Novinky Mediální výstupy

(www.novinky.cz) Nezvyšování daní fyzických osob patří k základním příslibům vlády, říká ministr dopravy ODS Martin Kupka. Vláda podle něj proto touto cestou nepůjde. Současně uvedl, že by se naopak mělo hledat řešení sektorové daně pro energetické společnosti. Místopředseda ODS byl hostem podcastu PoliTalk.

Vláda od června do září snížila spotřební daně z benzinu a nafty o 1,50 Kč, ale již v polovině června začaly ceny opět růst. Proč?

V okamžiku, kdy jsme přinesli snížení spotřební daně o korunu padesát, což bylo maximum, kam nás evropská legislativa pustí, tak se bohužel v ten okamžik odehrál významný vzestup ropy na burze, což nemáme možnost ovlivnit. Nemá možnost to ovlivnit žádná vláda. Naštěstí se tu v posledních dnech objevuje pokles, který věřím, že se postupně bude promítat i do cen pohonných hmot na totemech čerpacích stanic.

Zároveň jste se rozhodli to částečně řešit i kontrolou marží čerpacích stanic. Nabízí se proto otázka, jestli to kontrolujete důkladně?

To kontrolujeme dostatečně. Je to role ministerstva financí a zjišťujeme, že marže opravdu dlouhodobě klesaly. Co nejsme schopni ovlivnit, je, jakým způsobem nakupují samotné rafinérie ropu a jak ji potom prodávají tomu distributorskému řetězci. Tady je zjevné, že na tom turbulentním čase zkrátka vydělávají.

Co dál, když se budou ceny dále zvyšovat? Mluvilo se o možném prodloužení platnosti snížené spotřební daně.

Teď opravdu jednáme, zda to zachovat na další období. Na jedné straně to samozřejmě bude znamenat pokles příjmů státního rozpočtu. Na druhou stranu by to přispělo větší konkurenceschopnosti našich dopravců, je to významná úleva pro všechny motoristy a pochopitelně i veřejnou dopravu. Rozhodnutí padne do konce srpna.

Zbývá ještě nějaké opatření, které vláda může využit ve vztahů k pohonným hmotám?

Nemáme tu žádné další nástroje. Ale ukázalo se, že kroky, které jsme podnikli, byly správné.

Nahoru jdou také ceny stavebních prací. Plánujete s tím zvedat například i cenu mýtného?

Co se týče mýtného, pohybujeme se tam v zásadě na stropě možností toho, co je možné vybrat s ohledem na omezení, které platí pro všechny evropské státy.

A pokud jde o další možnosti, jak dopravní infrastrukturu financovat?

Víme, že pro udržení investičního tempa musíme využít další finanční nástroje, nejenom státní rozpočet. Teď jednáme s ekonomy, skupinou, která působí při ministerstvu dopravy, abychom si dovedli poradit s příštím rokem s významným výpadkem evropského financování. Ocitneme se mezi dvěma velkými operačními programy, kdy končí OPD II (Operační program Doprava) a teprve začne OPD III. Sešlo se to pro nás nešťastně, ale poradíme si s tím.

Jak?

Předložíme vládě na využití vícero forem úvěru Evropské investiční banky. A hledáme dohodu také s bankami, jak by v té situaci mohly pomoci sdílet dopady současné kritické situace. Dal bych téhle cestě přednost před sektorovou daní v oblasti bankovnictví. Navíc už tu vznikl fond právě pro to, aby banky projevily větší účast na tom, co společnost potřebuje.

Když se ještě zastavíme u rostoucích cen staveb. Nekomplikuje to v současnosti dopravní investice? Nebude se kvůli tomu stavět méně?

Velmi pečlivě sledujeme to, jakým způsobem se vyvíjejí jednotlivé soutěže, a tam se zatím nějaký dramatický růst cen neprojevil. S ohledem na to, že na celou řadu staveb lidé čekají a měly vlastně vzniknout dávno.

