Novinky Mediální výstupy

(ČT 24) Ukrajinský prezident v pondělí večer oznámil, že slyšel o amerických zprávách o možném útoku Ruska na Ukrajinu za dva dny – a že středa bude dnem jednoty na Ukrajině. Američané zavírají ambasádu v Kyjevě a stěhují se do Lvova, podobně jako některé další zahraniční zastupitelské úřady. V pořadu Události, komentáře současnou krizi hodnotil senátor, poslanci i místopředsedkyně Evropského parlamentu.

Podle předsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS) je otázka, jakým způsobem může Putin ze situace „ven“, zda po konci části cvičení tanky odjedou, nebo zda začne válka. Podle něj záleží na tom, jestli se ruský prezident cítí v koutě – musí totiž podle Žáčka vyjít ze situace mocensky se ctí. „On si může plánovat půtky a války s okolím (…) díky tomu, že má neomezený mandát. Tuto krizi také způsobuje deficit demokracie,“ sdělil s tím, že je nutné ukázat „zuby“, že Západ za Ukrajinou stojí.

Přepis debaty:

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Kontroly v Kanceláři prezidenta republiky po skartaci dokumentů. Dnes inspekci zahájilo ministerstvo vnitra kvůli zničené listině o státním vyznamenání pro Pavla Rychetského, pak prozkoumá postup spolupracovníků hlavy státu Národní bezpečnostní úřad. Ten se bude zajímat o nakládání s tajnou zprávou o explozích ve Vrběticích.
V Událostech, komentářích vítám první čtveřici hostů, jimiž jsou Pavel Fischer, předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Dobrý večer.

Pavel FISCHER, předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /nestr./:
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pavel Žáček z ODS, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost. Dobrý večer.

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Radek Koten z SPD, člen sněmovního výboru pro bezpečnost. Dobrý večer i vám.

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A Michal Šmarda z ČSSD, předseda strany, i vám dobrý večer.

Michal ŠMARDA, předseda strany /ČSSD/:
Krásný a hlavně klidný dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane senátore, co by vás konkrétně, pokud byste byl kontrolorem na Hradě, zajímalo, konkrétně ve vztahu k dokumentu, o kterým jsme hovořili?

Pavel FISCHER, předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /nestr./:
Kdybych měl možnost udělat nějakou kontrolu, tak bych spíš se zajímal vlastně o vyšetřovací komisi, která by byla spíš ze Sněmovny a týkala se celkově práce Kanceláře prezidenta republiky, protože v posledních měsících jsme viděli tolik chyb a tolik hrubých porušení pravidel zákona, že už to je nejenom pro jednotlivé úřady, že to potřebuje možná i celkovější pohled, třeba politický právě ze Sněmovny.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Žáčku, vyšetřovací komise je něco, co jste zvažovali?

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já bych teda tím kontrolorem, abych odpověděl na vaši otázku, být nechtěl. Ale na druhou stranu rozhodně v rámci našich kompetencí a v rámci naší povinností vlastně kontroly státního aparátu, tak jsme museli, na základě informací, které jsme dostali velmi podrobné od NBÚ, respektive hlavně od BIS a NCOZ, tak jsme museli udělat rozhodnutí a k tomu původnímu návrhu, který směřoval vůči Národnímu bezpečnostnímu úřadu, tak jsme tam po dohodě vlastně s panem ředitelem vložili i archivní spisovou službu ministerstva vnitra, protože obě tyto složky jsou kompetentní k tomu, aby zjistily pohyb těch písemností, aby zjistily, proč byly zničeny. A to čekáme a předpokládáme, že to bude informace naprosto objektivní a že my budeme moci pak i politicky zaujmout stanovisko.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
To znamená, zatím vyšetřovací komise, nenecháte to na ministerstvu vnitra, na NBÚ, aby šetřily?

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
My jsme takovou soft variantu, my jsme doporučili. My jsme nechtěli nic nařizovat. Myslím si, že všichni vnímali z těch informací, které do určité míry byly ověřeny, nebo do značné míry byly ověřeny, které se objevily v médiích, že to je vážná situace, že to není poprvé, a proto jsme to doporučení podali a tím, že ministerstvo vnitra a Národní bezpečnostní úřad zejména, a vedle toho paralelně koná policie, jaksi to řeší, tak je vidět, z toho je cítit ta závažnost situace.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Kotene, vy jste, pokud se nepletu, byl také na tom zasedání bezpečnostního výboru, kde se tohle to projednávalo, jaká máte vy očekávání ohledně šetření těhle dvou institucí?

