Novinky Mediální výstupy

(CNN Prima News) Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) v Partii naléhavě apeloval na očkování a popsal tristní situaci v některých nemocnicích. „Jsme společnost, která musí každého, kdo onemocní, nakonec do nemocnice přijmout. Je tam strašná spousta lidí, kterým říkali, ať se nenechají očkovat. Teď tam leží, mají morfin a my víme, že do dvou dní zemřou,“ prohlásil. Příkladem podceňování problému je podle něj smrt zpěvačky Hany Horké, která odmítala vakcinaci.

V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS Kuba připomněl, že má očkování dva rozměry. Jeden je osobní – každý si může říct, že se nechce nechat očkovat. Druhý rozměr je společenský. „Ale pak musíme říci, že jsme společností, která se nedokáže v jeden moment postarat o všechny pacienty, protože nebude mít tolik lůžek,“ zdůraznil hejtman.

Právě tento dopad je podle něj velmi důležitý. „Respektuji, že se někdo nechce očkovat, ale jsme ve společnosti, která každého, kdo onemocní, musí v nemocnici přijmout. A já se sestřičkami mluvím. Je tam strašná spousta lidí, kterým někdo říkal, ať se neočkují, že jsou v pohodě. Teď tam leží, mají morfin a my všichni vidíme, že do dvou dní zemřou,“ pokračoval.

Tyto jednotlivé případy jsou podle Kuby velmi smutné. „Myslím, že případ zpěvačky Hany Horké z minulého týdne je ukázkou velmi nešťastného chování a podceňování problému,“ připomněl smrt zpěvačky, která zemřela po úmyslném nakažení covidem. „Respektuji, že lidé mají na očkování rozdílný názor, ale společnost musí znát oba tyto pohledy,“ dodal.

Kuba na to reagoval ostře: „Maříková předvádí demagogickou debatu. Vakcína není repelent, aby na vás covid nesedl. Má chránit plíce a organismus, abyste neskončili v nemocnici.“ Výrok poslankyně SPD označil za „naprostou demagogii“. „Chápu, že jste hlasitou menšinou. Společnost je rozštěpena, ale bohužel proto, že se o to snažíte a používáte demagogickou argumentaci, kterou jste nám teď převedla,“ uzavřel hejtman.

Přepis debaty:

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den. Na CNN Prima News pokračuje Partie. Já vám děkuju, že jste si počkali, že se díváte, nabízím v následující hodině velkou politickou debatu. Pozvání do studia dnes přijali paní Alena Dernerová, senátorka, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví, zvolená za Spojené demokraty Sdružení nezávislých klubu STAN. Dobrý den.

Alena DERNEROVÁ, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví Senátu PČR /nestr. za SD-SN/:
Dobrý den, děkuji za pozvání. A zdravím všechny diváky.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pan Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje z ODS a předseda Asociace hejtmanů. Dobrý den.

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Hezký den. Děkuju za pozvání.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A pan David Kasal, poslanec za hnutí ANO. Lékař, člen výboru pro zdravotnictví. Dobrý den.

David KASAL, člen výboru pro zdravotnictví PS PČR /ANO/:
Dobrý den. Děkuju za pozvání.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Všichni 3 jste tady lékaři. A na dálku do izolace, zdravím poslankyni za SPD, paní Karlu Maříkovou, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví. Dobrý den, zdravím vás.

Karla MAŘÍKOVÁ, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví PS PČR /SPD/:
Dobrý den a také děkuji za pozvání.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Ještě slibuju, že budeme ve spojení s prof. Romanem Prymulou, poradcem prezidenta, epidemiologem, budeme se bavit o omikronu, to je naše hlavní téma. Dorazil do Česka. Zatím se zdá, že splňuje spíše optimistické předpoklady, ale je to zatím a je to předpoklad. Nárůst nakažených je sice vysoký, zátěž na nemocnice zatím ale neroste. Leží v nich zhruba 2 000 lidí, 200 ve vážném stavu. Zvyšuje se počet lidí s covidem, kteří jsou plně očkovaní nebo nemoc prodělali. Za jeden den v minulém týdnu byl počet takzvaných reinfekcí stejný jako za celý prosinec. Ještě jednu zásadní zprávu přinesl tento týden. Očkování v Česku nebude povinné. Rozhodla tak vláda Petra Fialy. Já vás rovnou poprosím o komentář k tomu rozhodnutí vlády. Nebude povinné ani pro žádnou věkovou skupinu ani v profesních skupinách, paní senátorko.

Alena DERNEROVÁ, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví Senátu PČR /nestr. za SD-SN/:
Ano, já jsem za to rozhodnutí pana premiéra velmi ráda, protože si myslím, že už takhle polarizovaná společnost by byla polarizovanější ještě více, kdybychom měli vlastně uloženo, aby 60 plus a určité teda profesní skupiny musely být povinně očkovány. Jde o to vlastně, čím by byli očkováni, protože vlastně v současné době neustále se očkujeme proti té takzvané wuchanské variantě. A pokud chceme mít povinné očkování, tak bychom si měli říct, jak frekventní bude, protože nemá smysl se snad očkovat pravidelně 4× do roka, to je úplně špatně. Je to velmi brzo na to říci, že teď budeme povinně očkovat určité vybrané skupiny proti něčemu, protože si myslím, že jsme možná na začátku a doufejme i na konci této etapy s koronavirem, jestliže se vlastně koronavirus povýší, v uvozovkách, na běžnou jakoby virózu chřipkového charakteru, v což všichni doufáme, tak by potom to vlastně povinné očkování bylo zbytečné a samozřejmě otevírá se možnost očkovat jako proti chřipce, třeba kdo bude chtít, se nechat naočkovat nějakým mixem koronaviru. Může se stát, ale povinnost si myslím, že by byla naprosto zbytečná.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane Kubo, když jsme spolu mluvili naposled tady ve studiu o povinném očkování, klonil jste se spíše k očkování lidí podle věku 60 plus, než po profesních skupinách, takto zrušené povinné očkování en block, s tím souhlasíte?

