Novinky Mediální výstupy

(ČT 24) Česko jedná s Německem o dodávce tanků Leopard výměnou za zbraně, které Česká republika poslala Ukrajině, uvedla v Událostech, komentářích ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Jednání je podle ní na dobré cestě. Prozradila, že armáda by měla získat některou z verzí tanků mezi starším typem Leopard 1 a modernějším Leopard 2.

„Potřebujeme silnou armádu a armádu dobře vybavenou, modernizovanou. Pořád ještě v tom máme co dohánět,“ upozornila Jana Černochová ve vysílání ČT. Od začátku války na Ukrajině prý se svými kolegy řeší, jak všechny tyto procesy urychlit.

Jana Černochová připustila, že za současný stav české armády mohou také ministři bývalých vlád ODS. „O to víc budeme já a můj tým dělat všechno pro to, abychom některé chyby z minulosti napravili. A kdy jindy než teď a kdo jiný než my, když na východě od nás šílenec Putin zabíjí civilisty? Na to si nejde zvyknout,“ uvedla ministryně.

Z nedávného jednání premiéra Petra Fialy (ODS) s německým kancléřem Olafem Scholzem vyplynulo, že když Česko poskytne Ukrajině vojenskou techniku, Německo ji na oplátku dodá Česku. „Pan premiér nabídl mému týmu, aby s ním do Německa odjel, aby mohlo proběhnout jednání s německou stranou o výměně některé těžké techniky. Myslím, že jsme na dobré cestě se domluvit. Teď je to jen o tom, abychom to zprocesovali do právní a technické podoby,“ sdělila ministryně obrany s tím, že se konkrétně jedná o tanky Leopard.

Vzdušné síly

V běhu je nyní také například nákup vrtulníků ze Spojených států amerických. „Tam už minulá vláda rozhodla o pořízení dvanácti víceúčelových vrtulníků, ale víme, že dvanáct je málo. Budeme muset minimálně dalších dvanáct pořizovat i my,“ vytyčila Černochová plány současné vládní koalice.

Podle ministryně je ale nutné vyřešit i otázku nadzvukového letectva. „V tuto chvíli máme smlouvu do roku 2027 na pronájem letounů Gripen, tuto smlouvu můžeme ještě o dva roky prodloužit. Pak ale budeme bez této schopnosti. Ztratit ji nechceme, protože máme i jiné ambice,“ uvedla, podrobnosti ovšem sdělit nechtěla. Prozradila ale, že se kloní k počtu 24 letounů.

Dvě procenta HDP na obranu

Jana Černochová hovořila také o plánech dávat na obranu dvě procenta HDP, jak zemi zavazuje členství v NATO. Zatím nedokáže odhadnout, kdy by toto mohlo být v Česku realitou. „Kvůli vysoké inflaci mohou být čísla různá. Můžu ale garantovat občanům České republiky a našim spojencům, že udělám všechno pro to, aby výdaje na modernizaci armády vzrostly,“ ujistila.

Ministryně také zdůraznila, že Česko musí mít co nakupovat. „Víme, co chceme nakupovat, ale problém je, že jak začaly závody ve zbrojení, stavíme se do nějakých slotů na pořadí. Než se kontrakt uzavře, uběhnou měsíce, možná roky,“ upozornila.

„Projektů, které musíme v krátkém čase realizovat, je hodně. Je to rozhodnutí o nadzvukovém letectvu, je to pořízení tanků, bojových vozidel pěchoty, protože v aliančních podmínkách máme těžkou brigádu, ke které jsme se zavázali. Tu máme splnit do roku 2026,“ uzavřela.

Přepis debaty:

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Přerušení dodávek ruského plynu přes ukrajinskou stanici Sochranivka nemá podle ministra průmyslu Síkely na Česko zásadní vliv. 99 % suroviny totiž přitéká z Německa. Šéf resortu České televizi také řekl, že vláda o zastavení tranzitu plynu věděla, a to s předstihem, dodávky do tuzemska zůstávají stabilní. Daří se plnit i zásobníky.

