Novinky Mediální výstupy

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
4,5 %. Nová výše základní úrokové sazby. Zároveň nejvyšší za 20 let. Rozhodla o tom Česká národní banka. Chce tak zpomalit inflaci, která v Česku roste rychlým tempem. Centrální banka taky zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok.

Jan RUSNOK, guvernér České národní banky:
Celková inflace na počátku letošního roku dále výrazně vzroste a s přispěním všech složek překročí 9 %.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A první trojice hostů Událostí, komentářů: Jan Skopeček, místopředseda Sněmovny. Dobrý večer.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Dobrý večer, děkuju za pozvání.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Patrik Nacher, místopředseda poslaneckého klubu hnutí ANO. Dobrý večer.

Patrik NACHER, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Pěkný večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A Jan Hrnčíř, místopředseda rozpočtového výboru za SPD. I vám dobrý večer.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Máme těch témat spoustu a začněme tím aktuálním, a to je Česká národní banka, dneska zvýšení úrokových sazeb na nebývale vysokou úroveň, když se na to podíváme z historického pohledu. Pane Skopečku, vaše hodnocení toho dalšího skokového růstu úrokových sazeb.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Já souhlasím s tím, že Česká národní banka musí zvyšovat úrokové sazby, protože říkat, že inflace nevadí, že inflace sama odejde a že inflace není problém, prostě pravda není. To je vážný ekonomický defekt, projev nerovnováhy. Inflace prostě znamená, že dlužníkům ubývají dluhy, vůči věřitelům to není fér, je to opravdu ekonomický problém, který může poškodit celou ekonomiku, pokud se vymkne z rukou, a pokud by Česká národní banka nezasáhla, tak podle mého názoru zbortí inflační očekávání. My budeme počítat s tím, že v těch nadcházejících letech bude inflace kolem těch 6, 7, 8 %, někdo mluví už o dvouciferném čísle, a to je určitě špatně, protože bychom to začali zapisovat, započítat do svých smluv, do své cenotvorby a té inflace už bychom se nikdy nezbavili. Nebo nezbavili v poměrně dlouhém horizontu. Tudíž já souhlasím s tím, že Česká národní banka příliš mnoho jiných cest, jak s inflací bojovat, nemá. Nicméně, s čím nesouhlasím, tak je ta razance a ta rychlost, se kterou Česká národní banka k tomu zvyšování úrokových sazeb přistoupila.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Mnozí odborníci, mnozí ekonomové hovoří o tom, že tohle se projeví až, dejme tomu, v polovině příštího roku, kdy už se očekává, že ta inflace naopak bude výrazně nižší než těch 8 %, se kterými se počítá letos. Má to cenu

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
To tak je, skutečně Česká národní banka vždycky prostě počítá nebo dělá kroky v horizontu roku a dál. Tím, že zvýší dneska úrokové sazby, tak ovlivní tu inflaci maximálně nebo minimálně za rok...
Podle mého názoru to Česká národní banka dělá právě z toho psychologického efektu, aby ukázala, že se ona sama nechce s tou inflací smířit. Koneckonců Česká národní banka má svůj inflační cíl ve výši 2 %, což je dneska mnohonásobně překročeno, a ve chvíli, kdy by nic nedělala, tak říká, že na ten svůj cíl absolutně rezignuje a že skutečně lidé mohou počítat s tou vysokou inflací i v budoucích letech. A to bychom už se té inflace nezbavili. Já si cením na České národní bance to, že k tomu přistoupila, že má v tomto smyslu víc odvahy než Evropská centrální banka, která je v zajetí toho, že přestože inflace v Evropské unii také je nadprůměrná, že by Evropská centrální banka podle všech ekonomických teorií také měla přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb, tak to nemůže udělat z titulu toho, že by potopila některé předlužené státy Evropské unie. Což už je i poměrně velký problém v měnové politice, že měnová politika přestává být nástrojem pro cenovou stabilitu, ale stává se nástrojem pro záchranu předlužených států.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Když už jste to vytáhl, tak já jenom bych poznamenal, že v eurozóně je ta inflace kolem 5 % v průměru, to znamená nižší. Ale úrokové sazby jsou tam nižší než u nás také.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Ale i Evropská centrální banka počítá s tím, že ta zdravá inflace je kolem 2 %. Neznamená, že se o to nesnaží.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Nachere, váš předseda Andrej Babiš napsal na Twitteru: „Teoretici z ČNB odtržení od reality pokračují v destrukci naší ekonomiky a prosperity občanů.“ Vidíte ten dnešní krok podobně jako on?