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Ona samozřejmě ta situace se vyvíjí. Já jsem ten komentář dával a byl jsem o něm přesvědčen, že by byl velmi funkční v momentě, kdy nastupovala delta. Já jsem pořád přesvědčen, že očkování by mělo být podle věkových skupin, a to především proto, že my jsme celou dobu řešili vlastně přetížení zdravotního systému, to nás pořád trápilo, a to skutečně, když se podíváte do těch nemocnic, bylo dáno věkovou kategorií nad 55 let. To znamená, pokud ta společnosti ochránit sebe jako celek, to znamená, aby nepřetěžovala ty nemocnice, tak by bylo dobré, aby ti lidé byli naočkováni. Problém ale je, jak je ten proces dlouhý a my bohužel už trochu jako společnost ztrácíme schopnost rychle zareagovat na něco, což si myslím, že je taky jako ukázka, pak se najednou dostáváme do fáze, že mezitím se ten virus vyvíjí. On trošku vlastně, a zdá se zaplať pánbůh, poprvé se může ukazovat, že ten omikron by mohl být dobrá zpráva, se chová třeba jako španělská chřipka, že 2×, 3× projde tou populací a pak zmutuje do nějaké mírnější varianty, což bylo jasné, že se stane, ale nikdo jsme netušili, jak to bude trvat dlouho. A zatím buďme mírnými optimisty, že by to mohlo být. Takže já jsem byl pro povinné očkování. Tohle rozhodnutí respektuju. Myslím si, že v téhle té chvíli už je taky trošku jako pozdě, že to mělo proběhnout mnohem dříve, kdyby to proběhlo třeba v loňském roce před nástupem té delty, tak by nám to jako výrazně pomohlo. A tam se opravdu jednalo o nějakých 15 %, možná ani ne lidí ve věkové skupině nad 60 plus, tam já si myslím, že by se ta společnost nerozštěpovala. Já tvrdím, že je trochu zbytečné očkovat 25leté vojáky, to já si nemyslím, myslím, že to mělo být skutečně spíše dobře vyhodnoceno a z logických zdravotních důvodů a řekněme ochrany společnosti správně postaveno. Rozhodla vláda takhle, já to respektuji.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane poslanče, povinnost očkovat proti covidu-19 do té vyhlášky zavedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ještě před odchodem z funkce před koncem vlády. Vaši kolegové z hnutí ANO byli tento týden někteří velmi kritičtí, jste také k tomu zrušení?

David KASAL, člen výboru pro zdravotnictví PS PČR /ANO/:
Já jsem také kritický, protože měl jsem tu možnost vlastně celý loňský rok být v k.s. COVID a za mě se ta možnost toho apelu vyčerpala z hlediska toho, jakým způsobem podpořit to očkování. Druhá věc, očekával bych, když je zrušena tato vyhláška, tak že teda budu víc nějakým způsobem podporovat to očkování. A nestačí mi jenom to, že 5 hlavních představitelů stran řekne, že očkujte se. Když si vezmete, tak nejčerstvější čísla za včerejšek, tak bylo oočkováno pouze 10 000 lidí. A je to jako z tohohle toho pohledu velmi, velmi špatně. A je to špatná zpráva ven. Na druhou...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, já vám nerada skáču do řeči, ale tuto skupinu lidí nedokázala přesvědčit ani minulá vláda, ani současná vláda. Je to prostě vůbec politická otázka, vlastně před volbami říkala opozice, koalice SPOLU a tak dále, vláda nic nedělá, teď to říkáte obráceně?

David KASAL, člen výboru pro zdravotnictví PS PČR /ANO/:
Ale já si myslím, že vidíte teď v televizi podporu nějakého očkování? Není.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Ta nebyla ani předtím, tu jsem neviděla ani předtím.

David KASAL, člen výboru pro zdravotnictví PS PČR /ANO/:
Já jsem ji viděl, já jsem ji viděl a nějakým způsobem přece jenom probíhala. Ale já se vrátím k té otázce. Jako ona ta otázka je samozřejmě politická, současně zdravotnická, když se podíváte do zahraničí, tak pan profesor Válek řekl, budeme se inspirovat zahraničím, to, co říkají odborníci, Rakousko schválilo povinné očkování. V Německu se o tom diskutuje a minimálně by to měly být profesní skupiny. Za mě jako profesní skupiny určitě ano i z hlediska toho, jakým způsobem bude reagovat někdo, kdo přijde do nemocnice, bude nakažen personálem, který bude neočkován, jak se to bude řešit, kdo potom za to bude zodpovědný, kdo ponese i eventuálně náklady, které s tím budu souviset?

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Dám vám prostor, paní senátorko, ještě paní, nejdříve paní Karla Maříková, paní poslankyně ještě nemluvila. Paní poslankyně, SPD bojovalo proti povinnému očkování, měli jste to i jako jedno ze svých hlavních témat. Vy jste několikrát ve studiu tady u mě v Partii také říkala, že s povinným očkováním nesouhlasíte, máte radost z toho rozhodnutí vlády Petra Fialy?

Karla MAŘÍKOVÁ, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví PS PČR /SPD/:
Určitě je dobře, že ta povinnost toho očkování byla zrušena. Nicméně nemyslím si, že to vláda udělala z nějaké dobré vůle, protože pokud by chtěla dostát těch svých slibů, tak samozřejmě mohla to zrušit hned, jakmile nastoupila, předcházel tomu obrovský tlak, jak jste se zmínila. My jsme se obrátili třeba na ombudsmana, sbírali jsme petici, senátoři podali ústavní stížnost, ale byla tady řada deklarací, právníků, lékařů, zdravotních sester a lidé demonstrovali. Takže to si myslím, že vedlo k tomu, že nakonec vláda byla donucena, aby toho svého slibu dostála a tu povinnost zrušila. My víme, že očkování sice snižuje ten vážný průběh, ale nebrání ani tomu vzniku, ani šíření toho onemocnění, tudíž určitě není namístě, aby bylo povinné. A to, co tady říká pan poslanec Kasal, že ten personál neočkovaný může nakazit pak třeba toho pacienta, ale to samozřejmě může i ten očkovaný personál. Dnes máme třeba informace z kolínské nemocnice, že pozitivních tam je více zdravotníků, jak samotných pacientů. Vidíme data z Izraele, že ať očkují čtvrtou dávkou, tak jsou první, co se týká v počtu pozitivních testů. Takže určitě si myslím, že není na místě tady zavádět ani do budoucna povinné očkování, protože je to už starý typ vakcíny, očkuje se tím původním wuchanským virem a jak jsem se zmínila, nebrání to vzniku ani šíření, a to by bylo v rozporu samozřejmě s řadou zákonů.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pan hejtman Kuba, vy jste se hlasitě nadechoval, dám vám prostor k reakci jako zástupce vládní strany.

