Novinky Mediální výstupy

(CNN Prima News) Musíme nakupovat rychle a za co nejnižší ceny – takto uvažují členské země NATO. Ruská invaze na Ukrajinu podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) ukázala, jak křehký je mír. Česko proto musí vyřešit podobu nadzvukového letectva do roku 2027, kdy končí pronájem švédských gripenů. Šéfka resortu v rozhovoru pro CNN Prima NEWS poznamenala, že do roku 2026 chce mít v armádě také co nejvíce bojových vozidel pěchoty. Kromě toho by ČR potřebovalo i stovku tanků, dodal náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Dostala jste mandát vyjednávat s americkou stranou o nákupu víceúčelových nadzvukových letounů 5. generace. Opoziční poslanci z výboru pro obranu si ale stěžují, že nedostávají dostatek informací o pořízení nových kusů letecké techniky.

Černochová: Nikdy se to na výboru neprojednává předem. Jsem poslankyní dvanáct let, možná víc. Zažila jsem Vondru, Picka, Stropnického, Šlechtovou, Metnara – tedy pět ministrů. Nikdy se akvizice neřešily dřív. Přesto jsem opozičním politikům navrhla, že je seznámím s informacemi ještě před tím, než je sdělím vládě a ministrům.

V předvečer jednání kabinetu jsme se setkali na ministerstvu a v utajeném režimu jsem jim předložila prezentaci. Kolegové z ANO se chovají, jako kdyby několik let neměli na resortu svého ministra. Řeknu to i žensky. Bylo mi líto, když jsem se pak od některých dočetla, že si je zde zvu na kobereček.

Navíc už dva měsíce říkám, že v červenci předložím na vládě řešení bojových vozidel pěchoty i nadzvukového letectva. Výbor pro obranu nesvolávám a nemůžu být ani jeho členem, protože jsem ministryně. Pokud chtěli výbor, proč ho svolali až na 30. srpna? Na konec prázdnin? Nechtěli pracovat o prázdninách? Nechtěli jezdit do Prahy?

Když jste byla na jaře v USA, řešila jste s americkým ministrem obrany Lloydem Austinen konkrétně letouny F-35?

Černochová: Řešili jsme modernizaci české armády. Zmínili jsme potřeby, které česká armáda má. Bavili jsme se zejména o vrtulníkovém letectvu a zbraňových systémech. Samozřejmě jsme si povídali i o tom, jaké produkty vyrábíme my. Uzavřeli jsme dohodu o průmyslové spolupráci mezi našimi zeměmi. Ale že bychom si říkali, že Česká republika půjde do nadzvukových letounů F-35, tak to ne.

Proč Armáda ČR potřebuje letoun 5. generace? Proč nepokračovat v nových a modernějších gripenech řady E/F?

Řehka: Vojenské doporučení se netýká pouze nadzvukových letounů, ale celkové podoby letectva. Samozřejmě byl důvodem pro zadání analýzy konec pronájmu gripenů. Tu si ale zadalo ještě minulé vedení ministerstva a za mého předchůdce Aleše Opaty.

Nejde o srovnání F-35 versus gripeny, je to skutečně o všech existujících letounech. Potřebujeme něco, s čím budeme bojovat i za 30 let. Musíme se dívat na bojiště budoucnosti, které bude mnohem víc propojené. Pořizujeme si platformu, jejíž životní cyklus je nějakých 40 let. S letouny čtyřapůlté generace bychom vystačili pouze do nějakého roku 2040.

Řeší se i skutečnost, že tyto letouny mohou nést jaderné hlavice?

Řehka: Jestli tato možnost je nebo není v úvahách vojenské analýzy, podléhá utajenému režimu a nebudu vám k tomu konkrétně odpovídat. Mohu říct, že jaderné zbraně může dneska nést kdeco. I celá řada letounů předchozích generací.

S pořízením nových letounů souvisí výstavba nové infrastruktury. Využijeme aspoň z části, co tu už máme, nebo vznikne něco úplně nového?