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:

Od toho v podstatě počátku všech těch kauz, které tady jsou s nějakými úniky informací a s různými podezřeními a podobně, tak v podstatě média spekulují o tom, jak to bylo, aniž by tam tedy byla. A já si pořád myslím, že by k tomu měly být kompetentní ty orgány, které tedy mají vyšetřovat. A co se týká sněmovní vyšetřovací komise, tak těch komisí byla skutečně spousta, pokud se podíváme do minulosti, ale bohužel ty sněmovní komise jsou vždycky bezzubé, protože jaksi musí konat ty orgány, které k tomu jsou tedy pověřené, nikoliv nějaká politická v podstatě vyšetřovací komise, která...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Jaké máte vy očekávání, co čekáte, že ministerstvo vnitra a NBÚ zjistí?

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Já nebudu předjímat, co zjistí. Já si myslím, že nakládání s dokumenty, které jsou v nějakém určitém stupni utajení, tak pokud máme někde ve Sněmovně nějaké dokumenty, které mají ten stupeň utajení, tak se vždycky musíme podepsat, kdo tedy ten dokument měl a tak dále. Takže myslím si, že kontrola, nebudu předjímat, ale ty orgány, které budou kontrolovat, tak určitě zkontrolují tyto věci, které k tomu jsou důležité u té spisové služby.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Šmardo, když šéf vaší strany, tehdy pan Hamáček byl ministrem vnitra, tak jste neměli pochybnosti o tom, jak se Hrad chová k citlivým dokumentům?

Michal ŠMARDA, předseda strany /ČSSD/:
Já si především myslím, že tady nejde o to, jestli ty pochybnosti mají politické strany, měli bychom k tomu přistoupit skutečně jako k úřadu. Pokud mají příslušné orgány prověřit, jak je nakládáno v Kanceláři prezidenta republiky s citlivými údaji, tak tím není nijak zpochybňována role hlavy státu, ale je to standardní prověrka toho, jak funguje ten úřad. To nemá s hlavou státu přímou souvislost, to je potřeba říct. A nemělo by to mít ani přímou souvislost s politikou. Mělo by být jedno, kdo je v tu chvíli ministrem vnitra. A zkrátka každý úřad by měl obstát v takovýchto kontrolách. Koneckonců říká se, že kontrola je rozum zadarmo, když se nepravost najde, tak je to pro ten úřad dobře. A ten úřad by z toho měl vyvodit patřičné důsledky. Samozřejmě velkým problémem je to, když vedoucí toho úřadu sám nesplňuje ty podmínky, které by splňovat měl. To znamená, on sám nemá prověrku a nemůže se s těmi dokumenty seznamovat. To může v provozu toho úřadu dělat, způsobovat závažné problémy, protože ti úředníci příslušní musí před svým šéfem schovávat příslušné dokumenty, a to samozřejmě může vést až k situacím, které jsou potom sporné.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pan Fischere, skutečně to nesouvisí s rolí prezidenta v tuhle chvíli, když máme tady poměrně zásadní dokument od BIS, který přišel do Kanceláře prezidenta republiky k zásadní věci, to znamená k teroristickému útoku, který byl podle všeho spáchán, řekněme, geostrategickým rivalem České republiky Ruskem v tuhle chvíli, co víme. A to přece není jenom technická záležitost toho, kdo k tomu má nebo nemá přístup, ne, tady jde o dost obsahově?

Pavel FISCHER, předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /nestr./:
Tady se jedná o bezpečnost a suverenitu České republiky. A hlava státu, to je úřad, to je instituce, která má koordinovat zahraniční i vnitřní otázky v oblasti zastupování státu navenek, nebo je vrchním velitelem a podobně. Pokud tam je taková dysfunkce, že hlava státu neví, není včas informována, tak je potřeba se podívat, co se stalo. A pokud navíc okolo toho jsou buď nejasnosti nebo úniky nebo vlastně i velmi špatné informování o tom, jak prezident konal, nebo nekonal. Já mám za to, že to je skutečná dysfunkce toho aparátu a je to nejenom úřednický problém, ale také politický a hlavně bezpečnostní, proto je velmi dobře, že se tomu věnuje taková pozornost.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ohrožuje to výkon prezidenta?

