Za zamítnutím pandemického zákona v Senátu vidím dezinformace
(ECHO24.cz) Předseda Senátu a místopředseda ODS Miloš Vystrčil je přesvědčen, že schválení pandemického zákona je nutné. Bez něj by podle něj bylo nutné vyhlásit nouzový stav. Současná vlna omikronu je sice již na ústupu a vláda upouští od většiny restrikcí, druhý nejvyšší ústavní činitel však tvrdí, že je tento zákon nutné projednat nyní proto, aby bylo možné se efektivně postarat o lidi v sociálních zařízeních a nemocnicích. V rozhovoru pro deník Echo24 také Vystrčil popsal současné vztahy s Milošem Zemanem a vyjádřil se ke své možné prezidentské kandidatuře.
Proč Senátem neprošla novela pandemického zákona?
Důvodů je víc. Je to třeba, podle mého názoru, ne zrovna důkladná příprava té normy, která doznala změn ještě v Poslanecké sněmovně, a tím pádem bylo umožněno dezinformátorům tu normu potom interpretovat jinak, než jak ve skutečnosti vypadá a jaké přináší důsledky. To se nakonec i díky vyvolaným emocím podařilo mezi ostatní dostat jako takový mainstream a hlavním důsledkem je, že ten zákon i při projednávání v Senátu nezískal dostatečnou podporu. Je to vítězství dezinformací, kdybych to měl říci zjednodušeným způsobem. Mělo by to pro nás pro všechny být velkým poučením a teď se s tím velmi obtížně vypořádáváme, protože ty informace dále žijí.
Zamítnutím zákona jste zkomplikovali situaci vládě. Premiér Petr Fiala kvůli projednávání v Poslanecké sněmovně musel například zrušit důležitou zahraniční cestu na jednání Evropské rady v Paříži. Nakolik podle vás současné dění kolem pandemického zákona zatěžuje vládu, případně ODS?
Zatěžuje to tak, že se poslanci musejí věnovat jednání o pandemickém zákonu. Pokud jsou členy vlády lidé, kteří jsou zároveň poslanci, tak tam musejí být, aby v okamžiku, kdy dojde k hlasování, byli k dispozici. Potom je to samozřejmě zatěžuje tak, že se musejí neustále radit jak postupovat, což vám bere sílu na ostatní práci, která je neméně důležitá. Stěžejní to tedy je a pak to má asi politické důsledky v tom, že ty pochybnosti, které vznikají během projednávání, na důvěře ve stát nepřidávají. A to je taky chyba.
Není chyba, že jste se do novely zákona pustili v době, kdy byl ohlášen konec drtivé většiny restrikcí? Je skutečně nutné projednávat tu novelu v režimu legislativní nouze zrovna v této době a nebylo by to lepší projednat v klidnější době?
Bylo by to lepší, ale není to možné. Platnost a účinnost pandemického zákona skončí 28. února a v okamžiku, kdy nebude pandemický zákon, není možné vyhlašovat ani pandemickou pohotovost, a tím pádem ztrácí účinnost všechna mimořádná opatření – ta která potřebujeme i ta, která nepotřebujeme. A zároveň dochází k tomu, že jak se ta situace ohledně šíření pandemie mění, že některá mimořádná opatření už nepotřebujeme.
Kdybych to měl k něčemu přirovnat, tak je to jako kdyby venku mrzlo a vy jste měl pět druhů různého typu zvířat, malá kuřátka a potom třeba velké koně. Ze začátku bylo počasí takové, že jste nemohl pustit nikoho ven, za nějakou dobu se to počasí zlepší a pak ty koně už mohou ven. To ale neznamená, že můžete zrušit zákaz vycházení. Vy ho můžete zrušit pro koně, ale musíte ho nechat pro kuřata, protože by zmrzla. A argument, že když můžete zrušit zákaz vycházení pro koně, tak ho máte zrušit pro všechny, aby potom zemřela ta kuřata, je obtížný a obtížně se vysvětluje.
Pro lidi to znamená, že máte některá mimořádná opatření, třeba prokazování bezinfekčnosti, které zrušíte, protože se situace zlepšila. A pak máte sociální ústavy a nemocnice, které fungují také díky tomu, že je tam možné nařizovat pracovní karanténu. Třeba člověk, který nosí obědy nebo se o lidi v nemocnici stará, přestože je infikovaný, může v takzvané pracovní karanténě pracovat.
Je situace skutečně taková, že je toto opatření nadále nutné?
Pokud by koncem února skončil pandemický zákon, tak by tito lidé museli zůstat doma a nemohli by pracovat. Lidé by v lepším případě nedostali snídani, v horším případě nebudou mít zdravotní péči. Tudíž musí být toto opatření, které můžete nařídit jen v rámci pandemické pohotovosti, nebo nouzového stavu, zůstat. Přestože jste zrušil tu bezinfekčnost. Není to tak, že když rozvolňujete, tak to znamená, že potřebujete nadále pandemický zákon, který umožňuje mít pandemickou pohotovost a tím přijata některá, ne všechna, mimořádná opatření. To je ta logika v té nelogičnosti, protože to nikdo pořádně nevysvětlí.
Podle vás je tedy nutné v příštích dvou nebo třech týdnech řešit koronavirus buď novelou pandemického zákona, nebo nouzovým stavem?
Já věřím tomu, co říká ministerstvo zdravotnictví, že v současné době nejsme schopni, aby nám některé sociální ústavy a některé nemocnice, samozřejmě ne všechny, fungovaly bez pracovní karantény, z čehož jasně plyne, že musíme mít k dispozici buď pandemickou pohotovost, abychom mohli vyhlásit pracovní karantény, nebo nouzový stav, ve kterém je to mimochodem komplikovanější. Pokud dojde k tomu, že přestane 28. února pandemický zákon platit, tak musíme hledat nějakou jinou možnost, jak zajistit péči v domovech důchodců a v nemocnicích. To neumíme udělat jinak než tak, že budou pracovat i nemocní. A to jde jedině pandemickou pohotovostí, když nebudeme mít pandemický zákon, nemůžeme ji mít, anebo vyhlášením nouzového stavu, ve kterém to zase můžeme udělat. A mimochodem, je tu ještě další mýtus, a to je ten, že pandemická pohotovost je tvrdší než nouzový stav, což je naprostý nonsens a naprostá hloupost. Opět je to tvrzeno a opět je to přijímáno.
Někteří vládní senátoři nepodpořili tu vládní novelu a došlo k jejímu zamítnutí. Týká se to zejména jiných klubů, ale i v klubu ODS a TOP 09 byli dva senátoři proti. Dá se očekávat, že tato rebelie může pokračovat i v budoucnu a tito senátoři by mohli odmítat vládní předlohy, což by jistým způsobem mohlo poškozovat vládu?
My to nemáme tak, že bychom museli hlasovat pro vládní zákon, když jsme takzvaně vládní senátoři. Řešíme to tak, že buď je ten zákon dobrý a potřeba, tak pro něj hlasujeme, nebo není potřeba a není dobrý, tak pro něj nehlasujeme. Případně se pak bavíme o nějakých dalších kompromisech. Pokud je to tak, že žádné řešení není dobré, tak volíte třeba to, které je lepší z těch špatných. Pokud se mě ptáte, že se zase někdy může stát, že nějaký takzvaný vládní senátor, já nevím, co je to vládní senátor, ale chápu, že myslíte senátora, který kandidoval za jednu z pěti vládních stran, tak se může stát, že třeba nebude souhlasit, protože se mu to nebude líbit. Důležité je, aby ty argumenty pro to byly relevantní nebo na místě a neohrožovaly třeba zdraví lidí, či dokonce životy seniorů v domovech důchodců a nemocnicích.
Projednávání zákona se nyní přesunulo do Poslanecké sněmovny, což provázejí rozsáhlé obstrukce opozice i menší demonstrace občanů. Někteří z odpůrců dokonce zveřejnili adresy vládních poslanců. Jak tuto vyhrocenost vnímáte?
Je to naprosto nepřijatelné. To, že byly zveřejněny adresy poslanců a poslankyň, považuji za strašlivé a hrozné. Je to neuvěřitelné, co všechno je možné v okamžiku, kdy se lidé zmocní moci. Musejí být dezinformováni, protože skutečně to tak je, že to, co říká hnutí SPD, není pravda.
Přitom SPD může navrhnout zrušení pandemické pohotovosti. Proč se to bojí udělat? Protože možná v domovech důchodců mají někteří poslanci SPD babičku, která by najednou v tom lepším případě nedostala oběd a v tom horším nedostala odpovídající zdravotní péči. Tomio Okamura nemá vůbec žádnou odvahu navrhnout zrušení pandemické pohotovosti a bude tady všem vykládat, jak se tady omezuje svoboda. Tak ať to zrušení navrhne. Ať řekne ředitelce v domově důchodců, co má tedy dělat, když má deset lidí nemocných a oni dělají v pracovní karanténě, ať si řekne, koho tam pošle. Ty, co jsou tady na ulicích? Půjde tam Chcípl PES pracovat, nebo ne?
Vy si tedy myslíte, že jsou oběťmi dezinformací?
Ano, jsou a vůbec netuší, že kdyby se zrušil pandemický zákon, protože by bylo po 28. únoru, a nebyl by vyhlášen stav nouze, tak by se najednou mohlo stát, že by jim jejich babička telefonovala, aby jí přivezli jídlo, nebo šli do nemocnice jí pomoct, protože jí už dva dny nepřevlékli postel. A mohlo by to být i horší.
Jaké jsou v současnosti vztahy mezi Senátem a Pražským hradem, respektive mezi vámi a prezidentem?
Aby se mohlo něco popsat, tak to musí existovat. Já v tuto chvíli nemám co popisovat, protože my nejsme v žádném kontaktu.
Bude v posledním roce funkčního období prezidenta Zemana probíhat nějaká koordinace zahraniční politiky nejvyšších ústavních činitelů s Milošem Zemanem, nebo to v tuto chvíli není na stole?