Řehka: Nejsem schopný říct všechno, ale nová letiště vznikat nebudou. Ta stojí na daných místech dlouhodobě z různých důvodů. Určitě se budeme nicméně zabývat nejen místy na přistání, ale možností rozptylu techniky v případě krize nebo války.

Posílení bezpečnosti, modernizace muničních skladů a další věci se stejně musí udělat bez ohledu na to, jestli tady budou nebo nebudou přistávat letouny F-35. I kdybychom je neměli, chceme, aby tady mohly přistávat, protože to je naše povinnost v rámci aliančních možností.

Černochová: Právě na modernizaci letišť dostáváme příspěvek v rámci NATO až do výše 50 procent nákladů.

Výroba a dodávky letounů nabírají zpoždění. Nemůže se stát, že bychom se dostali do stejné situace jako Slovensko, kterému budou čeští piloti v gripenech chránit vzdušný prostor?

Černochová: Je to dané nejen pandemií. Evropské země si uvědomily, že jsme uprostřed konfliktu, ze kterého se může stát konflikt světový. Nikdo neví, co se v budoucnu prožene Putinovi hlavou. Takže co se stalo? Začaly závody ve zbrojení. Nikoliv závody mezi velmocemi, ale mezi členskými státy, protože každá chce nakupovat za co nejmenší peníze. Chceme se postavit do fronty co nejdřív i s tím rizikem, že se některé dodávky budou zpožďovat, ty se ale zpožďují už dneska. Dokud budu ministryní, tak se nestane, aby český vzdušný prostor nebyl chráněný.

S tím logicky přichází i otázka zpožďování údržby, modernizace a dodávek náhradních dílů či vylepšení.

Řehka: Čím delší fronta, tím obtížnější jsou pak jednání, ze kterých plyne zdržení. Na druhou stranu asi existuje důvod, proč si ty země raději stoupnou do fronty. Co se týče modernizace, ty budou daleko víc potřeba u starších typů letounů. A pokud se tento stane nejrozšířenějším v alianci, mělo by to usnadnit údržbu i kapacity.

Černochová: V roce 2030 se předpokládá, že letounů F-35 bude létat nad Evropou až 600. Do té doby je nutné vyřešit servis a náhradní díly. Velké množství všechno usnadní, aby vše probíhalo v co nejkratším čase, nejefektivněji a nejblíže daným zemím. V minulosti se ukázalo, že si trh tohle nastaví sám.

Řehka: Odborníci navíc předpokládají, že s rozšířením tohoto výrobku klesne v čase cena, a to včetně údržby.

Pokud si Česká republika pořídí F-35 a bude je využívat, dostane se také k know-how?

Řehka: Beze sporu.

Černochová: To stoprocentně.

Budou Američané v tomto ohledu sdílní?

Řehka: Teď neznáme detaily, ale letoun dostaneme se všemi schopnostmi. Nechceme nějaké béčko pro Českou republiku. Chceme plnohodnotný letoun jako všichni ostatní.

Stanovili jste si strop, kolik jste do pořízení letounů F-35 ochotní investovat?

Černochová: Byla by chyba říct před začátkem vyjednávání, jaký je vůbec strop. Samozřejmě jsem si vědomá výše českého rozpočtu.

Nyní k bojovým vozidlům pěchoty (BVP). Tendr jste zrušili, rozhodli jste se vydat cestou vyjednávání vláda s vládou. To znamená, že budete jednat se Švédskem napřímo. Nebojíte se, že ze strany dvou zbylých účastníků – tedy Španělska a Německa – přijdou žaloby?

Černochová: Možné je všechno, žijeme v právním státě. Myslím si, že je naše pozice pevná. Neudělali jsme nic, co by nám nedoporučili právníci. Dostali jsme se do patové situace kvůli tomu, že můj předchůdce vyloučil nabídky, ale už ne uchazeče. Zkrátka jsme zrušili soutěž, ve které jsme se nemohli posunout dál. Musíme do roku 2026 pořídit bojová vozidla pěchoty.

Budeme tedy mít do roku 2026 poptávaných 210 kusů bojových vozidel pěchoty?