Patrik NACHER, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Já jsem to popsal jinak na Twitteru, tak si dovolím tam replikovat svůj na to pohled. Já s tím teoretickým popisem kolegy Skopečka, jak se popisuje inflace, souhlasím, ale tady se musíme podívat, jaká ta inflace tady je. A z drtivé většiny je to inflace dovezená. Dám příklad. V momentě, kdy se tady ten konflikt, který je Ukrajina - Rusko, prohloubí, hrozí, že se přeruší dodávky plynu, hrozí zvýšení cen plynu, zvýšením cen plynu samozřejmě hrozí dodatečně zvýšení cen veškerého zboží, služeb a podobně, to bude mít velký vliv na inflaci a teď přijde ČNB a řekne: podívejte se, všechno se zdražuje, inflace táhne tu inflaci nahoru, tak co, tak my zase přituhneme a dáme to o dalšího půlprocentního bodu nahoru. To znamená, že ti lidé pak jsou trestáni 2×. Budou platit více za energie a zároveň se jim zdraží hypotéky, úvěry, protože tam to samozřejmě dojde, doputuje první. Samozřejmě, že se to zlepší i věřitelům, že všem nám, kteří máme třeba spořicí účty, tak se zvýší úroková sazba. Ale tam je to s určitým zpožděním a ještě k tomu ne o takový skok. To znamená, že tady v tomto případě to, že je na 4,5 % a je to nejvyšší úroková sazba od roku 2002, podle mě je to překotné, když jsem se dneska díval, Bank of England zvýšila o 25 bazických bodů na 0 5 %, ECB neudělala vůbec nic. To znamená za mě ty skoky, taky bych to zvýšil třeba i v minulosti, ale o těch 25 bazických bodů prostě postupně. Ale jednou o 1 procentní bod, pak o 0,75, teď znovu o 0,75, ty skoky jsou velké a bude to mít pro ně velký důsledek.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
K té Evropské centrální bance jenom, pokud jsem to dneska sledoval, tak ta aktuální prohlášení už, když čtete mezi řádky, tak je jasné, že se k tomu ECB nestaví tak striktně, k tomu nezvyšování, jako dříve. To znamená, lze očekávat, že v budoucnu možná se s ním pohne. Ale dostaneme se k tomu. Důležitá věc. Pane Hrnčíři, váš pohled. Je krok České národní banky správným směrem, nebo ne?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Je pravda, s tím souhlasím tady s předřečníky, že ta Česká národní banka v podstatě v té své monetární politice nemá příliš nástrojů, jak ovlivňovat, dejme tomu, inflaci. Nicméně ta inflace, jak už tady zaznělo, skutečně je způsobená ani ne tak, že by utrácely naše domácnosti příliš, protože to není ten problém. Když zdraží úvěry, což ta Česká národní banka svým rozhodnutím udělala, zdražila úvěry, zdražila hypotéky lidem, to znamená, dopadne to negativně na lidi, kteří splácí třeba, končí jim fixace atd., to znamená, budou muset platit výrazně víc třeba, já nevím, o 3 % a podobně. Když si vezmete, průměrná hypotéka je u nás asi 3 400 000 Kč, když si vezmete, že třeba se jim zdraží o 3 %, tak si vemte, že to je bratru 100 000 Kč za úroky ročně.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
K tomu bych poznamenal, že není úplně stoprocentní shoda mezi odborníky, do jaké míry je to domácí poptávkou hnané a penězi...Do jaké míry je to zahraniční. Nepanuje na tom jednota.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Ale prostě fakta. Domácnosti před covidem a dneska, tak mají uloženo asi 500 miliard navíc, daňoví rezidenti obecně, tzn. podnikající osoby, tak zvýšili vlastně úložky ze 4,5 tisíce miliard na 6 000 miliard. To znamená, skutečně ty peníze se neroztočily v té ekonomice domácí, že by tu inflaci vyhnaly, a ta inflace dovezená ze zahraničí, zejména zdražováním energií... Ještě chci říct jenom na závěr, ukázalo se to, když se odpustilo DPH v listopadu a prosinci, tak skutečně to mělo dopad, že ta inflace se snížila tím, že se odpustilo DPH za energie těm domácnostem. To znamená, zafungovalo to. Kdežto tohle, co dělá Česká národní banka, skutečně možná zafunguje za rok, za rok a půl... /nesrozumitelné/