Abychom splatili historický dluh, který máme v oblasti dálniční sítě, a také v železniční dopravě jsme pozadu v porovnání s ostatními evropskými státy, máme zájem i přes všechny současné komplikace zajistit potřebné peníze. Čím dříve to bude, tím dříve bude česká ekonomika z těch nových dopravních staveb těžit.

Na druhou stranu, zvyšování cen je všeobecné a s válkou na Ukrajině přišly další výdaje a vláda stále hledá možnosti příjmů. Když se zastavíme u jedné z nich, ODS je nyní rozštěpena v otázce sektorové daně pro energetické společnosti. Zatímco předseda vlády Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura to připouštějí, proti je třeba ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Kde stojíte vy? Jak byste případně hlasoval na vládě?

Jsem přesvědčený o tom, a každý to vidí, že v případě energií se teď opravdu ocitáme v mimořádné situaci, kdy ceny dramaticky rostou, a pochopitelně i zisky energetických společností. A je možné v tomto případě využít i nástroje, které v předchozím období nikdo nediskutoval, ani nemohl.

Takže jestli tomu správě rozumím, tak byste pro to na vládě případně zvedl ruku?

Jsem přesvědčený, že máme najít způsob, jak si s tím poradit a jak rozdělit dopady současné mimořádné situace i mezi energetické firmy.

Formou nějaké krátkodobé zvýšené daně?

Za mě jednoznačně. Musela by to být věc, která je k dispozici jen teď pro zvládnutí energetické krize. A to, že je to výjimečná situace, nikdo nezpochybňuje. V tom jsou pochopitelně i všechny hlasy uvnitř ODS jednotné.

A jste si jistý, že když se na vládě dohodnete, bude třeba i pan Skopeček hlasovat stejně ve Sněmovně? Neobjeví se další daňoví rebelové jako známá trojice Šnajdr a spol. v roce 2012?
(Poslanci ODS Marek Šnajdr, Petr Tluchoř a Ivan Fuksa nechtěli nechat projít vládní daňový balíček a v kauze tzv. poslaneckých trafik následně čelili obvinění, že měli výměnou dostat lukrativní funkce. – pozn. red.)

Všechny kroky, které jsme teď dělali přes nejrůznější výzvy opozice, byly velmi uvážlivé. Nezatížili jsme občany ani podnikatelský sektor žádnými daněmi. Tohle je specifická situace, které každý rozumí.

A myslíte tedy, že přesvědčíte třeba i pana Skopečka?

Připravíme takové parametry, aby to bylo přijatelné a srozumitelné i pro naše kolegy.

Podobně rozdělená je vláda v otázce progresivního zdanění, což prosazuje hlavně ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Půjde vláda cestou zvyšování daní pro fyzické osoby?

Nepůjde.

Je to definitivní?

Za mě to patří k základním příslibům té vlády.

V případě, že by tedy takový návrh ze strany pana Jurečky přišel na vládu, postaví se ministři ODS jednoznačně proti? Je už taková dohoda?

Nepochybně ano. Zároveň to nemění nic na tom, že musíme diskutovat, jak si s tou situací poradit.

V červenci jste jako ministr předsedající země vyrazil do Bruselu na „grilování“ před europoslanci. Nadnesl jste, že je na čase splácet dluh na středoevropských rychloželeznicích, ale nejsou peníze. Co s tím?

Jednou z důležitých priorit našeho předsednictví jsou sítě TEN-T, tedy sítě transevropských klíčových dopravních tepen. A k nim patří budoucí vysokorychlostní tratě v ČR. To, jak se nám bude dařit vyjednávat v následujícím půl roce, bude mít významný vliv na to, jaké prostředky budou i na ni. Máme na mysli důležité spojení mezi Berlínem, Prahou, Brnem a Vídní, ale například i mezi jižní Moravou a Moravskoslezským krajem.

Ale kdy to nastane? Kdy bych se mohla projet v Česku rychlovlakem? Je to věc, která tady leží na stole řadu let.

Důležitou součástí odpovědi je, že výsledkem našich jednání v následujícím půlroce v rámci evropského předsednictví musí být také větší balík peněz na vysokorychlostní trati.