Pavel FISCHER, předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /nestr./:
No, co, výkon prezidenta, to ohrožuje bezpečnost 10 milionů občanů. To je mnohem důležitější, než nějaký skartační znak nebo skartační protokol, nebo oběh nějakého spisu. Tady se jedná skutečně o velmi vážné věci, které Hrad nikdy nedostal předtím nejspíše a které Česká republika nikdy nemusela řešit v tak složité době. Prezident u toho nebyl, protože zřejmě nedostal včas nějaký papír, a to je přece jenom velmi vážná věc. Za to by měl někdo dávno už podat demisi, kdyby měl kousek cti v těle.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Žáčku, podle prezidenta Zemana jde o bouři ve sklenici vody. Není to skutečně jenom bouře ve sklenici vody?

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že není, že to je taková Exit Strategy. A tady vidíme to propojení Kanceláře prezidenta republiky přímo s osobou prezidenta. Já si myslím, že, a to je součástí také toho, co bychom chtěli, na co bychom chtěli dostat odpověď jako výbor a jako kolektivní orgán, to rozhodnutí je to doporučení, takto to řešit vlastně šlo napříč celým výborem bez ohledu na to, kdo je v opozici a kdo je koaliční poslanec. Myslím si, že bychom si měli, měli zcela jednoznačně vyjasnit, co v tak klíčové době, jako bylo 10 dní mezi 7. dubnem a 17. dubnem loňského roku, kdy na Hrad doputovala ta zpráva BIS o tom pozadí Vrbětic, co se s ní prostě dělo, proč ji dostal prezident republiky po 10 dnech. Že to pak vedlo k tomu, k té tiskovce, že to pak vedlo, že ministr vnitra a premiér Babiš ponechali relativně volnou ruku bezpečnostnímu aparátu, aby identifikované příslušníky těch dvou ruských rezidentur poslali domů, to je druhá věc, takže bychom si mohli položit otázku, co by se stalo, kdyby to přečetl prezident Zeman první den. Nicméně nemůžeme spekulovat. My si chceme odpovědět na otázku a ta je zcela jasně daná, ač na ní dneska neodpovím, nebo nemám na ní odpověď, nemám informace, kterýma rukama prostě ta zpráva BIS prošla, než se dostala na stůl k prezidentovi. A pak ta podivnost toho omylem skartovaného dokumentu v době, kdy vlastně ta naše komunikace s Ruskou federací ještě zdaleka není ukončena. To Hrad, prostě prezident, ať už tento nebo budoucí, tu zprávu mít nebude? Oni s ní prostě v budoucích jednáních pracovat nebudou? Vždyť to je prostě totální blamáž. A tady je politická zodpovědnost, úřední odpovědnost, bezpečnostní zodpovědnost i za ty utajované informace, to se prostě řešit musí. My jsme to nemohli nechat ležet bokem a říci, ať si to řeší nějaký úředník, pokud by to řešil. Já si myslím, že i ta délka toho našeho jednání i ta spousta položených otázek, každý z kolegů se ptal minimálně jednou, svědčí o tom, že to bereme vážně a že ty odpovědi chceme.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
My se tady bavíme o dvou dokumentech. Je tohle to skutečně jenom záležitost dvou dokumentů, to znamená dvou jednotlivostí, nebo je to nějaký obecný problém na Hradě a můžou třeba při těhle kontrolách, případně při jiném šetření ještě vyplout napovrch možná zásadnější informace?

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
To uvidíme. My jsme samozřejmě spojili tu žádost, aby to bylo od 1. ledna loňského roku až dodneška. Na druhou stranu i to množství těch písemností, které zřejmě nebyly utajovány, těch 500, mezi které někdo omylem, v uvozovkách, zamíchal ty 2 důvěrné písemnosti, to samo o sobě je podivné. Všimněme si, kdy to bylo. Jaká byla situace s prezidentem Zemanem? V té době nebyl v nejlepší zdravotní kondici, a to říkám diplomaticky. Čili proč se v tu dobu skartovaly na Hradě písemnosti, zametaly se nějaké stopy? Já nevím, spekuluji, ale to jsou naprosto legitimní otázky, které si pokládáme v tom výboru všichni.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Kotene, kladete si tyhle otázky taky?

