Prověříme, jak Hrad zachází s tajnými informacemi
(Právo) Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) chce na čtvrtečním zasedání řešit, jakým způsobem Kancelář prezidenta republiky (KPR) nakládá s utajovanými písemnostmi. Podle zjištění médií totiž na Hradě skartovali zprávu tajné služby o výbuších ve Vrběticích, a mohli tím porušit zákon. Hrad to odmítá.
Co chcete na bezpečnostním výboru vyřešit?
Vím ze své interpelace, kterou jsem v minulosti směřoval na premiéra Andreje Babiše, že v Kanceláři prezidenta republiky byla vykonána kontrola dodržování ochrany utajovaných informací. Budeme se ptát na to, jestli to, co se tam teď děje, nebude důvodem, proč by se neměla udělat hloubková kontrola znovu. Měli bychom se ptát na podezření, že se nenakládá s utajovanými informacemi správně. Tím spíše, že to měly být písemnosti zpravodajské služby.
Kdo bude na výboru přítomen?
Jedním bodem programu je jmenování staronového ředitele BIS Michala Koudelky, druhým reorganizace centrálních útvarů Policie ČR. Budeme moct využít přítomnosti jak pana ředitele Koudelky, tak posléze ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiřího Mazánka, jehož podřízení byli aktuálně na Hradě. Na základě návrhu místopředsedy výboru Šimona Hellera jsme pozvali také zástupce Národního bezpečnostního úřadu, kteří mají na starosti dohled nad nakládáním s utajovanými informacemi.
Jaké má Národní bezpečnostní úřad v této věci kompetence?
Jednak provádí bezpečnostní prověrky a také kontroluje stav nakládání s utajovanými informacemi. Chtěl bych se ujistit, jestli situace není zralá na další kontrolu, jsou tam zjevně dlouhodobé problémy, které mohou souviset s porušováním zákonných norem a taky předpokládají nějakou sankci. Bez kompetentních představitelů těchto tří institucí, které to analyzovaly, na to odpovědět nelze. Předpokládám, že budou chtít, aby aspoň část jejich prezentací nebo výpovědí byla neveřejná.
Jak se s utajovanými materiály běžně zachází?
Vychází to ze zákona o utajovaných informacích a bezpečnostní způsobilosti, které jsou ústředním zákonem pro Národní bezpečnostní úřad. Je rozdíl mezi nakládáním a skartováním těchto písemností, které mohou být od neutajované, ale neveřejné povahy, až po přísně tajné. Tedy tu nejvyšší. Případně i další stupeň, který je navázaný na naši mezinárodní spolupráci. Každý má úplně jiný způsob evidence a manipulace. A jiný stupeň skartování.
Skartovaný dokument o Vrběticích měl být podle zdrojů z prezidentova okolí v utajovaném režimu D – důvěrné.
Vždy je to vyvázáno na původce, v tomto případě to byla BIS, která dodala zprávu. Dokument v tomto stupni utajení nemůže vzít do ruky žádná osoba, která by neměla bezpečnostní prověrku, nebyla pověřena nakládáním v administrativě KPR a tak dále. Pokud jsou tam nejasnosti či indicie, že to do ruky vzal někdo, kdo s tím seznámen být neměl, tak to je závažná věc, kterou bychom chtěli objasnit.
Kancelář prezidenta republiky vydala včera prohlášení, ve kterém sdělila, že utajovaný spis byl zaslán Bezpečnostní informační službou na Hrad v údajně „hrubém nepořádku a nezvyklým způsobem“ a v druhém nejnižším stupni utajení jako běžná utajovaná pošta. Jak toto náhlé vyjádření hodnotíte?
Na výboru si rád vyslechnu, jak to proběhlo. Je podivné, když písemnost údajně neexistuje, a teď si někdo vzpomene, že nebyla v pořádku. To si udělali kopii? Nedává to smysl. Chtěl bych, abychom to projednali řádně na základě faktů, které nám sdělí. Pak se z toho může udělat závěr, případně komunikovat s KPR. Toto jsou výstřely, my budeme chtít tvrdá data.
Co by znamenalo, kdyby se dokument dostal do nesprávných rukou?
Nechci předjímat, měli bychom si verifikovat údaje, které média otevřela. Je tady vážné podezření, že s těmi materiály manipuloval někdo, kdo tím pověřen nebyl. Vzhledem ke stupni utajení je to závažná věc. Pokud se potvrdí, že dokument byl skutečně zničen, tak to svádí k myšlence, jak se to mohlo stát. Každý, kdo nakládá s takovými písemnostmi, si musí být vědom, co s nimi má dělat. Není možné je vložit mezi neutajované materiály a skartovat. Nakládání s nimi má úplně jinou povahu, mají svou košilku, na které jsou podepsáni všichni, kteří se s nimi mohli seznámit.
Takže není možné, že by dokument někdo omylem skartoval?
Musela by to být supernáhoda, aby se něco takového stalo, že by se někdo přehlédl. Já to vylučuji, protože utajované informace musí být z principu uloženy odděleně od veškeré ostatní agendy. Tyto písemnosti opravdu není možné normálně skartovat. Pokud by to někdo přehlédl, tak i to je věc, která se musí prověřovat a musí být vyhodnocena. I nedbalost má své konsekvence.
Kdo bývá u takové skartace přítomen?
Určitě by tam měla být skartační komise a osoby prověřené pro nakládání s osobními informacemi. Tyto písemnosti mají určité skartační lhůty. To neznamená, že nějaká tajná informace dojde k prezidentovi na stůl a za tři měsíce či za půl roku se může skartovat. Má to delší úlož – minimálně po dobu, co se s ní bude pracovat. Můžeme předpokládat, že jednání s ruskou stranou dříve či později budou, a přece taková písemnost nemůže chybět. Nemyslím si, že by ji kdokoli vypracoval znova, protože to někdo omylem skartoval.
K jakému postihu by mohlo dojít, pokud by se prokázalo, že skutečně došlo k nezákonné skartaci?
Jsou tam sankce, pokuty i odejmutí prověrky. Já nechci předjímat. Sám jsem zvědav, co nám zástupci těchto tří institucí řeknou. Všichni si uvědomujeme, jakou roli tento dokument hrál v postupu České republiky vůči Ruské federaci po odhalení pozadí Vrbětic našimi bezpečnostními složkami. Byl to dokument strategický a klíčový na interakci mezi prezidentem, premiérem a prvním místopředsedou.
Hrad také skartoval rozhodnutí o státním vyznamenání pro předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského. Je to další dílek toho, na co upozorňujete, tedy že KPR nenakládá s některými spisy správně? Budete i toto řešit?
Nespadá to do kompetence našeho výboru, to jsou věci společenského nebo politického charakteru. K tomuto bych se nevyjadřoval. Ale jestli se toto děje jako na běžícím pásu, tak to svědčí o problému, který by měl být řešen jak kontrolou administrativy jako takové, tak kontrolou nakládání s utajovanými informacemi.
(Autor: Antonín Havlík)
poslanec PČR
předseda výboru pro bezpečnost PS PČR
zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek