Na lidech v rozpočtu nešetříme
(Lidové noviny) Po dlouhých osmi letech usedl ve Strakově akademii předseda ODS. Petr Fiala v prvním obsáhlém rozhovoru pro LN jako premiér obhajoval důvody přepracovaného státního rozpočtu. Poodhalil i stěžejní úkoly v boji s inflací a drahými energiemi. „Děláme to, co je nejsilnější nástroj vlády proti inflaci – nebudeme zvyšovat dluh, nebudeme roztáčet rozpočtovou spirálu, a naopak snížíme výdaje státu," řekl LN Fiala v úterý, den před schválením rozpočtu vládou.
Jak daleko je nyní spuštění tendru na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech?
Pracujeme na tom, abychom během několika týdnů mohli tendr spustit. Jde o poměrně složitý právní proces. Ten tendr ale mohl být spuštěn už za předminulé vlády. Bohužel jsme jako Česká republika promarnili řadu let. Nyní máme co dělat, abychom vůbec stihli do roku 2036 mít nové zdroje spuštěné. Jako nová vláda pracujeme v extrémním tempu, abychom to všechno dali dohromady.
Bude o tom tedy v horizontu několika týdnů rozhodovat vláda?
Určitě bude. Podstatné je tendr vůbec vypsat, aby vše začalo běžet a jen jsme jako minulé vlády dokola nemluvili, že chceme jádro, ale nic pro to neděláme. Když chceme jádro, pojďme udělat i tendr. Musíme uvažovat i o tom, jak do budoucna rozšířit Temelín. Ani to nesnese odkladu. Nyní je ale na stole úkol, kterým jsou Dukovany.
Počítáte s tím, že polostátní firmu ČEZ, která bude hrát ve výstavbě bloků klíčovou roli, dál povede její současný ředitel Daniel Beneš, anebo chcete v této funkci měnit?
O personálních změně na tomto postu jsme se nebavili. Není to předmětem úvah.
O pomoc státu v energetické nouzi požádaly jen tisíce lidí, přičemž odhady vlády počítaly až s 280 tisíci potřebných a distributoři energií hlásí desetitisíce neplatičů. Příčinou nezájmu může být administrativní náročnost. Hodláte s tím něco dělat?
Udělali jsme opravdu adresnou pomoc. Dali jsme možnost upravovat to i mimořádně v průběhu roku, aby bylo vše pružnější. Vedle příspěvku na bydlení jsme upravili i mimořádnou okamžitou pomoc, což je další forma podpory těm, kteří se dostanou do obtíží. A jestli je překážkou administrativní náročnost, to se teprve ukáže. Jsme si ale vědomi, že část lidí nemá vůbec informaci, že by o něco takového mohla žádat a že se jich to týká. Proto byla spuštěna stránka, kterou spravuje ministerstvo práce a sociálních věcí www.energetickyprispevek.cz, kde lidé získají veškeré informace včetně návodu, jak o to žádat. Musíme myslet na to, že se to týká i seniorů, kteří se nepohybují v prostředí internetu. Proto půjde informace i od správy sociálního zabezpečení v souvislosti s důchodem, a to formou dopisu, v němž se upozorní, že ta možnost tu je a jak mají postupovat. Informační kampaní bychom měli docílit toho, aby ti, kteří na to mají nárok, o tom věděli. Pak můžeme vyhodnotit, jak to funguje.
Podle toho, co říkají distributoři, tak na jaře a v létě budou některé odběratele odpojovat. Obáváte se toho?
Máme sociální dávku, která je nová. Existuje také mimořádná okamžitá pomoc pro ty, kteří se aktuálně dostanou do problému a potřebují to ihned řešit. Nastartovali jsme rovněž informační kampaň. Každý, kdo se dostal do situace, že propadá, má šanci získat od státu pomoc. Pokud nastane situace, o které vy mluvíte, a my nevíme, jestli nastane, tak ji samozřejmě budeme řešit.
Moje obava je taková, že se spousta lidí dostane do exekuce a stát to bude řešit až v situaci, kdy už budou možná tisíce exekucí…
Jednali jsme rychle a informujeme lidi o tom, že mají možnost pomoc čerpat. Tedy je vytvořena záchranná síť, která každému umožní, aby se do exekuce nedostal. To je maximum, co stát má a může udělat. Pokud nastane situace, že to někdo nevyužije, tak se můžeme snažit pomoci dál, ale v tuhle chvíli jsme udělali to, co je potřeba.