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Já se omlouvám, já myslím, že paní kolegyně tady předvádí přesně tu demagogickou debatu. Ta vakcína není repelent, aby na vás ten virus nesednul. Ta vakcína má chránit vaše plíce a váš organismus proto, abyste neskončila v nemocnici. Chřipkou taky onemocní strašná spousta lidí, ale nikoho to vlastně moc nezajímá, protože nepřetíží ty nemocnice. Neříkejte, že to jeden může přenést na druhého. Ano, pokud to jeden na druhého přenese, tak za chvíli se ten virus přestane vlastně jevit jako zajímavý, protože nebude způsobovat to, co koronavirus v úvodu způsoboval, a to je přetěžování nemocnic. Tohle je úplná demagogie, kterou tady předvádí SPD. A omlouvám se, vy tady mluvíte o těch obrovských jako demonstracích. Já to respektuji, ale podívejte se, kolik lidí se nechalo naočkovat. Já chápu, že chcete být hlasitou, ale jste hlasitou menšinou, je třeba to respektovat, je třeba si říct, že velké procento lidí a většina se nechala naočkovat, ve věkových kategoriích nad 55, 60 let máme naočkováno 80-85 % lidí, tak nám tady, prosím, paní poslankyně, nevnucujte, že je tady obrovský tlak. Ta, řekněme, společnost je rozštěpená, bohužel je hodně rozštěpená, protože vy se o to snažíte a používáte velmi často úplně demagogické argumentace, kterou jste nám tady teď předvedla.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Paní poslankyně Maříková.

Karla MAŘÍKOVÁ, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví PS PČR /SPD/:
Mě mrzí, že pan hejtman asi velmi špatně slyší, protože já jsem samozřejmě řekla, že ta vakcína může bránit tomu vážnému průběhu, nicméně je pravda, že prostě nebrání vzniku ani šíření toho onemocnění a už jenom z toho důvodu by neměla být povinná. To, že ten tlak tady byl, byla tady řada demonstrací a samozřejmě by to došlo i k tomu, že by z řad těch profesí ti lidi začali odcházet, což si vůbec nemůžeme třeba ve zdravotnictví nebo u policistů vůbec dovolit, takto přenášela i média a přenášela to i CNN Prima News, takže to určitě si myslím, že pan hejtmana nemůže samozřejmě nějak popírat. A to, co tady rozdělilo společnost, byla diskriminační opatření, která zavedla ta minulá vláda, a pokračuje v nich i ta současná, prostě jsou tady protěžováni a privilegováni očkovaní lidé, což si myslím, že vůbec není na místě, pokud i ten očkovaný se může nakazit a může to onemocnění šířit. Takže zvýhodňovat jednu skupinu lidí a zvláště, když tady máme omikron, kterým si projdeme prostě všichni, už není nijak na místě.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Paní senátorko Dernerová, pak pan poslanec Kasal, vy jste všichni chtěli reagovat. Paní senátorko.

Alena DERNEROVÁ, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví Senátu PČR /nestr. za SD-SN/:
Já jsem chtěla reagovat, protože vlastně, když se bavíme o tom povinném očkování, tak v podstatě já si myslím, že teď momentálně jsme už za horizontem událostí, protože vlastně opravdu se očkuje tou wuchanskou variantou, stanovisko WHO i EMA je takové, v současné době říká, že prostě další prostě boostrující dávky, čtvrtá a tak dále, může pak už velmi negativně ovlivňovat imunitní systém člověka, to nejsou moje slova, to jsou slova lidí, kteří tomu prostě by měli rozumět a řídí to, co by řídit teda měli. To si myslím, že my si musíme velmi rozmyslet, protože pokud jsme najeli na systém, máme 3 dávky, to znamená tu třetí boostrující, tak aby pak nepřišla čtvrtá a další. Tady potom se musíme bavit, jakým způsobem prostě nastavit tu situaci, prostě to nešlo, abychom se 4× do roka očkovali povinně, a to určité vybrané skupiny. Tady se teď bavme o té budoucnosti, já bych tohle už prostě přerušila, protože je tady další problém, a to je očkování dětí, které tady v podstatě by měly dostávat boostrující dávku.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Já slibuju, že se k němu dostaneme.

Alena DERNEROVÁ, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví Senátu PČR /nestr. za SD-SN/:
Takže za sebe říkám, že si myslím, že je dobře, že to povinné očkování není, protože některý šedesátník je v lepší kondici než třeba čtyřicátník. To si musíme třeba přiznat taky. Ale jako ty lidi si připadali, co se na mě obraceli, že jsou asi nesvéprávní, když prostě jim někdo bude něco takového nařizovat. Já jsem ráda, že to prostě není povinné.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pan poslanec Kasal. Pane poslanče, vy jste chtěl ještě reagovat, než položím otázku.