Černochová: Udělám všechno pro to, abychom měli co nejvíce BVP do roku 2026.

Dala jste si nějaký svůj cíl nebo počet?

Černochová: Můžu dát za cíl něco, co můžu ovlivnit. Třeba, že chci zhubnout nebo že přestanu kouřit. Ale nejsem schopná donutit výrobní linky, aby teď vyráběly BVP s vlaječkou ČR.

Jakým způsobem se do obou těchto kontraktů zapojí české firmy? Počítá se s nimi?

Černochová: Základní podmínka u bojových vozidel pěchoty bude, aby podíl českých firem byl minimálně 40 procent. Umí tuto techniku opravovat a vyrábět komponenty. Byli bychom sami proti sobě, kdybychom do toho nezapojili český průmysl. U nadzvukových letounů to může být složitější, na druhou stranu máme uzavřenou smlouvu o průmyslové spolupráci. Smlouva je na 10 let a na jejím základě se dá udělat dohoda, aby se české firmy mohly podílet i na nadzvukovém letectvu. Vidím v tom také příležitost, aby Švédové začali konečně něco kupovat i od České republiky.

Mluvíte o Švédsku poměrně s rozhořčeným tónem. Když jste byla v Madridu, vyšla zpráva od švédského velvyslance, že nám nabízí gripeny zdarma. Vy jste se o tom dozvěděla po papírcích během zasedání. Měla jste šanci se zeptat švédského ministra obrany?

Černochová: Do této chvíle Česká republika neobdržela žádnou nabídku od švédské strany na to, že by nám chtěla dát gripeny zdarma.

Darem máme dostat přinejmenším německé tanky Leopard 2. Kdy by tady mohly být?

Černochová: Doufám, že první kusy tady budou do konce roku.

Armáda plánovala zmodernizovat tanky – konkrétně 33 kusů T-72M4CZ za 900 milionů korun. Když připočteme necelou stovku tanků starších typů T-72 ve skladech, jak velká je to bojová síla? Budou pokračovat modernizace?

Černochová: Nemůžeme donekonečna opravovat ruské tanky. Už ani nemáme náhradní díly. Nemůžeme dokola vysvětlovat našim vojákům, kteří by mohli být mými syny, že jezdí na tancích, kterými jezdili jejich otcové a dědové.

Kolik nových tanků je potřeba?

Řehka: Jsme přesvědčeni, že musíme zachovat tankové vojsko jako součást pozemních sil. Teď ještě nemáme dost dat. Ve střednědobém plánu máme pořízení ještě nějakých dalších kusů techniky, přesné číslo vám neřeknu. V současné době máme dvě brigády. U jedné je ambice, aby byla zformovaná jako střední, druhá jako těžká. V té těžké je jeden tankový prapor, který má nějakých 35 tanků. Do budoucna chceme tento počet navýšit.

Aspoň přibližně – plánuje se sto a více tanků, nebo méně?

Řehka: V ostrém provozu u profesionálních vojáků kalkulujeme s počtem pod stovku. Ale v současné době se pracuje na vývoji plánů a nelze říct definitivní číslo. Z řady důvodů chceme zachovat vševojskový charakter armády.

Jakým způsobem bude dál fungovat LOM Praha, když Rusko zastavilo certifikace? Může pracovat i pro zahraniční klienty?

Černochová: Štěstí přeje připraveným. S válkou na Ukrajině jsme se předzásobili náhradními díly.

Řehka: Není to jen stará ruská technika. V kategorii vrtulníku na bázi Mi-171Š máme prostředky pro speciální jednotky, pomáhaly nám je modernizovat Spojené státy. Máme určitý počet strojů na špičkové úrovni a je v našem zájmu je ještě nějakou dobu udržet v provozu.

Nové vrtulníky mají dorazit na začátku příštího roku. Nemáte hlášené nějaké zpoždění?

Černochová: Zatím ne. Doufám, že všechno dobře dopadne.

Rozhovor čtěte na CNNiPrima.cz.

Jana Černochová

ministryně obrany
poslankyně PČR
expertka pro obranu