Novinky Mediální výstupy

(CNN Prima News) Hostem nedělního diskusního pořadu Partie CNN Prima News byl předseda Asociace krajů ČR a jihočeský hejtman Martin Kuba.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Na CNN Prima News Partie pokračuje, jak jsme slibovali, nabízím velkou diskusi hejtmanky, dvou hejtmanů a zástupce Šimona Pánka z Člověka v tísni. Útěk před válkou, příliv uprchlíků totiž nepolevuje. Znamená velkou zátěž pro kraje. Jaké jsou jejich zkušenosti, co je trápí nejvíc. Za chvíli tady v Partii velká diskuse.
Ve studiu vítám své další hosty. Paní Petra Pecková, hejtmanka Středočeského kraje z hnutí STAN. Dobrý den.

Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /nestr. za STAN/:
Hezký den. Děkuji za pozvání.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Rádo se stalo. Pan Martin Kuba z ODS, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace hejtmanů. Dobrý den.

Martin KUBA, předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje /ODS/:
Hezký den. Děkuji za pozvání.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pan Jan Schiller, hejtman Ústeckého kraje z hnutí ANO. Dobrý den.

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Hezký den vám i divákům.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A pan Šimon Pánek, výkonný ředitel organizace Člověk v tísni. Dobrý den.

Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni:
Dobrý den.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju vám všem, že jste přišli. Pane Kubo, já začnu u vás a navážu na tu diskusi tady pana ministra, pana místopředsedy Fialy. Nouzový stav bude nutné dále, ano nebo ne?

Martin KUBA, předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje /ODS/:
Já myslím, že bude nutný nouzový stav dále. Je to skutečně legislativní rámec, ve kterém se pohybujeme, který umožňuje některé věci dělat prostě rychleji. Je třeba si uvědomit, že ty naše právní předpisy jsou v řadě ohledů velmi zkostnatělé, já myslím, že o tom za chvíli třeba budeme mluvit. Jenom když zjistíme, jak bude složité dostat třeba ukrajinské lékaře do toho procesu, tak bez toho, aniž bychom si nepřiznali, že v téhle té chvíli se některé věci musí zjednodušit, tak prostě nebudeme schopni na tuhle tu situaci zareagovat.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, Vít Rakušan říkal, že na vládě budou řešit, že o tom problému vědí a snad se to podaří.

Martin KUBA, předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje /ODS/:
Ano, vědí, budou řešit. Já vždycky jako velmi varuju před tím, aby si ministerští úředníci mysleli, že když něco napíšou na papír, že se to vyřeší. My v krajích velmi často zažíváme, jak to potom vypadá reálně, oni do toho budou mluvit komory odborné a tak dále. A je třeba si o tom opravdu velmi povídat. Stejně to bude se zdravotní péčí. Já už vidím, jak na ministerstvu zdravotnictví napíší nějaký hezký graf, ale pak je třeba si za tím vždycky představit konkrétní nemocnici, konkrétní lékaře, konkrétní sestřičky a ty prostě nejsou. Takže tohle všechno musíme reálně řešit, ale v téhle chvíli to prodloužení nouzového stavu je podle mého nutné.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju. Pan Fiala, ale ostatně i pan Rakušan prohlásili, že jsme na hraně kapacit toho, co jsme schopni bez nějakých velkých problémů absorbovat jako Česká republika. Jak to vypadá v krajích, tady to konkrétní překročení té hranice.

Martin KUBA, předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje /ODS/:
Já si myslím, že v téhle té chvíli jsme na hraně toho, co jsme schopni absorbovat. Vůbec bych neříkal bez velkých problémů, protože si myslím, že si nikdo zatím neuvědomuje problémy, které nás čekají, protože to ty lidi někam uložit, třeba do tělocvičny, nebo na nějakou ubytovnu je jeden z nejmenších problémů, který máme. Nás potom bude čekat ty lidi nějakým způsobem zapojit do života. Když si vezmete, že je tu třeba 300 000 lidí, nebo bude, tak to vydělíte 14 a zjistíte, že v každém kraji přibude jedno okresní město, u nás třeba Strakonice, ale bez naprosto infrastruktury, škol, lékařů. Takže já bych neříkal, a velmi bych varoval před tím, abychom českému národu říkali - tohle úplně bez problémů zvládneme. Protože ty problémy nás všechny budou čekat, když o nich nebudeme mluvit, tak budeme vytvářet velký prostor pro to, aby je extremisté zveličovali, takže jsme opravdu na hraně, vláda bude muset říct, co je, co je ta hrana a pak se bude muset velmi dobře pracovat na tom, jak ty lidi zapojit do toho procesu.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Vy tu hranu, to číslo neznáte?

Martin KUBA, předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje /ODS/:
Já tu hranu neznám, proto ono taky je třeba si říct, co to, paní redaktorko, je to na 2 měsíce se postarat o 300 000 lidí, to je přece úplně jiný příběh, než žít tady dalších 5 let s 300 000 lidmi navíc, to jsou přece 2 úplně odlišné příběhy a je třeba o nich mluvit. A v tomto ohledu ji asi úplně nikdo nezná, protože ona se odvíjí od toho, co se bude dít na Ukrajině. Ale popisujme to opravdu reálně, ty lidi na 2 měsíce někam uložit je opravdu úplně jiný příběh, než aby tady všichni od září chodili do práce, do školy a tak dále.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Paní hejtmanko, Praha a střední Čechy mají nejvíc uprchlíků, chtějí tady lidé zůstávat. Je to ještě možné vůbec, nebo už musíte říkat, tady už vás nemáme kde ubytovat?

Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /nestr. za STAN/:
My už dlouhodobě převážíme vlastně uprchlíky do jiných krajů. Snažíme se o to, protože my to centrum pomoci, které je v Praze, vlastně sdílíme s Prahou, takže zpočátku jsme se snažili z Prahy je odvážet k nám do kraje, teď už opravdu dennodenně, dnes v noci to bylo 300 osob, které byly odvezeny do jiných krajů. Já si denně dělám takovou tabulku vlastně v poměru na obyvatele české, kolik vlastně připadá ukrajinských. Tak v současné době my víme, že už tady máme zhruba 290 až 300 000 lidí, kteří tady jsou, ale 200, ale 191 000 už má vízum a k tomu vízu se váže tedy to místo toho pobytu, takže v hlavním městě Praha je to 48 000, 49, u nás téměř už za chvíli 30 000. A když vezmu poměr na jednu osobu Čecha, tak v Praze na každého 27. Čecha připadá 1 ukrajinský občan, u nás na každého 48. Čecha 1 ukrajinský občan. Ale pořád tady ještě máme kraje, jako je Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský, Moravskoslezský na každého 118. Čecha 1 ukrajinský občan. My se prostě musíme snažit ty osoby distribuovat plošně do toho kraje, ale myslím, že se musíme snažit i distribuovat ty osoby plošně jakoby na území těch krajů. A k tomu jsme si nějakou analýzu udělali. A já vlastně z toho mám dobrý pocit, protože střední Čechy jsou vlastně největším krajem a mají 26 ORP, takzvaných obcí s rozšířenou působností. A když jsem si udělala tu analýzu na čísla, která byla páteční, tak až na 4 ORP jsme skoro jako podle tabulek, kdybychom vypočítali na počet obyvatel, rozpočtové určení daní, nějakou schopnost toho ORP umístit ty občany, tak vlastně až na 4 ORP, které mají méně, tak se držíme z téměř jako plošného pokrytí a musíme opravdu udělat z těch hrozeb příležitosti. A to třeba u nás by se z hlediska volných pracovních míst mohlo podařit, protože volná pracovní místa ke konci února, těch bylo 67 000 ve středních Čechách, protože jsme největší zaměstnavatel, ve středních Čechách 67 000 a z toho přes 57 000 bylo vhodných pro cizince. A v současné době těch práceschopných obyvatel Ukrajiny tady máme zhruba 15 000. Takže ještě tam prostor je, ale my musíme s nimi pracovat a musíme to napojit třeba na ubytování, k tomu budeme spouštět v příštím týdnu webový portál, kde jsme oslovili zaměstnavatele s Hospodářskou komorou Středočeského kraje a s Úřadem práce a budeme vlastně nabízet i práce i s ubytováním.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pan hejtmane Schillere, to, co řekla paní hejtmanka, udělat z té hrozby nebo z problému příležitost, jak se s tím vypořádá Ústecký kraj, protože váš kraj patří v mnoha ekonomických ukazatelích mezi nejchudší kraje, máte vysokou nezaměstnanost, je tam nejmenší důchod, HDP je třetinové než v Praze, jak se vyrovnává váš kraj?

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Náš kraj, tak jak říkal právě kolega Kuba, bude to velký problém. My jsme na začátku velkého problému, protože skutečně bude docházet a už dochází k tomu, že někteří ukrajinští obyvatelé budou nahrazovat naše sociálně slabší, což už jsme zaznamenali, takže velký problém bude, jak se postarat potom o naše lidi, ti nebudou mít žádný statut uprchlíka. Takže to bude velký problém a jsme na začátku problému. Nicméně musíme apelovat na vládu, aby vyhlásila programy, jako budou rekvalifikační kurzy a tak, abychom je mohli zaměstnat s tím, myslím, i spojit to, také jsme říkali, že údajně je problém zaměstnat je třeba ve zdravotnictví, a tak, myslím si, že by vláda v tom měla být aktivnější, než je, že skutečně by šlo o to, abychom třeba ordinace, jak pediatry, tak praktiky sestavili z právě příchozích, protože tam tu kvalifikaci mají. My jsme schopni...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Abych vám rozuměla, rovnou byste tam ty ukrajinské lékaře nechal pracovat, nebo požadoval byste...

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Já bych je klidně nechal pracovat tak, abychom vyčlenili právě pro, dejme tomu, jenom ukrajinské občany, protože tam odpadne ta bariéra jazyková, a myslím si, že my jsme jim schopni poskytnout, protože máme 7 nemocnic, máme největší zdravotnické zařízení v republice, jsme schopni je vybavit veškerým zařízení, všechno, dát jim prostor. Jenom prostě potřebujeme legislativně, aby vláda nějakým způsobem na tom zapracovala a skutečně bychom to odklonili tak, aby nám to nezatěžovalo už tak přetížené třeba ordinace, které máme teď, protože u nás. Já jsem slyšel aspoň vyjádření, že praktici to zvládnou. Já si nemyslím, u nás to nezvládnou. My máme 50 % praktiků v důchodovém věku, ti praktici víceméně jedou tak nějak na doraz, pokud se rozhodnou, že půjdou do důchodu, tak skončí a bude problém, bude se nám hroutit i systém praktiků. A u pediatrů je to úplně to samé.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane Pánku, jak si vede vláda, jak si vláda ve zvládání uprchlické krize, je nějaká chyba, kterou může udělat a celé to pokazit na roky dopředu, možná už ji dělá?

Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni:
Já bych řekl, jak vidím situaci v Polsku, v Moldavsku, na Slovensku, když si vzpomenu na podobné uprchlické vlny ze světa, kde pracujeme, takže si v zásadě vláda a Česká republika vede dobře, že se všichni snaží, velmi se snaží kraje, snaží se vláda, snaží se obrovsky neziskové organizace z tisíce dobrovolníků. Je to zátěž, jakou jsme nezažili, ta situace je opravdu výjimečná. Také, kdo čekal takhle strašnou válku vlastně v sousedství, to je v podstatě sousední země. Nicméně ten úkol, který je před námi taky obrovský, je tady 300 000 lidí, válka nekončí. Spíš si myslím, že se máme připravit na to, že lidé budou ještě přibývat. I když zároveň část pokračuje třeba do Německa, do Portugalska, do některých dalších zemí, není to tak, že by Česko, všichni, kteří se tu objeví, tu zůstávali. A úplně krátce. Nejdřív bych řekl, že je to prostě složitá materie, že představa vlády, že vytvoří několik jednoduchých principů, jakési kopyto, které nasadí na situaci a ono bude fungovat, tak si myslím, že se míjí tou realitou, že to bude potřebovat jakoby subtilnější rozhodování s trochou větší znalostí finančních rovin, třeba ubytovávání, kompenzací a podobně. A jestli podle nás tedy jsme v 9 krajích, moji kolegové a kolegyně jsou všude zapojení do štábu, navíc spolu s Danem Prokopem se snažíme modelovat ty situace, je možno v něčem udělat chybu, tak v tom, že budeme šetřit na dobrém ubytování těch lidí tak, aby mohli začít chodit do práce, aby měli nějakou důstojnost, aby si mohli vařit. A tam jsme navrhli 4 nějaké modality, jedna je ta rychlá, hromadné ubytování, to běží. Vláda zatím vyčlenila nějaký příspěvek, nezbytně je nutno ten příspěvek škálovat, není možné si myslet, že stejná kompenzace má smysl pro ubytovnu se sdíleným sociálním zařízením jako pro tříhvězdičkový hotel. Ty škály se používaly třeba za covidu pro nějakou kompenzaci. Je potřeba se podívat, jak fungovaly, prostě uchopit to detailněji. Pak je tam trochu teď bohužel zmatený příspěvek ubytovatelům soukromého typu, kde se spojily 2 věci, to, když si vezmu ukrajinskou rodinu domů a tam bych neměl dostávat nájem, měl bych dostat příspěvek třeba na energie a je to spíš krátkodobější, je to velká zátěž, je to na pár měsíců. A vedle toho tady máme podle toho průzkumu Dana Prokopa k dispozici možná až 50 000 prázdných bytů, které pokud vláda nastaví lehce podtržně, řekněme, na 70 % průměrné tržní ceny a nediverzifikoval bych podle krajů, protože my nechceme, aby se všichni koncentrovali v Praze, takže, nechť je ta Praha trochu znevýhodněná vlastně v tomto, protože tam nabídka toho ubytování, kdy rodina bude mít svoji kuchyň, své 2 pokoje, bude tam moct normálně žít, je strašně důležitá právě pro ten střednědobý a dlouhodobý horizont. A pak tu máme obecní bytový fond, zejména v menších obcích, který je zanedbaný, nepoužívaný, máme tady řadu obecních majetků typu pošta, obchod, knihovna, a tak dále, kde je potřeba nastartovat velmi rychle masivní program pod MMR, který tato místa buď dá do pořádku, anebo dokonce převrátí nebytové jednotky na možnost ubytovávání. Musíme trochu zapomenout na to, že budeme fungovat tak jako byznys, protože tady možná budeme mít půl milionu lidí a nejméně měsíce, možná někteří roky tady zůstanou. Takže v tomto myslím, že před vládou je ještě úkol lépe porozumět detailům, třeba té situace, a lépe do detailu to nastavovat.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, ještě tím průzkumem z PAQ Research s Danem Prokopem jsem argumentovala i panu ministrovi, on tvrdil, že těch 9 000, což je ten strop, říkal, že ještě možná není konečné číslo, co je optimální podle vás, částka, která by motivovala dostatečně Čechy, aby Ukrajincům nabídli své byty, aby nekončili v ubytovnách?

Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni:
My si myslíme, že pro to ubytování doma a lidé ve střední třídě mají většinou 1 pokoj, který mohou nějak uvolnit. Znám řadu lidí, kteří to doma diskutují, jak přesunou děti a vlastně, jestli nedat ten 1 pokoj k dispozici. Tak tam si myslíme, že příspěvek ve výši zhruba 1 000 Kč, to znamená s maximem třeba 4-5 000 na energie stačí, ostatně tam o ty peníze najde. U bytové jednotky vzhledem k ceně energií, k tomu, že tu jednotku bude potřeba dát do pořádku, tak strop 9 000 se nám zdá málo. Myslíme si, že by to mělo být, my jsme navrhli 4 000 za první 3 členy rodiny se stropem dohromady třeba 14 000 Kč. Musíme si uvědomit, že energie narostly výrazně, je to velký krok, svůj prázdný byt, třeba investiční nebo pro děti, najednou poskytnout, ale zároveň, jestliže chceme tu disperzi, a ta je velmi důležitá pro ubytovávání a pro umístění do škol, tak pokud dáme takovou částku, tak v těch méně atraktivních krajích to bude velmi motivační částka, nebude tak motivační v Praze, kde je podtržní. Takže jestliže o tom uvažujeme i jako o systémovém nástroji, jak posílit tu disperzi po České republice, tak by ta vyšší hladina pomohla, aspoň podle našich propočtů a nějakých modelacích.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Reakce hejtmanů, paní hejtmanky, pane doktore Kubo, kde by měla být ta částka nastavena, nastavila to vláda v tuto chvíli dobře?

Martin KUBA, předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje /ODS/:
V téhle chvíli souhlasím s tím, protože jsme na to měli schůzku s Danem Prokopem, s Šimonem Pánkem, jsme se o tom opravdu bavili. A já tvrdím, že je to, řekněme, jakoby typ ubytování, který musí vláda maximálně využít, protože ono, my trochu máme jako představu, že přichází uprchlík a pořád si představujeme někoho, kdo vlastně žil v úplně nuzných podmínkách, ale tahle ukrajinská válka totiž by mohla udělat uprchlíky z nás pěti, co tady sedíme a nikdo z nás nejsme úplně jako z chatrče a nemáme mobil. Mně přijde debata o tom, že ti lidé přišli hezky oblečení a mají mobil, no, představte si, kdyby nám dneska někdo zavolal, že na naše domy padly bomby, no, tak asi budeme mít igelitkou v ruce, každý svoji manželku, dítě každý budeme mít chytrý mobil a budeme poměrně hezky oblečení. A máme nějaké vzdělání a nějak se chceme uplatnit. Takže to rozdělení těch lidí tak, aby mohli bydlet někde, kde se budou moci zapojit do nějakého života, je strašně důležité. Ale tady bych jako velmi varoval. My jsme všichni vystaveni tomu, a to já jsem z toho průzkumu neviděl, dotazů mladých doktorů, mladých sestřiček, mladých učitelů, proč nám nepomůžete s byty. A já jako chci upozornit vládu, že tohle opatření taky musí být velmi vyvážené, aby se nestalo, že bude jako preferovat uprchlíky, a teď já jako chápu, že jsou v složité situaci, že jim třeba nějaký měsíc musíme pomoct, ale nemůžeme, prosím, vytvořit prostředí, které za půl roku bude v podstatě jakoby nevýhodné pro absolventa lékařské fakulty, který by někam chtěl jít, protože s tím se v kraji všichni potýkáme...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Už tomu čelíte, už tomu čelíte, tady té...

