Novinky Mediální výstupy

(ČT 24) Kabinet Petra Fialy (ODS) neplánuje v souvislosti se zdražováním a válečným konfliktem na Ukrajině zvyšovat daně firmám. Uvažoval by o tom podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), kdyby se ukázalo, že na válce někdo bohatne. Signály o tom zatím nemá. Stanjura to uvedl v Otázkách Václava Moravce. Úpravy chystá vláda podle ministra na výdajové, nikoli příjmové stránce rozpočtu. Kabinet plánuje navýšit rozpočet resortu obrany, jak požadovala ministryně Jana Černochová (ODS).

Pro vypočítání nové výše deficitu, jak o něj chce požádat při novelizaci státního rozpočtu Sněmovnu o prázdninách, zatím Stanjura nemá dostatek podkladů. Analyzovat chce výsledky hospodaření státu na konci května, tak aby změnu zákona vláda projednala v červnu.

V současnosti odhaduje resort financí celoroční náklady na zvládnutí migrace z Ukrajiny na zhruba dvě miliardy eur, tedy přibližně 50 miliard korun. Pro letošek je schválen rozpočet se schodkem 280 miliard. Již dříve Stanjura uvedl, že vzhledem k současné situaci neví, zda se podaří udržet letošní deficit rozpočtu pod 300 miliardami korun.

Obrana dostane více peněz

Vláda podle Stanjury v brzké době schválí zvýšení rozpočtu resortu obrany o jednu miliardu a čtyři sta milionů korun. O peníze zažádala ministryně obrany. Resort je chce využít především na pořízení nákladních vozů Tatra pro vojenské účely.

Počátkem dubna Stanjura uvedl, že v souvislosti s konfliktem na Ukrajině bude třeba urychlit nárůst výdajů na obranu, aby Česko dvou procent HDP dosáhlo dřív než v roce 2025. „Letos by mohlo jít až 14 miliard korun navíc do rozpočtu obrany,“ uvedl tehdy. Vláda počátkem dubna schválila urychlení nákupu vojenského materiálu a některých modernizačních projektů v letech 2022 až 2024 v celkové výši 48 miliard korun.

Přepis debaty:

Václav MORAVEC, moderátor:
Vítejte, hezkou neděli vám všem divákům Jedničky i zpravodajské Čtyřiadvacítky České televize. Vstupujete do jedinečného prostoru pro diskuzi. Putinova okupace Ukrajiny, den šedesátý. Nejtěžší boje se vedou o východ Ukrajiny, především o Doněckou oblast. Ukrajinským ozbrojeným silám se daří odrážet četné ruské útoky v Donbasu. Silný odpor způsobuje podle britské rozvědky ruským silám značné ztráty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina ke schůzce, na které by ukončili válku, na začátku příštího týdne se do diplomatických vyjednávání v Kyjevě a v Moskvě zapojí i generální tajemník OSN Antonio Guterres. V úterý se v Moskvě setkání uskuteční s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Evropská komise mezitím chystá šestý balík sankcí proti Putinově režimu. Po tvrdších sankcích volají především členové zahraničního výboru Evropského parlamentu. Část z nich vyzvala k rychlému ukončení dovozu ruské ropy a plynu do Evropy.

David MCALLISTER, předseda zahraničního výboru Evropského parlamentu, 20. 4. 2022:
Poskytují však velké množství výjimek, což zpochybňuje jejich účinnost, A skutečně, všechny dosud přijaté sankce neodradily ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině. A válka bohužel pokračuje.

Václav MORAVEC, moderátor:
Připomeňme, že Evropská unie zatím přijala 5 sankčních balíků, energetické embargo, které čím dál častěji skloňují evropští politici, však nemá jednomyslnou podporu unijních zemí, která je k jeho přijetí nutná. Úplné energetické embargo podporují zejména země východního křídla Evropské unie. Proti se ale z ekonomických důvodů staví hlavně Německo, Maďarsko či Rakousko. Prvními hosty Otázek jsou místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Vítejte, hezkou neděli přeji.

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
Dobrý den. Děkuji za pozvání.

Václav MORAVEC, moderátor:
Za dalším exkluzivním hostem míříme do Bratislavy. Poprvé je hostem Otázek slovenský premiér Eduard Heger, vítejte.

Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/:
Děkuji pěkně, dobrý den přeji.

Václav MORAVEC, moderátor:
Mé pozvání přijal i ministr financí České republiky, první Místopředseda občanských demokratů Zbyněk Stanjura. Hezké nedělní poledne.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Dobrý den z Ostravy.

Václav MORAVEC, moderátor:
Hostem Otázek je také předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, bývalý diplomat Pavel Fischer. I Vám přeji hezkou neděli.

Pavel FISCHER, předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /nestr./:
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor:
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von Der Leyenové má šestý balík sankcí zasáhnout banku Sberbank a dotknout se i dovozu ruské ropy. Paní místopředsedkyně, víte či tušíte, jak silný bude ten šestý balík a kdy bude přijat?

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
Řeknu vám, co se teď děje v té věci. Já vím, že chcete slyšet přibližně ten výsledek. Já vám řeknu proces. My vždycky a nejdřív, než rozhodneme o novém balíku sankcí, tak si zjišťujeme ochotu všech 27 států pro takový balík zvednout ruku. Takže toto teď probíhá, jednáme. Státy na to mají samozřejmě různé pozice, zejména na tu ropu. A na Sberbank ani ne, protože to se myslím dost čekalo a…

Václav MORAVEC, moderátor:
Tam je jednomyslná shoda?

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
… my chceme pokračovat samozřejmě v tlaku na bankovní systém a na omezování možností financování té války i použitím bankovního sektoru, ale u té ropy, a to asi není překvapení. Tam probíhá větší debata.

Václav MORAVEC, moderátor:
Dovedete odhadnout, kdy ten šestý balík jako Evropská komise ohlásíte?

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
Já to čekám tento týden, ale je to závislé na tom, abychom se dostali v tom jednání se státy na co nejlepší výsledek. A pro komisi co nejlepší výsledek jsou co nejtvrdší sankce. Protože nemá smysl, jednak nemá smysl, abychom navrhli něco, co nezíská podporu. Tím bychom prolomili tu jednotu, kterou tak nutně potřebujeme. Ale na druhé straně všichni musí vidět, že pokud my na jedné straně se snažíme zdevastovat ruskou ekonomiku, derusifikovat Evropu taky, protože procesy probíhají na evropském území a zároveň vlastně zaizolovat Vladimíra Putina ekonomicky a technologicky a zároveň posíláme denně 400 000 000 eur za plyn a za ropu, tak je to samozřejmě proces, který nemůže být tak efektivní, jak bychom si přáli. Proto ze strany komise bude vždycky tlak na co nejsilnější sankce.

Václav MORAVEC, moderátor:
Mluvíte-li o těch co nejsilnějších sankcích, v tom šestém balíku bude tím nejviditelnějším krokem právě Sberbank a sankce vůči Sberbank a jisté omezení dodávek ropy. To budou ty nejviditelnější nebo jsou nějaké podobně viditelné. A už jsou dojednány, respektive mají podporu napříč členskými státy Unie?

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
Kromě těchto dvou proudů nebo dvou cílů, si myslím, že tam přibudou další osoby a entity, protože my potřebujeme zmrazovat a potřebujeme konfiskovat. A ty konfiskace možná se k tomu dostaneme, to je trošku problematická věc, protože tam ty osoby musí být trestně stíhané, aby se jim dalo konfiskovat. Každopádně tyto 2 věci já očekávám, zároveň jsem byla upozorněna, ať to radši neslibuju, protože ta jednání s členskými státy pokračují.

Václav MORAVEC, moderátor:
Slovenský premiér Eduard Heger se v pátek přimlouval ke stupňování sankcí vůči Rusku. Jaká je, pane premiére, vaše představa šestého balíku sankcí proti Putinově režimu, když jste teď poslouchal slova místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové.

Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/:
Myslím, že to vystihla velmi dobře. A skutečně, teď je to ve fázi diskuzí, ty diskuze jsou skutečně náročné, protože si můžeme říci, že jde do tuhého. I pro nás jako pro Slovensko, je to velmi těžké, protože závislost Slovenska na ruském plynu a ropě je velmi vysoká, ale na druhé straně máme tady velmi důležité pochopení právě té brutality války na Ukrajině. My všichni si přejeme, aby válka na Ukrajině skončila, aby skončila vítězstvím Ukrajiny, a proto ten náš postoj je jednoznačný, proto jednoznačně říkáme, že potřebujeme zpřísnit sankce, protože chceme zastavit Vladimira Putina. Chceme zastavit jeho ruská vojska. Chceme, aby se stáhl zpět do Ruska a nechal Ukrajinu na pokoji. Takže proto je tam silný postoj. Na druhé straně tak, jak jsem řekl, vstupovat do této fáze je velmi obtížné a my děláme na slovenské straně všechno pro to, abychom mohli do těchto sankcí co nejdříve vstoupit. Ale je to těžký proces.

Václav MORAVEC, moderátor:
Z toho dosavadního vyjednávání. Myslíte, že se podaří dojednat a že v tom balíku bude právě i sankce vůči energetickému sektoru, respektive omezení dodávek ropy, popřípadě plynu do Evropy.

Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/:
Uvidíme, jaký bude postup, a i ta síla. Ale tady chci říci, že ta nejdůležitější priorita, která se nám daří zachovávat v Evropské radě, je jednota. Proto někdy myslím, že stojí za to investovat intenzivněji právě do těch jednání, abychom udrželi tu jednotu. Víme, že Vladimir Putin chce rozbít naši jednotu v rámci Evropské unie, protože to by mu vyhovovalo nejvíc, toto nesmíme dopustit, o to víc je potřeba zintenzivnit právě ta jednání, což se v konečném důsledku právě tedy děje. Takže tak jak už bylo uvedeno, ta jednání intenzivně probíhají, potřebujeme mít na ně klid a nastavit ten balík tak, aby ještě tvrději dopadl na Vladimira Putina a na Rusko, aby Ukrajina mohla co nejrychleji získat vítězství v této válce a svobodu, o kterou tak draze bojuje.