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Já si skutečně počkám na to, co vyšetří tedy orgány jak z ministerstva vnitra, nebo z Národního bezpečnostního úřadu. A nechci skutečně spekulovat, co se tam dělo nebo nedělo.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Vy jste na začátku označil, že média spekulují, nejenom média spekulují, když i hradní kancléř nebo vedoucí Kanceláře prezidenta republiky přizná, že něco bylo takhle zásadního omylem skartováno, tak je jasné, že ten zájem je trošku širší, než jenom zájem médií. Mě by zajímalo, když se nějakou záležitost, jako je tahle, ten samotný fakt, že se zacházením dokumentů v prezidentské kanceláři musí zabývat jak ministerstvo vnitra, tak NBÚ, zda už tohle to není pro vás dostatečnou ostudou fungování lidí kolem nejvyššího úřadu…

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Já se vrátím v podstatě k tomu úplnému začátku, to znamená, jak ta kauza Vrbětice a poté i tedy ta skartace těch dokumentů, tak vždycky se to řeší až po nějakém úniku z médií, což mi samozřejmě nevyhovuje. A já si myslím, že ty úřady, pokud tam tedy chodí nějaké periodické kontroly a my jsme se dozvěděli vlastně na výboru pro bezpečnost, že pan předseda Žáček nynější výboru pro bezpečnost už, myslím si, že rok nebo možná ještě více, činil dotaz na kancelář, jakým způsobem tam probíhají, interpeloval tedy pana premiéra a pan premiér samozřejmě dal nějakou odpověď. A my jsme ji měli k dispozici na výboru pro bezpečnost. Takže myslím si, že kontroly tam předtím byly, budou tam i nyní si myslím, uvidíme, uvidíme, co kontroly zjistí.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Za jak vážný fakt považujete to, že NCOZ, a to podle mého zaznělo také na tom vašem zasedání výboru, má podezření, že s tou inkriminovanou zprávou od BIS se seznámili i vedoucí hradní kanceláře Vratislav Mynář a Zemanův poradce Martin Nejedlý, to znamená lidé, kteří nemají tu prověrku. Tohle pro vás není zásadní informace?

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
To je v podstatě v oblasti spekulace. Já bych se vrátil k jednomu českému filmu...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Zaznělo to, pane Kotene?

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
...jmenuje se Rozpuštěný, vypuštěný. A tam tady ten vyšetřovatel říkal, jste sprostý podezřelý, takže dokud, dokud tedy to vyšetřování nebude u konce, tak já bych skutečně se soustředil na to, aby ty orgány to vyšetřily.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Šmardo, prosím.

Michal ŠMARDA, předseda strany /ČSSD/:
Já si myslím, že je to velmi vážná věc, která může mít zahraničněpolitické a bezpečnostní důsledky. Já bych nespekuloval, nedělal bych si z toho legraci. Myslím si, že je velkou chybou, že ty úřady, Kancelář prezidenta republiky a Bezpečnostní informační služba mezi s sebou hrají jakousi válku, kdy se navzájem obviňují z toho, kdo má větší nepořádek, jak byla doručená zpráva. Já to považuju za nezodpovědné. Takhle by se úřady chovat neměly. A politici by měli dát jasně najevo, že úředníkům nebudou tolerovat to, že se navzájem proti sobě budou štvát v médiích, padni, komu padni. To je něco, co by dělat neměli.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Počkejte, pane Šmardo, berete to jako souboj dvou institucí, nebo to berete jako souboj, kde pravda je na jedné straně a na druhé straně není, ať už je to jakkoliv?

Michal ŠMARDA, předseda strany /ČSSD/:
Já to vyjádření ze strany mluvčích těch institucí považuji za hloupá, měli by si to odpustit.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Obou?