Jozef SÍKELA, ministr průmyslu a obchodu /STAN/:
K dnešnímu dni bychom uměli bez jakýchkoliv omezení spotřebovávat plyn ve stejné míře někdy do konce srpna, pokud bychom zavedli nějaké regulační stupně, tak mnohem déle.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Zastavení dodávek plynu v jednom z velkých plynovodů ještě podle analytiků nemusí znamenat omezování celkových dodávek do Evropy. Ty zajišťuje celkem pět páteřních plynovodů, a ty jsou vzájemně propojené. Na západ přes Ukrajinu plyn proudí v plynovodech Bratrství a Sojuz. Těmito cestami se plyn obvykle dostává až do Německa, anebo do Itálie. V jižní větvi pak do Rumunska a do Bulharska. Zastavení dodávek plynu přes Ukrajinu hrozilo dřív už v roce 2009, a plynárenská síť se na tuhle možnost musela připravit. Díky tomu může plyn proudit oběma směry, to znamená, že z Nord streamu a Jamalu může plyn pokračovat přes Česko a Slovensko dále na východ, a to i v případě úplného zastavení dodávek přes Ukrajinu. Tahle cesta se částečně využívá už nyní. Přes Ukrajinu totiž proudí až 4× méně plynu než v předchozích letech. Přes Česko tak už v poslední době většinou teče plyn obráceně, tedy z Německa směrem na Slovensko. No a naším dalším hostem je teď Petr Třešňák, který je náměstkem ministra průmyslu a obchodu, přeji vám dobrý večer.

Petr TŘEŠŇÁK, náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/:
Dobrý večer Vám, i divákům.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A ve studiu je ministryně obrany Jana Černochová, kterou pak také poprosím o komentář, i vás zdravím. Dobrý večer.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane náměstku Třešňáku, ministr Síkela řekl, že zastavení dodávek plynu přes tu ukrajinskou stanici Sochranovka nemá vliv na dodávky plynu k nám, co ale ten krok ve svém důsledku znamená nejenom pro Česko, ale pro Slovensko, Maďarsko, Rumunsko zkrátka pro celou Evropu?

Petr TŘEŠŇÁK, náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/:
Já pouze potvrdím slova pana ministra Síkely, protože skutečně pro plynárenskou soustavu v Evropě tento krok skutečně zase až tolik neznamená, protože vrátím se k té mapě Evropy, kterou jste zde prezentoval na začátku, tak skutečně těch tras je mnoho, je zde plynovod Jamal. Jsou zde další trasy, kterými například k nám teče plyn, teče i na Slovensko a do dalších evropských zemí, stejně tak na té samotné Ukrajině, kromě této stanice Sochranovka, je zde například i stanice Sudža, která funguje i nadále.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A pokud jde o ty naše zásobníky, to je hodně diskutované téma v poslední době. Ony se stále plní, a to asi dvojnásobným tempem, než jaká je teď v těch teplejších dnech spotřeba, kdy budou plné úplně, pokud se tedy nic nestane a co se dá očekávat od té topné sezóny 2022/23?

Petr TŘEŠŇÁK, náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/:
Ten společný cíl Evropské unie to osmdesátiprocentní naplnění zásobníků k 1. listopadu, nicméně u nás postupně zásobníky už plníme ty poslední měsíce a vždycky k tomu datu je zde více plynu v zásobnících, než bylo ke stejnému datu loňského roku, zhruba 2× tolik. Nyní jsou zásobníky naplněny zhruba z 30 %, z 30 až 40 % a do konce měsíce by to mohlo být dokonce až 60 %. Takže ten cíl 80 % k 1. listopadu se jeví jako velice reálný, a já věřím, že už během léta se to povede.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Paní ministryně, využiji vaší přítomnosti, jste politička. Ukrajina vyzývá Unii, aby přestala plyn kupovat z Ruska ihned, tak se logicky vyrojily spekulace a interpretace, že jde vlastně o politické rozhodnutí, de facto, když se vám do toho tak moc nechce, tak my rozhodneme za vás. Máme nebo nemáme z tohoto Ukrajinu podezírat? Nabízí se to.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Myslím si, že se Ukrajina chová přirozeně, protože je ve válečném konfliktu, ten válečný konflikt vyvolal Putin, agresor, umírají tam lidé, jsou bombardovány jejich města, takže mně přijde logické, že se takto chovají. Na druhou stranu Česká republika je vlastně lídr té pomoci na Ukrajině a pokud chceme Ukrajině i dál pomáhat, tak musíme mít zajištěny nějaké základní podmínky, tedy i plyn. Já bych si strašně přála, abychom od zítra byli úplně zcela mimo tento plynovod, ale to bohužel není v tuto chvíli možné. Budeme k tomu směřovat v průběhu dalších měsíců, ale teď prostě, když dáváme přednost pomoci Ukrajině předtím, než se úplně odpojit od toho a být vlastně v nějakých ekonomických problémech, tak raději se budu snažit té Ukrajině pomáhat víc, ale být ještě chvíli závislá na tom ruském plynu.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ta otázka zněla trošku jinak. Ta otázka zněla, jestli podezírat nebo nepodezírat Ukrajinu z toho, že nás k tomu vlastně tímto způsobem manévruje, tlačí?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já říkám, že se chová logicky. Takže si myslím, že ano, je to prostě nějaký krok, který musel být a následovat po tom, co se dostali do situace, do jaké se dostali. ale nemyslím si, že by to bylo s cílem nějakým způsobem poškodit ty země, to určitě ne.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane náměstku, nutno říct, že ta stanice, teď se přiznám, že nevím, jestli je to Sochranovka nebo Sochranivka, ale to asi není úplně to podstatné.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Sochranovka.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Sochranovka, dobře, děkuju. Tak Sochranovka se nachází v Luhanské oblasti, tedy pod kontrolou Ruska dlouhodobě, proč tedy tak najednou? Má váš úřad nějaké hlubší vysvětlení třeba od ukrajinské strany?