Václav MORAVEC, moderátor:
Nedrolí se ale evropská jednota, když se právě podíváte na ty energetické sankce, protože Německo a nejen ono, ale i Rakousko, stejně tak Maďarsko, dává jasně najevo, že energetické sankce mohou rozložit Evropu a jsou, kupříkladu Němci, Maďaři a Rakušané velmi opatrní. To znamená, že se právě ty energetické sankce v šestém balíků vůbec nemusejí objevit.

Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/:
Jak už jste říkal, ten tlak právě na to drolení, anebo na to na to rozbití jednoty tu samozřejmě je. O to důležitější je, abychom to nedopustili. A proto je důležité jednota, proto je důležitá intenzivní komunikace a zároveň solidarita vzájemná, my to zvládneme pouze, pokud budeme jednotní a spolu si pomůžeme v těchto těžkých časech, tedy, na jedné straně ta jednota tu od začátku byla, ale právě těmto tlakům, ať už na to, abychom se rozsypali, anebo na to, abychom byli ještě jednotnější. Já osobně jasně hovořím, musíme být ještě jednotnější. Musíme být k sobě ještě solidárnější. Musíme si pomoc i v těchto nejtěžších časech neboť ano, země, které se ozývají, ty tlačí bota nejvíce, přirozeně, protože ta závislost je velmi vysoká, a já jen s politováním mohu říci, že Slovensko za posledních 15 let udělalo strašně málo, pramálo na to, abychom se odpoutali od ruského plynu a ropy. Je mi to velmi líto, teď musíme těžce dobíhat zameškané a vidíme, že rychlé a krátké řešení neexistují. A právě proto ten tlak na tu solidaritu a jednotu tady musí být, abychom se nerozpadli, aby ta jednota byla udržená a posilněná. Takže toto je jednoznačně můj hlas. A říkám to jako země, která je vysoko závislá na ruské ropě a plynu. Ale spoléhám se právě na pomoc partnerů, jejichž závislost je nižší a že nám v tom pomohou, abychom společně mohli dosáhnout tento cíl.

Václav MORAVEC, moderátor:
My se ještě k plynu a závislosti Slovenska na ruském plynu dostaneme. Otázka do Ostravy na českého ministra financí Zbyňka Stanjuru. Jaká je představa české vlády o šestém balíku sankcí a je nutné podle vás dál sankce stupňovat, jak tvrdí slovenský premiér Eduard Heger?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já si myslím, že máme stejný postup, jako má slovenská vláda, který před chvílí prezentoval premiér Slovenské republiky. Klíčové je udržet jednotu. Nebylo vůbec jednoduchá a triviální shodnout se na těch pěti balíčcích sankcí. A myslím si, že je třeba debatovat a shodnout se na tom šestém, případně na dalších. A ta dohoda je cennější než to, jestli je to úplně přesně podle představ států, které chtějí co nejtvrdší sankce a k nim dlouhodobě v době patří, jak Slovenská republika, tak samozřejmě Česká republika. Obecně platí, že středoevropské a východoevropské státy díky své zkušenosti se Sovětským svazem, s okupací a podobně, zastávají co nejtvrdší postupy, co se týče sankcí. Ale Vladimir Putin kromě toho, že vede agresivní válku na Ukrajině, tak vede i hybridní a dezinformační válku s Evropou, vede i ekonomickou válku s našimi zeměmi, používá energetické zdroje jako zbraň v tomto souboji a my se nesmíme nechat rozdělit. My taky patříme k těm zemím, které mají příliš vysokou závislost na ruské ropě, zejména na ruském plynu, ale to neznamená, že nebudeme mezi těmi, kteří požadují co nejtvrdší sankce. Ale současně platí, co říkal pan premiér, my potřebujeme evropskou solidaritu, zejména co se týče dodávek plynu, s těmi zeměmi nebo od těch zemí, které tak závislé na ruském plynu nejsou jako my. Ale myslím si, že se to dojednat dá, že ten postup zatím, který funguje, je účinný. A vy jste na začátku říkal, že je šedesátý den války, bohužel šedesátý den války. Ale vzpomeňme si na některé komentáře první, druhý, třetí den války, které nedávaly Ukrajině žádnou šanci, aby se dlouhodobě bránila ruské agresi a díky pomoci nás a našich spojenců, to ukrajinský národ, ukrajinská armáda prostě vydržela už 60 dnů ten nerovný boj s ruskou agresí. A součástí tohoto dosavadního úspěchu, pokud můžeme mluvit o úspěchu to, že Rusko zatím neobsadilo a doufám, že nikdy neobsadí Ukrajinu, je to, že ty sankce fungují. A že Vladimir Putin a ruský režim vsadil před rozpoutáním války na to, že evropské země nebudou jednotné a že ty sankce budou spíše kosmetické, ale současně platí, že pokud ty sankce mají být účinné a jsou účinné, tak taky dopadají na ekonomiky těch zemí, které sankce uvalují a taky dopadají na občany těchto zemí a i toho chce ruská propaganda využívat.

Václav MORAVEC, moderátor:
Otázka do Bratislavy. Vy považujete, pane premiére, sankce vůči Rusku těch 5 balíků za, řekněme, úspěšné, když se podíváme na ty kritické hlasy z Evropského parlamentu, a vy zároveň jste v pátek při setkání s vaším polským protějškem mluvil právě o stupňování. Myslíte, že to stupňování přiměje Vladimira Putina a Putinův režim zastavit agresivní politiku vůči Ukrajině a okupaci východu Ukrajiny, když těch 5 balíků Putina nepřimělo ke změně jeho politiky?

Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/:
Myslím si, že ty sankce určitě mají velký smysl. Řekl nám to nakonec i sám Volodymyr Zelenskyj a Denis Šmyhal, když jsem byl na jednání v Kyjevě a velmi oceňují, že ty sankce jsou citelné a Rusy bolí a bolí i Vladimira Putina. Samozřejmě proto hovoříme, že musíme to stupňovat, protože vidíme, že se na tuto válku velmi dobře připravil, a to o to víc ukazuje tu brutalitu jeho lží, kterými přesvědčoval celý svět, že na Ukrajinu nezaútočí a nejen, že zaútočil brutálním způsobem, zabíjí i nevinné lidi, civilisty, ženy, děti, a tak dál, ale je na to dobře připravený. Čili, ale my musíme tento tlak stupňovat, určitě v tom musíme pokračovat, ale je třeba si uvědomit, že jsou takové 2 linie, ve kterých my musíme Ukrajině pomáhat. Jedna je právě kvůli tomu, že máme tady i tu ekonomickou válku, když řeknu, to jsou ty sankce, ale druhé je i ten vojenský boj, který vede Ukrajina a tam výrazně potřebujeme nadále, celý demokratický svět pomáhat Ukrajině, protože vidíme, že to má smysl. Ukrajinci jsou nesmírně odhodlaní, skutečně jejich hrdinství je v novodobé historii Evropy poválečné, je bezprecedentní, protože viděli jsme, že Sovětský svaz a nebo i Rusko v té novodobé historii se mu líbí vejít do jiných zemí, které mu nepatří, ale odpor, který ukázali, hrdinství, které ukázali Ukrajinci a Ukrajinky je bezprecedentní, je vzorový, a proto jim potřebujeme pomoc, aby si udrželi svou svobodu bojují i za nás, bojují i za naše hodnoty, za demokracii a svobodu. A víme my na Slovensku, víme, že bychom byli druhý na ráně, to je úplně jasné. Vždyť Vladimír Putin to jasně řekl, ve své eseji, že Slovensko a vůbec tyto země považuje, že byla velká chyba, že vstoupily do NATO a měly by být nepřímo pod jeho vlivem. Takže my si to velmi dobře a citelně uvědomujeme, jako přímý soused, a proto voláme takovým hlasem silným, aby pomoc Ukrajině byla, protože je to pro jejich dobro, ale je to pro dobro stability celé Evropské unie, všech zemí, i těch, které jsou dále a možná si to až tak přímo neuvědomují.

Václav MORAVEC, moderátor:
A vy počítáte.

Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/:
Takže je potřeba jim pomáhat.

Václav MORAVEC, moderátor:
A vy počítáte...

Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/:
Vojensky, ale i ekonomicky.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy počítáte. A vy. Ano.

Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/:
A těmi sankcemi.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy počítáte s tím, že šestý, sedmý balík sankcí a stupňování sankcí, přiměje Putina zasednout k jednacímu stolu a stáhnout ruská vojska z východu Ukrajiny, s tím opravdu počítáte?

Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/:
Musíme v to věřit, protože když bychom zůstali pasivní nebo defenzívní, no tak co bychom vlastně komunikovali. Ukrajině bychom komunikovali, že jsme vlastně zlomili hůl a zůstali jsme bokem a nechali jsme je v tom samotné. Takže to v žádném případě nepřichází v úvahu, to spojenectví a pomoc Ukrajině je právě v tom, že jsme po jejich boku a každý bojuje svým způsobem. My tím, že zpřísňujeme ty sankce a hledáme ten průnik. Vidíte, jaké je to bolestivé. Ano, je to bolestivé nebo už i jdeme, řeknu, tak na kost, v těch sankcí, ale právě proto je důležitá ta solidarita, vzájemná pomoc, nebo když každý bude bojovat jen za sebe a nebo bude se snažit udělat ro řešení jen za sebe, tak to nezvládneme. My potřebujeme ještě tu jednotu a solidaritu zhutňovat, zesilovat, v rámci Evropské unie. Což nakonec je i velmi dobré i pro dobro a pro budoucnost Evropské unie. Evropská unie se musí stát globálním lídrům a my tu máme dnes přímo k tomu situace, ve kterých čelíme tím nejtěžším otázkám, které bychom si možná dlouhá léta ani neuměli položit a dnes si je musíme nejenže položit, ale i zodpovídat v průběhu pár týdnů. Posiluje to Evropskou unii. Čili já to vidím jako pozitivní kroky. Ale říkám, bez solidarity a jednoty to nepůjde, tam je to gró dneska.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy, jako Slovensko jste výrazně závislí na ruském plynu. Evropská komise ve snaze o zajištění energetické bezpečnosti a snížení závislosti na Rusku v březnu navrhla, aby Evropská unie od letošního listopadu plnila své plynové zásobníky a naplnila je z 80 % od listopadu roku 2023, potom před každou zimu až na 90 %. Mapa Otázek teď ukazuje nejvýznamnější plynovody vedoucí do Evropy a jaká je závislost jednotlivých evropských zemí na ruském plynu. Největší část plynu z Ruska plyne čtyřmi hlavními proudy podmořským potrubím Nord stream. Transsibiřský plynovodem Jamal, sítí plynovodů vedoucích přes Ukrajinu a novějším černomořský Türkstream. Závislost členských států na ruských zdrojích je různá, například v České republice se blíží ke sta procentům, podobně jako Česká republika je právě na tom už zmiňované Slovensko. Rakousko, Maďarsko, ale také Finsko. V Německu, v Polsku, Švédsku se ruský plyn podílí na spotřebě plynu přibližně 50-75 procenty. Pane premiére, podaří se slovenské zásobníky plynu alespoň naplnit na těch zmíněných 80 %?

Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/:
No musí, říkám, my musíme teď udělat maximum, maximum proto i komunikujeme se všemi našimi partnery, o tom, abychom je jednak uměli naplnit, ale my musíme najít trvale alternativní řešení, protože víme, že zásobníky sloužily jen na vyrovnávání dodávek v té nejvyšší sezóně. Čili to není nějaké řešení, ze kterého umíte žít léta. Ne, to je skutečně otázka měsíců a na kompenzování a doplnění pravidelných odběrů v sezóně. Takže proto velmi intenzivně jednáme s Polskem, dobudovává se interkonektor, tedy propojení plynové na Slovensko mezi Polskem a Slovenskem a v červenci bychom chtěli spustit testovací režim a samozřejmé intenzivně komunikujeme, jako bychom uměli potom zkapalněný plyn vlastně táhnout z přístavů, polských přístavů na Slovensko, ale tady budeme výrazně potřebovat pomoc i České republiky, ale i Německa, Maďarska, zemí okolo nás, protože my jsme uprostřed. Doposud Slovensko bylo zodpovědným partnerům v tranzitu plynu všem zemím na západ od nás. A toto jednoznačně říkám i za evropským stolem, že budeme potřebovat, jak se ten tok obrátí, budeme potřebovat stejně tak zodpovědný a spolehlivý přístup těch zemí, které budou tranzitovat plyn k nám. Slovensko musí mít vždy dostatek plynu, tak jako ostatní členské státy. Proto tak silně zdůrazňuji tu jednotu a solidaritu, protože jedině tak dokážeme pokořit a porazit Vladimira Putina.

Václav MORAVEC, moderátor:
Putinův režim trvá na platbách za ruský plyn u zemí, které nepovažuje za přátelské, což je celá Evropská unie, v rublech. Evropa tento požadavek označuje za vydírání a zatím s výjimkou Maďarska, Rusku odmítá vyhovět, vyhoví Slovensko?

Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/:
Ne. My jsme jednoznačně, a i jsme proto iniciovali společný postup, protože opět si uvědomujeme, jednota je nejsilnější zbraň, kterou máme proti Vladimiru Putinovi a jednoznačně jsme řekli, platby musí být v eurech, tak to bylo dohodnuté, na tom trváme, nesmíme se nechat vydírat. To je to, co celou dobu říkám, Evropa je silný kontinent, jsme špičkou světa. My musíme mít ofenzívní řeč, ne defenzívní. My nesmíme stále ustupovat. Už musíme přestat jednat s Vladimirem Putinem v rukavičkách, protože to jsme dělali poslední 20 let a kam to dospělo? Dospělo to tam, že dnes zabíjí nevinné lidi na Ukrajině a má choutky i na další země Evropy. A to je nepřípustné.

Václav MORAVEC, moderátor:
A vaše koalice se kvůli tomu nebude drolit, když se podíváme na slova vašeho ministra hospodářství Sulíka, který naznačil, že by Slovensko, než aby se nechalo odstřihnout od ruského plynu, že by šlo maďarskou cestou a že byste platili v rublech?

Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/:
Ne, nebude, my jsme si to hned vzápětí vydiskutovali a jsme v tomto jednotní.

Václav MORAVEC, moderátor:
Otázka do Ostravy na Zbyňka Stanjuru. Pomůže a je Česká republika připravena na možné okamžité vypnutí dodávek ruského plynu do České republiky, byť Česká republika kupuje přes Německo a dodává se ruský plyn přes Německo na rozdíl od Slovenska, které je přímo závislé a pomůže Slovensku Česko, jak o tom mluvil slovenský premiér Eduard Heger?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Musíme si pomáhat, bez toho to prostě nepůjde. Pokud budeme soutěžit, budeme soutěžit mezi sebou jako členské státy o dodávky, o cenu a podobně, tak to vlastně bude vítězství Putina. To znamená, myslím, že ten problém máme podobný, zejména ty státy, které nemají přístup k moři, nemohou budovat LNG terminály, týká se to Rakouska, Slovenska a České republiky. Přesto trváme na tom, že ty sankce mají být co nejtvrdší a co nejrychlejší. A tady musí ty členské státy prokázat solidaritu, protože to je jeden z hlavních úkolů Evropské unie, aby ukázala, že v krizové době si umíme navzájem pomoci. A ti, kteří mají momentální výhodu v jednom sektoru, pomohou těm ostatním a naopak. Zase se to může v některých jiných komoditách v některém jiném období ta pomoc vzájemná otočit. Takže ano, my jsme určitě připraveni přispět k evropskému řešení.

Václav MORAVEC, moderátor:
Otázka na Věru Jourovou. Evropská komise má ten plán v případě, že by se Putinův režim rozhodl vypnout dodávky plynu právě kvůli tomu, že až s výjimkou Maďarska, nejsou ochotny členské státy Evropské unie platit v rublech, tak připravený krizový scénář máte?

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
Je to samozřejmě nutné mít krizový scénář, protože musíme počítat se všemi, byť šílenými variantami. Žijeme vlastně v šílené době, vidíme odpornou válku, kterou jsme vůbec nečekali, že ještě někdy uvidíme. Všechny nás to sjednotilo, teď vidíme sílu společné Evropy, jak o tom mluvil pan premiér Heger. A ta síla se nesmí nahlodat tím, že nebudeme připraveni na to nejhorší. A toto by byla ta situace, to znamená, že my máme tzv. kontingenční plán, který by řešil ten okamžitý výpadek a počítáme zejména s pomocí Spojených států, ale i některých dalších dodavatelů, se kterými máme dohodnuté smlouvy o dodávkách, o rychlý dodávkách.

Václav MORAVEC, moderátor:
A vy s ním s ním počítáte s tím okamžitým výpadkem, že v následujících týdnech k němu může dojít, protože Putinův režim bude trvat na platbách v rublech a Evropa neustoupí, nebo myslíte, že kupříkladu vedle Maďarska, cukne Německo a další země?

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
Víte, že se říká, že doufej v to nejlepší, ale připravuj se na to nejhorší. A to si myslím, že je a způsob, který bychom teď měli zodpovědně přijmout. To znamená připravovat se i na tyto krajní varianty a jednat, jednat, jednat. Protože, jak už jsme slyšeli i od pánů a premiéra a ministra, je to teď na společné dohodě. A mimochodem zajištění energetické bezpečnosti je i na společné dobrovolné dohodě států, jestli půjdou do společných nákupů, které by zase ukázaly tu sílu toho společného postupu i sílu v tom smyslu, že bychom byli schopni tlačit dolů ceny, to je přesně to, co teď potřebujeme, takže…

Václav MORAVEC, moderátor:
A tam ta dohoda všech členských zemí je?

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
Zatím jednáme o tom, kdo se dobrovolně připojí k tomu společnému nákupu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Kolik zemí už se připojilo?

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
Momentálně to nevím.

Václav MORAVEC, moderátor:
Dodávky zbraní pro Ukrajinu pokračují, na Ukrajinu zamířil americký ministr zahraničí Anthony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin, kteří se v Kyjevě setkají s ukrajinským prezidentem Zelenským, který si od této návštěvy slibuje příslib dalších zbraní.

Volodymyr ZELENSKYJ, prezident Ukrajiny:
Jsem vděčný všem našim partnerům, kteří nás konečně vyslyšeli, kteří nám poskytli přesně to, o co jsme žádali. Protože víme jistě, že s těmito zbraněmi budeme schopni zachránit životy tisíců lidí a budeme schopni ukázat okupantům, že se blíží den, kdy budou nuceni opustit Ukrajinu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Evropská unie podle Michella dosud poskytla Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 1,5 miliardy eur, to je v přepočtu 36 miliard korun, o kolik pomoci přislíbil jednotlivé země. Podívejme se tady jsou data polského institutu pro světovou ekonomiku. Americká vláda přislíbila vojenskou pomoc ve výši čtyř miliard 800 000 000 USD. Druhé Estonsko přislíbilo do konce března bezmála 240 000 000 USD, to je necelé jedno procento estonského hrubého domácího produktu a v relativním vyjádření mnohem víc než jakýkoliv ze závazků ostatních hlavních dárců Ukrajině. Dalšími největšími dárci vojenské pomoci, Velká Británie, Itálie, Švédsko, Německo, Česko podobně jako Polsko a Slovensko přislíbilo vojenskou pomoc ve výši kolem 50 000 000 USD. Jeden z větších sousedů Ukrajiny Polsko se objevuje dále na seznamu, které zemi přislíbilo malou, relativně malou vojenskou pomoc a místo toho se zaměřuje na finanční pomoc ve výši 900 000 000 USD. To dělá z Polska druhého největšího celkového dárce Ukrajině po Spojených státech. Otázka opět na slovenského premiéra Eduarda Hegera, Slovensko darovalo Ukrajině například systém protivzdušné obrany S300. Pane premiére, přiblížilo se rozhodnutí, kdy Slovensko dodá Ukrajině, stíhačky MiG-29?

Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/:
Tady chci v první řadě říci, že my velmi intenzivně komunikujeme s ukrajinskou stranou a jakékoliv požadavky, které jsou u nás na stole, okamžitě odbavujeme. Takový požadavek jsme od nich zatím nedostali. Ale máme požadavky o dodaní houfnic Zuzana, o kterých se velmi intenzivně jedná a věřím, že to bude brzy na stole. A rovněž opravu jejich techniky. To je také ve finální fázi. Toto je to, co jim poskytneme, jak bude otázka na MIGy, samozřejmě. Já tady říkám jednu jednoznačnou věc, bez ruských techniků, které na Slovensku nechceme, tyto stroje jsou dlouhodobě neudržitelné, a proto intenzivně jednáme my s našimi partnery v okolí, jak zabezpečit ochranu našeho vzdušného prostoru, než přijdou stíhačky F16, které máme objednané a měly by přijít koncem příštího roku. Takže jednoznačně Ukrajině je třeba pomoc všemi možnými způsoby, opět každá země, která pomůže, pomáhá, tak jako to bylo slyšet i z úst rezidenta Zelenského, pomáhá vítězství, bližšímu vítězství Ukrajiny. To potřebujeme. Uvědomme si, bojují za nás, za naše hodnoty. Víme, že další země by byly na řadě, tento boj potřebujeme s nimi zvítězit co nejrychleji a v tom potřebují maximálně pomoc i vojenskou.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když mluvíte o zajištění slovenského vzdušného prostoru, země NATO posilují východní křídlo bloku, to se týká i bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku. Teď vidíme posilování východního křídla. Když tedy zatím Slovensko nedostalo, a propos, vy počítáte s tím, že od Ukrajiny dostanete požadavek na dodání MIG, protože ukrajinští piloti v jednom z videoklipů žádají právě o dodání i letadel, počítáte s tím, že se na vás obrátí prezident Volodymyr Zelenskyj a o MIGy vás požádá?

Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/:
Vůbec by mě to nepřekvapilo. Jsme na to připravení. Ale zase, nebudeme předbíhat okolnostem, je to na nich, oni si musí říct, oni nejlíp znají svou situaci, co nyní potřebují. Víme, že nyní potřebují právě tu techniku obranného charakteru, ale aby i osvobodili, neboť, jak jsem byl v Kyjevě, tak velmi intenzivně mluvil o tom, že potřebují a právě ty těžké zbraně, aby mohli osvobodit svoje přístavy. Nyní vedou těžké boje pozemní, takže je to určitě hlavně o pozemní technice. Samozřejmé velmi rádi pomůžeme, jak to bude možné. Proto se bavíme o těch houfnicích, proto se bavíme o opravě té techniky, kterou jim chceme poskytnout.

Václav MORAVEC, moderátor:
A jednáte s Českou republikou o zajištění vzdušného prostoru, jestliže jste připraven na dodávky MIGů, které zatím chrání vzdušný prostor Slovenské republiky, aby to byla Česká republika, která vám pomůže ochránit vzdušný prostor?

Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/:
Musím i tady vyzdvihnout, že jednání vůbec v rámci EU a v rámci NATO o vzájemné pomoci a i z tohoto pohledu našeho vzdušného prostoru, jsou velmi konstruktivní, země jsou nápomocné. Hledáme to nejlepší řešení. Já bych teď nechtěl nijak víc konkretizovat, protože ta jednání probíhají. Mohu jen poděkovat všem partnerům a okolním zemím, že jsou velmi konstruktivní a že skutečně společně hledáme to řešení. Není to o tom, kdo bude mít jaké prvenství, je to o tom, abychom si vzájemně pomáhali a našli řešení, která nám pomohou. A ta atmosféra, ten duch diskuzí je pomoc a solidarita, jednota. Jsem za to velmi vděčný, takto to má být.

Václav MORAVEC, moderátor:
Na pozadí války na Ukrajině zažívá Slovensko zásadní napětí na domácí politické scéně, speciální prokuratura a policie v týdnu obvinily bývalého slovenského premiéra dnes lídra nejsilnější opoziční strany SMER Roberta Fica a exministra vnitra Roberta Kaliňáka z několika trestných činů, včetně zneužití pravomocí a založení a podpory zločinecké skupiny. Podle Roberta Fica jde o likvidaci opozice.

Robert FICO, bývalý slovenský premiér, předseda strany, 23. 4. 2022 /SMER/:
Potom přijde na řadu předseda další politické strany, a to jsem já, protože bez servítky popisuje, jací gauneři sedí v této vládě, jakou americkou paničku máme ve funkci prezidentky Slovenské republiky. Otevřeně hovořím o tom, jak se o nic starají, jako udělali ze Slovenska chudobnou americkou gubernii, zatáhli Slovensko do války a vůbec tahají tuto zemi do neštěstí.

Václav MORAVEC, moderátor:
Zástupci SMERu se už obrátili na Evropský parlament a Evropskou komisi, že jsou na Slovensku pošlapávány principy právního státu. A jde o politické stíhání, připouštíte, pane premiére, že vaše vláda může mít zásadní reputační problém kvůli Ficově stíhání?

Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/:
Vůbec ne. Podívejte se, nyní jste slyšeli slova trojnásobného premiéra, takto se vyjadřuje trojnásobný premiér? Toto je důstojné vyjadřování? Vždyť to je hanba Slovenska, že se může takto trojnásobný premiér vyjadřovat o vládě, o paní prezidentce a podobně. Vždyť si vemte ta slova, která zazněla. Ruský agent by to neřekl lépe. To je, toto je bohužel, je to velmi smutné. Je mi to velmi líto, ale my na Slovensku jsme slíbili voličům roku 2020 před volbami, že chceme, aby Slovensko se dostalo na mapu jako spravedlivá země, kde spravedlnost bude mít prosto vyšetřit každého bez toho, jaké má politické tričko, to byl dlouhé roky problém na Slovensku. Vždyť si vzpomeňme na ty časy, kdy se tady opakovalo z úst i ministra vnitra Roberta Kaliňáka, skutek se nestal, nesčetněkrát zametali kauzy pod koberec. My jsme udělali jednu jedinou věc. Uvolnili jsme orgánům činným v trestním řízení ruce, aby vyšetřovaly bez výjimky.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale bývalý slovenský prezident...

Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/:
To že nyní…

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale bývalý slovenský prezident, že vám vstupuji do řeči, byl obžalován. Vy nemyslíte, že může být Ficova argumentace pravdivá, že tak jako on využíval a zneužíval policii, tak totéž činí současná vládní koalice a jde o to zlikvidovat nejsilnější opoziční stranu na Slovensku?

Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/:
Absolutně to odmítám. Absolutně to odmítám, v žádném případě my nepoužíváme orgány činné v trestním řízení na politický boj, právě naopak. My jsme jim dali úplnou svobodu, aby vyšetřovaly každého bez rozdílu, bez toho, jaké má politické tričko a toto se i děje. A to, že dnes vyšetřují kauzy Roberta Fica, tak to musí umět zodpovědět on, on musí vědět, co má na svědomí. Já to nemám jak vědět, já to nevyšetřuji. A ani do toho nevidím, ani to neřídím, absolutně to odmítám. To byly jejich praktiky. Ano, na Slovensku máme přísloví – podle sebe soudím tebe, tedy jestli Robert Fico a víme o tom, že zneužíval orgány činné v trestním řízení, tak si myslí toto i o mě i o dalších. Je to úplný nesmysl. My necháváme policii jednat. A já jen říkám, věřím tomu, že mají tato podezření podložené důkazy. A přeju jim, aby spolehlivě, spravedlivě vyšetřili každé překročení zákona.

Václav MORAVEC, moderátor:
Opoziční SMER a to je poslední otázka do Bratislavy, jak jsme slyšeli rétoriku Roberta Fica, tak využívání antiamerických nálad ve slovenské společnosti, menší ochoty Slováků podporovat Ukrajinu dodávkami zbraní o proti České republice. Nakolik to může destabilizovat vaši vládu?

Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/:
Víte, toto je ta tragédie. Toto je ta tragédie, že politické špičky se staví na čelo dezinfoscény, lžou a zavádějí občany, snaží se pozdvihnout právě ten proruský narativ, přičemž vidíme, jak se chová ruská armáda na Ukrajině. Vidíme to na vlastní oči, vždyť my jsme přímý soused. Vidíme to vraždění nevinných lidí, vidíme znásilňování mladých děvčat. Vždyť to je, to se každému úplně obrací nitro, to svědomí vám nedovolí, a ještě něčemu takovému fandit. A Robert Fico spolu s dalšími se staví na špičku toho, aby tady živili tento ruský narativ. Je to úplně zvrácené, co předvádějí. Ukazuje to jasně, že tomuto člověku není nic svaté a samozřejmě my velmi jasně budeme komunikovat proti tomu. Nedovolíme, aby Slovensko bylo podvedené, protože tu jde o závažnou hrozbu i Slovenska. Já jsem velmi vděčný, po tom, jak Rusko dlouhé měsíce lhalo, že na Ukrajině nezaútočí, sám Robert Fico dva dny nebo tři dny před tím zorganizoval protest proti naší vládě, kde jasně opěvovali, že Rusko nezaútočí, 2 dny na to anebo tři dny na to, už neměli co říct, protože Rusko zaútočilo brutálním způsobem na Ukrajinu. Spadla mu čelist, neměl na to co říct. A teď v tu dobu prozřelo mnoho lidí na Slovensku, skutečně prozřelo mnoho lidí, uvědomili si, že ano, současná ruská garnitura je brutální, zabíjí a má choutky i na další země, jakou je Slovensko a další země na východním křídle. Čili jsem rád, že tento ruský narativ se výrazně potlačil a je smutné, když bývalé politické špičky se ho snaží znovu oživit. Je to velmi smutné.

Václav MORAVEC, moderátor:
Děkuji, že hostem Otázek, exkluzivním hostem Otázek byl slovenský premiér Eduard Heger. Přeji vám hezký zbytek dne do Bratislavy a těším se na setkání v Otázkách.

Eduard HEGER, premiér SR /OĽaNO/:
Děkuji velmi pěkně za pozvání a přeji ještě pěkný den.

Václav MORAVEC, moderátor:
Kvůli porušování principů právního státu se slovenská opoziční strana SMER obrátila, jak jsem zmiňoval, na předsedkyni Evropské komise i na členy a členky komise, tady jsou sobotní slova Roberta Fica.

Robert FICO, bývalý slovenský premiér, předseda strany, 23. 4. 2022 /SMER/:
Je to výzva, která asi na 1,5 strany přesně popisuje, co se na Slovensku v těchto okamžicích děje. A začíná to vyvolávat vážné pohoršení, protože, oni si uvědomují, že jestliže to, co je tady napsáno, je pravda, tak mají jeden velký vřed a tím vředem není Maďarsko. Tím vředem v právním státě není ani Polsko, není to ani Malta, tím vředem, největším, jaký kdy v Evropské unii vznikl v historii, je dnes Slovensko s těmito gaunery, kteří stojí v čele této vlády.