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
...pokud by měla své zástupce v centrální bance, pokud byste rozhodovali o měnovém, já to říkám s nadsázkou samozřejmě, mě jenom zajímá, říkáte, že centrální banka dělá něco, co dopadne těžce na obyvatele, mě by zajímalo, co byste dělali vy?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Ten efekt, který bychom si od toho mohli slibovat, že to pomůže zkrocení inflace rychle, si myslím, že nepomůže. Ta Česká národní banka, ano, ona musí v této situaci zvedat ty úroky, ale jak už tady zaznělo, ne s takovou razancí. Myslím, že to je zbytečné, že budou potrestáni skutečně obyvatelé, občané a ti, co mají hypotéky, co mají úvěry. 450 000 nových exekucí za loňský rok bylo zahájených. A myslím si, že tohle pomůže zase ke zvýšení exekucí u nás, a to je problém. Ale co mně vadí, že vláda, ta nedělá nic. Vláda by se měla snažit o to, aby řešila růst cen energií, aby nějakým způsobem... S čím ona přišla vlastně? Pomáhá lidem tím, že je posílá na úřad práce do fronty, pokud nemají peníze na zaplacení energií, aby si řekli o dávky.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:

Dovolte, abych řekl, že o měnovou stabilitu tady pečuje Česká národní banka… Je to její hlavní činnost.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Poslední věta. Cena těch energií vyrostla právě proto, že se zvedla cena emisních povolenek, což je v podstatě dodatečně uvalená daň, nic jiného. Staly se z toho cenné papíry, které dneska skupují penzijní fondy, a český důchodce to zaplatí v drahých cenách energií a přispívá důchodcům do Ameriky a do Německa. Prostě to je realita.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
I tento argument by se dal samozřejmě vyvrátit. Pane Skopečku, prosím, vy jste chtěl reagovat.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Tady zazněla spousta věcí. Tak to, že jsou dneska úrokové sazby i České národní banky vyšší, jsou to nominální sazby. Také musíme podívat na to, jaká je inflace. Reálná úroková sazba je stále v minusu, když odečteme tu inflaci. Čili porovnávat dnes vyšší nominální úrokovou sazbu při vyšší inflaci je absolutně něco jiného, než když porovnáváme zpátky úrokové sazby v době, kdy byla inflace nižší. Čili to číslo samo o sobě nic neříká, když od toho neodečteme tu inflaci. Čili i dneska při tom zvýšení těch úrokových sazeb je měnová politika stále velmi uvolněná, stále velmi expanzivní, protože stále tu máme vlastně reálné záporné úrokové sazby. Takže to si připomeňme. Druhá věc, poškozování lidí, v české ekonomice, a platí to jak u domácností, tak u podniků dokonce, což je zvláštnost, stále přetrvává větší míra úspor než úvěrů. My jsme ekonomika, náš bankovní systém je charakteristický tím, že máme více úspor než úroků. A inflace samozřejmě znamená redistribuci bohatství směrem od těch, co mají naspořeno, k těm, co jsou dlužníci. Takže kdybychom nic nedělali s inflací a nebojovali proti ní, tak dál podporujeme tuto redistribuci od střadatelů k věřitelům. Takže je to, kolegové, úplně opačně, než říkáte. To je druhá věc. Třetí věc, dneska v té reálné ekonomice ty podniky, pro ně není zas takový problém finanční náklad. To množství, ten obrovský objem peněz, které centrální banky natiskly, vyprodukovaly, na tom trhu je tolik peněz, že i to zvýšení úrokových sazeb ze strany centrální banky se neprojeví ve stejné míře v tržní úrokové sazbě, za které si ty podniky budou půjčovat. Opravdu není problém dnešní ekonomiky to, že bychom měli drahé úvěry a podniky si nemohly půjčovat. To určitě není brzda naší ekonomiky. Já si myslím, že s tou inflací se fakt musí něco udělat a že se strašlivě podceňuje. Chápu, že třeba kolegové z hnutí ANO proti tomu nemůžou bojovat, protože i tou expanzivní fiskální politikou, kdy poslední 4, 5 let vzrostly veřejné výdaje o 600 miliard korun z 1,2 bilionu na 1,8 až 1,9 bilionu korun, to je samozřejmě obrovská další vzpruha inflace ze strany fiskální politiky předchozí vlády. A to je třeba ten příspěvek, který teď se snaží udělat naše vláda v tom, že i ta fiskální politika začne být restriktivní a přestane přifukovat tu inflaci, která se stává opravdu velmi vážným ekonomickým problémem, který může mít i velmi složité sociální důsledky.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Nachere, vy tam máte seznam už bodů, který jste si činil, když vaši kolegové hovořili, ale já vám přesto položím otázku, než to začnete číst. A sice, zda připouštíte to, že ta vysoká inflace je také dílem způsobená přidáváním peněz a různým plošným rozdáváním peněz před volbami. To, co dělalo hnutí ANO?

Patrik NACHER, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Částečně ano. Částečně ano, ale když se podíváte, tak máte různé parametry, kterými se to dá měřit. V momentě, kdy tady byla nízká úroková sazba ze strany ČNB, tak i přesto jsme měli, byli jsme jedna z mála zemí, jak bylo tady řečeno, kde jsme měli větší úložky, než byly úvěry. Za poslední rok se ty úložky, jak bylo řečeno, zvedly o 500 miliard, dneska jsou 3,2 bilionu, což je rekordně od revoluce, to znamená, že i ty zvýšené platy nešly do toho, že by ti lidi to hned jako utráceli a tím by...

Patrik NACHER, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Já jsem vás, pane kolego, nechal mluvit. No právě, ale právě proto, že ty zvýšené prostředky skončily většinou na těch účtech, proto jich je tam rekordní množství, takže to nešlo zpátky někde, kde by se rozjela ta inflace, neroztočila se ta inflace, protože jsou zároveň rekordní úložky ještě před tím zvýšením těch úrokových sazeb. Znamená to dodatečné zvýšení úrokových sazeb už nezvýší jakoby ten apetit těch lidí to mít tam uloženo, protože už tam mají uloženo vlastně maximálně, co mohou mít. A to je jedna věc. Naopak, ono díky tomu, že vlastně ta inflace je z drtivé většiny dovezená, já neříkám, že to je jenom dovezená, abychom si rozuměli, ale z drtivé většiny, tak se těm lidem zdražuje život. To znamená, že oni potom to, co se jim přidalo těch platech, tak právě vydávají tu na energie, tu na benzín, který zdražuje, tu prostě na další služby, které se globálně zdražují. Tím já neříkám, aby mi to nikdo nevkládal, jak jsme si napsal bojovat s inflací. Ano, je potřeba bojovat s inflací, ale nejdřív je potřeba najít tu příčinu té inflace. A ne, že prostě budu jenom mechanicky každý měsíc to zvedat...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Aby vám neutekla mezitím ale příliš vysoko, než zjistíte, co je přesně příčinou toho?