Petr TŘEŠŇÁK, náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/:
S jakýmkoliv hlubším vysvětlením bych čistě spekuloval.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Čili odpověď je - nemá.

Petr TŘEŠŇÁK, náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/:
Nemá.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Dobře, paní ministryně Česko stejně jako ostatní země pořád opakuje, jak skvělá je jednota v Evropě v postupu proti Rusku, ale zdá se, že má jakési plynové trhliny, slovenská prezidentka Čaputová dneska uvedla, že postoj Maďarska v jednání o embargu na ropu je pro ní zklamáním. Takže nedrolí se nám to nějak v Evropě?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já myslím, že ne, že ten postoj Maďarska byl předvídatelný. Už i vzhledem třeba postoji ohledně nějakých dodávek zbraní na Ukrajinu, takže tam si myslím, že to asi nikoho překvapit nemohlo. Dneska jsme se i dozvěděli informaci, že Bulharsko dostalo nabídku od Spojených států, že by jim dali výhodnější cenu na vlastně plyn, ten, který vlastně by byl v těch barelech, a byl by ten vlastně upravený. Takže jestli na to přistoupí Bulharsko, tak bude mít výhodnější ceny plynu, než třeba bude mít Česká republika. Myslím si, že podstatné je, abychom plyn měli, a aby občané všech našich zemí tak měli jistotu, že toho plynu bude dost. Já bych chtěla ubezpečit občany České republiky, že v tuto chvíli ty dodávky jsou plynulé a proudí k nám přes 25 000 000 kubíků za den.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Poslední otázka na vás, pane náměstku, jaké jsou teď alternativy? Jak máme zajištěno to, že budeme zásobováni i v situacích, jako je třeba ta, o které si teď tady povídáme?

Petr TŘEŠŇÁK, náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/:
Začnu tím, že zopakuji, že plyn sem stále proudí a stále jsou plněny zásobníky. Takže jednou z věcí je určitě to ten cíl naplnění zásobníků, další možnou alternativou je norský plyn, kterým část té spotřeby vykryje, zhruba čtvrtinu zimní spotřeby. A pak, jak zde bylo zmíněno paní ministryní, je zde mnoho alternativ právě toho zkapalněného plynu. A vidíme to na příkladu Litvy, která ten svůj cíl, který si vytyčila té energetické nezávislosti, dosáhla právě vybudováním toho plovoucího terminálu na LNG, a v současné době se buduje mnoho dalších terminálů na ten zkapalněný zemní plyn na severu Evropy, a tam očekávám opravdu spolupráci napříč Evropou právě na budování těchto terminálů a případně na zajištění některých kontraktů právě na dovoz zkapalněného zemního plynu.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane náměstku Třešňáku, děkuju vám, že jste se připojil k dnešnímu vysílání České televize, díky a na shledanou.

Petr TŘEŠŇÁK, náměstek ministra průmyslu a obchodu /Piráti/:
Také děkuji, na shledanou.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A teď k tématu, kvůli kterému jsme primárně pozvali ministryni obrany, boje na Ukrajině nepolevují, obránci vytlačili ruská vojska z dalších vesnic u Charkova. Okupanti naopak dosáhli pomezí Doněcké a Luhanské oblasti. Moskvou dosazené vedení Chersonské oblasti chce žádat o připojení k Rusku. Vývoj podle vojenských expertů spěje k patu. V Evropě pak ruská agrese budí čím dál větší obavy. Švédsko a Finsko se blíží k rozhodnutí podat do NATO přihlášku.

Petr VALEČKO, redaktor:
Podpis dohody, která má uklidnit obavy donedávna neutrálních severských států. Švédsko a Finsko se po dnešku stávají součástí obranného perimetru Velké Británie. Další z laviny změn, kterou strhla ruská agrese proti Ukrajině. Východně od Charkova mezitím ukrajinská armáda osvobodila další území. Starý Saltiv je po těžkých bojích stejně jako okolní obce opět v ukrajinských rukou.

Petr VALEČKO, redaktor:
Prezident Zelenský ale radost z drobných úspěchů krotí.

Volodymyr ZELENSKYJ, ukrajinský prezident:
Neměli bychom vytvářet atmosféru morálního tlaku, kdy se každý týden, nebo dokonce den očekávají nová vítězství.

Petr VALEČKO, redaktor:
Klíčové boje svádějí obě armády v Donbasu. Pomalu postupující Rusové se snaží obklíčit ukrajinské obránce. Plánují dobýt severo Doněck, Rubižné a Liman. Stovky zraněných ukrajinských vojáků se ukrývají v podzemí obklíčených Mariupolských oceláren. Podle ruských útočníků už mezi nimi nejsou civilisté a údajné ohledy můžou jít stranou.

Ilja SAMOJLENKO, poručík pluku Azov v ocelárnách Azovstal:
Máme těžké ztráty. Každý den může být náš poslední. Naše zásoby jsou extrémně omezené.

Petr VALEČKO, redaktor:
Na jihu země ruská armáda obnovila ofenzívu směrem na Mikolajiv, Moskvou dosazené vedení Chersonské oblasti se chystá požádat o připojení k Rusku.

Dmitrij PESKOV, mluvčí ruského prezidenta:
Jsou to obyvatelé Chersonské oblasti, kteří by měli rozhodnout o svém osudu.

Petr VALEČKO, redaktor:
Druhým směrem, než západní zbraně, zamířily skupiny vybraných ukrajinských vojáků. V Německu se začnou cvičit na darovaných samohybných houfnicích. Další zbraně dodají Spojené státy.