David KASAL, člen výboru pro zdravotnictví PS PČR /ANO/:
Jenom krátce, já bych tady byl na pozici pana hejtmana z hlediska toho očkování. Ono to je hrozně těžký, samozřejmě můžeme, někdo může říkat, že už to není problém, mně zemřela řada lidí, kteří byli ve velmi dobré kondici, bylo jim 40, 50, odmítali očkování a skončili tak, jak skončili. Samozřejmě, co se týká bustru, nikdo tady nemluví o čtvrtý dávce, prokristapána, máme třetí dávku, a tu má jenom třetina populace. Takže, paní senátorko, tohle nemůžete říkat. Jako čtvrtá dávka je v Izraeli. A tam se projevilo to, co jste řekla, že tam rychle klesají protilátky, tak proto se nebude a neuvažuje se tady vůbec o čtvrté dávce. Ale jako je to o tom, co teda jako budeme dělat. A jestliže tady je očkování, tak pak na to mají nasedat i další opatření, který by měly, ať je to karanténa, ať jsou to další záležitosti a v tom je velký zmatek.

Alena DERNEROVÁ, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví Senátu PČR /nestr. za SD-SN/:
Jenom krátce zareaguju, není to jenom o očkování, my můžeme posilovat jiným způsobem, my můžeme léčit. Přece ta vakcína je jedna věc a léčení toho, co tady je, je věc druhá. My se nemůžeme upnout jenom k vakcinaci. Tady prostě mohou být už prostě postupy zavedené, které umožní to, že ti lidé neskončí v nemocnici. Ten omikron je vlastně ten, který nekončí dole v plicích, když to řeknu laicky pro lidi, ale je v horních cestách dýchacích, zaplaťpánbůh. Ale máme léky a musíme jít i cestou léků a léčení před nemocniční cestou.

David KASAL, člen výboru pro zdravotnictví PS PČR /ANO/:
Ale shodneme se v tom, že teď už je omikron v 80, v 90 %, i když jsme na zdravotním výboru probírali i to, že v některých částech republiky ještě je delta. A z těch, kteří skončí v nemocnicích, tak dvě třetiny jsou neočkovaný. Takže jako bavme se i o tomhle tom. A končí v nemocnicích ti neočkovaní, i očkovaní.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane poslanče, promiňte, já vám dám prostor, pane hejtmane, to mě zaujalo. Vy víte přesně, kde ještě dominuje delta, nebo můžeme to tak...

David KASAL, člen výboru pro zdravotnictví PS PČR /ANO/:
Ne ne ne, to byl dotaz kolegy z Moravy na zdravotním výboru, že to takhle je, ale to podle mě není v tuto chvíli schopný nikdo zodpovědět.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane.

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Jenom krátká poznámka, my si to kontrolujeme 85 %, 90 % z minulého týdne v Jihočeském kraji jsou prostě omikrony. Ale jenom ono k tomu, a v tomhle souhlasím s paní doktorkou, mějme trochu pokoru k té přírodě. Já mám trochu pocit, že tady vlastně všichni chtěli mít vždycky okamžitý řešení. Ano, objevila se tady věc, se kterou jsme se jako dlouho nesetkali jako populace. Teď najednou jsme tomu byli vystaveni. Ty první nástupy té první vlny, druhé vlny byly opravdu jako zásadní a měly obrovský dopad. Já vždycky trošku jako varuju před tím, abychom říkali, že jeden šedesátník je v dobré kondici a druhý není. Paní doktorko, ono to očkování má 2 rozměry. Jeden, já se nechci chránit a je mi to jedno, ale druhý, pokud to řekne celá populace, pak najednou ale musíme říct, ale ty nemocnice se prostě přetíží. Tady je, prostě to očkování má osobní rozměr a já respektuju, že se někdo chránit nechce, ale pak bychom si museli říct, že jsme společností, která se nedokáže postarat v jeden moment o všechny lidi, protože nebude mít tolik lůžek, a to je druhý rozměr toho očkování. Takže já respektuji rozhodnutí někoho. Já se fakt očkovat nechci, ale my jsme společností, která každého, kdo onemocní, nakonec do té nemocnice přijmout musí a já s těmi sestřičkami z našich nemocnic povídám. A tam je strašná spousta lidí, kterým někdo říkal, neočkuj se, nedělej to, vždyť jsi v pohodě a ti lidi tam pak leží nad těžký masce, mají morfin a my už všichni vidíme, že do 2 dnů prostě umřou, to se děje. Jsou to jakoby jednotlivé velmi smutné příběhy. Myslím, že ta zpěvačka z minulého týdne je ukázka jako velmi nešťastného chování, prostě podceňování těch problémů, ale to je jednotlivý problém. Já se na něj snažím dívat z pohledu té společnosti. Já respektuji, že se někdo rozhodne, hele, já se nebudu očkovat, já na to umřu, klidně, mně je to jedno, ale pořád já vždycky říkám, já ale jako hejtman jsem zodpovědný za to, až bude vaše manželka rodit, až váš manžel havaruje, tak někam do té nemocnice musí přijít, respektuju, že mám na to jiný pohled, než někdo ze svého obýváku, ale ta společnost musí mít oba ty pohledy.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Omlouvám se, na chvíli vás přeruším. Pojďme do Královéhradeckého kraje, je tam epidemiolog, profesor Roman Prymula, poradce prezidenta. Dobrý den, pane profesore.

Roman PRYMULA, epidemiolog:
Dobrý den.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Slyšel jste tu debatu, znáte rozhodnutí vlády, pane profesore, že očkování nebude povinné ani podle věkových skupin, ani podle profesí. Je to dobře. Vláda Petra Fialy to zdůvodňuje tím, že chce zasypat ty příkopy a lidi vyzývá ale zároveň k očkování?

Roman PRYMULA, epidemiolog:
Já bych nebral úplně ten argument, že chceme zakopat příkopy, nebo zasypat. My bychom se měli rozhodovat ryze odborně a z toho odborného hlediska to v tuto chvíli dobře je, protože my jsme doporučovali povinné očkování pouze u profesních skupin, a to konkrétně profesní skupiny zdravotníků a pracovníků v sociální sféře, u ostatních nikoliv, u těch věkových kategorií také ne. Ale ta situace se samozřejmě vyvíjela v čase. Pravdou je, že to bylo namístě, pokud by tady byla varianta delta. U té varianty omikron té velmi diskutabilní a z tohoto důvodu já si myslím, že ta povinnost teď by tady býti neměla. To vůbec neznamená, že se k ní do budoucna nevrátíme, až tady bude vakcína, která bude lépe korespondovat s těmi cirkulujícími kmeny, které tady jsou.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jak velké je riziko, pane profesore, že přijde nějaká nová varianta koronaviru, která bude možná více smrtící, agresivnější než omikron a stále tady bude bez povinnosti očkování, když vidíme vývoj toho očkování, tak těch prvních dávek je velice málo a bude tady poměrně velká nechráněná skupina. A pak nám to přinese znovu problém, jak velké je to riziko?

Roman PRYMULA, epidemiolog:
To riziko tady nepochybně je, my spoléháme na to, že teď tady probíhá jakási mírnější varianta, která probíhá velmi rychle populací a která by mohla vést k tomu, že celá ta populace bude mít určitou přirozenou imunitu v kombinaci s tou imunitou, která získala očkováním, že si tady minimálně na nějakou trochu delší dobu oddechneme, ale je tady obrovské riziko v tom, že tak, jak se ten virus velmi rychle množí, tak je přirozenou vlastností viru mutovat, může se tady skutečně vyskytnout mutace, která by byla závažnější a pak celé to kolečko začíná odznovu. Měli bychom tady mít vakcínu, která na něj bude reagovat, a to už se potom proočkovat. Ono to je nesmírně prakticky složité, protože když se podíváme, že teď se vlastně do praxe dostávají konstrukty, které by měly reagovat na variantu omikron, které se budou klinicky zkoušet a pak by mohly být k dispozici, ale ten omikron probíhá tak rychle, že zřejmě tato vakcína se příliš neuplatní.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
V jaké fázi epidemie teď vlastně jsme, omikron dominuje, zatím zátěž na nemocnice neroste, s čím máme počítat, v dalších dnech, týdnech?

Roman PRYMULA, epidemiolog:
Když se podíváme celosvětově na ta data, tak se blížíme už ke 4 milionům nových pozitivních jedinců detekovaných denně, ta omikronová vlna je zhruba čtyř, pětinásobně vyšší, než jakékoliv předcházející vlny, ale to, co je dobrou zprávou, tak naopak počty zemřelých, to znamená, jakási letalita toho viru je skutečně dramaticky nižší, než tomu bylo u delty. Je tady zpoždění, když se podíváme na data z Velké Británie, tak ta smrtnost narůstá někde 14 dnů po zahájení té epidemie, to můžeme očekávat i tady u nás, ale každopádně z těch britských dat je vidět, že jenom asi 1,5 % bylo hospitalizováno a ta naše kapacita v tuto chvíli je samozřejmě dostatečná. My jsme ve fázi, kdy dochází stále ještě k poklesu hospitalizací, i v hospitalizací na jednotkách intenzivní péče tak, jak odeznívá vlna delta. A teď budeme vidět určitý nárůst, ale já si nemyslím, že by byla skutečně nasycena ta kapacita.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Anglie, nově Španělsko, Francie zvažují úplné ukončení covidových opatření. Jsme na té cestě, pane profesore?

Roman PRYMULA, epidemiolog:
Já si myslím, že úplně zrušit veškerá opatření dobře není. Na druhou stranu my tady nemáme nějaká přísná opatření, s výjimkou těch různých testování a karantén, což v určitém slova smyslu může být kontraproduktivní. A jestli nám něco hrozí v tuto chvíli, tak to je v podstatě omezení systému služeb, včetně nemocnic, zařízení sociální péče, ale obecně služeb. Z toho hlediska, že budeme mít příliš vysoké počty osob v karanténě nebo v izolacích. To je asi větší hrozba, než ta reálná, že by tady probíhala epidemie, která by skutečně zdecimovala populaci tím, že by měla velmi závažný průběh.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Moje poslední otázka míří právě k tomu. Ta opatření, jak jsou nastavena, karantény, izolace, testování, dává vám to smysl, nebo vám tam něco přebývá, chybí, nedává smysl?

Roman PRYMULA, epidemiolog:
V té iniciální fázi to smysl dává, my musíme vědět, co se děje v té populaci, jaké je třeba zastoupení těchto variant, protože pokud zkracujeme třeba karanténu a izolaci, tak bychom měli vědět, že už tady máme prakticky výhradně omikron. U varianty delta by to bylo velmi nebezpečné postupovat takovýmto způsobem. A v tomto slova smyslu to je dobře. Tak, jak se ta epidemie bude šířit, tak se to může ukázat problémem, protože samozřejmě my nejsme schopni adekvátně rychle trasovat, a byť to omezíme na skupinu seniorů, nebo dětí, tak stejně, pokud tady bude 50 a více tisíc nových pozitivních záchytů, tak je velmi složité trasovat a musíme si uvědomit, že na rozdíl od delty tady to trasování by mělo probíhat podstatně rychleji, my potřebujeme znát výsledky opravdu do, dejme tomu, 24 hodin, nejhůře do 48 hodin, abychom vůbec něco mohli udělat. Ten omikron se šíří extrémně rychle.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Říká epidemiolog Roman Prymula. Pane profesore, děkuju, že jste byl hostem Partie. Přeji vám hezkou neděli. Na shledanou.

Roman PRYMULA, epidemiolog:
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A moje první otázka odsud ze studia míří opět na dálku za paní poslankyní Karlou Maříkovou. Paní poslankyně, jestli se slyšíme. Jestli dovolíte osobní otázku, nechám na vás, jestli odpovíte, vám byl detekován pozitivní test na koronavirus. První otázka, jak se cítíte, jak vám je?

