Novinky Mediální výstupy

(Seznam.cz) Valné shromáždění OSN pozastavilo členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva. Evropský parlament chce okamžitý zákaz dovozu fosilních paliv z Ruska. Dělá svět dost pro ukončení ruské invaze? A druhé téma: Senát se ozval proti prezidentovi Miloši Zemanovi. Senátorům vadí milost pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. Prezidenta vyzvali, aby do konce období vykonával úřad v souladu „s literou a principy ústavního pořádku“. Předseda Senátu České republiky a místopředseda ODS byl hostem Výzvy.

Skutečně věříte, že Hrad po té výzvě Senátu bude fungovat výrazně jinak?

Nevěřím. Ale myslím si, že minimálně je potřeba dát najevo, že Senát s tím, jak funguje pan prezident, nesouhlasí. Nesouhlasíme s tím, jak znevažuje úřad prezidenta republiky, jak špiní ústavu a snažíme se to dát najevo a jedním z těch způsobů je, že jsme přijali usnesení Senátu, které říká i to, co jste zmínila.

Bylo tam i druhé, přísnější usnesení, které vyzývalo prezidenta Zemana k abdikaci, to ale neprošlo. Není tohle, co jste udělali, tedy jenom takové plané gesto?

Myslím si, že z hlediska toho vlivu na další chování prezidenta Zemana to může být považováno i za gesto, které nebude mít žádný účinek, ale je důležité také, co si myslí lidé, kterým záleží na tom, zda se ústava dodržuje. Zda se ten, kdo je nejvyšším ústavním činitelem České republiky, chová eticky, morálně, zda nerozvrací právní stát. A měli by vědět, že jsou tady lidé, třeba senátorky a senátoři nebo poslanci a poslankyně, kterým to není jedno a kteří s tím nesouhlasí. A to je ta zpráva, která je důležitá, byť s tím, co bude dělat pan prezident, nic neuděláme.

Co to usnesení přesně znamená, čeho by se podle něj tedy prezident Zeman měl zdržet? Respektive co znamená ta formulace, že by měl vykonávat úřad „s literou a principy ústavního pořádku“. Žádné další milosti pro blízké lidi?

Tam by stačilo, kdyby jenom dodržoval to, co sám slíbil. Tedy, že pokud udělí milost, tak to bude výjimečně. Poté, co ten skutek projedná Ministerstvo spravedlnosti a dá k tomu stanovisko. Poté, co se ukáže, že skutečně se jedná třeba o vážně nemocného člověka nebo o případ, který je hodný té amnestie, která zmírňuje ten rozsudek a podobně.

Obecně ten záměr není panu prezidentovi radit, co by měl dělat, já si myslím, že to dobře ví. Ten záměr je říci: podívejte se, my nejsme spokojeni s tím, jak současný prezident Miloš Zeman vykonává funkci prezidenta republiky, jakým způsobem zastává úřad a byli bychom rádi, aby to bylo řečeno nahlas a abyste věděli, že my na to máme jiný názor, protože i to je důležité.

Pokud ale operujete s formulací rozvracení právního státu, proč Senát projednává nezávazné usnesení a nesáhne po své další pravomoci a neiniciuje ústavní žalobu?

To by musela být žaloba pro hrubé porušení ústavy.

To není tento případ?

Je to varianta, která přichází do úvahy, ale není tomu tak, že dneska by byla v Senátu shoda na tom, že pokud tak učiníme, tak budeme úspěšní. Pak je tady ještě jedna věc, a to je to, že pokud vy uděláte krok, kterým se pokusíte tu situaci změnit a ono se to nepodaří, tak to může být tím, proti komu například tu žalobu podáváte, zneužito nebo využito v jeho prospěch.

Takže raději neučiníte nic?

Ne. Proto je možná lepší dát jasné stanovisko, učinit apel a následně, pokud se nic nestane, tak volič vůbec není hloupý a nechť si to sám vyhodnotí, jak to je…

Znovu, proč tedy nepodáte ústavní žalobu, když říkáte, že by to tedy porušení ústavy být mohlo?

Být přesvědčen o tom, že by to mohlo být porušení ústavy, je taková zvláštní věta. Můj názor je, že v tuto chvíli podávat žalobu pro hrubé porušení ústavy nemá šanci na úspěch.

A to jste si sondoval mezi senátory, nebo si to prostě jen myslíte?

To je můj názor, z těch zkušeností, které já mám. Protože k tomu, aby mohla ta žaloba doputovat k Ústavnímu soudu, který by tu ústavnost posoudil, musí být ještě třípětinová většina v Poslanecké sněmovně, kdy je evidentní, že tomu tak nebude. Vy nemůžete jako člověk, který říká, že chce chránit ústavu a starat se o ústavnost, si počínat tím způsobem, že když se vám jenom něco nezdá, že hned začnete křičet a říkat: toto je protiústavní, já podám žalobu a tak dále.