Patrik NACHER, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Ta čísla za mě jsou jasná, já moc nerozumím, proč kolega takhle hájí to rozhodnutí centrální banky. My bychom se shodli, doufám, a takhle jsem to myslel, že kdyby to centrální banka zvedala o 25 bazických bodů při tom každém rozhodnutí, tak jsme dneska někde na těch 3 %, tak je to, řekněme, přirozený postoj centrální banky. Zatímco tyhle skokové nárůsty, jak říkám, první se to objeví u hypoték a u úvěrů. Teprve poté s určitým zpožděním a v mnohem menší míře u vkladů. To znamená, ta ochrana těch peněz věřitelů, je to vlastně... Já to řeknu jinak, je to to samé jako u benzínu. Když klesá cena ropy, tak my tam to zlevnění vidíme opožděně a méně, než když roste, to tam vidíte na těch pumpách hned, a přesně o tu cifru. A o tom se tady bavíme.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Skopečku, jednu větu, ať pan Hrnčíř dostane slovo.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Prosím, oddělujeme diskusi od růstu cen v jednom segmentu energetickém a třeba i dopadu na jiné ceny a oddělme to od diskuse o inflaci jako o celkovém růstu celé cenové hladiny. To prostě je základní jako ekonomický rozlišení, a pokud tohle nerozlišíme, tak nemá cenu se dál bavit. Inflace jako růst cenové hladiny je způsoben tím, že je prostě velké množství peněz v ekonomice, které neodpovídá růstu hrubého domácího produktu. Ty nůžky se kvůli expanzivní měnové politice jak u nás, tak zejména ve světě neuvěřitelně otevřely. A to množství peněz, které centrální banky natiskly, tak nízké úrokové sazby, a pokud se s tímto něco neudělá, tak nikdo nemá šanci tu inflaci zmáknout.

Patrik NACHER, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Ale o natištěných penězích, vrtulníkových penězích já tady nehovořím. Já hovořím, že třeba...

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Bavíme se o příčinách inflace.

Patrik NACHER, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Naše dva subjekty schválily třeba zrušení superhrubé mzdy, takže lidem zůstalo o nějakých 100 miliard víc v jejich peněženkách, a to se shodneme snad, že je v pořádku.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
V pořádku, ale je dost pravděpodobně, že to přispělo k růstu inflace?

Patrik NACHER, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Hlasovali jsme pro to oba dva, já říkám, že to je v pořádku, a kolega teďka mi bude vyčítat, že mají ti lidé víc peněz.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:

Ještě dáme prostor třetímu kolegovi. Pane Hrnčíři, máte slovo.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Já jsem říkal prostě, tady se nestalo to, že by ti lidi ty peníze do té ekonomiky pustili naráz, že by to roztočilo inflaci. To se prostě nestalo. To jsme se shodli, že ty úložky skutečně. A teď nemůžeme říct prostě, že tady všichni lidi mají příliš mnoho peněz a to je problém, proto to vyhnalo inflaci a je potřeba jim ty peníze sebrat. Jako vysvětlete těm, co mají teď refinancovat hypotéky a budou platit o 10 000 měsíčně splátku navíc jako. Ty ekonomické teorie ano, v pořádku, na vysoké škole, ale prostě ta realita je jiná. Prostě je to dopad i na přerušení dodavatelských řetězců, to zvedá ceny samozřejmě, protože nedostatek kdečeho, prostě všechno se zpožďuje, to znamená, roste cena, když je toho málo na trhu. Ne že je hodně peněz. Je málo zboží na trhu. Dostupnost je horší. Energie se zvedají. To žene tu inflaci nahoru.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Jedna věta. To, že jsme v posledních letech měli takhle extrémně nízké úrokové sazby, které samozřejmě byly výhodou pro ty, co si chtěli půjčit, je pravda, ale podívejte se zpátky, za kolik si podniky půjčovaly před 10 i méně lety, za kolik byly hypotéky, jaké ty úrokové sazby byly. Prostě to mimořádné období, které jsme žili poslední roky, kdy ty úrokové sazby byly mimořádně nízké, a není to normální věc. Peníze nejsou zadarmo. Jsou vzácné a nemůžou být zadarmo.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pojďme dál, prosím. 2/3 z vás tady zmínily Evropskou centrální banku. Mě by zajímala věc, která se právě váže k euru. Naše inflace je nad průměrem eurozóny zhruba o 3 %, pokud bude 8 % letos a zůstane to v eurozóně kolem 5, tak je to prostě o 3 % výš. Naše úroky jsou vyšší, než jsou v eurozóně. Tzn. že úvěry včetně hypoték jsou pro lidi hůř dostupné, pro firmy taky. Některé firmy přecházejí na úvěry v eurech, protože se prostě na to už nemůžou dále dívat. Nejsou tohle všechno argumenty, které nahlodávají ten pohled, že zejména v době krize je koruna tou měnou, kterou bychom si měli ponechat?