Teď mi ale neodpovídáte na otázku, kdy se projedeme.

Začneme stavět v roce 2025–26 první úsek vysokorychlostní trati. A věřím, že první svezení v Česku bude kolem roku 2030.

To půjde o který úsek?

Měl by to být úsek od Prahy směrem na východ k Poříčanům, a pak samozřejmě dál směrem na Brno.

Jakým autem jezdíte ve chvílích volna?

Teď používám hybrid. Takže na delší trasy pochopitelně pálím benzin, ale s opravdu velmi malými emisemi.

Vidíte budoucnost v ČR v elektrických autech?

Vidím budoucnost v tom, že se pochopitelně dostaví více nových technologických novinek. Teď říct, že bude veškerá doprava závislá na elektromobilitě, by podle mého přesvědčení znamenalo ztrátu pokory. Předjímat, jak to bude vypadat v dalších deseti letech, neumí nikdo.

V současnosti ale legislativa EU směřuje, s možnými korekcemi, ke konci výroby aut se spalovacími motory do roku 2035. Takže nesouhlasíte s tím, abychom naprosto vsadili na elektromobilitu v ČR?

To, kam se vydají, mají v rukou samotné automobilky. Žádná vláda si nemá hrát na to, zejména v oblasti technologického vývoje, kam půjdeme. I proto jsem byl velmi zdrženlivý a odmítal jsem hraniční rok 2035. A je dobře, že se podařilo domluvit upravené podmínky.

A nenecháváme si přece jenom něco utéct? Stavíme třeba dostatek dobíjecích stanic?

To je třeba věc, na které teď pracujeme. Už na podzim chceme přinést úpravu zákona o urychleních liniových staveb, abychom dokázali vytvořit podmínky pro rychlejší výstavbu dobíjecích bodů. To vnímám jako odpovědnost státu. Nerad bych, aby ČR významně dotovala, jako to dělají jiné státy, samotný nákup těch elektromobilů.

Vy osobně máte cíl, kolik byste chtěl postavit dobíjecích stanic za volební období?

Teď jednáme o dohodě, která určuje právě budoucí síť dobíjecích bodů. Spolu s Francií patříme k těm, kteří uplatňují „realistický“ pohled na věc, a míříme k méně náročné podobě. Ale i ta bude například znamenat, že v roce 2025 by tu každých 60 km měla být dobíjecí stanice o výkonu 1,4 megawattu.

Máte spočítané, kolik by to mělo být dobíjecích bodů do roku 2025?

Když se podíváte na českou dálniční síť, bude to znamenat v tom čase vybudovat nějakých 10 až 15 tisíc dobíjecích hubů.

Na Slovensko teď míří velká investice Volva, které tam chce postavit továrnu na elektromobily. Nemáme euro, ale proč ještě nejsme tak lákavou zemí? Nepřicházíme o něco?

Naštěstí k nám míří investice rovněž.

Takto významné?

Z hlediska dlouhodobého jsme v tomto směru úspěšní. Přál bych si, abychom byli ještě úspěšnější.

Můžete to přiblížit?

Teď pokládám za důležité, abychom vytvořili podmínky pro výstavbu tzv. gigafaktory. Opravdu je to klíčová investice nejenom z hlediska zajištění nezbytných technologií, baterií, ale jsou to místa, kde se bude do budoucna odehrávat další technologický vývoj.

Do vašeho nástupu na ministerstvo jste působil dlouhé roky jako starosta středočeských Líbeznic, kde jste získával nadpoloviční většinu hlasů. Podpoříte tam kandidátku v letošních komunálních volbách?

Podpořím. Zůstal jsem v obecním zastupitelstvu. A pokud se tak líbezničtí voliči vysloví, rád bych tam působil dál.

Z jakého místa kandidátky?

Budu na třetím místě.

(Autor: Dominika Jeřábková)

Martin Kupka

ministr dopravy
místopředseda strany
poslanec PČR
expert pro veřejnou správu