David MIŘEJOVSKÝ, zpravodaj ČT:
Americká sněmovna reprezentantů v noci na dnešek o 7 miliard dolarů na celkově 40 navýšila vojenskou humanitární a finanční pomoc pro Ukrajinu, o kterou Kongres požádal prezident Biden. Kyjev podporují demokrati i republikáni. A proto se schválení pomoci senátem považuje za pouhou formalitu. Z Prahy Petr Valečko a Washingtonu David Miřejovský, Česká televize.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Paní ministryně, ještě jednou dobrý večer, teď tedy vysloveně resortní záležitosti vaše. Takže dobrý večer ještě jednou.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Až válka ukázala, že potřebujeme silnou armádu, řekl tento týden v rozhovoru pro novinky.cz. Gen. Mikulenka, velitel českého letectva, je to tak? Zdá se, že to tak je trošku.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Potřebujeme silnou armádu a armádu dobře vybavenou, armádu modernizovanou, protože pořád ještě v tom máme co dohánět. A vlastně ten vnitřní dluh byl před nějakými 10 lety stanovený na více než 100 miliard korun. Od počátku té války vlastně sedím s kolegy na resortu ministerstva obrany, a přemýšlíme o tom, jak urychlit ty procesy na resortu ministerstva obrany, abychom ten akviziční proces, který někdy trvá 5 let, tak abychom zkrátili na minimum, a už v tomto roce pořídili nějakou potřebnou techniku.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
K tomu se dostaneme za malou chviličku. Ještě k těm názorům vojáků. Ono, zdá se, jako by se vojáci trošku léta báli, že když si řeknou o to či o ono, tak budou kritizováni, že si chtějí hrát na vojáky, tak že se muselo stát až něco reálného, tedy válka doslova za humny, aby si opravdu všichni uvědomili tu nutnost, že to není jenom nějaké harašení zbraněmi, ale že to prostě potřebujeme. Mimochodem, ODS zase neměla tolik ministrů obrany, to je pravda, ale nějaké jste měli a ve vládách, které, mám pocit, tohle proklamovaly jako důležité, ale jenom proklamovaly, jste také seděli.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Máte pravdu, a já nezastírám, že za ten vnitřní dluh můžou i ministři našich vlád. Proto si myslím, že o to víc budu já a můj tým dělat všechno pro to, abychom některé chyby z minulosti napravili. A kdy jinde než teď, a kdo jiný než my v době, kdy na východě od nás šílenec Putin zabíjí civilisty, prakticky každý den tam dochází k zabíjení dětí a lidí, kteří prostě ještě před třemi měsíci žili stejný život jako my tady v České republice.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Já myslím, že můžu snad prozradit, že když jsme se dívali společně na tu reportáž, tak jste vzdychla, i když jste viděla ty vojáky těžce zraněné, to je vlastně, ono je úplně jedno, jestli jsou to vojáci, civilisté, děti, ženy, ale působí to úplně děsivě. A pořád to působí děsivě.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Působí to děsivě, přesně tak, a na to si nejde zvyknout.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pojďme k dlouho omílanému tématu, dávat 2 % HDP na obranu je náš závazek vůči NATO, je to něco, co ministři obrany myslím, ne úplně rádi po léta slyšeli, ač se k tomu všichni verbálně hlásili. Dokážete vy závazně říci, kdy tohle bude u nás realita? A nebo si to netroufnete?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já neumím teď ohodnotit a odhadnout hlavně tu predikci ekonomickou, protože samozřejmě kvůli vysoké inflaci, ta čísla můžou být různá. Každopádně můžu garantovat občanům České republiky, našim spojencům, že udělám všechno pro to, aby výdaje do modernizace armády vzrostly. A upřímně řečeno, ono vlastně dneska, a já jsem to takhle říkala i panu ministrovi Austinovi, že pokud máme jako země rychle plnit 2 % HDP, tak musíme mít co nakupovat. My víme, co chceme nakupovat, ale problém je, že vlastně, jak teď začaly závody ve zbrojení, tak vy se stavíte do nějakých slotů na nějaké pořadí a než vlastně se uzavře ten kontrakt, uběhnou nějaké měsíce, možná roky. A to se vlastně může negativně promítnout třeba ještě v tom rozpočtu z hlediska těch dvou procent pro příští rok.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ale ona ta 2 %, to v podstatě není navýšení. Ono je to vlastně jenom narovnání do nějakého normálu. Je to to, k čemu jsme se zavázali. Experti říkají, že to číslo není nijak vycucané z prstu, že to je prostě číslo, omlouvám se za ten termín, že to je číslo, které plus minus, je-li dodrženo, tak má šanci té zemi nabídnout, aby se sama ubránila, popřípadě sama.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Po nějakou dobu, přesně tak.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Po nějakou dobu, se spojenci atd. Čili ono to není, že něco zvýšíme, ale že to dorovnáme na ten level, dovolte mi ten výraz, na kterém by to mělo být, ne?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ano. To je právě to podfinancování té armády, na které teď vlastně doplácíme, protože těch projektů, které v tom krátkém čase musíme realizovat, je hodně. Je to rozhodnutí o nadzvukovém letectvu, je to pořízení tanků, je to pořízení bojových vozidel pěchoty, protože vlastně v těch podmínkách aliančních máme těžkou brigádu, ke které jsme se zavázali a tu máme splnit do roku 2026.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Dostaneme se k tomu vzápětí, teď se k nám připojuje Lukáš Dyčka, který je bezpečnostním analytikem Baltic Defence College. Přeji vám dobrý večer.

Lukáš DYČKA, bezpečnostní analytik, mezinárodní Baltic Defence College:
Také přeji dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Po návštěvy premiéra Fialy v Berlíně, dostáváme se tedy už ke konkrétním věcem, které by naše armáda potřebovala, zaznělo, že i vůči Česku by Německo mohlo, paní ministryně, uplatnit tu variantu vy Ukrajině, my vám, tedy zjednodušeně řečeno, samozřejmě, že za vojenskou techniku, kterou Česko dá Ukrajině, by nám Německo dalo něco ze svých zásob, v jaké je tohle fázi?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ano, pan premiér nabídnul mému týmu, aby s ním do Německa odjel, aby vlastně tam mohlo proběhnout jednání s německou stranou o nějaké výměně některé těžké techniky. Toto jednání proběhlo, myslím si, že jsme na dobré cestě se domluvit. A teď je to jenom o tom, abychom to zprocesovali do nějaké podoby právní a technické, protože samozřejmě, jedná se, asi neprozradím nic, co by diváci České televize nebo vy, co byste netušili, jedná se o pořízení tanků, jsou to tanky Leopard.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Leopard 1 nebo Leopard 2, to je dost velký rozdíl.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Tam je asi 8 modifikací, takže někde uprostřed.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Dyčko, odborníci si hodně lámali hlavu nad tím, co by to tedy mělo být, ale pokud to jsou tanky Leopard, tak někteří experti říkají, že by nedávalo smysl, abychom dostali ty Leopardy první generace, protože ty jsou, a teď mě opravte, nejsem expert, ještě o něco starší, než jsou naše modernizované T-72?