Karla MAŘÍKOVÁ, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví PS PČR /SPD/:
Já se cítím v pořádku. Nicméně nechtěla bych, aby to bylo prezentováno tak, že toto onemocnění nějak bagatelizuji, protože nesouhlasila jsem ani s tím, když řada známých osobností se v minulosti naopak fotila v pyžamu unavená někde v posteli a vyvolávala ve společnosti strach. Určitě člověk by měl mít respekt před každým onemocněním, někdo ten průběh může mít lehký až bezpříznakový, jiný samozřejmě může mít ten průběh těžší.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Vaše zkušenost s trasováním v tuto chvíli, jaká je?

Karla MAŘÍKOVÁ, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví PS PČR /SPD/:
Já v současné době jsem vytrasovaná nebyla. Takže tu současnou zkušenost popsat nemůžu. V minulosti musím říct, že když jsem byla vytrasovaná a poslána do karantény, tak jsem byla vytrasována až vlastně 2 dny před koncem té karantény, když už jsem šla na kontrolní PCR test. Takže už v minulosti hygienici nestíhali. Co mám informace od jiných, tak vzhledem k tomu, jak se ten omikron šíří velmi rychle, tak to nezvládají.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju. Ten lehký průběh, ať vám vydrží. Každopádně děkuju, že jste naším hostem, aspoň na dálku. Pane hejtmane, jak stíhají hygieny ve vašem kraji?

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Já myslím, že je naprosto jasné. Já jsem to od začátku říkal, že omikron nepůjde utrasovat a nepůjde utestovat. To je taková rychlost, že by bylo úplně naivní, a to je mimochodem to, proč já jsem vždycky říkal, ideální je všichni se naočkovat a potom se s tím prostě sžít, protože pak se nedostaneme do té nemocnice. Je iluzorní si myslet, že česká společnost má kapacity na to, aby pořád testovala, trasovala donekonečna. Takový ten model, který třeba realizuje Čína, že za jakýchkoliv podmínek nepřipustí rozšíření viru, zavírá prostě velké čtvrti. To my si tady nemůžeme dovolit. Já myslím, že to nikdo nechceme. Takže proto já jsem vždycky tvrdil, že nejlepší je skutečně maximum proočkování. Hygieny stíhají to, co se asi stíhat dá, ale pokud máte 20 000 prokázaných, tak je nutné si říct, jak říkal pan profesor Prymula, že pod tím běží ještě dalších nějakých 20 000, které nevidíme při rychlosti toho omikronu, skutečně ztraťme představu, že se tato pandemie dá šířit tím, že někoho přesně vytrasujete, zakaranténujete, někam zavřete. My jsme na Jihočeském kraji udělali maximum pro to, abychom navýšili kapacity PCR testů, aby každý, komu vyjde v zaměstnání nebo ve škole pozitivní antigen, tak aby si mohl co nejrychleji zkontrolovat, jestli je opravdu pozitivní, nebo ne, protože souhlasím s panem profesorem Prymulou, že my v téhle vlně nebudeme čelit asi obrovské smrtnosti. Riziko, pokud 1,5 % lidí skončí v nemocnicích, a s tím taky souhlasím, že v jeden moment ten počet těch nemocných bude opravdu tak velký, že jedno a půl procenta může na krátký čas třeba ty nemocnice přehltit, což vidíme ve Spojených státech, v Anglii, ale riziko bude, že nám začnou chybět lidi v řadě profesí, proto si myslím, že je strašně důležité co nejrychleji potvrdit, jestli ten člověk má nebo nemá pozitivní test a pokusit se ho vrátit zpátky do toho procesu.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
To se chci zeptat, jestli už ve vašich nemocnicích, ve vašich zařízeních sociální péče hrozí nedostatek personálu, budete se muset uchylovat k těm pracovním karanténám?

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Zatím ne. Já teda ten výraz pracovní karanténa považuji za velmi nešťastný. Myslím, že tady pan profesor Válek otevřel, poprvé připustil slovo karanténa u někoho, kdo má pozitivní test, to je podle mého i jako lékařský trochu nonsens, protože v karanténě byste měla být ve chvíli, kdy jste jako riziko, že ho máte nebo ne, pokud ho vás tím testem prokážeme, říkejme si, že antigenní může nějak chybovat, tak by třeba bylo ho potvrdit PCR, ale v karanténě přece nemají být pozitivní jedinci, ti jsou v izolaci, ti nejsou v karanténě. Takže já si myslím, že se nakonec i ukázalo, že vláda s tou pracovní karanténou pak trochu vycouvala, protože já musím říct, že my jsme jim jako hejtmani od začátku, já se v tomhle omlouvám, snažím se být apolitický, takže vždycky jsem se necítil, že tady musím opakovat, co říká vláda, stejně jako jsem prostě vedl racionální hovor s tou minulou, prostě posílat někoho do práce ve chvíli, kdy má pozitivní test a říkat, že vláda nemusí vyhlásit nouzový stav, mi přijde nesmysl. Myslím, že to vláda sama trochu zjistila, že bez nouzového stavu by ta pracovní karanténa vlastně asi nešla ani jako aplikovat. Takže my jsme navýšili kapacity tak, abychom mohli u každého, a právě z těch krizových složek, těm nabízíme testování co nejrychleji, potvrdit, jestli je nebo není pozitivní, ale zatím tenhle ten problém nemáme. A neříkám, že se nemůže stát, protože on se ten vlak toho omikronu v České republice teprve rozjel.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Paní senátorko, dávají vám smysl ta opatření? Možná otázka, víte, podle čeho se máte řídit, protože častý problém lidí je teď, že prostě vůbec nevědí, co mají dělat, dítě má spolužáka pozitivního, učitelka je pozitivní, jsou velké zmatky. Mnoho lidí tomu nerozumí.

Alena DERNEROVÁ, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví Senátu PČR /nestr. za SD-SN/:
Já to vnímám tak, že tomu nerozumí mnoho lidí, je pravda, že já jsem už několikrát řekla, že bych asi vlastně testovala jenom příznakové jedince, protože to se nedá vlastně jako prostě plošně testovat.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
To riziko, že bezpříznakoví mohou šířit covid, někoho nakazit.