Michal ŠMARDA, předseda strany /ČSSD/:
Neměla by to dělat žádná instituce. Myslím si, že by se měl ten míč vrátit na zem a úředníci by měli se chovat jako úředníci a politické půtky by měli přenechat politikům. A v tuto chvíli, pokud to nelze, tak bych poprosil politiky vládní koalice zejména samozřejmě, aby k tomu ty úředníky vedli. Zjednodušeně řečeno, to za prvé. Ale na druhou stranu já chci říct důležitou věc, kterou pokládám za důležitou. Přestože i vrcholní ústavní činitelé v této kauze bezesporu dělali chyby, bezesporu dělali chyby, ať už pan Babiš mluvil o útoku na zboží, ať už pan prezident mluvil o několika vyšetřovacích verzích, což té kauze nepomohlo, tak ať to bylo jakkoliv, tak nakonec se Česká republika zachovala velmi odpovědně jako suverénní stát, který k tomu přistoupil sebevědomě, hrdě a myslím si, že reagoval zcela adekvátně tím vyhoštěním ruských diplomatů, kteří samozřejmě byli v podezření z toho, že jsou agenti.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Považujete za chybu, pane Šmardo, pardon, že vám skáču do řeči, i to, co se dělo kolem pana Hamáčka a jeho cesty do Moskvy, je to také chyba?

Michal ŠMARDA, předseda strany /ČSSD/:
V této situaci, kdy je velmi zostřené napětí mezi evropskými státy a Ruskou federací, tak si myslím, že vlastně bylo svým způsobem štěstí v neštěstí, že k té kauze loni došlo, protože v této chvíli jakoby máme Českou republiku ze strany těch zpravodajských vlivů v České republice mnohem čistší, než bychom ji měli, kdyby k té kauze loni nedošlo.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Považujete za tu chybu i to, co se dělo kolem cesty ne-cesty pana Hamáčka do Moskvy?

Michal ŠMARDA, předseda strany /ČSSD/:
Myslím si, že Jan Hamáček to komunikačně nezvládl v té chvíli, udělal tam hodně chyb a přesto se na konci zachoval jako představitel hrdé a sebevědomé země, která velmi tvrdě reagovala na tenhle naprosto nepřijatelný akt ze strany Ruské federace. Takže, jak jsem říkal, všichni ústavní činitelé tam udělal chybu, včetně Jana Hamáčka, ale nakonec, když se to dostalo na koleje, tak jsme se zachovali, řekl bych, mnohem sebevědoměji, než si dokázala předtím kdy Ruská federace představit. A myslím si, že jsme ji tím do značné míry překvapili.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
My se k tomu tématu Ruska a Ukrajiny, které jste zmínil, za chvilku dostaneme i s vámi a trochu podrobněji. Pane Fischere, vy jste chtěl ještě reagovat na to, co tady zaznělo, prosím.

Pavel FISCHER, předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /nestr./:
Tady je jedna věc, na kterou zapomínáme. V tom období, které zkoumáme, se na Hradě přijímala rozhodnutí, která vyvolávala pochybnosti, nejenom veřejnosti, nejenom novinářů, ale také expertů, respektive třeba kriminalistů. Řešilo se, jestli podpis prezidenta je pravý, jestli prezident vlastně věděl, co podepisuje. Řeší se, nebo vyšetřuje se dneska udělení milosti, které se ukázalo, že bylo velmi sporné. Čili nemluvíme o banálním období. To jsou vlastně měsíce, kdy Kancelář prezidenta republiky projevovala jistou dysfunkci, nebo prezident sám, to my nevíme, a proto je tak důležité mluvit nejenom o Vrběticích, ale i o tom celém období, kdy se tam přijímala rozhodnutí, která vyvolávají dodnes pochybnosti, nebo jsou dokonce předmětem trestního vyšetřování.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Máte vy, pane senátore… Ano, prosím, pane Žáčku.

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
My jsme vlastně vyjádřili svůj postoj zase poměrně napříč, já nevím, jestli teda pan kolega Koten hlasoval s námi, nebo ne. Ale v tom prvním bodě jsme vyjádřili podporu a důvěru v ty procesy, které vedou k objasnění věci ze strany zpravodajské služby a ze strany policie. Ale, pardon, rozhodně není, nebyla situace taková, že bychom zároveň mohli pochválit Kancelář prezidenta republiky a říci, teď jste úředníci, uvědomte si to, pracujte podle zákonů, které jsou prostě platné. Já si myslím, že se něco stalo, musí se to odhalit. A říkám sice, ano, jsme politici, na druhou stranu my jsme iniciovali ten proces, my jsme neposlali tam nějakou kontrolu, která by byla složena z poslanců. My jsme požádali jenom ty naše gestory těchto věcí, aby provedli tu kontrolu, nedali jsme dokonce ani žádný termín a chtěli jsme jenom po nich, aby nám zpětně dali informaci o tom, co se stalo, abychom mohli objektivizovat ty závěry.

Michal ŠMARDA, předseda strany /ČSSD/:
Já jsem přesvědčen o tom, že ten váš postup v této věci je správný, že pokud by tam vyšetřovali na tom Hradě poslanci, nebo něco podobného, vždycky by bylo obvinění z politizace té věci. Tím, že to dělají orgány, které jsou k tomu určené, které si stát za tím účelem zřizuje, tak je to proces, který je naprosto transparentní, a tak to má být. Jenom je důležité, aby na konci toho příběhu byly vyvozeny nejenom jasná odpovědnost konkrétních lidí, ale taky metodická doporučení, aby se to v budoucnu neopakovalo. To já považuju za ještě důležitější.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Než se přesuneme k dalšímu tématu, jenom na závěr. Má někdo z vás, pánové, z téhle čtveřice, co tady sedí, obavy o to, zda je prezident plně informován o tom, co se s těmi jednotlivými dokumenty, které chodí na Hrad a které jsou zásadní a důležité, děje? Je si plně toho vědom prezident, nebo bychom jenom spekulovali, pane Fischere?

Pavel FISCHER, předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /nestr./:
Já mám vážné pochybnosti, a to vycházím i z našeho vlastního šetření v rámci senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost. My jsme narazili na tolik otazníků, že je dobře, že se tomu dneska věnuje taková pozornost. A myslím, že nejsme ještě na konci toho příběhu.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Kotene.

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Já si myslím, že až dopadne ta kontrola nějakým způsobem, tak věřím tomu, že se zjistí, co se stalo, proč se to stalo. A samozřejmě, pokud tam byla nějaká pochybení, OK, dobře, je potřeba to systémově napravit. A já doufám, že pan prezident je vždy informován, nakonec při svém posledním televizním vystoupení, tak si myslím, že byl poměrně dost ve formě a nezbývá tedy než doufat, že je informován v plném rozsahu tak, jak má být informován.

Michal ŠMARDA, předseda strany /ČSSD/:
Já jsem přesvědčen, že je dobře, že přes všechny ty chyby, ke kterým došlo, tak jak minulá vláda, tak tato vláda, obě dvě, v těchto velmi důležitých a nebezpečných zahraničněpolitických problémech mají jasnou pozici. Není Česká republika tím, kdo by narušoval evropskou jednotu v těchto věcech a tím pádem plníme tu roli, kterou bychom plnit měli. Myslím si, že se chováme velmi odpovědně. To neznamená, že nedochází k problémům a k pochybením, které mohou jakoby působit někdy až komicky, ale ten finální postoj České republiky byl pevný a jasný jak při minulé vládě, tak při této vládě, a to si myslím, že nejdůležitější.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Kontrola dneska začala, my se samozřejmě k tomu dostaneme potom, až budeme znát nějaké výsledky, nebo až vy budete znát výsledky. Doufám, že i veřejnost bude znát výsledky. Já vám pro tuto chvíli děkuji, setrvejte, prosím, s námi. Pojďme se ještě podívat na to slibované téma Ukrajiny a Ruska.
Ukrajinský prezident večer oznámil, že slyšel o amerických zprávách o možném útoku Ruska na Ukrajinu za 2 dny a že středa bude dnem jednoty na Ukrajině. Američané zavírají ambasádu v Kyjevě a stěhují se do Lvova, podobně jako některé další zastupitelské úřady dalších států. Ruský ministr obrany oznámil prezidentu Putinovi ukončení části vojenských cvičení. A právě cvičení jsou oficiálním důvodem, který Moskva uvádí pro soustředění 130 000 vojáků u hranic s Ukrajinou. Spojené státy jsou přitom přesvědčené, že Rusko může Ukrajinu vojensky napadnout prakticky kdykoliv. Dnes večer se podobně vyjádřil i šéf francouzské diplomacie, když řekl, že Rusko má připraveno dost, cituji, prvků k velké ofenzívě proti Ukrajině. Kyjev navštívil německý kancléř Olaf Scholz.