Synonymem řádění ruských vojsk na Ukrajině se staly obce a města jako Buča, Mariupol a nově taky Borodjanka. Dostupné záběry ukazují, jak tuto obec severozápadně od Kyjeva Rusové zanechali. Mrtvá těla civilistů pohozená na ulici, některá z nich nesou známky popravení, vybombardované domy, vyrabované obchody a byty. Jak za to pohnat Rusko k odpovědnosti?

Putin patří před mezinárodní soud nebo mezinárodní tribunál. Je to válečný zločinec, měl by být takto souzen. Aby to mohlo nastat, tak nejdříve musí dojít k tomu, že ta válka bude skončena a že dojde k nějaké mírové dohodě. Jak ho pohnat, kdyby to někdo věděl a měl přesný návod, tak předpokládám, že už by byl realizován. V současné době nemáme, dle mého názoru, jinou možnost než maximálně podporovat Ukrajince, ukrajinskou armádu a pomáhat jim v boji proti barbarům, proti agresorovi, který se neštítí dělat takové věci, jako jsme viděli.

A může se Česko nějak zapojit do příprav pro ustavení mezinárodního tribunálu pro válečné zločince, jak to navrhují naši poslanci ve svém usnesení? Jak by ta participace mohla vypadat?

Já jsem přesvědčený, že to všechno by muselo začít až poté, co bude uzavřena dohoda o ukončení války, a že by to muselo být součástí té dohody. Jak by ta dohoda měla vypadat, to v tuto chvíli asi není na mně, abych to formuloval, ale zkušenosti z minulosti tady jsou. První předpoklad je ale dosáhnout takové situace na Ukrajině, aby skutečně k tomu skončení té války došlo a aby skutečně dohoda, která vznikne, umožňovala i vznik toho mezinárodního tribunálu. To nebude jednoduché.

Dotaz od divačky: Existuje pro Západ vůbec nějaká červená linie?

Zapojení do konfliktu pořád Evropská unie i NATO zintenzivňují s tím, že NATO je obranný pakt, tedy nepočítá se s tím, že by bojoval na cizích územích, než jsou území zemí NATO. A to, že dochází k vojenské podpoře Ukrajiny, to všichni vidíme dnes a denně, i že dochází k podpoře humanitární…

Pojďme možná k těm ekonomickým sankcím: Velká Británie a Spojené státy ohlásily další zpřísnění sankcí proti Rusku, Evropský parlament zase vyzval k okamžitému embargu na ruský dovoz ropy, uhlí, jaderného paliva a plynu. Na řadě jsou členské státy. Mělo by podle vás Česko k tomu embargu na fosilní paliva přistoupit?

Ta otázka je složitější. Pokud chceme být úspěšní v boji proti Putinovi, tak to musí být tak, že demokratické a svobodné státy, členské státy Evropské unie, budou společně ochotny proti Putinovi bojovat a podporovat Ukrajinu, sankcemi, dodávkami zbrojního materiálu. Aby to vlády těchto států mohly dělat, tak musí mít podporu svých obyvatel.

První věc, kterou my musíme dělat jako politici je, že budeme myslet na své obyvatele a budeme jim schopni vysvětlit, co děláme a proč to děláme a jakým způsobem chceme postupovat, protože je důležité, aby tomu rozuměli.

Aby věděli, že vlastně v první řadě ty vlády myslí na ně, myslí na jejich problémy, na jejich zdražování, na jejich věci, které se týkají školství, zdravotnictví atd., ale že všechny ostatní postupy by byly horší, protože ta pomoc na Ukrajině je vlastně i pomoc nám a našim občanům tady. Protože kdybychom nepomáhali, tak se Putin nezastaví a přijde až sem a všechno bude stokrát horší.

To zní teoreticky hezky, ale jak byste to prakticky řekl vlastně svým voličům? Těm byste tedy řekl: odřízneme ruský plyn, ale zároveň na vás myslíme?

Je to naprosto jemná politická práce, kdy vy můžete a musíte maximálně podporovat Ukrajinu a maximálně tlačit na Putina a zároveň nesmíte ztratit podporu většiny svých občanů. A tím pádem podle toho musíte nastavovat i ty sankce a všechno ostatní, protože nemá smysl zatlačit 100% a všeho se zříci, když pak ztratíte podporu a ve vlastní zemi vás ti lidé nebudou podporovat a celé to skončí fiaskem. Ale není zase možné se starat jenom o sebe a vůbec nepomáhat.

