Pojistka demokracie, svědomí státu a komora moudrých: Senát si slavnostním shromážděním připomíná čtvrt století od svého ustavení
(www.senat.cz) Své 25. narozeniny si horní parlamentní komora připomněla již v prosinci loňského roku. Slavnostní shromáždění senátorek a senátorů ale pandemická situace na přelomu roku posunula na dnešní den. Slavnostní akt se v Hlavním sále Valdštejnského paláce zahájil současný předseda horní komory Miloš Vystrčil za přítomnosti svých předchůdců v této roli a stovky současných a bývalých senátorů a senátorek. Svůj projev pronesl též první předseda Senátu Petr Pithart. Zazněla i slova prezidenta Václava Havla z jeho první návštěvy horní komory v březnu 1997 a přítomné formou videozdravice oslovil také předseda Ústavního soudu a někdejší senátor Pavel Rychetský.
Za hlavní a v současnosti nejdůležitější přínos Senátu považuje předseda horní parlamentní komory Miloš Vystrčil schopnost Senátu naslouchat a také jasně a odvážně konat a mluvit k občanům. Dále poukázal na roli Senátu jako ochránce ústavy a volebních a ústavních zákonů a zdůraznil i odolnost horní komory vůči totalitám nebo nesnášenlivosti i v okamžiku, kdy to ohrožuje náš klid nebo pohodlí. „Nikdo v naší zemi není lépe než senátor vybaven k tomu, aby vždy hlasoval s dobrým pocitem. Je to naše velká výsada, odpovědnost a závazek zároveň. Hlasovat s dobrým pocitem neznamená, že vždy naleznete nejlepší řešení. Neznamená to, že se nemůžete zmýlit. Hlasovat s dobrým pocitem však rozhodně znamená, že hlasujete podle svého přesvědčení, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Znamená to, že nehlasujete na něčí příkaz, že nehlasujete pod tlakem populistů či aktuálního veřejného mínění nebo pod tlakem například tisíce výhružných e-mailů. Hlasovat s dobrým pocitem znamená být odvážným, správným a věrným ochráncem společenské smlouvy, na níž byl založen náš ústavní pořádek i Česká republika samotná,“ uvedl Miloš Vystrčil ve své řeči.
První předseda Senátu Petr Pithart hovořil o vztahu České republiky k Západu a Východu, o tom jak se v čase proměnil, a zmínil i válečný konflikt na Ukrajině. Připomněl před dvěma lety zesnulého předsedu Jaroslava Kuberu a jeho odvážný krok i přes nesouhlasné hlasy uskutečnit cestu na Taiwan. Dle Petra Pitharta šlo o osobní oběť. Připomněl, že právě takové činy hýbou dějinami: „Představte si dějiny bez obětí: není to možné. Ani braková literatura se neobejde bez oběti. Je to oběť, která tu pohne, tu mění dějiny, ty malé, ale i velké.“ A v závěru dodal: „Jsem na dnešní Senát hrdý. Ať žije svobodný Taiwan, sláva bojující Ukrajině.“
Vývoj ve světě zejména v posledních několika týdnech, konkrétně na evropském kontinentu, ukazuje, že svoboda, demokracie a s ní spojené životní jistoty nejsou samozřejmostí. Ve světle ozbrojeného konfliktu vyvolaného ruskou agresí na Ukrajině o to aktuálněji a s větší silou zaznívají slova deklarace senátorek a senátorů o tom, že být členem horní komory Parlamentu znamená tyto hodnoty vždy aktivně prosazovat a chránit, jinak o ně můžeme přijít.
Za dobu své existence projednal Senát téměř 2 500 návrhů zákonů, z toho přes 600 z nich navrhl opravit a ve více než 300 případech byl návrh opravy Poslaneckou sněmovnou přijat. Senát tak v průměru opravil každý osmý zákon. Podle předsedy Ústavního soudu a někdejšího senátora Pavla Rychetského horní parlamentní komora prokázala svou vysokou míru účinnosti v tom, že senátoři v řadě případů zákony opravili, a to i u Ústavního soudu ČR. Označuje tak Senát jako komoru moudrých. Po slovech Václava Havla, který Senát charakterizoval jako svědomí státu, tak předseda Ústavního soudu ČR dává vzpomenout na slova bývalého předsedy Jaroslava Kubery z novoročního projevu v roce 2020 o nezastupitelné úloze Senátu v našem ústavním systému: „Zejména u ústavních zákonů nelze Senát přehlasovat, a je tak pojistkou pro zachování demokracie v naší zemi.“