Václav MORAVEC, moderátor:
Tak o vládě mluví bývalý slovenský premiér, dnes předseda nejsilnější opoziční strany Robert Fico. Co mu jako místopředsedkyně Evropské komise odpovíte, Věro Jourová?

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
Já jsem ten dopis dostala o půlnoci, tak jsem si ho se zájmem přečetla, protože jsem něco takového čekala. Myslím si, že už tam byly nějaké výzvy předtím. Jestli mu dovolíte osobní reakci na to, co říkal pan Fico o prezidentce Čaputové. Nazvat jí americkou paničkou, to je podle mého názoru úplně za čárou všeho myslitelného, co se v politice může dít. A já vím, že Zuzana Čaputová je nesmírně slušná dáma, která uznává hodnoty, které bychom si všichni asi přáli, aby teď dostaly průchod, protože potřebujeme být slušní, potřebujeme být solidární, silní. A tohle je podle mě urážka, která nemá vůbec úroveň.

Václav MORAVEC, moderátor:
Není to ale součást Ficovy propracované politiky, protože antiamerické narativy, na ně slovenská společnost výrazně slyší, proto nazývá slovenskou prezidentku americkou paničkou?

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
Nepochybně, my máme data o tom, že na Slovensku jsou ty antiamerické nálady, které jsou teď ještě přiživovány konspiračními teoriemi a dezinformacemi, silnější než v Čechách. Vůbec, že na Slovensku dezinformace mají větší vliv na lidi a je to možná i tím, že si to jako svůj nástroj vzala část politické scény. Ale vy jste se ptal na něco jiného.

Václav MORAVEC, moderátor:
A co odpovíte SMERu?

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
Podobné výzvy byly z Rumunska, z Katalánska a nedávno z Bulharska. Vždycky, když dochází ke konkrétním trestním kauzám, které se dotýkají politiků, tak je komise vyzývána, aby konala. My nemůžeme konat v případě, že jde o individuální kauzy. My nemáme možnost se podívat do důkazní situace. My nemáme možnost s prominutím kádrovat prokurátory, policisty, kteří ty kauzy řeší. Ani takovou možnost mít nemáme podle mého názoru. Ale budeme tu situaci sledovat, protože je zřejmé, že pokud je tam takhle velká kauza, ve které figurují politicky jaksi aktivní hráči a je použito trestní právo, tak vždycky je to pro komisi důvod pro to, aby tu situaci sledovala. My…

Václav MORAVEC, moderátor:
Zatím tedy silné prohlášení jako ve vztahu k Polsku či k Maďarsku dávat nebudete, ale situaci budete sledovat?

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
V Polsku a v Maďarsku je to jiná situace, protože v Polsku udělali justiční reformu. My jsme reagovali na zákony. V Maďarsku reagujeme na to, že se nevyšetřují systémově kauzy, které poškozují evropské peníze. To jsou úplně jiné příběhy, kde komise tu kompetenci má. Ale já bych a vždycky v těchto situacích, kdy jsme vyzýváni, abychom zasahovali v těch individuálních trestních kauzách, tak říkáme, je potřeba, aby se veřejnost dozvěděla, co nejvíce může o té důkazní situaci, o tom, co má prokurátor a policie proti těm osobám, co může sdělit, protože samozřejmě nemůže dát k dispozici spis. A je důležité, aby ten proces neměl žádné vady, které by vlastně i až potvrzovaly ty pochybnosti nebo ta nařčení, která jsme slyšeli od pana Fica.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když se podíváme a vrátíme se k rozhovoru se slovenským premiérem Eduardem Hegerem a podíváme se na dodávky zbraní na Ukrajinu, Česká republika patří mezi největší dárce a znovu se podíváme na onu statistiku Kielského institutu, velmi pozorně poslouchal Pavel Fischer. Když se podíváte, pane předsedo, na ty dodávky České republiky na Ukrajinu považujete je za dostatečné?

Pavel FISCHER, předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /nestr./:
Já je považuji za nedostatečné, protože když se podíváme na mapu a vracím se k tomu tématu, které tady bylo před chvílí, tzn. energie, tak zjistíme, že některé země nedodávají zbraně, je to jejich suverénní rozhodnutí, ale také nejsou ochotny jednat o energiích a o embargu na ruské energie, jako je plyn nebo ropa.

Václav MORAVEC, moderátor:
Mluvíte o Maďarsku?

Pavel FISCHER, předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /nestr./:
Anebo se snaží ta jednání oddalovat. A může to být Maďarsko, ale je jich celá řada dalších. A já si myslím, že tady je potřeba, a to je role také národních vlád členských států, aby vysvětlovaly občanům, že když teď nebudeme konat, máme po topné sezóně například, co se týče energií, když nebudeme rychlí v tom, koordinovaní, tak se můžeme objevit třeba na podzim s problémem energií, který bude trvat a navíc s válkou, která se rozhoří do takové intenzity, že nás to bude bolet ještě víc než teď. Proto se domnívám, že je potřeba skutečně vysvětlovat, koordinovat a my v rámci parlamentu to děláme velmi intenzivně. A snažíme se dávat mandát našim národním vládám, aby nejenom řešily co nejrychleji otázku energie společně, protože v jednotě je síla, jak jsme před chvílí slyšeli, ale také, aby se nerozpakovaly dodávat i velmi silné kalibry zbraní na Ukrajinu. Seznam z pátku právě od ukrajinských kolegů přímo z ministerstva obrany tady mám u sebe. Já tam vidím obrovskou naléhavost, kterou nevyřeší Česká republika. My musíme skutečně přesvědčit Německo, Francii, ta už se rozhoupala. Rozhodla teď o dodávce velmi dobrých kanonů Caesar z Francie, ale třeba Španělsko, Itálii a další.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale zdá se, že Německo nepřesvědčíte, protože naopak tento týden německý kancléř Scholz řekl jasně, že Německo utlumuje dodávky zbraní, protože samo už má málo.

Pavel FISCHER, předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /nestr./:
To nemusí Německo samo dodávat, ono může dodávat například peníze, za které si ty zbraně budou nakupovat. Já mám za to, že kancléř Scholz tak trochu uhnul z toho problému, ale on se mu vrátí nazpátek, protože má plný parlament. Lidé jsou nespokojeni s tím, jak Německo pracuje pomalu, a to i v rámci vládní koalice. My v parlamentech se snažíme právě s Německem s Evropským parlamentem a s dalšími udržovat velmi silnou koordinaci, abychom pomohli tomu rozhodnutí, protože není jednoduché, ani pro Německo, ani pro nás.

Václav MORAVEC, moderátor:
My jsme slyšeli a obracím se na Zbyňka Stanjuru do Ostravy, od slovenského premiéra v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi, že je připraven na dodávku MiG 29 na Ukrajinu a že počítá s tím, že dříve či později přijde tato nabídka, kolik Česká republika už dodala zbraní na Ukrajinu? Počítáte s tím, že i Česká republika bude dál navyšovat objemy dodávek zbraní pro ukrajinskou armádu, protože se ukazuje, že právě zásobování zbraněmi ze Západu daří ukrajinské armádě držet onu linii v Donbaské oblasti?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
V tom grafu, co jste ukazoval, byla data k 27. březnu. Já mám aktuální data, protože v této chvíli mohu říct, Česká republika darovala Ukrajině zbraně, vojenskou techniku, vojenský materiál za více než 2 miliardy korun. Za druhé chci připomenout velmi úspěšnou sbírku, kterou dělá ukrajinská ambasáda, na kterou přispělo už asi 120 000 dárců z České republiky, ať už občané nebo firmy. Tam se vybrala více než miliarda korun a skoro 1 miliarda byla použita opět na vojenskou pomoc a vojenský materiál a vojenskou techniku. Takže dohromady to budou zhruba už 3 miliardy korun. Chceme připomenout, že jsme byli jedni z prvních. O prvním daru jsme rozhodli ještě v lednu letošního roku a bezesporu v tom budeme pokračovat. A platí to, co jsme slyšeli. A zejména poté, co se náš premiér vrátil z jednání z Kyjeva, tak máme velmi přesné požadavky toho, co potřebuje ukrajinská armáda, pružně reagujeme v rámci možností, které máme. Ať už je to stát nebo v této chvíli mohou ocenit velmi úzkou spolupráci s českými firmami z obranného průmyslu, které se na té podpoře Ukrajiny vojenskou technikou a vojenským materiálem také významným způsobem podílejí.

Václav MORAVEC, moderátor:
Počítáte s tím, že navýšíte rozpočet, protože se na vás aktuálně obrátila ministryně obrany Jana Černochová z ODS, která se vrací z návštěvy Spojených států amerických, tak požádala o pomoc ministerstvo financí ve výši zhruba jedné a půl miliardy korun, aby česká armáda mohla dozbrojit, respektive nakoupit některou techniku, kupříkladu jde o nákladní vozy Tatra pro vojenské účely, schválíte jako ministr financí tuto pomoc?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Schválí to vláda, to je to je důležité. My už jsme na začátku dubna rozhodli, že budeme rychleji zvyšovat výdaje na obranu, než jsme si mysleli. A i pro letošní rok jsme řekli, že by to mohlo být až 15 miliard. A to je vlastně první tranše. Paní ministryně se svým týmem prověřuje, co lze investovat ještě letos, a to je první tranše. Takže bezesporu připravíme rozpočtové opatření. Vláda to určitě schválí, protože už jsme vlastně o tom navýšení rozpočtu rozhodli. My máme ve svém programovém prohlášení, že nejpozději v roce 2025 chceme mít 2 % výdajů na obranu. Ale když sleduji vývoj posledních týdnů a tu brutální agresivní válku Ruska na Ukrajině, tak já předpokládám, že k tomu cíli se dostaneme rychleji než v roce 2025. Ale současně platí, protože ta poptávka po těch sofistikovaných zbraňových systémech bude veliká, já bych řekl, že na celém světě, takže musíme ty peníze poslat v okamžiku, kdy jsme si jisti, že je ten daný rok investujeme, a to je tento případ. Takže to vláda bezesporu v brzké době schválí.