Kdybyste tedy cítil podporu českého obyvatelstva, tak byste se nebál mu tedy říci: pojďme se odstřihnout kompletně?

Ne, tak to nemyslím. Úkolem politika je maximalizovat podporu Ukrajině s tím, že přitom musí udržet tu elementární podporu uvnitř té země. Vysvětlovat to lidem. V rodině taky chcete po dětech něco až do nějaký míry, ale zase úplně nemůžete ztratit tu jejich důvěru.

Nejde ale česká vláda svými současnými kroky přesně proti tomu, k čemu teď vyzval právě třeba Evropský parlament, tím, že třeba ve středu schválila snížení spotřební daně na naftu a benzín o 1,50 Kč/l? Nejsou to prostě jen další peníze pro Putinův režim?

Česká vláda se chová maximálně odvážně. V rámci těch mantinelů, o kterých jsem mluvil.

Takže přes drahý benzín vlak nejede?

Já nevím, jestli přes drahý benzín vlak jede, nebo nejede. My jsme dneska na tom tak, že spotřební daň na naftu je minimalizovaná. Už nižší být podle směrnice Evropské unie nemůže a zároveň se snažíme maximálně podporovat Ukrajinu.

A to, jakým způsobem jde postupovat, je o té politice. Vy můžete říkat: mě cena benzínu nezajímá, mě cena nafty nezajímá, protože to je Putinova vina, a je to pravda, je to Putinovo zdražování, je to zdražování vyvolané Putinem, válkou na Ukrajině, kterou vyvolal. Na druhé straně vy nemůžete nechat padnout tu svoji zemi, o kterou se máte zejména starat.

Není přece jenom benzín za tuto cenu třeba to minimum, co by tedy čeští obyvatelé měli pro Ukrajinu zvládnout?

Bylo to tak, že se skutečně česká vláda chová odvážně a dělá maximum pro to, aby ty sankce vůči Ukrajině mohly být co možná nejtvrdší a ta pomoc Ukrajině co možná největší. Na druhé straně, není možné přitom zapomínat na to, že žijeme v České republice a že tady jsou občané, kteří mají své problémy, své nedostatky a své věci, které je potřeba řešit a není možné říkat: my se o vás nebudeme starat.

Divák se ptá: Souhlasíte s postupem Německa? Pokud ne, jak konkrétně by se podle vás mělo zachovat s ohledem na svou ekonomiku, která je tahounem pro celou EU?

Německo udělalo obrovskou, strategickou chybu v okamžiku, kdy se rozhodlo, že k zelené politice půjde přes dodávky, přes dočasné dodávky plynu z Ruska. To je věc, kterou přiznali němečtí politici, a teď Německo hledá cestu, jak z toho, a je na něm, jakým způsobem se zachová. V jeden okamžik se mi zdálo, že je příliš málo ochotno obětovat. V poslední době se mi zdá, že ten společný postup Evropské unie v podpoře Ukrajině funguje včetně Německa, včetně Francie a je to tak dobře.

Pojďme k dalším reakcím na ruskou invazi. Unijní státy vyhošťují taky ruské diplomaty. Celkem od pondělí dostalo výzvu k návratu do Ruska téměř 200 pracovníků ruských ambasád v 9 zemích. Mělo by podle vás například Česko úplně ukončit diplomatické styky s Moskvou?

To je věc, kterou by mělo posoudit Ministerstvo zahraničních věcí. Já osobně jsem pro to, abychom Rusko maximálně izolovali. Dokážu si představit, že budou ukončeny diplomatické styky s Moskvou. Ale nebudu ten, kdo bude křičet: toto musíme za každou cenu udělat, protože jsou tady lidé, ke kterým já mám důvěru, kteří se tím dlouhodobě zabývají a věřím, že v daný okamžik udělají ten správný krok. Na druhé straně zase je tady ještě jedna věc, která si myslím, že je velkou zbraní, a to je, že se v těchto věcech postupuje jednotně. Pokud bychom řekli: dobře, už Rusko izolujeme i z hlediska diplomatického, tak ideální je, když to udělá Evropská unie jako celek.

Dotaz o diváka: Proč má náš velvyslanec ještě setrvávat v Moskvě?

Já si teda myslím, že je dobré, když máme nějaké informace z Moskvy. Všechny země se starají o to, aby měly nějaké informace o svých sousedech, zejména pokud to jsou země, které jsou totalitní, tak pokud tam může fungovat ambasáda, tak to rozhodně není nevýhoda.

Senátoři, stejně jako poslanci, vyzvali taky k zamezení aktivit ruských tajných služeb v Česku a v Evropské unii a k prošetření původu peněz, za které ruští občané nakoupili v Česku své nemovitosti. Jak konkrétně se zamezuje aktivitám ruských tajných služeb v Česku?

