taky se zároveň vracely do naší energetické bezpečnosti, protože teda tady byla dlouhodobě podfinancována. A právě ta ...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ale to není úplně odpověď na mou otázku.

Vojtěch MUNZAR, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
A právě proto to vyhodnotit nejenom ty marže, aby to bylo nějakým způsobem spravedlivé, tak zároveň je potřeba vážit míru, aby zase se nevytáhlo v případě takto mimořádné daně těch peněz moc, aby zase nezbylo na ty investice, které my potřebujeme do energetiky.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Hrnčíři, pokud by vláda přišla s nějakým konkrétním návrhem na začátku září tak, jak doufá, že do 12. září, pokud se nepletu, by mělo být rozhodnuto, co konkrétně byste byli ochotni podpořit, jaké je to penzum možností, kde byste pro to zvedli ruku?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Já nevím, s čím vláda přijde. Vláda říká, že má nějaký sociální tarif a podobně. Nic takového nemá. Schválila nějaký zmocňovací zákon, který má dát plošný příspěvek odběratelům elektřiny. Ještě má připravit nařízení vlády, podle kterého se to bude teprve vlastně vyplácet, takže vlastně nikdo pořádně neví, co to bude. Já říkám, že mám obavu spíš o to, aby se nepropsala ta daň do těch cen energií. Když se podíváme třeba na Francii, která, která nutí vlastně čtvrtinu spotřeby pokrýt s nějakým regulovaným tarifem a pak teprve přebytky vyvážet do zahraničí a meziročně tam narostly energie o 4 %, to znamená, pokud bychom třeba šli touhle cestou, tak bychom nemuseli příliš řešit ten obrovský nárůst třeba elektrické energie, které my si tady vyrábíme dostatek. Dokonce nadbytek v České republice, a přesto máme elektrickou energii jednu z nejdražších na světě, když porovnáme kvalitu kupní síly. To znamená, to je samozřejmě nonsens, který nejde vyřešit nějakou srážkovou daní. Jestli si to někdo myslí, tak je na velkém omylu.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Hradile, když se podíváme na, vy jste to trochu naznačil, tak já se k tomu rád vrátím zpátky, k tomu českému rozpočtu, který má obrovský strukturální deficit, prostě na to, aby ten stát mohl fungovat, si stále musí půjčovat. Dostali jsme se do nějakého začarovaného kruhu. Lze tohle to zajistit, lépe řečeno, chod toho státu do budoucna minimálně krátkodobě nebo středním horizontu bez zvyšování daní?

Vít HRADIL, hlavní ekonom, Cyrrus:
Krátkodobě jednoznačně ano, my jsme v pozici komfortní, pokud jde o zadlužení, to znamená, krátkodobě nehrozí, že by za 5 let nám zabouchal na dveře, v uvozovkách, exekutor a chtěl své peníze zpátky, což samozřejmě pro politiky by nemělo být v žádném případě určující. Tam by se měli dívat na ten delší horizont, no a na něm to v podstatě podle mě teda nepřichází v úvahu. Vy jste správně zmínil, tuším, že to je odhad Národní rozpočtové rady, že ten strukturální deficit je někde okolo 220 miliard, to je gigantické číslo, ono prostě samo v žádném případě neodejde. A teď, jak k tomu můžeme dojít. Já prostě jsem byl velice kritický k předchozí vládě, pokud jde o její rozpočtovou neodpovědnost, ale teda teď zpětně musím přiznat, že měla takovou jednu kouzelnou pozitivní vlastnost, a to je, že ona se vlastně vůbec netajila tím, že šetřit nikdy nehodlá, že prostě za nás je párty a zaplatí to vaše děti, anebo zbankrotujeme, uvidíme, nás to nezajímá. Ta současná vláda nastoupila s tím étosem, že s tím hodlá něco dělat a nedělá. Jako momentálně skutečně nedělá. My reálně můžeme buďto snížit výdaje, ale pozor, to už není částka, která by se dala ušetřit na inkoustu na ministerstvu. Tohle prostě není částka na nějaké provozní abstraktní ušetření několika něčeho, to prostě nejde. Tohle znamená, že pokud chcete šetřit a došetřit se k tomu, no tak budete sekat do živého. Vy budete skutečně sekat do zdravotnictví, školství, bezpečnosti, anebo důchodů. To prostě už nikde jinde neušetříte. Tohle si myslím, že je politicky neprůchodné absolutně z toho, jak tak cítím společenskou atmosféru. Zároveň to ministr zdravotnictví, pardon, ministr financí odmítá, že žádné takové šetření se nechystá. No tak pak se můžeme smířit s tím, že prostě budeme muset zvýšit daně, to jako není jiná možnost. A zase, tam kdykoliv přijde na to řeč, tak slyšíme, že tato daň se nezvedne, tato daň se taky nezvedne a tato taky ne, tak já potom nevím. Protože když se podíváte na mezinárodní srovnání, tak my jaksi nemáme velký stát v poměru toho, co on platí nebo co distribuuje v poměru k HDP. My v tom nijak nevynikáme. Takže, že bychom teď naučili celou západní Evropu nebo celý svět, že s menšími prostředky my dokážeme provozovat podobně funkční stát, na který je podobný spoleh, já to nevylučuji, ale teda bylo by to poprvé, co já pamatuji, že bychom někoho takhle převezli.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Munzare, ruku na srdce, hledáte způsob, jak to voličům nadávkovat a oznámit, že daně pravděpodobně nebudou muset zůstat, nebudou schopné zůstat v téhle výši, nebo si to stále myslíte, že se obejdeme bez zvyšování daní?