Martin KUBA, předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje /ODS/:
Nečelíme. Ale obávám se, když sleduju sociální sítě. Je to přesně to, na čem budou potom jakoby ti odpůrci a extremisti stavět tu svoji jako rétoriku a celá ta zátěž bude pro tu společnost enormní, zvláště v krajích, které s tím mají problém, to může opravdu jako měnit politickou náladu v té společnosti, a to je taky úkol pro vládu tím ten národ provést tak, abychom tohle zvládli.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli Pánku, vy jste chtěl ještě reagovat.

Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni:
Já jsem chtěl jenom říct, že jsem zapomněl dodat, že myslíme, že to opatření má naplno fungovat třeba 6 měsíců, možná 9 a pak má klesnout ta podpora na polovinu v případě zaměstnání, možná i na míň, nemá to být prostě bianco šek na roky dopředu. Má to být něco, co pomůže stabilizovat. A možná, že 3 × 4 12 000 je hodně. Zároveň jako diverzifikovat ten příspěvek na ubytování u sebe doma, ono se nám to spojilo a na ubytování v bytě je potřeba, aby prostě se to začalo hýbat. A je pravda, že to je velmi složitá situace, která z pohledu někoho, kdo se snaží chytit se třeba v Praze a nemůže zaplatit nájem, byť má dobrou práci, tak to bude velmi složité a je potřeba to vysvětlovat. Myslím, že zrovna strategická komunikace a intenzivní jakoby práce s informacemi, jak jsou ty příspěvky velké, proč jsou takhle nastaveny, co chceme dokázat, ono je to zátěž, ale už to tu i padlo, pokud to dobře zvládneme, tak to může být i ekonomický boost pro Českou republiku.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane Schillere, já s dovolením začnu u vás. To, co řekl pan hejtman Kuba, čelíte tomu už v Ústeckém kraji, protože tam ta ekonomická situace je jiná, nálada je tam jiná. Vyčítají vám lidé, dáte ubytování uprchlíkům z Ukrajiny a my nic nemáme?

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Bohužel vyčítají, bohužel ta realita tady je. A slýcháváme to, že dochází k případům, že pouští lidi z ubytoven, ty, kteří tam byli ubytovaní dlouhodobě, protože ve své podstatě oni platí třeba 120 Kč.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Je to masivní, že vyhazují lidi?

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Není to úplně masivní, ale už to začíná. Jako tam nesmíte zapomenout, že Ústecký kraj byl dlouhou dobu a je pořád známý obchodem s chudobou a tak a ti lidi tam jsou neskutečně rychlí na to, aby zareagovali, jakmile uvidí, že prostě nějakým stylem ten příspěvek je vyšší, než dostávají teď, tak okamžitě budou reagovat rychle a prostě stává se to. Stává se to i v tom, že skutečně ty byty, tak jak už jsem říkal, budou ukončovat ty smlouvy a budou prostě. A já mám větší problém, kde ty města a obce potom ty lidi nepřizpůsobivé, nebo spíš sociálně slabé, kde ony je umístí, oni nebudou mít žádný statut uprchlíka, nic. A my nebudeme mít nic pro ně. Já si myslím, že vláda by měla nastartovat okamžitě. To, co už tady předešlá vláda nastartovala, to byl program Výstavba, tak by ho měli aktualizovat, zmírnit trošku podmínky a měli prostě doopravdy těm obcím dát peníze na to, aby začaly s bytovou výstavbu, s rekonstrukcemi, s výstavbou, a tak, ale mělo by to jít do těch měst a do těch obcí, aby doopravdy už se vyřešila jednou provždy bytová politika, o který se mluví strašně dlouho a pořád vlastně dokola, ale nikam to nikdy nevedlo. Takže města by měla dostat tuhle tu pobídku k tomu, aby začala okamžitě dělat a zvyšovat ten bytový fond, abychom mohli vyřešit právě tohle. A když se vrátím k tomu, jestli pro nás samozřejmě to bude výhoda, no, pro nás třeba zdravotní sestry a lékaři bude výhoda, pokud my se je udržíme a pokud budeme schopni nastavit to, že samozřejmě se, protože my už jsme nad tím uvažovali ještě předtím, než začala válka, tak jsme vyjednávali s Vietnamem, vyjednávali jsme s Ukrajinou, vyjednávali jsme s Filipínami, byl vždycky problém v tom, že nám to nějakým stran legislativa nabourala v tom, že nedostanou pracovní povolení a takový. To je teďko pro nás velká výzva a velký krok. Takže my samozřejmě budeme připravovat nějaký rekvalifikace na český jazyk a samozřejmě se budeme snažit to tam udržet.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju. Paní hejtmanko, vy jste se nadechovala, chtěla jste rovnou reagovat, než položím otázku, dám vám ten prostor.

Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /nestr. za STAN/:
Já chci říct, že především to ubytování a ta kompenzace od státu jde prostřednictvím krajů, takže ať všichni, kteří dosud poskytovali ubytování za 150 Kč v ubytovně, kterou s touto cenou dali na trh, tak ať zapomenou na to, že my jim budeme dávat 250 jako kraje, prostě to bude ta cena, která je v místě a čase obvyklá, dlouhodobá. A já nevím, jak v jiných krajích, ale třeba u nás my jsme nedělali poslední 3 týdny nic jiného, byl vyčleněný i tým ze středočeské centrály cestovního ruchu, který pomáhal právě hasičům. A my jsme obvolávali veškeré ubytovací kapacity, které byly ve Středočeském kraji. Takže my to máme zmapováno, máme to i zmapováno s nějakými cenami. Takže opravdu neplatí to, že bychom dali ubytovně, která dosud to měla třeba za 180 250. A půjde také ta objednávka toho ubytování daleko teď více přes ty kraje. Takže já myslím, že my máme možnosti. Současně souhlasím s tím, co říkal Šimon Pánek, já si myslím, že musíme podpořit právě to ubytování v rodinách, protože to začlenění těch lidí je pak daleko jednodušší. Já už poslouchám jako a chodí mi maily, jak jsem horší než bolševik a chtěla bych všem znárodnit byty a domy, ale tak to není, to je prostě ten, kdo bude chtít.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
To vám chodí?

Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /nestr. za STAN/:
Jo, pár mi přišlo, že jsem někde řekla, že každá volná postel, která by byla k dispozici, by se měla využít a někdo si to úplně zvrátil. Je to tak, že kdo bude chtít samozřejmě to bydlení dát, a já musím říct, že mám v mailu třeba 100 nabídek a mě to velmi překvapilo, a je to zase o tom, že ten Středočeský kraj je veliký a že většinou ti lidé bydlí v rodinných domech a máme jev, že ti lidé nechodí do domovů seniorů, oni se snaží až do poslední chvíle, dokavaď mohou, být ve svém domě, ale třeba jejich děti jsou v Praze a oni nabízejí, říkají, máme půlku domu prázdno, ale je tam vypnuté topení, my bychom neuplatili náklady, ale když to bude, když to bude vlastně, když to bude garantováno státem, že vlastně já o ty peníze nepřijdou a budu vědět, že mi je stát proplatí, tak já do toho půjdu, a to zase jsou ubytovatelé, kteří ale nedají samozřejmě takový prostor mladým lékařům, mladým českým, já nevím, třeba učitelům, oni si dlouhodobě ten byt nepronajali, oni ho nedali na trh, aby si ho za tržní nájemné jako dali k dispozici, ale teď by pomohli, když budou mít tu podporu.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A to, co říkal pan hejtman Schiller, otázka na vás, pane hejtmane, paní hejtmanko a pak i na Šimona Pánka, že by možná vláda měla urychleně odblokovat stavební řízení, zrychlit stavební řízení, ukončit tu debatu nekonečnou o stavebním zákonu, prostě přijít s něčím, co tu výstavbu zrychlí výrazně, nasytí tu poptávku, protože tady máme prostě výjimečný stav, máme tady válku a stavěli by se byty pro lidi, kteří je chtějí, je to možné.

Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /nestr. za STAN/:
Jestli můžu jenom k tomu, teď je připravován titul ministerstva pro místní rozvoj, který právě udělá to, že bude proplácet ty náklady na adaptaci, rekonstrukci prostor, které ty obce a kraje měly. Já musím říct, že my už teď upravujeme 4 totálně zdevastované byty v Budeničkách, které prostě byly ve zbytném majetku a my jsme je chtěli pronajmout jako ruiny, takže je adaptujeme, a pak je třeba jednou budeme normálně komerčně pronajímat. Stejně tak jsme takhle dali k dispozici veškerý zbytný majetek kraje, který jsme mezitím, byly to staré internáty, byly to třeba staré neobývané vlastně části nemocnic, které teď vybavujeme a děláme tam byty a tohle udělalo obrovské množství obcí. A je právě strašně dobře, že dostanou to proplaceno. A myslím si, že to, že to dostanou proplaceno, nebo že ty náklady si můžu uplatnit, zase namotivuje velké množství dalších obcí, které to dosud neudělaly.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane Kubo.

Martin KUBA, předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje /ODS/:
Tenhle program, s kterým jsme jako hejtmani přišli, já jsem ho navrhoval vládě a konzultoval jsem to vlastně s kolegy, považuju ho za velmi dobrý, ale ten není o rychlé výstavbě, ten je o tom, že tady prostě nějakou špeluňku, která vlastně teď byla vlastně jako z řady důvodů nevyužitelná, teď dostaneme do fáze, abychom tam mohli někoho na přechodnou dobu nějak ubytovat a případně to vylepšit, když by to bylo třeba 30, 40 000 Kč za jedno lůžko, které vytvoříte v nějakém standardu, ve stávajících prostorech, nebavíme se o stavbě. To, o čem vy mluvíte, paní redaktorko, je podle mého přesně ta situace. Ta společnost se dostává do situace, že zjišťuje, že není schopna v krizových dobách takhle zareagovat. A je to vlastně to, o čem dlouhodobě mluví, já to mám velmi rád, pan egyptolog, pan profesor Bárta, který říká, že v jeden moment musí dojít ke skokovému zjednodušení těch procesů, aby ta společnost byla schopná obstát. Tohle, o čem se tady bavíme, není výstavba nových bytů, výstavba nových bytů a školek by musela proběhnout tak, že řádově tahle společnost konečně zjednoduší stavební řízení a nechává vás začít teď na volném pozemku stavět školku nebo barák za půl roku. Ale my jsme bohužel x let spěli k tomu, že jsme to každému komplikovali, komplikovali, komplikovali. Stejné je to s energetikou, podívejte se, my tu 15 let mluvíme o stavbě jaderné elektrárny, před 10 lety jsem seděl ve vládě a ta vláda už skoro vypisovala tendr, on se zrušil a on se teprve teď bude vypisovat. A přitom tady jako přemýšlíme, že vlastně, když ten Putin vypne ten kohoutek, já jsem to říkal vždycky, plyn není žádná komodita na trhu, plyn je prostě normálně politicky definovaný médium, kterým vás ten soused může velmi významně omezit. A nedejbože, aby se to stalo, protože ta Evropa na to není připravená, takže jestli to zjednodušení procesu, tak v téhle chvíli, jestli v něčem vidím příležitost, jak říká Šimon Pánek, tak je to v tom zjednodušit ty procesy. Protože já vás upozorňuju, že až přijdete s tím, že chcete přivést ty lékaře na trh, tak jsem zvědavý, co budou říkat ty komory, který vlastně dneska, když chcete Ukrajince, tak ony ty testy jsou 2× za rok a těžký jazykový zkoušky a my ho vlastně sem moct pustit nechceme. A to se musí úplně, tohle, když ty profesní komory nebudou schopny zjednodušit, tak zapomeňme na to, že ty lékaře dostaneme do těch ordinací.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jenom poznámka, v té délce stavebního řízení jsme asi na 157. místě na světě, to je otřesné vysvědčení. Pane řediteli Pánku, Dan Prokop mluvil o tom, že zhruba dvě třetina 3 těch lidí tady zůstane, protože se nebudou mít kam vrátit, za kým vrátit, proč tam vrátit. Je to číslo reálné, nevíme?

Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni:
Já myslím, že je to úplné věštění z koule, protože nevíme, jak to dopadne, jestli Ukrajina si zachová nějakou vlastně svébytnou svobodu a vlastní řízení. To by bylo asi ideální, pak myslím, že se vrátí víc než třetina lidí. Povzbudí to cirkulární ekonomiku. Ti, kteří tady byli nějakou dobu, tak budou přijíždět, pracovat, jakoby ten trafik mezi Ukrajinou a Českem, pokud ovšem zůstanou taky zjednodušené právě procesy povolení, pracovních víz, a to už jsme potřebovali dávno, po tom jako ekonomický sektor dávno volá - proboha jako zpružněte to, nám tady chybí statisíce pracovních míst a my tady přidáváme po desetitisících ročně pracovní víza Ukrajincům, což jako z ekonomického hlediska vůbec nedává smysl. Takže myslím, že ta cirkulární ekonomika se velmi jako zpružní, v případě, nedejbože, že Ukrajina se stane nějakým vazalským státem pod kontrolou Moskvy, slyšíme, co se děje v Mariupolu, je to ve starých sovětských a ruských tradicích, odvlékají stovky lidí do filtrační táborů. Pak si myslím, že ten strach bude velký a zůstane tady snadno dvě třetiny lidí, možná i víc.

Martin KUBA, předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje /ODS/:
A ještě hodně přijde.

Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni:
A možná ještě přijde, protože začne vlastně politická emigrace svým způsobem, nikoliv ta válečná, ale politická.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jsme zatím velmi solidární, je ale jisté, že ta vlna bude upadat. Mnoho lidí už si teď stěžuje, nejenom na sociálních sítích, že na ně vláda zapomíná. Já se na to budu vás ptát, co by vláda měla dělat, za malou chvíli, začnu u vás, pane hejtmane Schillere, po krátké pauze. Děkuju vám, že se díváte.
Krásné nedělní odpoledne. Na CNN Prima News pokračuje Partie, pokračujeme velkou diskusí hejtmanky, dvou hejtmanů a Šimona Pánka z Člověka v tísni. Začnu u vás, pane hejtmane Schillere, jak jsem slibovala. Jak zajistit to, co byste od vlády potřebovali, aby spousta lidí neměla pocit, že na ně vláda zapomíná, samoživitelky, lidé s nízkým příjmem, lidé s nízkým důchodem, postižení, to už se děje. Co udělat, co ti lidé potřebují?

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Měli by určitě začít víc komunikovat s našimi lidmi, protože já si myslím, že právě tím, jak nás zastínila všechny naše problémy, energetiku, pohonné hmoty, všechno zdražování, všechno, tak to všechno je na druhé koleji a lidi si myslí, že se na ně zapomíná. Takže by vláda se měla soustředit i na naše lidi, ne jenom na Ukrajinu, protože když se podíváte, tak všude vlastně, cokoliv zapnete, jakékoliv zprávy, tak je to jenom Ukrajina, nic jiného. A ti lidi mají pocit, že se na ně zapomíná. Takže určitě by vláda měla začít komunikovat s těmito lidmi a měli by prostě začít řešit i jejich problémy, nejenom problémy těhle... U nás v kraji budeme třeba teď řešit jeden problém, my jsme na začátku transformace, což bude vlastně rekvalifikace lidí z jednoho oboru na druhý, i když nevíme teď s tím, co se děje v Rusku, jestli vůbec budeme transformovat a budeme odcházet od uhlí, nebo nebudeme, to je další otázka, ale pokud to tak nastane, tak my vlastně budeme mít další úkoly navíc. Takže ty obce, vůbec kraje, obce a města budou mít velký problém a ty lidi musí cítit, že na ně myslíme, že na ně nezapomínáme. My to samozřejmě říkáme, že ano, máme problém Ukrajinu, ale taky řešíme vaše problémy. A tohle je úkol vlády a musí to jednoznačně dělat.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Paní hejtmanko, váš kolega Vít Rakušan se ohrazoval proti tomu spojení naši lidi, Ukrajince a tak dále, ale prostě ten problém tady je, spousta lidí má pocit, že už na ně vláda zapomněla, oni ty problémy měli už před válkou na Ukrajině. Jde vláda správnou cestou? Kdy odmítá plošná opatření, odmítá lidem plošně pomáhat.

Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /nestr. za STAN/:
Já si myslím, že vláda dělá v tuto chvíli opravdu to, co jde, a to, co je možné. My si musíme uvědomit, že vlastně nemáme, kde čerpat zkušenost ze zahraničí, protože nikde takhle masivní množství lidí v tak strašně krátké době nepřišlo do jiných států. Ta migrace je opravdu nevídaná. Takže já vím, že i pro některé jiné zahraniční státy naopak náš systém těch krajských center pomoci Ukrajině je naopak jako příkladem toho, jak se to má dělat, jak ti lidi mají být zaregistrováni, jak o nich máme mít přehled a tak dále, jinde ani takhle daleko nejsou. Ale s čím já souhlasím, je, že my musíme samozřejmě vyčlenit na všech úrovních, od krajů, měst a obcí, tam, kde jsou ta města a obce opravdu hodně zasažena, což je třeba Mladá Boleslav, Kolín, Mnichovo Hradiště a tak dále. Až po samozřejmě státní instituce, vždycky nějaké týmy, které se věnují problematice Ukrajiny, ale samozřejmě všichni ostatní musí pracovat na všech agendách. My musíme právě umět pomoci například úřadům práce s tím, abychom pomohli s lidmi z Ukrajiny, protože úřady práce musí ve velkém pracovat pro české občany, kteří si tam chodí samozřejmě pro dávky, kteří si chodí pro nabídky zaměstnání a tak dál. Takže, a samozřejmě v komunikaci ředit ty zprávy. Ono totiž pořád ty věci pro české občany se dějí, akorát my teď pod tou tíhou té krize vlastně to nekomunikujeme, a to si myslím, že dělat máme.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju. Pane hejtman Kubo, udělala vláda dobře nebo ne, když odmítla ty plošné zákazy, tu plošnou pomoc, co se týče pohonných hmot, nebo cen energií, kdy odmítla zrušit nebo snížit DPH například.