Jak těžce na lidi doléhá drahota, je vidět například ze záběrů Čechů nakupujících v polském příhraničí potraviny, drogerii i pohonné hmoty. Jak chcete zkrotit inflaci?
Já jsem před tím varoval, všichni si vzpomenou na předvolební debatu a termín, který jsem použil, „Babišova drahota“. Říkal jsem, že drahota hrozí a že se do ní řítíme. Že je to dáno nehospodárnou fiskální politikou předchozí vlády.
Aby se ale brzy neříkalo „Fialova recese“…
To se nestane, protože kroky, které podnikáme, směřují proti tomu, aby drahota pokračovala, aby inflace nejen zdražovala, ale též znehodnocovala úspory. Děláme to, co je nejsilnější nástroj vlády proti inflaci – nebude zvyšovat dluh, nebude roztáčet rozpočtovou spirálu a naopak snížíme výdaje státu. Proto jsme nepřijali rozpočet, který připravila Babišova vláda. Ten měl 377 miliard deficitu. Zdražování a inflaci by jen posouval dál. Dali jsme si za cíl, že rozpočet musí mít deficit pod 300 miliard a že musíme najít úspory na výdajové straně rozpočtu, abychom dali jasný signál, že s inflací chceme něco dělat. Protiinflační signál je protiinflační rozpočet. A na něm teď pracujeme.
Existují různé způsoby (snižování DPH v Polsku, zastropování cen v Maďarsku), jak okamžitě měnit situaci na trhu. Je to pro vás inspirace, nebo touto cestou jít nechcete?
Touto cestou nechceme jít. To jsou prostředky, které problémy neřeší, jen je krátkodobě odsunou. Potřebujeme, aby se česká ekonomika nedostala do problémů. Máme dvě instituce, které mohou něco dělat proti inflaci. Jedna je Česká národní banka (ČNB) a druhá vláda. ČNB jedná od počátku. Vláda Andreje Babiše připravila rozpočet, který by inflaci zvedal dál. Proto jsme se soustředili na přípravu rozpočtu, který je protiinflační.
Nebojíte se, že zvyšování úroků ČNB v kombinaci s restriktivní politikou vlády zpomalí nastartování růstu, že na lidi dopadne růst úroků z hypoték?
Respektuji nezávislost institucí. Tak to má být a je to tak nastaveno dlouhodobě. A není to jen v České republice. ČNB volí své nástroje, kterými dává signál, že chce něco dělat s inflací. Na řadě je nyní vláda. A naše vláda si je toho vědoma a připravuje protiinflační rozpočet. Když kroky budou fungovat, nebude to tlačit národní banku k tomu, aby ve své současné politice pokračovala, protože inflaci dokážeme zkrotit rychleji. Inflace má spoustu negativních dopadů. Mluvíme o tom, jaké mají lidé u nás úspory a jak je to dobré. No jo, ale ty úspory se jim inflací znehodnocují. S tím musíme něco dělat. Já to chápu jako jeden z prvořadých úkolů. Nejsme v přípravě rozpočtu úplně svobodní, nepřipravujeme nový rozpočet. Nemáme rok na to, abychom nachystali celou novou strukturu rozpočtu a udělali jej, jak si představujeme. Musíme v poměrně krátkém čase, protože rozpočtové provizorium nemůže trvat dlouho, upravit rozpočet tak, aby splňoval protiinflační parametry. Je to velmi obtížné, ale děláme to, nehodili jsme to za hlavu.
V lidech může postup vlády vyvolat defenzivní chování, kdy se budou bát budoucnosti, budou šetřit a k ničemu dobrému to v ekonomice nepovede. Toho se nebojíte?