Teď se vracíme tady ke čtveřici našich hostů Událostí, komentářů. Pane Fischere, jak čtete ten dnešní vývoj, jednak to, co se dělo v Moskvě, to znamená, možná ten zrežírovaný kousek s ruským šéfem diplomacie a prohlášením teda jeho, že stále ještě existuje prostor pro diplomacii, ale že ten prostor není nekonečný. Na to, myslím, ruský prezident řekl dobrá, myslím, že to bylo jediné slovo, kterým na to reagoval. pak tam byl ministr obrany také a zároveň potom ta diplomacie zase na druhých stranách té hranice, to znamená v Ukrajině. Posunuli jsme se někam, ať už jakýmkoliv směrem dnes?

Pavel FISCHER, předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /nestr./:
Já tam posun zatím nevidím. Na ruské straně si musíme připomenout slova německého prezidenta Steinmeiera, který řekl, že případná vina za ten konflikt, pokud bude vyvolán, padá na Rusko a na Vladimíra Putina osobně. A to jsou slova zkušeného diplomata, dlouholetého ministra zahraničí Německa, který je dnes prezidentem. A dobře ví, proč to říká. Ta odpovědnost za to napětí ukazuje jedním směrem – do Kremlu. Proč to Putin dělá, to je druhá věc. Jak na to odpovědět? Putina nikdo nezastaví doma, opozici buď nechal zabít nebo zavřít nebo vyhnat do exilu. Novináři ho nesmí kritizovat, protože se stávají obětí smrtelných činů. Pozoruhodně velké množství Rusů vypadává z okna poslední dobou, tam dochází skutečně k likvidaci veškeré opozice. Putin připomíná rozjetý vlak, který plnou rychlostí se řítí do civilizovaného nádraží, kde pořád platí nějaké bezpečnostní předpisy. Ten vlak je potřeba zastavit. Jestli tomu budeme říkat diplomacie, budiž. Já mám pocit, že tady už je potřeba hrát také trochu silověji, vzpomenout si třeba na Margaret Thatcherovou, Železnou lady, která dokázala zastavit postup sovětského Ruska a vlastně pomohla s Ronaldem Reaganem a dalšími osvobodit Evropu. To jsou možná příklady, které bychom si dneska měli vzít před oči.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
My se budeme věnovat stylu vyjednávání Západu s Ruskem za chvilku v rozhovoru s europoslanci, ale já bych vás ještě zbytek osazenstva poprosil o reakci k tomu dnešní dění. Pane Žáčku, vidíte prostor pro diplomacii stále ještě, nebo máte za to, že Rusko je rozhodnuto, ať už jakkoliv a k čemukoliv?

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Tady je otázka, jakým způsobem z toho Putin a jeho administrativa mohou ven. Ta věta ministra obrany Šojgu, ta byla dvojsečná, že končí jedna část cvičení a za chvilku bude končit další, co to znamená? To znamená, že ty tanky odjedou zpátky do východních částí Sibiře například, anebo že se spustí válka? To prostě jsou formulace, které neříkají nic, jsou určeny samozřejmě jak pro domácí publikum, tak pro zahraničí. Je otázka, jestli se cítí Vladimir Putin v koutě, spíše nikoliv, on prostě z toho musí mocensky nějak vyjít se ctí. To, co se odehrálo v posledních vlastně týdnech a měsících, tzn. Bělorusko a jedna… revoluce. Kazachstán, který nezávisle na tom evidentně naboural ty plány, ten časový harmonogram těch operací potenciálních proti Ukrajině, tak jsou varující. To, že likviduje domácí opozici, to, že likviduje domácí média, dává to navenek, prodloužil si svůj mandát mimochodem. Kdyby Rusko aspoň demokraticky střídalo vedení státu, to znamená premiéra, tak neřešíme tuto situaci. To může udělat jenom autoritativní šéf, který je tak dlouhodobě, že ví, že jednou skončí Angela Merkelová. Jednou skončí americký prezident. A on si může plánovat ty své půtky a války se svým okolím a hraní si mocenských her vůči Evropě či Spojeným státům či do určité míry vůči Čínské lidové republice díky tomu, že má neomezený mandát. Čili ten deficit demokracie také způsobuje tuto krizi a tady není, jak ji změnit, protože k té změně v Rusku nedojde. Čili já bych byl velmi opatrný a souhlasím s tím, že je nutné ukázat zuby, že je nutné ukázat, že stojíme za Ukrajinou, že jsme schopni posílit to východní křídlo. A to odstrašení, to si myslím, že je to hlavní slovo dneška, než že bychom nechali volnou ruku Putinovi a nevíme, jak to skončí, kam až ta válka by se přenesla.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Kotene, souhlasíte s tím, co říkají pánové Žáček a Fischer?

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Já si úplně nemyslím totéž. Co se týká minských dohod, tak vidíme, že jsou dlouhodobě nedodržovány, ale zejména tedy z té ukrajinské...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Jsou dodržovány ruskou stranu minské dohody?

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Když se podíváte tedy směrem k Ruské federaci, tak tady zaznívá, jak v podstatě Rusko se rozpíná a podobně, na druhou stranu...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Jsou dodržovány ruskou stranou minské dohody? Dodržuje Rusko minské dohody?

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
...na druhou stranu si musíme říct, že...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Vy jste říkal, že zejména ze strany ukrajinské, já se ptám, jestli Rusko je dodržuje?

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
No, tak já jsem si nevšiml, že by ruská strana nechtěla jednat. A když se podíváme tedy, kde jsou vojáci v Ruské federaci, tak jsou na svém území. Je to zhruba asi tak, jako kdyby my jsme přesunuli naše vojáky k německé hranici a v podstatě jsme teda jako byli agresoři, protože chceme napadnout Německo. Takže je to v podstatě v této rovině.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ukrajina a Rusko jsou v jednom aliančním paktu?

Radek KOTEN, člen výboru pro bezpečnost PS PČR /SPD/:
Co se týká Ruské federace, tak dá se říct, že je v podstatě zahnaná do kouta. Protože tady jezdí různé konvoje směrem na východ, ale v podstatě ten agresor je pořád tedy, nebo je nám aspoň předkládáno, že agresor je Ruská federace. Já skutečně si počkám na ten vývoj, protože tady zazněly různé věci, dokonce americké servery píší, kdy bude invaze Ruska tedy proti Ukrajině. Takže mně to připadá celé takové zvláštní mediálně nafouknuté a v podstatě média tady tvoří už ten konflikt, kdy bude a kdy vypukne atd. Takže já si pořád ještě myslím, že je to na těch politicích atd.

Michal ŠMARDA, předseda strany /ČSSD/:
Já si myslím, že v téhle situaci není úplně čas na nějakém mudrování prostě a jako hledání v tom senzací. Evropa bude silná tehdy, když bude jednotná, jednotná bude tehdy, když si evropské státy mezi sebou poctivě vydiskutují svoji pozici a tu pak budou jednotně držet a nebudou ji jednotlivé státy podrývat. A to ať už se to týká bezpečnostních situací, jako je tato, ale ať už se to týká i ekonomiky. Já v tomhle nejsem žádný eurohujer, my bychom měli stejně, jako bychom teď měli držet jednotnou bezpečnostní pozici, tak stejně tak bychom měli trvat na tom, aby si silné státy například s Ruskem nevyjednávaly výhodnější ekonomické podmínky pro dovoz plynu a podobně, což dneska zažíváme, jak to potom dopadá. A měli bychom trvat, stejně jako jsme loajálními členy bezpečnostní struktury, tak bychom měli například trvat na tom, abychom se chovali jako silná ekonomika, která například jednotně vyjednává o tom, kolik bude platit za plyn, tak abychom se nedostávali do téhle drahoty a energetické chudoby, která je vlastně způsobena mimo jiné i tímhle napětím, ale týká se mnohem víc České republiky, než se týká například Německa. A tady bychom měli být stejně tvrdí, jako bychom měli být loajální v rámci těch bezpečnostních struktur.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Fischere, ale velmi krátce jenom, prosím, protože musíme se posunout k dalšímu tématu.

Pavel FISCHER, předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senát PČR /nestr./:
Jenom připomínám, že v rámci OBSE každé vojenské cvičení, a to, co dělá Rusko, je masivní vojenské cvičení, se musí dopředu hlásit. Rusko to nenahlásilo. Proto je tady ten velký konflikt nebo napětí. Takže jenom vraťme ty věci do terénu, Rusko neplní svoje mezinárodní dohody. Proto to napětí.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pavel Fischer, Pavel Žáček, Radek Koten a Michal Šmarda. Pánové, děkuju mnohokrát za to, že jste byli hosty Událostí, komentářů, a přeji vám hezký zbytek večera. Díky moc.

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D.

poslanec PČR
předseda výboru pro bezpečnost PS PČR
zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek