Novinky Mediální výstupy

(FORUM 24) Přijetí eura nám v boji s inflací nepomůže. Je to absolutní nesmysl a nonsens. Nevěřil jsem svým očím, když někteří politici začali toto téma zdvihat právě jako lék na inflaci. To je opravdu hluboká neznalost, popisuje ekonom a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS)..

Spotřební daň z nafty a benzinu se ve středu snížila o 1,50 koruny na litr. Jak moc to pomůže běžným občanům?

Cílem je snížit cenu benzinu. Stát má omezený prostor pro snižování cen pohonných hmot pro konečné spotřebitele. Daňové zatížení pohonných hmot je sice poměrně vysoké, ale i v této oblasti platí evropské regulace a prostor vlády je omezený, s cenou ropy na burze pak stát neudělá nic. V oblasti spotřební daně šel stát na minimální hodnotu, kterou předepisuje evropská legislativa. Snížení o korunu a padesát haléřů nemohlo být vyšší. Víc se ukáže v nadcházejících dnech.

Je potřeba také vidět, že v posledních dnech kvůli debatám okolo embarga na ruskou ropu cena ropy opět vystřelila směrem nahoru. Uvidíme, co to udělá s cenami zpracované ropy, s cenami pohonných hmot. Je jasné, že koruna padesát cenu nesníží nikterak dramaticky. Znovu ale říkám, že na straně spotřební daně vláda neměla další prostor jít níže.

Nemůže se stát, že čerpací stanice ceny nesníží a díky nižší spotřební dani budou mít pouze vyšší marže?

U jakékoliv spotřební daně se daňové břemeno ve finále dá přenést v jisté míře na konečného spotřebitele, i když je daň uvalena třeba na výrobce nebo dodavatele. Záleží jen na typu produktu. Stejně tak platí, že i snížení daňového břemene se nemusí zcela projevit na straně konečné ceny pro spotřebitele. Do jaké míry se to projeví v ceně, záleží na tom, do jaké míry zafunguje na trhu čerpacích stanic konkurence. Jsem přesvědčen, že co se týče čerpacích stanic, tak je konkurence poměrně vysoká. Jestli byly někde problémy s nárůstem cen a diskuze o vysokých maržích, tak to bylo spíše na straně rafinerií.

Uvidíme, ale zrovna u koncové části řetězce, u čerpacích stanic, si myslím, že konkurence povede k tomu, že by se tam velká část snížení spotřební daně projevit mohla. Nechci věštit z křišťálové koule.

Hnutí ANO na schůzi Poslanecké sněmovny navrhovalo roční snížení daně z přidané hodnoty na energie a pohonné hmoty na nulu. Nepomohlo by toto opatření spotřebitelům více?

Jakékoliv snížení daní má potenciál snížit konečnou cenu. Když snižujeme spotřební daň, tak s ambicí snížit konečnou cenu. K návrhu hnutí ANO je ale potřeba si říci, dovysvětlit, kde ten výpadek daně z přidané hodnoty nahradíme. Spotřební daně jsou v České republice poměrně důležitou součástí příjmů státního rozpočtu. Když to srovnáme s ostatním typem daní, tak nepřímé daně patří mezi klíčovou součást příjmů státního rozpočtu.

To znamená, že nápad snížit DPH je výborný, ale zároveň nás čekají docela výrazné výdaje státního rozpočtu spojené právě i s tou krizovou situací, kterou zažíváme. Navíc stále žijeme v éře rekordních schodků státního rozpočtu v historii ČR. Navrhuje-li někdo snížení DPH, tak by měl ukázat, kde jinde by měl stát ušetřit. V opačném případě bychom dál prohlubovali schodky veřejných financí a dostávali je stále do brutálnějších problémů. Je to jedno z možných řešení, vláda bude ceny energií a pohonných hmot bezesporu dál sledovat a případně reagovat, ale znovu říkám, chce-li někdo snižovat DPH, měl by ukázat i na výdaje, které kvůli tomu škrtne.

Vy jste zmínil zvyšující se inflaci, která se v ČR drží na dvouciferných hodnotách. V eurozóně stoupla na osm procent. Pomohlo by Česku v boji proti ní přijetí eura?