Alena DERNEROVÁ, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví Senátu PČR /nestr. za SD-SN/:
Je to víceméně, já bych řekla, ano, může se stát, ale v téhle té fázi této epidemie omikronem opravdu je tolik lidí, kteří mají pozitivitu a neví o tom a třeba nikoho nenakazí, prostě chodí mezi námi a nic se neděje, ale ono to stojí také strašně velké finanční prostředky to testování, které je plošné. Já prostě se jenom bojím, aby potom v podstatě ty pojišťovny měly na léčení skutečných v podstatě pacientů, protože když si tady se natestujeme antigenním testem, který nám vyjde pozitivní, třeba je falešně pozitivní, jde na PCR test, to zase má nějakou konsekvenci a všechno to stojí strašné finanční prostředky. Takže za sebe říkám, že bych plédovala pro to vlastně testování těch symptomatických jedinců, notabene, když se podíváte, my nesmíme používat plastová brčka, ale vlastně to jsou vlastně plastové destičky, kterých je strašný kvantum, co budeme dělat výhledově s tím odpadem, nevím. Je pravda, že je situace velmi někdy nepřehledná, že samotné ty školy mají určité pravomoce, někdo zavře celou třídu, když tam je jeden pozitivní, někdo prostě řekne, tak tady toho vyčleníme, budeš doma a zůstanou v té třídě.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Závisí to podle hygieny, na tom, jak děti nosí respirátory ve třídě. Pan Kasale, pane poslanče, dává vám to smysl, to, jak je to teď nastavené, rozumíte tomu?

David KASAL, člen výboru pro zdravotnictví PS PČR /ANO/:
No, nerozumím. Já budu i konkrétní, nevím, na kterou kameru, tohle to nám přišlo z hygieny, podle čeho bychom se měli řídit. Podstatné je tam datum, že to je od prvního nebo 11. 1. do 16. 1. a dál chybí.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Řídit kdo, nemocnice...

David KASAL, člen výboru pro zdravotnictví PS PČR /ANO/:
Praktičtí lékaři pro děti a dorost a samozřejmě i nemocnice, je to jakoby hygienický pokyn, který teda přišel 10. 1. v dopoledních hodinách. Samozřejmě číst jsme to mohli až večer a aplikovat do dalšího dne, tak já jenom ukazuju na to, není to kritika. My jsme byli kritizovaní, že jsme některý věci nedávali dřív, ale ten omikron je tak rychlej, že to je jakoby velkej problém. Ale na druhou stranu opravdu jsou zmatky. Rodiče nám volají, co mají dělat, pátý den jim zavolá hygiena, že jsou vystrasovaný a pátý den končí karanténa, takže to je obrovskej problém. Někdy i vlastně učitelé nebo ředitelé dělají hygieniky, kdy je tam pozitivní s omikronem, s klinickýma příznakama.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
To dělali, i před tím to dělali…

David KASAL, člen výboru pro zdravotnictví PS PČR /ANO/:
Ale tam jde o to, že to je žákyně vedle v lavici a ona v zásadě neví, co má dělat. Nebo nám, po 2 letech nám rodiče volají, že chtějí, abychom jim poslali žádanku na PCR, přitom je centrální registr, kam se to posílá, oni jenom jdou jako někam jinam. Není žádná informovanost i pro ty rodiče. Dřív to bylo tak, že ta hygiena, když bylo to dítě vytrasovaný i z té školy, tak posílali..., ti rodiče měli přesný informace, co mají dělat, teď to nechodí a ti rodiče jsou zmatený.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Paní poslankyně Maříková, jestli dovolíte, otázka na vás, jak vy vnímáte nastavení těch opatření. Je to účinné, je smysluplné?

Karla MAŘÍKOVÁ, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví PS PČR /SPD/:
Musím říct, že řada těch opatřen je velmi zmatečně prezentována, co si nedohledáte na stránkách ministerstva zdravotnictví, to ani nevíte. Je fakt, že spousta lidí ani neví, kdy to má hledat. Co se týká těch plošných opatření, tak myslím si, že ty už pozbývají jakýkoliv smysl, vzhledem k tomu rychlému šíření omikronu a měli bychom se soustředit, jak tady říkala paní senátorka, aby lidi byli zavčasu léčeni a soustředit se na ochranu těch rizikových skupin.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane, nastupující teď už nová vláda složená ze dvoukoalice se často opírala do vlády Andreje Babiše za zmatečnou, hroznou komunikaci, za měnící se opatření. Zlepšilo se to podle vás teď?

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Znovu, a stejně jako jsem to nedělal u té minulé vlády, já prostě tvrdím, že ten koronavirus není politická záležitost a budu to hájit, protože patřím sem. Musím říct, že s některými výroky pana profesora Válka jsem měl problém, ale taky jsem mu to vždycky řekl. My si prostě pravidelně voláme. Já jsem na některé věci se opravdu jakoby díval jinak. Myslím si, že je extrémně důležité, abychom se v tomhle tom dostávali k těm lidem co nejblíže, protože nemá cenu předpokládat, že někdo pořád bude sedět a sledovat stránky ministerstva, někde si prostě pořád něco číst. Já jsem včera mluvil s naší paní krajskou hygieničkou, mimochodem měla telefonáty, nebo její telefon dostali všichni ředitelé prostě jihočeských škol, všichni jí volají, co mají dělat, nebo co nemají dělat, když ta situace nastane. Ono je to samozřejmě velmi problematický. Chcete co nejdéle udržet ty děti ve škole, protože komplikujete život rodičům těch, kteří nejsou pozitivní a nějak se snažíte zabránit tomu šíření, takže u nás se snažíme, aby to bylo co nejblíže těm lidem, abychom poskytli přes naši hygienu, byť je to organizace ministerstva zdravotnictví, tak s paní ředitelkou neustále komunikujeme, rady všem. Ale ten omikron, ať už delta, prostě koronavirus jako takový a celá ta situace je extrémně citlivá na tu komunikaci. Myslím, že se to nedařilo vládě prostě Andreje Babiše, to prostě úplně ideální nebylo. Ukazuje se, že je to velmi komplikované. A znovu říkám, ta jednoduchost v tom, ta srozumitelnost je jako extrémně důležitá.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Ještě jedna věc testování, ve firmách 2× týdně ve, školách jenom jednou, když vidíme čísla, jak se šíří omikron v té dětské populaci mezi teenagery, mladými lidmi, není to prostě chyba?