Lukáš DYČKA, bezpečnostní analytik, mezinárodní Baltic Defence College:
Ano, samozřejmě, ty pochází někdy ze šedesátých let, ale předpokládám, že o těch snad ani nikdo vážně neuvažuje, ve chvíli, kdy Polsko i Maďarsku získávají, nakupují tanky Leopard 2, A7, zhruba, tak samozřejmě Česká republika by neměla jinou možnost než jít tady touto cestou, pokud by se pro tu německou cestu rozhodla.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A je to podle vás vhodné i poté, řekněme, právní stránce i po těch ohledně těch aspektů, o kterých tady paní ministryně mluvila, byť jenom v náznacích, protože předpokládám, že ta věc se ještě nějak procesuje a finalizuje, tedy ta varianta, kterou já jsem nazval - vy Ukrajině, my vám, z strany Německa?

Lukáš DYČKA, bezpečnostní analytik, mezinárodní Baltic Defence College:
Mně to přijde zajímavý princip, ono se totiž ukazuje a to už paní ministryně zmínila, to jsou ty pořadníky, to je ta neschopnost rychle produkovat výzbroj, že vlastně v současné době poptávka výrazně převyšuje nabídku. No a jsou státy, které mají poměrně vysoký rozpočet na obranu, to je třeba i Německo, byť ne v procentech, ale v těch hrubých číslech ano, které vlastně nejsou schopny ty peníze utratit, protože není možné ty zbraně nakoupit. No a pro ně tím pádem, jakýmsi způsobem rozpustit ty svoje výdaje na obranu tím, že pomůžou někomu jinému, je poměrně výhodné. Samozřejmě pro Německo by, kdyby nám ty tanky dali zadarmo, tak je to výhodné, protože ty tanky my budeme muset živit a provozovat a samozřejmě celá ta část toho provozu půjde směrem do Německa, takže i tohle se vyplatí.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
To znamená, to, co vy říkáte v podstatě koreluje s tím, když paní ministryně naznačovala už před chvílí, že chceme zrychlovat ty nákupy, že je to logické, tak vlastně tohle by mohlo v uvozovkách zrychlit ten nákup, že bychom v uvozovkách nakoupili tímto způsobem, říkám v uvozovkách nakoupili, že by to vlastně mohlo výrazně zrychlit to, že česká armáda bude modernější, třeba alespoň některé její části?

Lukáš DYČKA, bezpečnostní analytik, mezinárodní Baltic Defence College:
Výrazně mohlo, to je pravda a je to jedna z mála cest, která by mohla fungovat. Jenom dám příklad, já jsem teď dnes zrovna ráno mluvil s kolegy z jedné menší alianční země, kteří mi potvrdili, že dodávka některých zbraňových systémů, které měly dohodnuty třeba ze Spojených států, která původně měla přijít v roce 2023, tak byla posunuta na rok 2026. To znamená, v současné době máte dvě možnosti, když nakupujete zbraně, buď připlatit, což ale spolkne samozřejmě to navýšení rozpočtu, takže za více peněz dostanete pořád to stejné.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Přesně.