Přijetí eura by nám v boji s inflací nepomohlo. Je to absolutní nesmysl a nonsens. Nevěřil jsem svým očím, když někteří politi začali toto téma zdvihat právě jako lék na inflaci. To je opravdu hluboká neznalost.

Když se podíváme na vývoj inflace v eurozóně, tak je dynamický. Inflace tam roste poměrně vysokým tempem. I eurozóna zažívá rekordní míru inflace. Dnes už je to přes osm procent. I když je průměr v eurozóně nižší, než máme aktuální míru inflace my v České republice, tak když se podíváme na jednotlivé země, najdeme tam například Estonsko, které má dvacetiprocentní inflaci, ale i zakládající země eurozóny, jako je Nizozemsko, má poměrně vysokou inflaci, nad 11 procent. Slovensko, které je nám absurdně dáváno v otázce eura za vzor, má míru inflace zhruba 12 procent. Tím chci říct, že v eurozóně najdeme země s vyšší inflací, než jakou máme my, ale také země s inflaci nižší. Samotné členství v eurozóně tak zárukou nízké inflace fakt není.

Různorodost v mírách inflace ukazuje, že eurozóna není optimální měnová oblast. Jestliže v jedné měnové zóně, která má jednu měnovou politiku realizovanou ze strany Evropské centrální banky, najdete země s velmi nízkou inflací kolem pěti procent, a na straně druhé najdete země, jako je Estonsko, tak je zřejmé, že dělat jednotnou měnovou politiku pro takto různorodé ekonomiky s takto rozdílnými mírami inflace je složité, resp. téměř nemožné a pro země to nemůže být ideální prostředí. Opravdu bych i v kontextu toho, jak se ukazuje, že eurozóna není optimální měnová oblast, jednoznačně nedoporučoval České republice do ní vstupovat.

Česká republika ale jednou do eurozóny bude muset vstoupit. Pracuje na tom vláda Petra Fialy (ODS)?

Myslím si, že Česká republika nebude jednou muset vstoupit do eurozóny, pokud nebude sama chtít. Narážíte-li na závazek vycházející z přístupových smluv do Evropské unie, kde se zavazujeme usilovat o vstup do Evropské měnové unie, je potřeba říct, že nikdo nás nenutí do eurozóny vstupovat, a i přední evropští lídři říkají, že je to na rozhodnutí Česka.

Závazek se navíc realizoval v době, kdy byla eurozóna postavena na úplně jiných principech a pravidlech, než je tomu dnes. Pravidla a principy si eurozóna zbořila po krizi v roce 2008. Od té doby se základní pravidla, jako je například to, že daňoví poplatníci jednoho státu neručí za dluhy státu jiného, mnohokrát porušila. Porušila se celá řada pravidel, která byla zakotvena při vzniku eurozóny.

Co se týče politiky Evropské centrální banky, máme tu nový projekt bankovní unie, což je budování dalšího transferového mechanismu v tom směru, že střadatelé jedné země budou platit ztráty v bankovním systému v jiné zemi, což by pro Českou republiku s velmi zdravým bankovním sektorem bylo výrazně nevýhodné. Eurozóna se od toho našeho závazku natolik proměnila směrem k horšímu, směrem, který je proti zájmům České republiky, že nepovažuji ten závazek za legitimní.

Takže si myslíte, že pro Českou republiku by nebylo úplně ideální jednoho dne euro přijmout?

Přijetí eura má bezesporu i své benefity, své přínosy. Tím je například snížení kurzovního rizika pro exportéry. To já uznávám. Zastánci eura zmiňují pár vybraných benefitů především mikroekonomického charakteru, aniž by se jen dotkly obrovských nákladů a rizik s eurem spojených. Náklady spojené se ztrátou autonomní měnové politiky nebo rizika spojená s tím, že budeme muset platit dluhy předluženého jižního křídla a riskovat peníze našich střadatelů, výrazně převyšují případné benefity. Náklady na přijetí eura, zejména makroekonomického charakteru, jsou zkrátka větší než potenciální přínosy, zejména mikroekonomického charakteru. Rozhodně v tuto chvíli ani v blízké budoucnosti podle mého nejhlubšího přesvědčení nebude výhodné a vhodné pro ČR, aby euro přijímala.