Martin KUBA, předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje /ODS/:
Já jsem neseděl na té vládě a neměl jsem konkrétní všechny ty podklady. Tak, jak jsem ty informace nasbíral, tak to v téhle chvíli považuju za správnou věc. Ale také bude muset vláda vlastně dlouhodobě, myslím, že Evropská unie, na řadu věcí reagovat. My jsme vlastně teď už říkali všem Čechům, že jediný zájem, který je, aby všichni vyráběli elektrickou energii a nikde se ani nezačoudilo a že to vlastně zvládneme a bude to v pohodě. A teď se ukazuje, že ono to taky má svoje enormní náklady, ale také to má nějaké fyzikální principy. Když se podíváte do všech těch materiálů, tak tam se říkalo, a přechodový médium, až vypneme to uhlí, bude plyn, tak prostě budeme kupovat víc plynu. Akorát my ho teď nebudeme kupovat, Evropa ho najednou nemůže kupovat. A najednou se tady mění vlastně jakoby, já se obávám, že ta Evropa se dostává do úplně jiného systému žití, z té naprosté pohody najednou musíme o řadu věcí normálně bojovat. A musíme si uvědomit, že kdyby ten Putin ten plyn vypnul, tak budeme topit uhlím a budeme vůbec rádi, že ti lidé mají teplo. Najednou se budeme muset vracet k řadě vlastně zjednodušování toho, že ten život není úplně jenom jako furt pohoda, ale že ta společnost někdy může být tomuhle vystavena. A ta komunikace s českými lidmi je strašně důležitá. Já řeknu proč, protože, já to vysvětluju na jednoduchém příkladě. Máte garsonku, v ní bydlíte, nebo 1+1, bydlíte v ní s manželem a se svým dítětem, sousedům vyhoří barák, bydlelo jich tam 12, pojďte k nám první večer, my se o vás postaráme, všechno. Ale přece není možný, aby si někdo myslel, že tam spolu budete žít 2 roky a budete se mít rádi, bude to všechno v pohodě, to není vlastně v lidských schopnostech, protože vy se kvůli tomu rozvedete, pohádáte, všichni se budou vzájemně nenávidět. A tohle může být druhá fáze toho, co se tu teď děje. A je extrémně důležité s českými občany mluvit narovinu, nevytvářet ten pocit, že je někdo preferován. To, co popisuje Šimon Pánek, že se musí jako do detailu mluvit o tom, komu se dává jaká výhoda, tady se často dostáváme do situace, vemte si, že jsou tady lidé, kteří jako Ukrajinci jako muži třeba tady pracovali už dlouho ve firmách a teď sem přijde jako jejich partnerka a oni budou na ubytovně, nebudou muset nic platit, jejich partnerka bude na ubytovně a bude to platit stát. No, v té chvíli chápu, že česká rodina bude říkat, počkejte, ale u nás taky pracuje jenom táta a holt se na ten nájem nějak musíme jako složit a není to možný, že by naše jako manželka odešla někam na ubytovnu a stát jí to platil. Tohle jsou ty nuance, které je prostě normálně nutný o nich mluvit, nastavovat. A právě proto tvrdím, že postarat se o lidi v tělocvičně, nebo někde v hotelu 4 týdny nebo 2 měsíce je úplně něco jiného než vytvářet systém, kdyby tu ti lidé byli delší dobu, ta komunikace bude jako extrémně složitá, ta zátěž pro společnost bude obrovská.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju. Pane řediteli Pánku, co s tím, za situace, kdy máme, nebo můžeme mít inflaci 14 %, obrovská drahota. Ti lidé měli problémy už před válkou platit energie, drahé pohonné hmoty, společnost postižená covidem a tím dlouhým lockdownem a celou tou náladou. Jak zabránit zvednutí xenofobních nálad, co by měla vláda udělat?

Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni:
Něco už tady zaznělo. Já třeba u těch energií si velmi myslím, že je správné jít cestou navyšování příspěvku na výdaje na bydlení, nikoliv odpouštěním DPH, protože myslím, že vy i my to tady zvládneme, a to plošné odpouštění nedává smysl. My se musíme zaměřit, a to se děje, na podporu těch, na které to nejvíc dopadá. To znamená nízkopříjmové skupiny obyvatel. To je, co se týče energií. Co se týče pohonných hmot, tak teď to skočilo, uvidíme, nemyslím si, že to je výraz navýšení ceny za barel, je to spíš dílem spekulace, dílem strach, o něco nahoru to půjde pravděpodobně. Doufejme, že to nebude tolik, ale jak říkal pan hejtman, to, co se děje, není beznákladové pro naši společnost. My si prostě musíme uvědomit, že jsme se probudili s válkou v Evropě a že to nějaké náklady přinese pro nás pro všechny. Přinese to prostě potřebu, možná si dát pozor na to, jak často člověk jezdí autem, možná jiné věci. To, co musíme udělat, je vysvětlovat to, já úplně souhlasím. Myslím, že ta celková zátěž je početně to zadministrovat a odkontrolovat tak veliká, že kdybych o tom rozhodoval, tak bych na jedné straně řekl, tady jsou jasná pravidla. A fungujeme na důvěru, například ten příspěvek na ubytování rodiny u sebe, nebo na čestné prohlášení, pokud je to jiná bytová jednotka, ale krajské úřady dávají zároveň, a ten, kdo žádá o ten příspěvek, zároveň souhlasí s tím, že může být podroben kontrole a krajům bych dal možnost, kraje mají navázány desítky a desítky organizací v sociální práci, které stejně mají pověření a dělají vlastně sociální věci, tak krajům bych dal možnost tyto organizace požádat o buď namátkové, nebo i nějaké částečně plošné kontroly toho, jestli lidé prostě se chovají čestně a využívají to férově ty možnosti, protože nějaká kontrola je nutná. Vy máte, zmocnění má spousta organizací, včetně našich poboček v 9 krajích, a když tam zároveň budou nastaveny nějaké sankce, tak se tím zneužívání dá omezit. A to, co je nejdůležitější, je vysvětlovat, vysvětlovat, vysvětlovat. Ta situace je výjimečná a lidé proto potřebují víc informací než normálně.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pomůže to, pan hejtmane Schillere?