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Za mě určitě ne, protože ztrátou měnové politiky bychom ztratili jakýkoliv nástroj s inflací doma bojovat. No, tak to je nějaká... Je také potřeba se podívat na delší časovou řadu, uvědomit si, že celková cenová hladina v České republice je mezi 60 a 70 % průměru eurozóny. A zatímco v té ekonomické úrovni HDP na hlavu se blížíme, jsme kolem 80 %, tak v té cenové úrovni jsme níže a budeme muset i s tou cenovou úrovní postupně k těm vyspělejším zemím postupovat. Takže to není nic mimořádného a my budeme mít dlouhodobě vyšší inflaci než v zemích, kde už ta cenová hladina je vyšší, a kdybychom přijali euro, tak ten růst inflace bude ještě rychlejší, protože dneska se tam pohybujeme dvěma kanály. Kurzovým a inflačním, k té vyšší cenu hladině. Ve chvíli, kdy bychom přijali euro, tak ten kurzový kanál ztrácíme a veškeré to dohánění vyšší cenové hladiny Evropské unie bychom museli dohánět pouze prostřednictvím vyšší inflace... pro euro nehraje.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Nachere, v čem je výhodné mít korunu?

Patrik NACHER, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Tady souhlasím s kolegou. Tady v tomhle jsme na jedné lodi, protože vemte si, že tím posílením té koruny vlastně zlevníte ten dovoz. To znamená, zlevníte tu dovezenou inflaci. Kdyby k tomu ještě centrální banka prodávala výnosy z devizových rezerv... Ale teď se bavíme o tom, jak řešit tu inflaci. Jestliže se shodneme, že z většiny, ne úplně, ale z většiny je dovezená, tak posílení koruny zlevníte ten dovoz, tzn. že zatlačíte na tu dovezenou inflaci. Když se podíváte, tak u nás sice máme korunu, ale za poslední 3 roky, jestli jsem se dobře díval, nemám to tady, protože jsem nevěděl, že půjdeme v takovém detailu, tak jsme na hlavu v HDP předběhli Portugalsko a Itálii. A přestože máme korunu. To znamená, že mít euro opravdu neznamená, že to je nějaký zázrak jako na počkání. A za mě je to tak, že se to z toho ekonomického, možná logického spojení vyspělých států, který bylo na začátku, bych řekl, tak 6-8, které jakoby k sobě ekonomicky pasovaly, tak se z toho stal politický projev.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
To, že české firmy začínají obchodovat v eurech, protože to je pro ně výhodnější, pro nás není argument?

Patrik NACHER, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Ne.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Co byste řekl těm firmám?

Patrik NACHER, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Já zase znám firmy, které jsou rády, že mají korunu. To jako podle toho, koho se zeptáte.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Ale u těch firem je to soukromé rozhodnutí, já jenom připomínám, že v Maďarsku v minulých letech, kdy si brali lidé hodně hypotéky v eurech a nastala pak změna kurzu, tak s tím měli dost značné problémy. Čili je to i nějaký risk a je to skutečně na těch firmách.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Hrnčíři, než se dostaneme, ještě poslední věta...

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Mimo jiné, krásná ukázka je přece srovnat Českou republiku a Slovensko. Slovensko s eurem jako nekonverguje v ekonomické úrovni k eurozóně, naopak se ty nůžky trošičku rozevírají, naopak Česká republika s korunou dosahuje v té konvergenci dohánění mnohem lepších výsledků…

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Tady jsme asi s kolegy ve shodě v podstatě, mít euro neznamená automaticky vyšší prosperitu, nižší ceny, ale ztratíte prostě nástroje té monetární politiky, ale jako bylo to vidět samozřejmě v tom Maďarsku, Lotyšsku atd., obrovský problémy, pokud někdo se pustil tímhle směrem. Ale dneska ty firmy, ony mají zajištěná kurzová rizika, není to až takový problém. Ten efekt toho růstu těch sazeb samozřejmě láká zpoplatněný kapitál, to znamená, ta koruna skutečně tím posiluje výrazně způsobem, takže se nám zase zlevňují dovozy komodit, tak zase my toho poměrně hodně dovážíme.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Skopečku, pojďme se posunout jenom, protože už nemáme příliš mnoho času, pojďme se podívat jenom rychle na rozpočet. Může ta dnešní předpověď České národní banky, ten nižší růst ekonomiky, o kterém jsme dosud nehovořili, vyšší inflace, může se to promítnout do přípravy rozpočtu? I po dnešku platí, že budete cílit na těch 280 miliard schodku?

