Resort řeší dostavbu dálniční sítě, vysokorychlostní tratě a také eMobilitu
(PRO města a obce) Resort řeší dostavbu dálniční sítě, vysokorychlostní tratě a také eMobilitu. Za sebou má ministr dopravy Martin Kupka bohaté politické zkušenosti jako poslanec a dlouholetý starosta obce Líbeznice. Působil v Radě Středočeského kraje, byl také náměstkem hejtmanky pro silniční dopravu. V rozhovoru přibližuje jeho pohled na modernizaci dopravní infrastruktury a její financování, regionální tratě, e-mobilitu či kanál Dunaj–Odra–Labe.
Jaké jsou priority vás jako ministra dopravy?
Při převzetí úřadu jsem uvedl, že priority jsou pokračování výstavby D35 směrem k Mohelnici a dostavba nejdůležitější části pražského okruhu z Běchovic na D1. Ze železničních staveb je pro mě jasná priorita příprava na výstavbu vysokorychlostních tratí. Budu se chtít také zaměřit na bezpečnost silničního provozu.
Neuralgickým bodem české dálniční sítě je D1, včetně chybějící části pražského okruhu Modletice–Běchovice. Jaké jsou v tomto ohledu vaše plány?
Dostavba Pražského okruhu a speciálně úseku 511 je pro stát prioritním projektem. Za minulého vedení Ministerstva pro místní rozvoj se proces zdržel o půl roku tím, že se tam pohříchu šest měsíců rozhodovalo o tom, zda je pražský magistrát systémově podjatý. Celých šest měsíců jim trvalo rozhodnutí o tom, že se celý spis určí k projednání do Českých Budějovic, přesněji řečeno Krajskému úřadu Jihočeského kraje. Tam teď projednávají odvolání proti územnímu rozhodnutí a já pevně doufám, že verdikt krajského úřadu přijde v blízké době.
Problematických úseků je více, například D1 u Přerova… Co s tím?
Ano, problematických úseků je vícero. Ovšem to, co tyto úseky spojuje, jsou především problémy týkající se povolovacího procesu. Proto považuji za naprosto nezbytné, aby naše vláda zajistila úpravu znění stavebního zákona a zákona o urychlení výstavby liniových staveb tak, aby se z nich stal opravdu efektivní nástroj v této oblasti.
Některé obce poukazují na extrémně vysokou dopravní zátěž, zejména kamionové dopravy. Dokonce se starostové postižených obcí sdružují a snaží se své obce bránit. Budete tuto situaci také řešit?
Situaci s kamiony je potřeba vyhodnotit. Ministerstvo dopravy rozšiřuje zpoplatnění silnic první třídy a v řadě případů reaguje na požadavky samospráv. A ty často požadují zpoplatnění právě proto, aby se snížila dopravní zátěž. Na zatížených silnicích druhé a třetí třídy často dokonce existují obchvaty, ale neexistuje motivace pro kamiony tyto obchvaty využívat. Kýžený efekt zpoplatnění by měl spočívat v tom, že bude kamionovou dopravu usměrňovat na komunikace, které jsou pro ni vybudované a jejichž konstrukce je schopná tuto zátěž dlouhodobě unést. V jednáních se samosprávami budeme nadále pokračovat. Pozitivní zprávy z hlediska zatížení měst a obcí nicméně přineslo měření intenzit dopravy, které prokázalo, že nejvíce roste pohyb nákladní dopravy na dálnicích. Zvýšení na krajských silnicích se oproti tomu nijak výrazně neprojevilo. To jsou úplně čerstvé údaje.
Jak chcete vaše záměry komunikovat vůči odpůrcům některých plánů, což jsou i starostové dotčených obcí? Ještě nedávno jste působil jako starosta Líbeznic, jak na vás nyní bývalí kolegové pohlížejí?
Chtěl bych, aby se například v případě vysokorychlostních tratí (VRT) změnil směr komunikace a příprav. Chceme vytvořit speciální zákon o VRT, kde by byly obsaženy jakési kompenzace lidem za to, že kolem jejich obce VRT vede. Aby to pro lidi, kteří tam žijí, neznamenalo zásah do jejich tradičních vycházek a výletů. Zákon by měl dále usnadnit umístění stavby trati v území, protože bez toho se neobejdeme. Výsledkem zákona má být urychlení procesu, ve kterém musí z logiky být zapojená samospráva a hlas území, kudy trať bude procházet. Chtěl bych také, aby do míst, kterými VRT povede, byl přiveden i vysokorychlostní internet. Do detailu to ale bude předmětem dalších debat. Já jsem teď pouze naznačil, co pokládám za správný směr.