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Neříkám, že tohle jenom pomůže. Já si myslím, že vysvětlovat jednoznačně ano, ale ti lidi potřebujou mít nějakou garanci, oni potřebují nějakou záruku, nejenom vysvětlování, ale potřebují vědět skutečně, že to není prázdný slovo a potřebujou vidět, ano, my jako stát na vás myslíme, my za vámi stojíme. My se postaráme o to, aby skutečně i o vás bylo dobře postaráno. Takže si myslím, že vysvětlování ano, ale jednoznačně prostě ti lidi potřebujou mít garanci, a to ta vláda musí prostě stanovit. Já třeba u těch...

Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni:
To se děje, ta podpora běží přece, teď je takový pocit, že zmenšujeme podporu českým občanům, protože přichází ukrajinští uprchlíci, a to už je první dezinformace, to není pravda.

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
No takhle...

Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni:
Ta podpora neklesá, zatím je stejná.

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Já jsem z kraje, kde zrovna jako doopravdy, když ty lidi slyší jenom, jakým stylem se všechno zdražuje, jakým stylem všechno problém a teď z druhé strany jim řeknete, máme tady uprchlíky, budeme se o ně starat, dáme jim tohle, ti lidi to budou vnímat trošku jinak. Ta realita je fakt jiná. A to, že třeba já u energií, třeba u toho DPH já třeba jsem byl pro to, aby se to upravilo, protože ono se to netýká jen těch lidí, ono se to týká i těch podnikatelů, u nás třeba krachujou pekárny, takže bude problém v tom, že se zdražovat zboží a my pomůžeme...

Martin KUBA, předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje /ODS/:
DPH vracejí, DPH je… položka, to je nesmysl.

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Stát si vlastně teďko ve své podstatě, třeba i když to vezmu na těch palivech, podle mě si prostě stát akorát zvyšuje svůj rozpočet, protože na těch palivech on vydělává nejvíc, na tom vydělá stát, nikdo jiný. Takže já si myslím, že skutečně, abychom těm lidem pomohli, tak nějaký úpravy měly být. To, že sociálně slabšímu dáte podporu, 50 % lidí se bude stydět si o ní říct, je to pravda. A když se podíváte na to, kolik musí vypsat papírů, aby pro to šel, tak si řekne, dobře, tak já si proto nejdu, já to klidně obětuju a na to i ten stát trošku žehrá, že prostě řekne, hele, polovina lidí si o to neřekne, tak to bude v pohodě. Já si myslím, že ten problém bude velký, jako že by se měl začít řešit, nemůžeme ho potlačit Ukrajinou.

Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni:
Přece my středně a nebo vyšší příjmová třída nemá dostávat úlevy, když to zvládne.

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
To já neříkám.

Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni:
Ale říkáte, to jsou ta plošná opatření, my potřebujeme tu podporu namířit...

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Kde je ten limit, kdy se dostaneme z té střední do té úplně nízký, kde nás to srazí dolů.

Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /nestr. za STAN/:
Pak si bude žádat o ty adresné dávky.

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
A pak si půjdu žádat o tu adresnou, protože jsem se dostal do chudoby.

Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni:
Tak je to přece nastaveno, že ten, kdo to nepotřebuje, tak to nemá dostávat.

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
A ti, kteří jsou ve střední třídě, tak ty dostaneme do té chudoby.

Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni:
Ne, to není pravda.

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
To si nemyslím, že by bylo asi ideální.

Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni:
Tak to přece není.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Poslední otázka na vás, pane Kubo, jestli dovolíte, jste zástupce ODS, máte premiéra, máte většinu ministrů, nebo velkou část ministrů. Podaří se udržet ten slib o konsolidovaném rozpočtu za této situace, ano, nebo ne?

Martin KUBA, předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje /ODS/:
Myslím, že to je slib, který padal v době, kterou nepředvídáte. V momentě, kdy vypukne válka, no, tak se prostě jako...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Proto se na to ptám.

Martin KUBA, předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje /ODS/:
A to myslím, že je úplně legitimní. A taky právě proto, já myslím, že to je správné, co říkal Šimon Pánek, je válka, je válka vedle nás. Je válka o evropské hodnoty, v tom světě, v kterém žijeme, v kterém jsou McDonaldy, kina a užívali jsme si to všichni obrovskou dobu, je to díky nějakým hodnotám, které se teď nějak chrání. Chrání se a nemůžeme se tvářit, že nás to nezajímá, že se to neděje. Ono se to děje a je to prostě souboj Ruska s tím západním světem. Velmi bych varoval před výkladem, hele, ti Ukrajinci, ať si to tam nějak vyřeší. Tohle to je prostě princip, kdy hájíme hodnoty. A to, že je zatím můžeme jenom zaplatit a nemusíme tady stát v tom, že my si musíme brát ty zbraně a Petra musí někam se svými dětmi utíkat, to je něco, co je zatím velká výhoda. A já velmi varuju, vzpomeňme si, my jsme stát, který zažil to, že v roce 38 se řada států v Evropě dívala jako trochu bokem, že vlastně ty Sudety to vyřeší, tak ať se tam nějak jako postaví na hlavu. Neopakujme to. My to přece máme v historii. Jsou chvíle, kdy nemůžeme jenom mluvit o těch hodnotách a něco pro ně udělat musíme. Jestli to v Čechách skončí tím, že se budeme muset postarat o nějaké množství lidí a trochu nás to ekonomicky zatíží, a přiznejme si, že žijeme jako společnost, já neříkám jednotlivci, relativně v blahobytu poslední doby, tak by to dopadlo pro Českou republiku velmi dobře.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Dámo a pánové, mockrát vám děkuji, že jste byli mým hosty. Na shledanou.

Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni:
Na shledanou.

Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni:
Na shledanou.

Martin KUBA, předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje /ODS/:
Na shledanou.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A vám, milí diváci, děkuji, že jste se dívali. Za chvíli tady na CNN Prima News zprávy. Já se na vás budu těšit opět za týden na Primě a CNN Prima News u Partie v 11 hodin. Mějte se moc pěkně.

Martin Kuba

předseda Asociace krajů ČR
hejtman Jihočeského kraje
předseda regionálního sdružení