Lukáš DYČKA, bezpečnostní analytik, mezinárodní Baltic Defence College:
Nebo počkat. A to znamená, že v České republice a v tomto případě nám Němci chtějí dát něco, a chtějí nám to dát ještě za relativně výhodnou cenu nebo v podstatě zadarmo, tak bych řekl, že to je jedna z mála možností, kterou máme.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
To jsou pozemní síly. Pojďme, pojďme do vzduchu, protože vzdušné síly jsou pro každou armádu výkladní skříní na jedné straně a důležitou součástí na straně druhé, pochopitelně. Co konkrétně budeme, paní ministryně, nakupovat teď, kromě vrtulníků ze Spojených států, kde je to už tak říkajíc v běhu, jestli se nemýlím?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Je to v běhu, tam už vlastně minulá vláda rozhodla o pořízení 12 víceúčelových vrtulníků. Víme, že 12 je málo, takže tam budeme muset minimálně dalších 12 pořizovat i my. O tom mimochodem probíhala i ta jednání ve Spojených státech s panem ministrem obrany Austinem. Stejně tak je zapotřebí vyřešit v čase,co možná nejkratším z těch důvodů, které tady i říkal můj předřečník, otázku nadzvukového letectva.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
No, k tomu jsem se chtěl dostat.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
My nechceme ztratit tu schopnost, v tuto chvíli máme smlouvu do roku 2027 na pronájem letounů Gripen.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Zdůrazňuji, je to pronájem, letadla nejsou naše.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Nejsou naše, je to pronájem. Tuto smlouvu můžeme ještě o 2 roky, na základě opčního práva prodloužit, a pak vlastně budeme bez této schopnosti a my tuto schopnost nechceme ztratit, protože kromě Air Policingu, který teď držíme, tak máme i jiné ambice.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Mimochodem gen. Mikulenka, v tom rozhovoru, který jsem zmiňoval, mluvil o tom, že by bylo dobré mít ne jednu, ale 2 stíhací letky, že naše vlastní.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
24.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ano, že naše vlastní obrana plus ten Air Policing, váže prakticky všechny naše vzdušné síly.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Přesně tak, NGA, která vlastně je držena i v rámci České republiky. Stejně tak i můžeme vypomáhat některým okolním zemím.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Takže jaké doporučení na ty nové letouny vy jste od vojáků dostala?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já se vám moc omlouvám. Já jsem včera měla jednání v rámci koalice, kde jsem informovala o nějakých základních parametrech toho vojenského návrhu. Dohodli jsme se s kolegy, že o tom budou do konce května přemýšlet, a jestli se shodneme na tom mém doporučeném návrhu, tak v červnu dáme návrh do vlády a spustíme ten proces. Takže jestli dovolíte, slibuji, že přijdu sem do Událostí, komentářů říct podrobnosti, ale můžu říct to, že se...

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Doufám, že to není stylem nezarmoutíš jenom.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ne, ne, ne, ne.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Dobře, já to chápu.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Že se kloníme určitě k tomu počtu 24, tohle asi prozradit divákům České televize můžu.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A jestli to budou opět gripeny nebo ty F-35, to zatím.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
To zatím prozradit nemůžu, protože těch řešení je několik.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Já se zeptám pana Dyčky, co by on viděl jako lepší, jestli se to vůbec takhle dá postavit, protože ty letouny jsou samozřejmě špičkové, ať už ty nebo ony.

Lukáš DYČKA, bezpečnostní analytik, mezinárodní Baltic Defence College:
Já nechci dávat nějaká politická doporučení, to asi není moje role. A nákup takových obranných systémů je politické rozhodnutí mnohem víc než vojenské rozhodnutí. A tady jedinou věc, kterou já bych asi zmínil, a na kterou bych bral ohled, je samozřejmě cena provozu těch letounů a pokud si dobře pamatuji čísla, tak provoz, jedna letová hodina letounu Gripen, které máme, vychází asi na 5 000 USD, jedna letová hodina na letounu F-35 ze Spojených států by vycházela asi na 35 000 dolarů. A pokud ty peníze na tom v rezortu jsou, já bych koneckonců s tím problém neměl, ale každopádně je to věc, kterou je potřeba zvážit dopředu a já věřím, že to samozřejmě na ministerstvu mají ošetřeno.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Já vám děkuji za vaše analýzy, a díky, že jste se připojil, na shledanou.

Lukáš DYČKA, bezpečnostní analytik, mezinárodní Baltic Defence College:
Také přeji pěkný večer a na shledanou.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A s vámi, paní mistryně, ještě v krátkosti na závěr téma, které hodně rezonovalo před pár týdny, protože vy jste byla ve Spojených státech a mluvili jste o těch parametrech obranné smlouvy mezi Českem a Spojenými státy. V jaké fázi je teď ta příprava? Je jasné, že to musejí lidé z vašeho resortu, ze zahraničí, ve Spojených státech doprocesovat, je to nepěkné slovo, ale tak nějak to je. Takže v jaké to je teď fázi?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Je to ve fázi, kdy Ministerstvo obrany.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Procesování.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
… vede ten tým, kde spolupracujeme, jak s ministerstvem zahraničních věcí, tak financí. Dostali jsme nějaký draft z americké strany. Používáme vlastně i jako nějaký vzor té dohody to, co předtím si vyjednalo Maďarsko a Slovensko, protože to jsou země, které nám jsou blízké i z hlediska území, a i vlastně když bych řekla nějakého stavu modernizace svých armád. Smlouvu, kterou jsme s panem ministrem obrany uzavírali, tak ta se týkala vlastně nějakého zamezení diskriminace našich firem. Ta pomůže vlastně našim zbrojařům a ta podepsána je. Té se netýká ta smlouva DCA.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ale Slovensko si mimochodem v té smlouvě vyjednalo, mimochodem tedy na Slovensku to byla velmi bouřlivá politická záležitost, vyjednalo si, že když budou Američané používat jejich letecké základny, které potřebují modernizaci, tak že dostanou na to nějaké víc než tuším dvě miliardy korun v českých korunách, tak my něco podobného také budeme mít?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Stoprocentně, protože vždycky, když se ta smlouva vyjednává, určují se tam nějaká místa, kde vlastně by mohlo dojít k nějakému pronájmu a tam ta nabídka ze strany Spojených států je vlastně vždycky podobná, že tam dávají do té infrastruktury svoje finanční prostředky, což je pro Českou republiku velmi výhodná nabídka.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Poslední věc, neděsí vás trošku ten slovenský scénář, protože tam to, to jste jistě velmi bedlivě sledovala, předpokládám, že jste o tom určitě mluvila i s panem mistrem Naděm, tedy se slovenským vaším kolegou.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ano.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Neděsí vás to, co se dělo na Slovensku s tím, že u nás budou obecní volby, senátní volby, prezidentské, jestli to nebude velká politická karta, připomínám to, co řekl váš stranický kolega pan Vondra a pak i vy o té stálé základně, jakou bouři to v Česku vyvolalo, jaké reminiscence na radar to vyvolalo, tak jestli tohle nebude velká politická karta tohoto podzimu, ať už ta smlouva bude vypadat jakkoliv, tak bude umožňovat pobyt amerických vojáků v Česku, sice dočasně, ale s dočasností může někdo říct, že máme také zkušenosti neblahé, byť bych si to já nedovolil srovnávat.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ano, ale zároveň bude dávat i nějaké právní parametry toho, když tady třeba budou američtí vojáci cvičit. Ostatně oni tady cvičí už dnes.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Nepochybně.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
To se vlastně nemění.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ale to se nemění, ale to, že tady budou třeba v nějakém dlouhodobějším horizontu. A já se ptám na to, jestli se neobáváte, že to vyvolá opravdu velké pnutí na politické scéně a že to bude politická karta, kterou některé strany budou chtít vytahovat.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
100 % bude, protože máme tady ve Sněmovně situaci, kdy skutečně i na válce na Ukrajině vydělávají strany svojí rétorikou, kterou bych opravdu přiblížila k tomu, když přicházel Hitler k moci a běhá mi z toho mráz po zádech. Takže nepochybuji o tom.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Nejsou tady zástupci, tak prosím bez těch invektiv.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Že různí proruští trollové, kteří bývají i vlastně jak na sociálních sítích, tak bohužel tedy i v tom veřejném životě, tak budou tohle kritizovat. Na druhou stranu já si myslím, že musíme jasně stát za tím návrhem, protože i země, jako je Maďarsko, Slovensko, země, které s námi spadají do toho východního křídla, tak tuto smlouvu mají všechny. A Česká republika je vlastně z toho východního křídla poslední zemí, která tuto smlouvu nemá. A máte pocit, že někde prostě se usídlili američtí vojáci? Já myslím, že ne. Takže takto to té veřejnosti budeme vysvětlovat. A já věřím, že vysvětlíme. Jinak s panem ministrem obrany Slovenska, Naděm, jsem se včera viděla na IDEB v Bratislavě, což je ten veletrh vlastně společností zbrojařských, kde i Česká republika měla silné zastoupení a jela jsem tam naše firmy podpořit, aby konečně třeba i naše 2 země byly těmi zeměmi, které budou moci v budoucnu i spolupracovat v rámci nějakých projektů, akvizičních projektů, vláda – vláda.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Děkuju vám, že jste přišla. Díky a na shledanou.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Také děkuju, na shledanou.

Jana Černochová

ministryně obrany
poslankyně PČR
expertka pro obranu