Václav MORAVEC, moderátor:
A jde o desetinu z těch zatím připravovaných 15 miliard, protože jde o miliardu a půl, vy počítáte s tím, že ministerstvo obrany z toho, co jako ministr financí máte požadavky, že se podaří v tom letošním roce navíc utratit 15 miliard korun?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
A v této chvíli to prostě nevíme. My jsme řekli dopředu, že nebudeme dělat politické gesto, že tam pošleme nějaké peníze, abychom pak na konci roku zjistili, že nám ty peníze tam zůstaly takzvaně viset, takže uvidíme. My současně pracujeme na vzniku vojenského fondu, kam bychom pravidelně posílali peníze na strategické programy, vyzbrojování a modernizaci české armády. A oba dva procesy budou ruku v ruce. Takže uvidíme, kolik bude potřeba. Nechceme tam dopředu poslat peníze jenom proto, abychom měli PR, nějakou tiskovku, nějaký nadpis, ale skutečně v okamžiku, kdy víme, že ty peníze jsme schopni investovat, tak je tam prostě dáme. A chci říct, že i v této tranši je velké zastoupení českých firem a českého průmyslu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ještě na otázka, která právě souvisí s tím rychlejším naplněním závazků z programového prohlášení vlády, dvou procent hrubého domácího produktu jako výdajů na obranu, když to nebude v roce 2025, kdy myslíte, že by k tomu mohlo dojít?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
2024 nebo 2025, rychleji to určitě nepůjde. Ale bude záležet i na tom, jak se nám podaří s našimi spojenci vyjednat dodávky sofistikovaných zbraňových systémů.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pavel Fischer. Je dobře, že vláda urychlí, řekněme, ten svůj závazek, o kterém Zbyněk Stanjura mluvil?

Pavel FISCHER, předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /nestr./:
Já chci ocenit vládu, protože dělá dobrou práci. Vidíme, jak obrovské zpoždění jsme získali těmi odklady nákupu důležitých zbraňových systémů. Ceny poletí nahoru teď. A máme často nedostatečné zásoby. Tady už můžeme nakupovat velmi rychle. Co se týče těch dvou procent HDP na obranu. To je vlastně pro nás jenom orientační číslo. Je potřeba připustit, že dneska některé členské státy NATO už jsou na třech procentech nebo k nim směřují. Zkrátka nejsme v klidných dobách a myslím si, že hrát s čísly, která jsme si stanovili před 10 lety, je hra, která nemusí fungovat v době, kdy narážíme do reality, tak dramatického válečného konfliktu na evropském kontinentu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy byste i přes ty zásadní dluhy státního rozpočtu a i letos bude státní rozpočet v deficitu, šel na 2 % hrubého domácího produktu?

Pavel FISCHER, předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /nestr./:
To nemůžeme udělat okamžitě. Tady jenom vidíme, že to brzy nebude možná stačit. Celá řada členských států dnes už jde výš než 2 %, protože vidí, že to je zkrátka nezbytné.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vrátíme-li se k mapě Evropy a k plynu, abychom ještě dokončili to, o čem byla řeč i se slovenským premiérem Eduardem Hegerem. Zmiňoval jsem, že Evropská komise ve snaze o zajištění energetické bezpečnosti a snížení závislosti na Rusku v březnu navrhla, aby Evropská unie od letošního listopadu plnila své plynové zásobníky z 80 % od listopadu 2023. Potom před každou zimou z 90 %. Znovu se podívejme, jak směřují dodávky ruského plynu do Evropy. Otázka do Ostravy na Zbyňka Stanjuru, podaří se naplnit tuzemské zásobníky, pane ministře, do konce letošního roku, respektive pro tu topnou sezónu na 80 %?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Podaří, já jsem přesvědčený, že ano. Ale je třeba říct, že naše zásobníky mají zhruba 40 % roční spotřeby v České republice, takže i kdyby byly naplněny ze sta procent, tak máme 40 % roční spotřeby a my musíme zajistit neříkám, že 100 %, protože nejlepší cesta je jsou úspory, ale musíme zabezpečit minimálně plyn pro domácnosti. To zabezpečí ty plné zásobníky, protože plné zásobníky znamenají, že jsme schopni plně zásobovat všechny domácnosti, které topí plynem. Ale současně pracujeme na těch evropských řešeních, jednáme jednak s evropskými partnery, ale i se zeměmi mimo Evropskou unii tak, abychom byli schopni dlouhodobě zabezpečit dodávky plynu a současně snížit nebo úplně zrušit závislost na dodávkách ruského plynu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Paní eurokomisařko, podaří se podle vás naplnit to, o čem jste se dohodli v komisi, a to, co teď projednává Evropský parlament a nejsou to i snižující se dodávky ruského plynu do Evropy, které nenaplní ten závazek mít z 80 % naplněné evropské zásobníky do letošní zimy?

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
My jsme slyšeli od dvou zástupců státu, že se to nesmí stát, že to je závazek, který učinily státy, učinily je ústy svých premiérů a prezidentů v březnu tohoto roku. A podle našich propočtů a té perspektivy, jak vidíme ty možné náhrady dodávek, tak je to reálné. Komise teď připravuje detailní plán na to, jak se odříznout od a ruského plynu do roku 2030 s tím, že by to mělo být co nejdříve.

Václav MORAVEC, moderátor:
Oni dokonce premiéři mluvili o roce 2027. A vy nebudete ambicióznější v tom plánu, že byste rok 2030 snížili oficiálně jako komise na rok 2027?

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
Tam je taková finta, že totiž ten cíl je zatím 2030, možná tam bude nějaký rychlejší scénář, ale státy mohou postupovat rychleji jednotlivě. To znamená, nečeká se na nejpomalejšího velblouda, nemusí čekat na to, až se to podaří všem, ale mohou jít napřed, což už teď signalizují státy, které nejsou tak závislé na ruském plynu. Víme, které to jsou. Dovolíte mi ještě reagovat na zbraně?

Václav MORAVEC, moderátor:
Určitě.

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
A ono to, já dneska, když se podívám trošku z odhledu nebo z větší vzdálenosti na to, jak reagují členské státy na tuhle šílenou válku a na to, jak pomáhat Ukrajině. Já tam vidím 3 kategorie věcí. 1 kategorie je – nepřipustíme, neuděláme to, to znamená, nechceme tu válku stáhnout na naše území. Nechceme si nechat sankcemi zdevastovat hospodářství, národní hospodářství. A tady se to vždycky poměřuje per stát, pak jsou tam a takové věci, kde jsou všichni jako jeden muž, za co nejsilnější podporu, a to je dodávat humanitární pomoc, dodávat pomoc ukrajinským zemědělcům, protože se musíme vyhnout problémům s potravinami, postarat se o uprchlíky, vyšetřovat válečné zločiny a připravovat plán obnovy Ukrajiny. To jsou věci, kde já vůbec nevidím žádné konflikty, kde skutečně jsou všichni za. No a pak jsou ty různé názory u těch ekonomických sankcí, o tom už jsme mluvili. A co se týče zbraní. Já tam vidím takový ten moment, čí je to válka. A tady my ze střední a východní Evropy samozřejmě cítíme úplně jasně, že to je naše válka, protože Putin nás chce zpátky.

Václav MORAVEC, moderátor:
No necítí to Maďarsko. Slyšeli jsme Roberta Fica, že Hegerova vláda zatáhla Slovensko do této války. Myslíte, že to východní Evropa cítí jednotně?

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
Já si myslím, že ta obava z toho, že by se mohlo opět válčit o toto území, je velice vysoká, ať už lidé fandí Americe nebo Rusku. Řekla bych, že ta obava je velice silná v obou těch táborech. Já jsem moc ráda, že moje šéfka Ursula von Der Leyenová řekla tu větu: toto je i náš boj, což znamenalo, že se odblokovala ta 1,5 miliardy na zbraně z toho balíku peněz, který jsme si mysleli, že nikdy nepoužijeme, z toho evropského mírového programu, paradoxně nazvaný mírový.

Václav MORAVEC, moderátor:
Mírový.

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
Ale on to zas takový paradox není, protože pokud chceme udržet mír, tak musíme pomoct Ukrajincům bojovat.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ještě jedna věc, která souvisí právě a budeme o tom mluvit ve druhé části Otázek, rostoucí ceny potravin, možná potravinová krize a destabilizace, sociální konflikty, které souvisí i s tou migrační krizí, jak velký problém je to podle vás pro Evropu a je to to, před čím varuje Mezinárodní měnový fond, že právě sociální konflikty v důsledku války na Ukrajině mohou vést i k rozpadu Evropy?

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
Je tam takové nepříjemné trojhvězdí, ceny energií, stoupající inflace a samozřejmě ceny potravin. Já tady chci jasně říct, že lidé v Evropě nebudou trpět potravinovou nouzí. My jsme potravinově bezpečný kontinent. Máme větší vývoz, než co dovážíme, jsme schopni se s tou krizí vyrovnat. Zároveň ale vidíme, že ukrajinská válka má vliv na ceny a musíme s tím pracovat a tady to možná budou spíš otázky na pana Stanjuru, jakou cestou se Česká republika vydá, protože tady nebudou žádné generální pokyny ze strany komise. A samozřejmě to může mít vliv na zásobování Afriky a případnou další následnou migrační krizi do Evropy. Takže ta potravinová krize má velice blízko k bezpečnostním ohrožením a pracujeme s těmi nejhoršími možnými scénáři, ve smyslu vyvarovat se jich.

Václav MORAVEC, moderátor:
Věra Jourová, eurokomisařka, Pavel Fischer, předseda bezpečnostního výboru Senátu a Zbyněk Stanjura, ministr financí České republiky zůstávají hosty Otázek. Loučíme se s diváky Jedničky, přepněte si na zpravodajskou Čtyřiadvacítku, protože v této trojici pokračujeme hned po stručných zprávách na ČT 24. Zbyněk Stanjura, Věra Jourová i Pavel Fischer zůstávají našimi hosty. Řeč bude také o zabavování majetku ruských oligarchů v Česku, proč je to tak těžké. Také našimi hosty budou ministr pro legislativu Michal Šalomoun. A exministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Ještě jednou hezké nedělní odpoledne vám všem, divákům zpravodajské Čtyřiadvacítky. Stále jste v jedinečném prostoru pro diskuzi. Vysoké ceny na pozadí války na Ukrajině, meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních necelých 8 % z únorové hodnoty 6,2 %. Podle dat Eurostatu patří Česko v rámci Unie mezi státy s nejvyšší inflací. Nejnižší inflaci má v Evropské unii Malta 4,5 procenta. Kolem pěti procent meziročně rostly například ceny ve Francii, rakouská březnová inflace činila 6,7 %. Německá 7,6, slovenská téměř 10 %. Nejhůř je na tom Litva přes 15 %, třetí nejhorší bilanci má Česká republika s inflací 12 %. Podle Českého statistického úřadu byla v březnu meziroční míra inflace dokonce 12,7 %. Inflace v eurozóně se pohybuje vysoko nad dvouprocentním cílem evropské centrální banky a v důsledku sankcí, rostoucích cen potravin a energií počítá i Mezinárodní měnový fond s delší inflací v Evropě. Připomínám, že hlavními hosty Otázek zůstávají místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, ministr financí České republiky Zbyněk Stanjura a senátor, předseda obranného výboru Pavel Fischer. Dámo a pánové, ještě jednou hezké nedělní odpoledne. Vítejte v Otázkách.

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
Hezký den.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor:
Otázka do Ostravy na vás, pane ministře. Počítáte s tím, že právě tu podporu, o níž jsme se bavili na konci první hodiny Otázek, může i v České republice, podporu veřejnosti, rozumějme, nahlodat právě vysoká inflace, rostoucí ceny potravin, což může vést k sociálním konfliktům?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já pevně doufám, že ne, protože ty zahraniční vlivy, které mají velký vliv na inflaci, ty nezpůsobili Ukrajinci a Ukrajina, ale Rusko, Vladimir Putin. Kromě toho, že vede tu válku, tak jak jsem říkal v první hodině, tak s námi vede i ekonomickou válku kvůli cenám energií, kvůli tomu, že jsme na nich závislí. Já pevně věřím, že ne. A musíme si uvědomit, co je důsledkem toho, že ty ceny jsou tak vysoké. Nebo co je možná jednou z hlavních příčin toho, že ty ceny jsou tak vysoké, a to je ta ruská agresivní válka. Když se podívám na tu inflaci jako celek, podíváme se na čísla v rámci celé Evropy, tak zjistíme, že bohužel Česká republika je zhruba o 4 %, má vyšší inflaci o 4 %, než je průměr Evropské unie. A je to důsledek špatného hospodaření minulých vlád. To je třeba říkat velmi jednoznačně, protože zrovna minulý týden byla publikovaná informace Eurostatu a v loňském roce Česká republika hospodařila nejhůř ze všech členských států Evropské unie a prohloubila zadlužení vůči HDP o více než 4 %. Většina států dokonce snižovala dluhy v roce 2021. S inflací bojuje Česká národní banka a samozřejmě je to věc i vlády. A my prostě nesmíme přispět k tomu, abychom nadále roztáčeli tu inflaci, jakkoliv je to nepopulární, tak nemůžeme přidat všem a nemůžeme všem kompenzovat tu vysokou míru inflace. Naším úkolem je postarat se o ty, na které ta inflace dopadá nejvíce, to znameá o ty nejvíc zranitelné. Jednak to jsou naši senioři, kteří měli zákonnou valorizaci k 1. lednu, teď budou mít valorizaci k 1. červnu. Zhruba o 1 000 Kč měsíčně se zvýší důchody od 1. června. A je velmi pravděpodobné, že dojde ještě k jedné mimořádné valorizaci v roce 2022. Současně jsme zvýšili existenční a životní minimum pro ty, kteří skutečně tu pomoc potřebují nejvíce. A je možné, že ho letos ještě jednou zvedneme podle toho, jak vysoká bude inflace, jak porostou ceny. To je ta cesta, kterou jsme se vydali, to znamená pomoc těm, kteří ji nejvíce potřebují. A tam koncentrujeme své úkoly, úsilí a tam v této pomoci budeme pokračovat i v příštích měsících.

Václav MORAVEC, moderátor:
Počítáte v souvislosti s růstem potravin, cen potravin a možná vyššími maržemi nebo vysokými maržemi, což bylo téma i u pohonných hmot, s tím že by ministerstvo financí právě začalo kontrolovat marže či zastropovalo ceny některých komodit? Počítáte s tím?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já s tím úplně nepočítám. To jsou dvě různé věci. Jedna věc je kontrola marží, to někdy není od věci, aby se vlastně vyjasnilo, jak to na tom trhu probíhá, protože od výrobců přes distributory až po obchodníky a koncového zákazníka ta otázka zastropování cen je komplikovaná. Ve skutečnosti podle mě vede k tomu, že ta inflace trvá déle, je vyšší, je administrativně náročná a jenom ten problém odkládá v čase. Já se spíš kloním k tomu debatovat s těmi na tom trhu. Vysvětlovat si to, kontrolovat ty marže, ale to třeba stanovení maximálních marži. Teď vůbec nemluvím o tom, že bychom zastupovali ceny. To myslím, že je úplně chybně, je až ten poslední krok. Já pevně doufám, že ho česká vláda nebude muset využít.

Václav MORAVEC, moderátor:
A budete tedy kontrolovat marže u potravin, tak jako to bylo u pohonných hmot?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Zatím se ministerstvo financí na to nechystá. Viděl jsem iniciativu ministerstva zemědělství, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Vím, že probíhají jednání za účasti jak výrobců, producentů potravin, obchodníků, tak já pevně věřím, že ta jednání povedou k tomu, že žádné veliké administrativní dodatečné kontroly se dělat nebudou.

Václav MORAVEC, moderátor:
Slovenský premiér chce získat peníze na kompenzace právě vyšší inflace, na sociální dávky a podobně zdaněním bohatých firem. O tom česká vláda neuvažuje?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne, zatím o tom česká vláda neuvažuje. Nicméně je třeba říct, kdyby se ukázalo, že na válce někdo zbohatne, tak o tom přemýšlet budeme. Ale zatím žádné takové signály nemáme. My si myslíme, že problém českých státních rozpočtů je na výdajové straně, ne na příjmové straně. Letos očekáváme rekordní příjmy státního rozpočtu daňové, které nejsou způsobeny pouze inflací, ale tím, že to daňové zatížení vůbec není malé. A v okamžiku, kdy máme tak vysokou inflaci, tak představa toho, že zvyšujeme daně například občanům, to znamená, že jim necháme míň peněz, tak by se jim ještě mnohem hůře bojovalo s těmi vysokými cenami a s tou inflací. Tak to je cesta, kterou vláda určitě nepůjde. Já myslím, že přemýšlíme jinak, tak jak jsem říkal, přemýšlíme o tom, jak pomoci těm, kteří jsou nejvíce zasaženi tou vysokou inflací a vysokými cenami. A kromě seniorů to jsou bezesporu i rodiny s dětmi.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když mluvíte o tom, že není problém na příjmové straně státního rozpočtu. Už máte představu, jaký deficit bude v revidovaném státním rozpočtu na letošní rok, který chcete předložit Poslanecké sněmovně v červnu?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Zatím ne, protože jsme na konci dubna. Já jsem říkal, že potřebujeme více čísel, více dat, více údajů. Já myslím, že je budeme mít nejpozději na konci května. Tak, abychom ten cíl, že vláda projedná novelu někdy v polovině nebo na konci června a pak odešla do Sněmovny, abychom ho splnili. Ale já si myslím, že je třeba postupovat s chladnou hlavou, s rozmyslem, mít dobré analýzy a dobrá data a teprve potom přijít s novelou státního rozpočtu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Některé země chtějí kompenzovat část těch zvýšených výdajů v souvislosti s vysokou inflací jako jedním z důsledků ruské okupace Ukrajiny ze zabavených a zmražených majetků. Už o tom tady mluvila Věra Jourová. Když se podíváme na přípravu sankčních opatření v Česku, protože v České republice zatím nebyly zabavovány majetky, tak ministerstvo financí má spolu s ministerstvy pro místní rozvoj a průmyslu vypracovat zvláštní zákon o provedení vnitrostátních sankcí. Ministerstvo zahraničí požádá Evropskou unii, aby sankční seznamy rozšířila o české podněty na vnitrostátním sankčním seznamu a urychlí práce na tzv. Magnitského zákonu, který umožňuje sankcionovat hrubá porušení lidských práv. Otázka na Pavla Fischera. Jste spokojen s tím, jak vláda, řekněme, je tvrdá vůči ruskému majetku na českém území a podnikání ruských oligarchů? Vidíme úplně jiný přístup v Itálii, jiný přístup v Portugalsku, ve Španělsku a jiný přístup v České republice?

Pavel FISCHER, předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /nestr./:
To usnesení vlády, které zmiňujete, já hodnotím jako velmi dobré. Ale vůbec to nestačí. Když se na to podíváme z hlediska systému, tak naše zákony vznikaly pro mírové doby. My jsme dneska ve stavu velmi složitého bezpečnostního konfliktu, který se u nás projevuje tak jako nepřímo, hybridně, zprostředkovaně. A je potřeba, a v Senátu už jsme na tom začali pracovat, udělat inventuru všech zákonů, které je potřeba zpřesnit, novelizovat, abychom do toho promítli nejenom otázku zmrazení ruského majetku, které musí být rychlé. Musí se do konce ale týkat nejenom těch konkrétních osob fyzických nebo právnických, ale i bílých koňů nebo jejich příbuzných. Vyřešit, co dělat s firmami, které budou například dál, protože zaměstnávají občany České republiky, fungovat, ale budou vlastně součástí těch sankčních režimů. Tohle všecko je potřeba zpřesnit, včetně zákona o pobytu cizinců, který by se věnoval speciálně těm autorům, těm původcům tohohle ruského válečného tažení Evropou. A to vyžaduje obrovskou práci napříč resorty. A já jsem si uvědomil, když jsem o tom jednal s některými představiteli například z legislativní rady a dalších, že řeknou - to není dneska problém, my musíme si počkat na to, až v Radě bezpečnosti projde, že Rusko musí přestat válčit. Nebo že nám Rusko vyhlásí válku. Ale to bychom se taky nemuseli dočkat a mohli bychom být už tou válkou zdevastování. Ukrajině ruský prezident ještě válku ani nevyhlásil a už to tam má desetitisíce obětí. Tady je potřeba, abychom jednali rychle, proaktivně a napříč resorty. Ono to, co vláda udělala, je skvělé, ale je to jenom první krok, nestačí to.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když se podíváme i boj proti nelegálním obsahům nebo nepovolenému obsahu, to se týká dezinformací, vidíme úplně jiný přístup na Slovensku. Tady je dokument slovenské vlády, která uvažuje o přijetí zákona o opatřeních proti šíření nedovoleného obsahu. Na Slovensku i vláda přijala zákon nebo normu, na jejímž základě jsou blokovány weby. V České republice jsou blokovány weby bez jakýchkoliv zákonných požadavků a legislativní rada vlády říká, že jde o porušování ústavy a podobně. Jak to, že to na Slovensku jde, a v Česku ne?

Pavel FISCHER, předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /nestr./:
Já když poslouchám takovou argumentaci, tak mám pocit, že slyším nějakého akademika v zaprášené kanceláři, který si ještě nepustil televizi, aby zjistil, že se válčí. A že ta válka se týká i nás. Čili svoboda slova je absolutně zásadní věc pro demokracii a právní stát, ale má svoje omezení, které je dané také veřejným zájmem. A ve veřejném zájmu je, aby se prostřednictvím svobody slova nešířila například nenávist, rasová nebo další. A potom si musíme uvědomit, že do toho veřejného zájmu musíme zohlednit ten válečný konflikt a poměřit testem proporcionality, kde ta svoboda slova má svoje hranice s ohledem na to, že je tady mašinérie putinovské propagandy, která nejenom k nám přitéká ze čtyř, pěti zavřených webů. Ona má tady spoustu kolaborantů, kteří vystupují veřejně ve prospěch ruské argumentace a vlastně podlamují důvěru veřejnosti, občanů v právní stát. A to je věc, kterou musíme ošetřit nikoliv akademicky, ale jsme skutečně už na válečném poli, z hlediska hybridních hrozeb už ta válka začala i pro nás.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, vy jako ministr financí jste spokojen s množstvím majetku, který byl v České republice zmražen? Nemluvě o konfiskaci, protože předpokládám, že žádný majetek v České republice konfiskován nebyl?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Zatím žádný konfiskován nebyl. S tím, kolik jsme dneska zabavili, spokojen jsem, protože má to na starosti finančně analytický útvar a dělá přesně to, co má podle zákona. Dneska se ta hodnota zmraženého majetku blíží jedné miliardě. Je tam jistá mlčenlivost, takže já nemohu říkat konkrétně. Nicméně určitě mohu říct, že jsme zmrazili finance poslance ruské dumy nebo manželky poslance ruské dumy. Ale to, co říkal pan senátor Fischer, je naprostá pravda. My musíme identifikovat i tu vzdálenější rodinu a ty bílé koně. A abychom i tento majetek zamrazili, což je to nejdůležitější. Aby z toho majetku neplynuly žádné finanční či majetkové výhody, aby z tohoto majetku nemohla být financovaná válka a Putinův režim. Takže v rámci dosavadního postupu spokojený jsem. Nicméně my jsme iniciovali vznik mnoha dalších zákonů a další kroky. Vy jste to usnesení vlády vlastně citoval. A já souhlasím s tím, že nemůžeme přijmout takový ten akademický pohled, že všechno je neústavní. Nikdo nemůže mít ústavně právo, abychom chránili majetek ruských oligarchů, kteří podporují a financují Putinovu agresivní válku. Podle mě žádné takové ústavní právo neexistuje, pro nikoho neplatí. A žádná takové ústavní právo neexistuje. Musíme se podívat do reality. Samozřejmě nemůžeme dělat sankce pouze na základě národnosti. To určitě ne. Nicméně právě ve spolupráci bezpečnostních složek jsme schopni identifikovat ty oligarchy, ty firmy, ale i ty bílé koně, které jsou napojené na Putinův režim. A takový majetek musíme v první fázi zamrazit a pak možná i konfiskovat, protože já jenom připomenu, že máme pohledávky vůči Rusku kvůli Vrběticím, to jsou miliardové škody. Za druhé my jsme schválili a už to schválily obě komory Parlamentu, jsem moc rád, vystoupení z těch dvou postsovětských bank, kde máme pohledávky zhruba taky za 2 miliardy korun. A jsem velmi skeptický, zda to Ruská federace zaplatí. A pak je šance prostě ten majetek konfiskovat a používat ho vlastně k vzájemnému zápočtu pohledávek a závazků, které s Ruskou federací máme. Myslím si, že máme postupovat právě s vědomím na mezinárodní situaci a na to, že probíhá agresivní, útočná válka, kterou vede Ruská federace.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když mluvíte o zmraženém majetku v České republice ve výši zhruba miliardy korun, mluvíte o tom, že byl zmražen majetek poslanci ruské státní dumy, popřípadě jeho manželce. Počítáte s tím, že část toho miliardového majetku bude i zkonfiskována v budoucnu?

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
To uvidíme. Já si myslím, že to je třeba dovést k tomu, že to mohou být označené ty zdroje, jako že to jsou zdroje, které podporují terorismus, státní terorismus. Napomáhají k porušování lidských práv, k páchání válečných zločinů, které se bezesporu dnes a denně na Ukrajině dějí. A pak i podle stávající legislativy tyhle peníze mohou propadnout ve prospěch státu, neboli byt konfiskovány. Takže já si myslím, ta cesta existuje a že bychom takhle postupovat měli. Při zachování toho, že jsme právní stát, my nejsme diktatura jako Ruská federace nebo autokratický stát. Tady nerozhoduje jeden člověk, ale při tom všem si myslím, že jsme schopni identifikovat finance, které slouží, říkám, například k páchání válečných zločinů.

Václav MORAVEC, moderátor:
O válečných zločinech ještě budeme také mluvit v závěru dnešních Otázek. Otázka na Věru Jourovou. Nemůže v tomto i Evropská komise a normy Evropské unie udělat víc pro to zmrazování, respektive zabavování ruského majetku? Protože vidíme rozdílný přístup, už jsem zmiňoval Itálie na straně jedné a Česká republika, vznik teprve právních norem, které by umožnily.

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
My máme právní normy dobře na to nastavené, abychom mohli zmrazovat na úrovni Evropy a členské státy konfiskovat na jejich úrovni, protože tam se to týká jenom osob, které jsou usvědčeny z trestného činu, což Unie nedělá. Ale kde musíme přitlačit a udělat lépe, je vytvoření databáze, kde si členské státy mohou sdílet informace o tom, komu už zmrazily, kde jsou ti bílí koně, protože Evropa nezná hranic, zločin v Evropě nezná hranic, bohužel. Takže ta databáze už vznikla, teď ji dolaďujeme. Na úrovni Unie zatím bylo zmraženo za 37 miliard eur, takže do toho spadá i ta česká miliarda. A musíme dělat daleko víc. A já bych taky byla pro, abychom se vyhnuli extrémnímu právnímu purismu, protože tady je přece naprosto jasný morální imperativ, ať platí ten, kdo podporuje zlo. A to si myslím, že musíme v Evropě důsledně uplatnit.

Pavel FISCHER, předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /nestr./:
Přesně, jak říká paní komisařka, když se podíváme na to, jak Putin připravoval tu agresi. V její předvečer si k sobě pozval zástupce bezpečnostní rady parlamentu, dokonce oligarchy. Ti všichni s tou agresí souhlasili, ti všichni.

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
No jistě.

Pavel FISCHER, předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /nestr./:
Včetně generálů, novinářů, propagandistů a dalších budou zkoumání z hlediska té spoluodpovědnosti za to, co se rozpoutalo.

Václav MORAVEC, moderátor:
A na evropské úrovni začínají se vyšetřovat válečné zločiny, protože tady je nedílná součást Evropy. Europol a Eurojust. Eurojust, kde dochází k nějaké koordinaci, zatím podle informací Otázek 12 států. Jde především o východní státy Unie, ale čtyři z nich už řekly, že půjdou do společné skupiny, jsou to pobaltské státy, je to Polsko. Česká republika patří mezi sedmičku zemí, včetně Německa a podobně, které o tom uvažují. Budou posíleny pravomoce kupříkladu Eurojustu a lepší koordinace vyšetřování válečných zločinů, což souvisí i s tou migrační krizí, protože část těch důkazů je právě sbírána mezi běženci z Ukrajiny?

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
Zítra budeme posilovat mandát Eurojustu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Budete posilovat mandát?

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
Ano, aby mohl nejenom lépe koordinovat, ale hlavně, aby mohl sbírat data z vyšetřování, která probíhají na ukrajinském území. A to, co vy jste říkal, že se několik států dohodlo, to je jenom začátek. Všechny státy budou vyšetřovat, protože všechny státy mají na svém území oběti toho válečného konfliktu. Myslím, že všechny. Jsou to uprchlíci, kteří už jsou vlastně vyzýváni, aby vydali svědectví, která potom slouží k tomu, aby se propojily ty informace z těchto svědectví s tím, co zjistí vyšetřovatelé na ukrajinském území, z telekomunikačních zpráv, ze všech možných dalších zdrojů. Je to velmi intenzivní. Všechny státy se zapojují a nejenom Unie. Já zítra letím do Ženevy, budu mluvit s ministryní spravedlnosti švýcarskou. Ti už začali vyšetřování. Myslím, že už je to nějakých 6000 lidí, kteří podali svá svědectví na úrovni Unie. Takže bude to velmi intenzivní práce za účelem potrestání viníků a prokázání toho, že nebo zda se na Ukrajině děje genocida, zda jsou ti, kteří k tomu dali příkazy váleční zločinci a zda budou tito potrestáni. Tohle je nutný konec, který bychom si určitě všichni přáli, protože ta válka nesmí jednoho dne skončit, byla válka, zemřeli lidé, zapomeňte.

Václav MORAVEC, moderátor:
Děkuji mým hlavním hostům, kterými byli místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, ministr financí Zbyněk Stanjura, kterému děkuji do Ostravy a přeji hezký zbytek dne v Ostravě.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Václav MORAVEC, moderátor:
A děkuji Pavlu Fischerovi, senátorovi, šéfovi bezpečnostní výboru Senátu Parlamentu České republiky. Děkuji vám.

Pavel FISCHER, předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /nestr./:
Děkuji.

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:
Taky děkuji.

Zbyněk Stanjura

ministr financí
1. místopředseda strany
poslanec PČR