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Slib je úspora 80 miliard, díky předpovědi slušnějšího ekonomického růstu oproti předcházejícím prognózám se počítá i s vyšší příjmovou... Dnešní prognózy jsou nižší, tak maximálně nebude to dodatečné inkaso tak vysoké, jak třeba vypadalo ještě před pár týdny. Na straně druhé, těch 80 miliard je jasný závazek, a pokud to ta příjmová strana vylepší v uvozovkách ještě na lepší číslo, bude to jenom dobře, ale těch 80 miliard určitě zvládneme.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Nachere, vy už máte sesumírované výhrady vůči tomu rozpočtu, který bude předložen co nevidět do Poslanecké sněmovny?

Patrik NACHER, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Nemám, protože jsme ho neviděli. Já jsem člen rozpočtového výboru a my tam zatím probíráme všechno možné, teďka jsem tam zpravodajem zákona o platebním styku, což je docela důležitá věc jako prospotřebitelská, ale rozpočet samotný jsme neměli ani nemám informace, kdy bude, takže až bude, tak řeknu, tak teď nebudu kritizovat za každou cenu. Jenom připomenu, že to rozpočtové provizorium prostě není jen tak a že vlastně z toho původního slibu, že to bude relativně rychle, a bylo jasné, že to nebude rychlé, tak jsme dneska někde, že celý první kvartál bude hospodařit Česká republika pomocí rozpočtového provizoria, což nevím, jestli v době covidu, čerpání různých kompenzací, dotací a podobně, kdy teď odpadávají jedna věc za druhou, protože není možné je financovat v době rozpočtového provizoria, prostě to není možné, kdyby to bylo možné, tak to není nejdůležitější zákon roku, tak je otázka, jestli ta úspora, pokud tam nějaká bude, zatím to je taková paní Colombová, zatím se o tom mluví moc, ale není vidět, kde, tak pokud tam nějaká bude, jestli to vyváží to, že tady budou 3 měsíce rozpočtového provizoria.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
O tom bude ještě velká debata samozřejmě. Pane Hrnčíři, budete obstruovat rozpočet stejně, jako jste obstruovali pandemický zákon?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
My jsme obstruovali pandemický zákon, protože to je prostě zákon špatný, omezuje výrazným způsobem Ústavou zaručený práva lidí, to znamená vůbec nespadá, zavádí drakonické pokuty pro lidi…

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Budete obstruovat rozpočet stejně jako…

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
To znamená, já nedokážu říct, jakým způsobem se postavíme k rozpočtu. Zatím víme jenom to, že se navýšily příjmy asi o 61 miliard, takže už se nemusí hledat taková velká úspora, že se použijou příjmy, takže skutečně, ale to je všechno, co o tom rozpočtu víme. Netuším, jak bude vypadat, takže nedokážu teď říct, jak se zachováme, o tom se určitě budeme na klubu bavit a radit samozřejmě.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Skopečku, vy jste připustil, že to obstruováni při pandemickém zákoně ze strany zejména Tomia Okamury bylo způsobeno mimo jiné možná také tím, že nedostal místopředsednické místo, pokud by v tomhle pokračoval, byli byste ochotni o tom uvažovat?

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Jako že za vydírání v Poslanecké sněmovně, že bychom zvolili zástupce SPD místopředsedou, tak to fakt ne…

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Já to říkám trochu v nadsázce, mně jde hlavně o to, jestli s opozicí, to znamená s oběma pány, kteří tady zastupují ANO a SPD, jste schopni se dohodnout na nějakém modu vivendi. Abyste se vyhnuli tomu, co jsme viděli v minulých dnech?