Nešetříme na lidech, zvýšili jsme tarifní mzdy zdravotníkům bojujícím s covidem, příslušníkům ozbrojených sil, učitelům. Všem ostatním ve státní správě jsme tarify nechali na úrovni minulého roku. To je podle mne velmi odpovědná politika, která nikomu nic nebere, není to žádné škrtání. Snažíme se šetřit na provozu státu. To je důležitý signál pro společnost. I v ekonomice fungují psychologické podněty, společnost nějak reaguje, ale právě čím rychleji si poradíme s inflací, nebo ji alespoň zmírníme, tím to bude pro všechny lepší a negativní jevy, o kterých mluvíte a které by mohly nastat, dokážeme eliminovat, nebo minimálně oslabit. Netvrdím, že inflace má jenom vnitrostátní příčiny. Dobře poslouchám ekonomy, kteří říkají, že zhruba polovina je nehospodárná politika vlády a polovina zahraniční vlivy. A ceny energií jsou nepochybně z velké části způsobeny zahraničními vlivy. Zde vyvíjíme diplomatickou iniciativu směrem k tomu, abychom ceny dokázali udržet dlouhodobě v nějaké rozumné pozici. Jeden úspěch má Česká republika za sebou, a to je výsledek takzvané taxonomie. Podařilo se nám, spolu s dalšími zeměmi, dostat jádro a plyn mezi podporované energetické zdroje. To je to, co Česká republika potřebuje, co nám dlouhodobě zajistí rozumné ceny energie. Pokládám také za mimořádně důležité, abychom co nejrychleji spustili tendr na dostavbu Dukovan a stihli nahradit jaderné reaktory, které budeme muset odstavit.
Kde chcete ve státním rozpočtu škrtat? Budete redukovat mandatorní výdaje?
Mandatorní výdaje se moc škrtat nedají. Vidíme především rezervy ve fungování státu. Už nyní chceme na provozu uspořit část peněz. Nyní ještě probíhají živá jednání o finální podobě rozpočtu, proto to nyní nechci ještě podrobněji komentovat. V minulosti se dostávaly do rozpočtu například některé položky, protože se počítalo s určitým vývojem pandemie koronaviru, či jiné věci, které nenastaly. Tam lze peníze vrátit. Dlouhodobě bychom měli šetřit na úřednických pozicích. Měli bychom se zbavit neobsazených míst. Měli bychom digitalizovat stát, a tím šetřit.
Nejde provést změny v rozpočtu přece jen rychleji?
Popsal jsem změny, které je potřeba dělat v dlouhodobějším horizontu. To za jeden rok nejde. Přišli jsme do zabetonované státní správy, kde služební zákon do značné míry zabraňuje rychlým změnám. Někde jim zabraňuje správně, protože je dobře, aby část státní správy byla chráněna před politickými vlivy. Jde to ale i nad rámec toho, co je rozumné. Od první chvíle musíme řešit drahé energie, covid a připravovat jiný rozpočet.
Jedním z vašich předvolebních slibů byl růst výdajů na obranu, fakticky ale peněz pro tento rok bude mít obrana o několik miliard korun méně. Jak to jde dohromady?
Rozpočet na obranu nebudeme snižovat. Když tam ale máte nepřipravené tendry z minula, které se nestihnou realizovat, nedává smysl dát tam nyní peníze. Náš závazek dosáhnout dvou procent HDP na obranu platí. Nejde to ale udělat tak, že budou v rozpočtu peníze na něco, o čem už víme, že se to nekoupí. Nechci, abychom měli rozpočty, které neodpovídají realitě. Uvažujeme o vytvoření obranného fondu. Do něj by měly být vyčleněny prostředky na strategické modernizační projekty armády. Mohl by začít na přelomu let 2023 a 2024. To by umožnilo zajistit vyšší předvídatelnost a dostatek financí v jednotlivých letech i větší flexibilitu. Obranný fond by měl problémy s nespotřebovanými prostředky vyřešit. (Ve středu vláda schválila usnesení, které umožňuje ministerstvu obrany čerpat peníze na klíčový tendr na nákup pásových obrněnců dle potřeby v následujících třech letech – pozn.red.)
Ještě jako lídr opozice jste tvrdil, že každá vláda má 150 miliard korun navíc oproti předchozímu roku. Díváte se na to nyní jako premiér stejně?
V minulých letech platilo, že i kdyby vláda neudělala vůbec nic, tak na příjmové stránce díky tomu, jak fungovala ekonomika a co odváděli lidé na daních, měl kabinet v průměru o sto miliard více. Minulá vláda tuto částku ale vzala a navýšila o ni výdaje a ještě jí to zdaleka nestačilo, takže se dostávala do deficitu. Říkal jsem, že takto nelze hospodařit. Neinvestujeme do budoucnosti. Nemáme důchodovou reformu, nestavěly se ani byty. Neměním rétoriku. Stát má vyšší příjmy a musí šetřit. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová a expremiér Andrej Babiš budou říkat, že celkové zadlužení v rámci EU je vlastně nízké. Přestává to být ale pravda. Státní dluh za poslední roky činí přes 800 miliard korun.
Ale to při největší epidemii v dějinách asi nebyl úplně cíl předchozí vlády. Berete to do úvahy?
Pandemie určitě mohla způsobit nějaký dluh. Do deficitu se ale vláda Andreje Babiše dostávala už před covidem. Za druhé, Nejvyšší kontrolní úřad opakovaně ve svých zprávách poukazoval, že nejméně polovina státního dluhu s covidem vůbec nesouvisela. Jsou i věci, které se za covid skrývaly.
Koho byste chtěl za kandidáta na prezidenta republiky? A je vaší ambicí coby předsedy nejsilnější vládní strany prosadit i kandidáta z řad ODS?
Chtěl bych prezidenta, kterého si vážím. Prezidenta, který respektuje ústavu. Prezidenta, který je dobrou hlavou státu a slouží zájmům České republiky. Když chci takového prezidenta, tak to ale znamená, že musím mít i kandidáta, který má šanci vyhrát. A který má také šanci porazit muže, o kterém se pořád mluví, a to je Andrej Babiš, který bude bezpochyby silným kandidátem. Potřebujeme jako ODS, ale i koalice SPOLU postavit kandidáta, který má šanci vyhrát prezidentské volby. Tímto směrem vedeme i naše debaty. Jsou lidé z ODS, které si dovedu představit jako kandidáty. Jsou ale i lidé, které si dovedu představit, a nejsou v ODS. Další věc je, kdo má skutečně ambici kandidovat. Ten člověk musí chtít.
Vybral byste si z menu, které o víkendu sestavil prezident Miloš Zeman Babiš–Dlouhý–Středula–Vitásková, pokud si odmyslíme bývalého premiéra?
Vůbec nebudu komentovat jednotlivé kandidáty. Spousta lidí ani neřekla, že budou kandidovat. Na to je čas. Musíme ale vést vnitrostranickou a vnitrokoaliční debatu, kdo má kandidovat. To děláme. Včas přijdeme s dobrým kandidátem.
To je kdy, po podzimních komunálních a senátních volbách?
To ne, to by bylo pozdě. Řeknu jen dvě poznámky. Z předchozích voleb víme, co nefunguje. Osobně bych si myslel, že je bezpečné, kdyby kandidátem byla osobnost s výraznou veřejnou angažovaností, aby dokázal čelit vrcholně politickému kandidátovi, jako je Andrej Babiš. Za druhé, má-li někdo vyhrát, musí oslovit ještě jiné voličské skupiny, než oslovíte, když kandidujete za politickou stranu nebo volební koalici. Potřebujete jednak více lidí k samotnému zvolení, ale především také proto, že u prezidentských voleb bývá zpravidla vyšší volební účast než u voleb do jakýchkoli jiných voleb. Musíte tedy oslovit i lidi, kteří jinak k volbám nechodí. Není lehké takového kandidáta s šancemi vybrat. Čím později bychom s kandidátem přišli, tím menší musí být pravděpodobnost, že ho bude nutné představovat širší veřejnosti. Připojím ještě jedno varování.
Jaké?
Představme si, že bude pětikoalici reprezentovat hned několik kandidátů, kteří budou mířit na podobnou skupinu voličů. Všichni budou trochu úspěšní, budou mít nějaká svá procenta a voliče, ale důležité bude to, kdo z nich se dostane do druhého kola. Co když se tam ale dostane někdo, koho voličská skupina, která podporovala pětikoalici, nechce? Pro mě je důležité, abychom se dokázali shodnout na menším počtu kandidátů, ideálně na jednom silném, který bude mít šanci skutečně prezidentské volby vyhrát. Takto uvažujeme.
Loni jste se před koncem roku setkal se zakladatelem organizace Člověk v tísní Šimonem Pánkem. Objevily se ihned spekulace, že to může být kandidát na prezidenta pětikoalice. Byl by to kandidát, který má šanci uspět?
Jste dobří. Zkoušíte to pěkně, ale žádná jména ze mne nyní nedostanete.
Ještě poslední prezidentskou otázku. Podepsal byste amnestii, pokud by se k ní na závěr mandátu rozhodl Miloš Zeman?
Setkávám se s lidmi. Včera jsem byl v obcích na Moravě postižených tornádem, myslíte si, že se mě někdo zeptal na něco takového? Ani jeden. Je to spekulativní otázka. Kdyby ale prezident s takovým nápadem přišel, na což má právo, tak bych to nekontrasignoval automaticky. Podíval bych se, jaké to má důvody a bude mít dopady. Podle toho bych jednal.
(Autor: Martin Shabu, Martin Zvěřina)
předseda vlády ČR
předseda ODS