To se zamezuje tak, že se vypátrá, kde působí a pak jsou vyhoštěni a případně se podnikají nějaká další opatření, ale blíže vám to nemohu popsat, protože by bylo špatné, kdybych to věděl.

Ale to je, předpokládám, záležitost spíše na roky než na dny a týdny…

Já předpokládám, že se tím naše tajné služby roky zabývají. Nakonec i ten případ Vrbětice ukázal, že jsme byli schopni hned ukázat na několik takových pracovníků ruských zpravodajských služeb, kteří tady s diplomatickým pasem fungovali.

Česká vláda taky rozhodla o další vojenské pomoci Ukrajině, tentokrát za 133 milionů korun. A do domácích i zahraničních médií se dostaly fotografie našich tanků a bojových vozidel, které jsme na Ukrajinu poslali. Není takovýto únik amatérismus?

Když je nějaká vojenská pomoc, zvláště pokud jde třeba o tank, tak to není úplně malá věc. Je asi velmi obtížné to nějak utajit. Na druhé straně souhlasím, že by bylo lepší, kdyby tomu tak nebylo a kdyby ty informace takto veřejně nekolovaly.

Občanské demokraty čeká tento pátek a sobotu jubilejní 30. kongres, na kterém si má strana zvolit nové vedení. Myslíte si, že to současné potřebuje provětrat?

Provětrat ne, protože vlastně to vedení Občanské demokratické strany, minimálně zčásti a já jsem byl jeho součástí, je to, které dneska mělo tu čest, že Občanská demokratická strana společně s KDU-ČSL a TOP 09 byla vítěznou koalicí ve volbách a dneska premiérem je předseda ODS Petr Fiala. Takže to vedení, bych řekl, že se v tomto směru osvědčilo. Na druhé straně vždycky je co zlepšovat. Vždycky je dobré, pokud přijde jedna, dvě nové tváře.

Vy každopádně místopředsednické křeslo obhajovat nechcete. Někde jste se zmínil, jestli jsem dobře četla, že byste tam rád viděl ženu. Napadá vás nějaká konkrétní?

Napadá, ale nebudu to říkat, protože to se nedělá. Ale napadají mě ženy, máme poměrně hodně schopných žen. V Občanské demokratické straně, na Vysočině obzvlášť. Myslím si, že právě ženy jsou silným článkem Občanské demokratické strany, byť to tam nikdy nikdo, speciálně ani na základě žádných kvót a metodických pokynů, neprosazoval.

Vy jste pro Seznam Zprávy připustil, že váš úkrok z nejvyššího vedení ODS by mohl souviset i s plánem možné kandidatury na prezidenta. Minimálně jste to nepopřel… Jak jste s těmito úvahami daleko?

Na nule. Já se v tuto chvíli soustředím na to, abych obstál v čele Senátu, abych obstál jako senátor za senátní obvod Jihlava. Abych obstál v tom smyslu, že ti lidé uvidí, a třeba potvrdí v podzimních volbách, že mě skutečně ten region vždycky zajímal a zajímá a že se snažím pro něj dělat maximum a poté uvidím, jak to dopadne a uvidím, co bude.

Dotaz divačky: Vládní koalice neustále hovoří o potřebě společného kandidáta do prezidentských voleb. Kdo by to měl být podle vás?

Měl by to být člověk, který bude zkušený, bude morálně na výši, bude mít rád tuto zemi a bude nestranný v okamžiku, kdy se budete muset rozhodovat. A pokud takový člověk bude, tak je úplně jedno, jestli ho nominovala Pětikoalice nebo koalice SPOLU nebo PirSTAN. Protože my toho prezidenta tady nemáme pro to, aby řídil tuto zemi, což dneska trochu tak vypadá.

My tady prezidenta máme pro to, aby zasáhl, když dochází k nějaké nepravosti – svojí autoritou, svým morálním kreditem, svým příkladem. Aby v okamžiku, kdy tomu národu je těžko, řekl: podívejte se já tomu rozumím. Ale není to poprvé. Máme za sebou nějakou historii, máme nějakou sílu, máme nějaké sebevědomí a máme taky nějakou odpovědnost vůči tomu světu okolo nás. On nám taky v nějakém okamžiku pomohl. Třeba v roce 1989.

Takže by vám nevadilo podpořit třeba nějakého nadstranického kandidáta, který by nemusel být z ODS?

Mně by to nevadilo, ale pokud bude splňovat ty parametry.

(Autor: Markéta Bidrmanová)

Miloš Vystrčil

předseda Senátu PČR
místopředseda strany