Preference Pirátů se v současné době pohybují okolo pěti procent. Projevuje se to na vaší spolupráci ve vládě nebo v Poslanecké sněmovně?

Nezaznamenal jsem žádnou dramatickou změnu v komunikaci s nimi. Koalice je tvořena různými stranami a je zřejmé, že třeba k Pirátům já coby konzervativní pravicový člověk mám dál než k jiným koaličním partnerům. Tak to asi je, ale že bych v tuto chvíli viděl dramatickou změnu v chování a přístupu Pirátů, říct nemůžu.

V poslední době se Piráti projevují trochu jako opozice ve vládě. Vnímáte to tak i vy v ODS?

Dnes mi někdo naznačoval, že snad bylo poměrně nedávno zveřejněno video v rámci startu pirátské kampaně do komunálních voleb, kde je pomlouván primátor za ODS Pavel Bém. To mi přijde srandovní a skandální v tom smyslu, že Pavel Bém není primátorem už skutečně dlouhou dobu. Navíc na rozdíl od Pirátů má za sebou postavené infrastrukturní projekty, které za dobu jejich vlády na magistrátu ani zdaleka nevidíme.

Praha s Piráty usnula. V tomto směru možná nějaké takové věci před komunálními volbami přijdou. Já bych spíš velel k tomu, abychom emoce uklidňovali a abychom kvůli komunální kampani nerozkývali vládní koalici. Velmi bych doporučoval, aby podobné útoky a rétorická cvičení před volbami ustaly.

Kolem pětiprocentní hranice kolísají i další dvě strany koalice SPOLU – KDU-ČSL a TOP 09. Nemůže to narušit vaši vládní spolupráci?

To nemohu soudit. Dlouhodobě tvrdím, že jedinými volebními preferencemi jsou pro mě výsledky ve volbách. Vždy varuji před tím, že pokud začne politická strana panikařit a přizpůsobovat politiku tomu, jak zrovna vyjde průzkum předvolebních preferencí nebo konkrétní marketingový průzkum, tak je to cesta do pekel. Jsem přesvědčen, že politická strana musí vnímat nálady společnosti, musí být otevřena zpětné vazbě nejen svých voličů, ale pokud začne svoji politiku přizpůsobovat aktuálním průzkumům, tak je to cesta k zániku.

Piráti a Starostové uvedli, že do legislativního procesu zařadí návrh na umožnění manželství pro stejnopohlavní páry. Podpoří ho poslanci ODS?

Nevím, jak mí kolegové, ale já rozhodně takový zákon nepodpořím. V minulém volebním období jsem byl spolupředkladatelem zákona, který měl ambici zakotvit manželství jako svazek muže a ženy. a to z toho důvodu, že je to historická, tradiční a osvědčená forma soužití mezi mužem a ženou. Takový svazek představuje stabilní rámec pro zakládání a fungování rodiny. Jde v tomto směru o základní stavební jednotku společnosti. Takové spojení, takový svazek, nemá být nabouráván a rozmělňován čímkoliv jiným.

Pokud existují problémy v životě stejnopohlavních párů, nechť se řeší, ať už se týkají například získávání informací od lékařů, formy dědění a podobně. Nechť se jim život ulehčí. Instituce manželství je pro mě ale natolik důležitá a svatá, že jakékoliv její rozmělňování je pro mě nepřijatelné.

Vy jste zmínil ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy…

Pokud kolegové přijdou do sněmovny s uzákoněním manželství pro stejnopohlavní páry, tak jsem připraven s kolegy přijít s iniciativou opačnou, o které jsem mluvil. To znamená zakotvit manželství do ústavy jako svazek muže a ženy.

(Autor: Vojtěch Laštůvka)

Rozhovor vyšel na serveru Forum24.cz.

Jan Skopeček

místopředseda Poslanecké sněmovny
místopředseda poslaneckého klubu ODS
poslanec PČR
ekonomický expert ODS