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Protože jsem místopředsedu Poslanecké sněmovny, tak jsem byl někde v průběhu noci na jednání s předsedou hnutí SPD a s dalšími místopředsedy, s dalšími předsedy ostatních politických klubů v Poslanecké sněmovně a my jsme se férově pana předsedy ptali, jestli existuje nějaká šance na dohodu, abychom tu Sněmovnu zprůchodnili, abychom pandemický zákon doprojednali, aby i kolegové mohli případně přednést pozměňující návrhy, jestli máme počítat s dvěma, třemi dny, s týdnem, pan kolega nebyl na té schůzce schopen jakkoliv se domluvit. Tam nebyl zájem na jakékoliv dohodě. Čili z naší strany ta ambice byla, ze strany SPD nebyla. Nakonec to nedopadlo tak strašně, nenocovali jsme tam týden. Nicméně, já považuju obstrukce za legitimní součást parlamentního boje, na straně druhé, když nastoupí opozice, která na začátku říkala, že bude věcná, konstruktivní, od prvního okamžiku, od voleb tímto způsobem, když si vzpomeneme na projednání důvěry vládě, nejdelší v historii. Obstrukce u prvních zákonů, tak si myslím, že to je špatně. A ještě když se pobavíme o tom, jakou úroveň ty obstrukce měly a co tam kolegové byli schopni na ten mikrofon říkat, tak to už je potom na obrázek, ať si ten obrázek udělá každý občan.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Stojíte o nějakou dohodu s vládou, jak postupovat ve Sněmovně, abyste se vyhnuli takhle nekonečným obstrukcím, nebo ne?

Patrik NACHER, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Ano, za prvé bych jako chtěl vysvětlit, jaké jsou ty...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Prosím, jenom velmi stručně.

Patrik NACHER, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Ano, protože lidé se na to ptají. Zaprvé můžou být obstrukce, že se berou pauzy na klub uměle. Pak jsou obstrukce, že se tam čtou věci, které s tím vůbec nesouvisí. A v minulém volebním období to takhle bylo, a současná koalice, bývalá opozice na to zapomíná, tam četli směrnice Evropské unie, které vůbec nesouvisely s tím bodem. No a pak je to o tom také na té druhé straně, my jsme třeba tu obstrukci teďka neměli. Naše všechna vystoupení byla věcná, já doufám, že tady kolega to potvrdí.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Hnutí ANO se chovalo korektně.

Patrik NACHER, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
A já se třeba dívám, třeba stavební zákon zabral 31 hodin. My jsme teď jednali 36 hodin. Jenže vtipné je, že ten stavební zákon se projednával 306 dnů, zatímco my jsme těch 36 hodin vlastně zvládli v těch dvou dnech. Co tím chci říct, že tenkrát prostě my jsme respektovali jakoby tu obstrukci jako právo opozice, že když končil jednací den v 7, tak končil v 7. Zatímco tato koalice to válcuje v tom, že řeknou: my tady prostě budeme do té doby, dokud vy se neunavíte...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
To na nějakou dohodu nevidím…

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Přece, pane kolego, pamatujete si, kolikrát jsme odcházeli z Poslanecké sněmovny nad ránem v minulém funkčním období. Jako fakt neříkejte, že jsme nejednali do noci. Pamatuju si, že nocování v Poslanecké sněmovně bylo opakovaně.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Omlouvám se, čas nám vypršel, já doufám, že v téhle debatě budete pokračovat třeba i v předsálí. Pane Hrnčíři, aspoň půl věty.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Aspoň půl věty, jenom chci říct, že prostě my jsme legitimně podle jednacího řádu jednali, ale jestli někdo cituje důvodovou zprávu zákonu, aby mu bylo odejmuto slovo tady právě kolegou Skopečkem, že to není k věci, to je nesmysl. A zákon prostě, který zavádí pro lidi milionovou pokutu, že nemají nasazenou roušku...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Tak to bychom se zase dostali… Děkuju vám všem třem, že jste byli hosty Událostí, komentářů, pánové. A budu rád, když se k tomu dostaneme ještě někdy, jenom už to nebude dneska. Děkuju moc.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Děkujeme za pozvání, hezký večer.

Patrik NACHER, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /nestr. za ANO/:
Hezký večer.

Jan Skopeček

místopředseda Poslanecké sněmovny
místopředseda poslaneckého klubu ODS
poslanec PČR
ekonomický expert ODS