Vojtěch MUNZAR, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Já musím říci, že na čem je v koalici shoda, nebo nezaznamenal jsem, že by nějak převažovala nějaká myšlenka, že by se měly zvedat v průběhu tohohle období nějaké ty standardní daně, jako je třeba daň z příjmu fyzických osob a podobně. Tohle je součástí programového prohlášení.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
To znamená, že připouštíte zvyšování daní, nikoliv z příjmu?

Vojtěch MUNZAR, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Tak jsme se bavili o mimořádné dani na mimořádné výdaje. O tom se vede diskuse.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ale ta nevyřeší stamiliardy deficit.

Vojtěch MUNZAR, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Když se bavíme, o tomhle teď není debata v rámci koalice.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Není to špatně, že o tom není debata?

Vojtěch MUNZAR, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Já si myslím nikoliv. Já si myslím...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Jak to chcete řešit, vy jste slyšel argumenty…?

Vojtěch MUNZAR, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Já to dokončím. Já jsem tady řekl, že jsem zastánce nízkých daní. Ono to je, ono to vlastně vychází z toho, že pro státní rozpočet platí s jídlem roste chuť, že s jakýmkoliv zvýšením daní se vždycky najde dostatek důvodů, proč zároveň navyšovat i výdaje a nemotivuje to...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Teď se dostáváme do situace, kdy tady strukturálně máme stovky miliard, které nám schází a budou scházet každý rok, které se nedají, jak bylo řečeno, nedají se seříznout na inkoustu na úřadech. Já se ptám, jak tohle to chcete řešit?

Vojtěch MUNZAR, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Ono se to ...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
To znamená, ta debata o těch daních by už neměla nastat, ať už skončí jakkoliv.

Vojtěch MUNZAR, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Ono to skutečně se nedá řešit takhle velké schodky pouze nějakým škrtnutím na úřadech, nicméně na ty výdaje, na snižování výdajů se nesmíme rezignovat. Ono to souvisí i s nějakou změnou zákonů, se snižováním agend. Ano, současná mimořádná situace vede k tomu, že nebude tak rychlá stabilizace veřejných financí, jak jsme si mysleli všichni ještě před půlrokem. A není pravda, že vláda se nesnažila se šetřit. Ona přišla hned po svém nástupu s novelou státního rozpočtu se sníženým deficitem...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Bavíme se řádově o jiných číslech.

Vojtěch MUNZAR, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Ano, a i dneska ta novela státního rozpočtu je pořád menší než původní deficit navržený minulou vládou. Nicméně na ty výdaje nesmíme rezignovat a musíme jít, protože nejenom, že nám rostou velmi vysoce výdaje státu od roku 2017 skoro o polovinu, ale zároveň nám roste nekonkurenceschopnost veřejného sektoru a tohle jsou věci, které musíme řešit, a to se zvýšením daní nevyřeší.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
To je debata na velmi dlouho, měl bych spoustu ještě připomínek tomu, ale dáme prostor ještě na závěr panu Hrnčířovi, jak byste vy, jak by SPD řešila tu příjmovou stránku rozpočtu?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Já ještě jenom jednu větu, že stát se musí především postarat, aby ty energie byly levné a dostupné, protože to ohrožuje i náš průmysl a konkurenceschopnost. To znamená, do budoucna tady bude mít velký problém vůbec ty daně nějaké vybírat. Protože tím, jak Asie nakupuje levné energie, Spojené státy americké mají levné energie, tak Evropa se dostává samozřejmě do velkých problémů a Česká republika obzvlášť s tou rostoucí cenou těch energií, že ty výrobky se stávají nekonkurenceschopnými. A my zavíráme dneska už provozy jako sklárny a keramičky a další slévárny a podobně, a to samozřejmě může pokračovat. Takže tady je velké riziko, že ty daně tady vůbec nebudou. A to, že vláda rezignovala na šetření výdajů, to si myslím, že je pravda. Když se podíváme i na tu strukturu toho rozpočtu, tak tím, že vláda nechává velmi vysoké DPH právě na ty energie pro bydlení nebo i základní potraviny, tak vybírá samozřejmě díky rostoucím cenám, raketově rostoucím cenám daleko více na dani z přidané hodnoty. Dokonce počítá letos, že vybere asi o 100 miliard korun víc, a přesto prohlubuje schodky. Myslím si, že je něco špatně a že skutečně ta vláda rezignovala na jakékoliv omezování výdajů státu, a to je chyba.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Odpověď na přímou stránku rozpočtu jsem úplně nedostal, nicméně tohle je debata, která se tady potáhne velmi dlouho. Já budu rád, pokud se u toho sejdeme zase někdy tady v Událostech, komentářích. Pánové, děkuju mnohokrát za váš čas a přeji hezký zbytek večera všem.

Vojtěch MUNZAR, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Vít HRADIL, hlavní ekonom, Cyrrus:
Děkuju. Na shledanou.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Na shledanou.

Vojtěch Munzar

místopředseda rozpočtového výboru PS PČR
poslanec PČR
zastupitel statutárního města
člen regionální rady
předseda oblastního sdružení