Předpokládám, že k té koordinaci minimálně nepřímo docházet bude, protože jsem pochopil, že pan prezident počítá s tím, že se bude pravidelně setkávat s panem premiérem. Já mám s panem premiérem pravidelný kontakt, to znamená, že bychom pak na úrovni pana premiéra měli mít možnost nějaké koordinace té zahraniční politiky. To si myslím, že je reálné a jsem na to připraven.
Jste pro, aby se s novou vládou nějak výrazněji proměnila zahraniční politika, například nastala nějaká forma odluky od Visegrádské čtyřky, jak se někdy spekuluje?
Já jsem o tom, že by něco takového mohlo nastat, neslyšel. Nevím, odkud máte ty informace vy, ale my v tuto chvíli fungujeme ve všech těch formátech. V rámci Visegrádské čtyřky, Slavkovského formátu a jsou případně i další formáty, jako je například Trojmoří a podobně. Pokud je potřeba nějaké věci diskutovat, tak je diskutujeme. Ohledně V4 je pravda, že když jsme vstoupili do Evropské unie, což byl náš společný cíl, teď hledá třeba nějaká jiná témata, což je pravdou. Na druhé straně si nemyslím, že bychom se měli nějak rozdělit nebo nějakým způsobem fungovat tak, aby došlo k nějaké nepohodě. Naopak si myslím, že je třeba držet při sobě, udržovat Evropskou unii jednotnou a uvědomovat si, že byť jsme V4, tak jsme pořád součástí všichni jedné Evropské unie, a snažit se udělat takové kroky, abychom k těm správným rozhodnutím Unie přispívali, protože jsme její součástí a nikoliv abychom se chovali tak, jako bychom my od toho zbytku něco chtěli. Taková doba je dávno za námi. My jsme dnes výraznou součástí EU společně s jinými státy V4 a případně dalšími. Takto bychom se měli chovat, prostě dospěle.
Jak by ODS či vládní strany podle vás měly postupovat v otázce prezidentské volby?
Tak aby prezidentem byl slušný člověk.
Měla by ODS postavit vlastního kandidáta, případně jednoho za koalici Spolu, nebo dokonce za celou vládu?
Ideální by bylo, kdyby ten kandidát měl podporu všech pěti vládních stran s tím, že to neznamená, že to nutně musí být jejich kandidát. To by byla ideální situace, jestli se to podaří, to vám nyní neřeknu. Jednání probíhají, ale není to tak, že by byla ukončena.
Kdy by podle vás v otázce toho, koho podpoří vládní strany, případně ODS, mělo být jasno?
Podle mého názoru by bylo dobře, kdyby to bylo co nejdříve. Na druhou stranu, pokud by to byla známá osobnost, tak by toho času, a teď hovořím zase proti sobě zdánlivě nelogicky, bylo poměrně dost. Protože pokud ten člověk není známý, tak potřebuje více času, aby o sobě řekl více, něco o svém programu, o tom, co a kdo je, co by chtěl realizovat. Pokud by to byl člověk, který třeba dlouhodobě v politice na nějaké pozici funguje, a tudíž je ten jeho profil voličům dostatečně známý, tak tam si dovedu představit, že zdaleka tolik času na tu volební kampaň nepotřebuje. A potom, jak jsem už jednou řekl, je toho času docela dost.
Měl byste zájem se případně o tuto pozici ve volbách utkat?
Já o tom v tuto chvíli neuvažuji. Soustředím se na senátní volby, které mě čekají v senátním obvodu Jihlava. Soustředím se na to, aby Senát fungoval. Teď to nebudeme mít úplně jednoduché, protože jak jste vy sám říkal, tak přicházejí vládní návrhy zákonů a my budeme muset přemýšlet o tom, jakým způsobem to celé vykomunikovat, jak zlepšit spolupráci přímo s vládou a případně s Poslaneckou sněmovnou, abychom ty zákony mohli podpořit. Naším cílem totiž je podporovat vládu, protože většina Senátu je takzvaně vládních senátorů. To vidím jako své hlavní úkoly. A co bude potom, se uvidí. Já toto v tuhle chvíli vidím jako svou prioritu, protože to je ke mně blíž a i mě to baví.
Pokud by tedy přišla od ODS nabídka, abyste do prezidentské volby šel, tak byste to odmítl, nebo o tom uvažoval?
Chci se v tuto chvíli soustředit na senátní volby a nepředpokládám, že bych to rozptyloval přijetím nějaké jiné nabídky. Ne, nepředpokládám, soustředím se na senátní volby, což je věc, kterou řeším a budu se jí zabývat.
Čili můžete vyloučit, že byste kandidoval na prezidenta?
V tuto chvíli se soustředím na senátní volby, budu se jimi zabývat a je to tak, že nebudu kandidovat na nic jiného a ani nebudu oznamovat, že kandiduji na něco jiného.
(Autor: Vojtěch Drbohlav)
Rozhovor vyšel na serveru Echo24.cz.
předseda Senátu PČR
místopředseda strany