Vedle plánů na budování vysokorychlostních tratí jsou tu regionální tratě, které v řadě lokalit bojují o přežití…
Klíčová věc je začít s úvahami o kvalitě dopravní služby, které se lidem dostává. Jak zajistit, aby se lidé dostali co nejlépe do práce, k lékaři, za zábavou. Na základě toho pak formovat síť. Jestliže se ukáže, že lpění na nefunkčním historickém železničním spojení v některých případech snižuje kvalitu služby, tak to nemá smysl. Musíme zabránit tomu, abychom investovali do infrastruktury, kde pak kraje dopravu neobjednají. Chci o tom jednat aktivně s Asociací krajů. Já jsem přesvědčený o tom, že toto si kraje budou schopné uvědomovat. Mezi kraji existuje vzájemná komunikace i zdravá rivalita a konkurence dopravních řešení, což je důležitá věc. Já si jako ministr netroufám mluvit krajům do toho, jak si budou formovat svou dopravní obslužnost. Máme ale zájem na tom, aby kraje dodávaly kvalitní dopravní službu, máme k tomu i motivační nástroje a budeme to sledovat.
Jak chcete modernizaci dopravní infrastruktury financovat?
Rozhodně nemůže dojít k tomu, že se zastaví investice do dopravní infrastruktury, protože důsledky přerušení přípravy a konzervace některých staveb z let 2010–2011 negativně pociťujeme dodnes. Naším cílem je připravit závazný střednědobý a dlouhodobý plán priorit výstavby dopravní infrastruktury a samozřejmě adekvátně k němu zajistit i jeho financování. V současné době jsou velmi efektivně využívány dotační zdroje jako je CEF a OPD a také vyhodnocujeme klady a zápory financování prostřednictvím PPP, které je realizováno na projektu dálnice D4. Dalším novým finančním nástrojem jsou finanční prostředky z Recovery and Resilience Facility, které ČR čerpá prostřednictvím Národního plánu obnovy. Chci prověřit tu věc, zda by bylo možné v Národním plánu obnovy uplatnit ještě další infrastrukturní projekty nad rámec těch, které jsou v něm již uplatněny. Rád bych investiční tempo udržel a rozhodně musíme pokračovat a rozvíjet přípravu staveb.
Jaké máte plány úspor, např. prodej majetku? Také jste zmiňoval možnost rušení 75 % slev pro mládež a seniory.
Věřím, že úspory lze nalézt ve způsobu soutěžení zakázek na železnici. Otevřením trhu většímu počtu uchazečů lze dosáhnout nižších nabídkových cen a tím zajistit nižší nároky na státní rozpočet. Prodej majetku nyní není na pořadu dne. Co se týká slev, museli jsme sáhnout ke snížení ze 75% na 50%. Zároveň ale chceme rozšířit slevy i na invalidy 3. stupně, kterých se slevy zatím netýkaly. Právě to je ale adresná pomoc státu těm, kteří to nejvíce potřebují. Jsem přesvědčený, že se podařilo najít řešení, které nepovede k odlivu cestujících a nezasáhneme tím ani výrazně rozpočty měst, obcí a krajů.
Jaký je váš názor na kanál Dunaj-Odra-Labe? Neprobíhají už přípravné práce?
K projektu vodního díla Dunaj-Odra-Labe jsem měl nachystané argumenty, které jsem s kolegy připravoval pro programové prohlášení vlády. Šlo zejména o to, jak realistický projekt by to byl, což je podle mě jeho největší potíž. U projektů splavnosti řek jsou v Česku výrazně důležitější stavby, konkrétně plavební stupně Děčín a Přelouč, které se roky a roky nedaří uskutečnit. Musíme se zaměřit na projekty, u nichž panuje naprostá odborná shoda, že budou prospěšné. Přípravné práce na kanále tedy nezačaly.
Můžete nám říci váš postoj vůči eMobilitě? Jaké máte v tomto ohledu záměry?
Elektromobily stojí pořád významně více než auta se spalovacím motorem. Já ale předpokládám, že to se bude v budoucnu měnit. A důležité také bude, zda přibudou jiné alternativní pohony. A zda to opravdu přinese takové zlevnění alternativních pohonů, že si je bude opravdu moci dovolit běžná česká domácnost. To já pokládám za důležité i z hlediska rozvoje české ekonomiky, protože ta je samozřejmě na produkci automobilů do významné míry závislá. Naše země musí být vstřícná vůči životnímu prostředí, ale je důležité sázet především na rozvoj technologií a na kroky, které jsou v tomto směru dobře vyvážené jak z hlediska ochrany klimatu, ochrany životního prostředí, tak z hlediska ochrany vlastního průmyslu, vlastních domácností. To je přece také velmi důležitá věc.
(Autor: Michal Mostýn)
ministr dopravy
místopředseda strany
poslanec PČR
expert pro veřejnou správu