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Přiznám se vám, že úplně nerozumím tomu rozdílu. Když vidím ta data, která nám ukazuje pan profesor Dušek, tak v téhle chvíli ten omikron startuje, a tak, jak vždycky startuje, startuje ve věkové kategorii dětí a potom, řekněme, do nějakých 35 let, teprve následně potom proráží do těch vyšších věkových kategorií. Takže já si dneska myslím, že ten výskyt normálně ve firmách bude velmi pravděpodobně odpovídat výskytu, který se děje ve školách. A přiznám se, že úplně nevím, na základě jakého rozhodnutí, nebo jakého čísla došla vláda k tomu, že se bude ve školách testovat jenom jednou a ve firmách 2×, byť znovu říkám, velmi pochybuju o tom, že se ten virus dá ještě efektivně utestovat. A souhlasím s paní doktorkou v tom, že si ta společnost musí zvážit, kolik vynaloží nákladů na to, aby získala nějakou informaci a k čemu ta informace má být, mi ji vlastně chceme proto, abychom trošku zbrzdili vlastně to šíření. A teď je otázka, jaké ještě vynaložené peníze to o kolik zbrzdí a co to té společnosti přinese a ta je velmi relevantní a obávám se, že na ní málokdo umí dneska odpovědět.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane Kasale, jako k pediatrovi teď k vám budu mluvit, testování ve školách jenom jednou týdně. Je to správně, nebo ne?

David KASAL, člen výboru pro zdravotnictví PS PČR /ANO/:
Já se přiznám, že to je jako situace, tak jak to tady říkal pan kolega. Vysokoškoláci nejsou vůbec testovaný. V zásadě je to zrovna ta míra, kde je až 3 000 lidí na 100 000. Takže jako já taky nerozumím úplně tomu, jak to bylo rozdělený. A přesně souhlasím s tím, že ta informace, kterou chceme získat, jednak něco stojí a jednak jí potřebujeme k něčemu, abychom rozhodli. Tady je otázka, jestli ještě to vůbec k tomu potřebujeme.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Testování ve školách, jak dál, paní senátorko?

Alena DERNEROVÁ, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví Senátu PČR /nestr. za SD-SN/:
Já bych netestovala, já bych testovala symptomatické jedince, to jsem řekla, stojí nás to strašné množství finančních prostředků, které nám budou chybět, notabene skutečně se to nedá utrasovat, to je takovej prostě fičák, že prostě to se nedá. Takže hygienám, i to, co se dává vlastně jakoby za vinu hygieně, že to prostě se pozdě jaksi oznámí, ale ony to nestihnou, to je tak strašně rychlé, že prostě se to nestíhá. Takže já za sebe říkám, že, a ty děti naštěstí mají lehké průběhy, opravdu já bych tomu nechala tak jako prostě, skutečně symptomatický jedinec, ano, udělá se test a odtud bych asi šla a ne prostě takovou pravidelnost. Nevím, do kdy tahle ta pravidelnost bude, jestli to bude mít měsíc, nebo kdy se řekne stop, protože ty pojišťovny skutečně ten problém...

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Myslím si, že to bylo na 3 neděle naplánováno.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pan ministr Válek, když oznamoval testování ve firmách, mluvil o 2, 3 týdnech. Paní poslankyně Maříková, jak dál testovat děti ve školách?

Karla MAŘÍKOVÁ, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví PS PČR /SPD/:
Já bych určitě takto plošně vůbec netestovala. Uvědomme si, že testujeme antigenními testy, které jsou, řekněme, orientační a můžou samozřejmě do té izolace poslat i řadu lidí, kteří třeba pozitivní vůbec nejsou. Bylo tady i řečeno, že to ani nejde utrasovat a že testovat by se měli skutečně jen příznakoví jedinci.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
V tuto chvíli vám všem děkuju. Za malou chvíli budeme na CNN Prima News v debatě o omikronu pokračovat. Jedním z našich témat bude například covidový pas, protože očkování nebude povinné, ale lidi se bez očkování nebo prodělané nemoci nedostanou stále do restaurace či kadeřníkovi. Tak jak s tím dál. Zatím na shledanou.
Krásné nedělní poledne, na CNN Prima News pokračuje Partie. Pokračujeme velkou politickou diskusí. Mými hosty ve studiu zůstávají paní Alena Dernerová, pánové David Kasal, Martin Kuba a na dálku jsme ve spojení s paní poslankyní Karlou Maříkovou. Pane hejtmane, já začnu u vás, to jsou ty covidové pasy, které jsem zmiňovala, očkování sice povinné nebude, ale do restaurace, ke kadeřníkovi se lidé dostanou pouze po očkování nebo po covidu. ODS, koalice SPOLU, slibovala, že to změní, říkal to i pan ministr Válek. Je to na pořadu dne?

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Já jsem zatím nezaznamenal, že by to bylo na pořadu dne. A znovu, myslím si, že tahle ta věc se skutečně bude vyvíjet podle vývoje té varianty omikron. Pokud se vlastně ve společnosti zjistí, že máte obrovské počty pozitivních, ale vlastně nic nám to nedělá v tom zdravotním systému, pak podle mého nedává tohle to smysl. To opatření dává smysl především proto, že, a to je to, co, kdyby dneska takhle rychle letěla nějaká vážná varianta, tak myslím si, že se na tom všichni 3 lékaři shodneme, že máme jedinou šanci, že by každej byl očkovanej a každej vlastně jako se maximálně chránil sám a pak to vždycky opatření dávalo logiku. Znovu, smiřme se trošku s tou pokorou, že neřídíme ten svět my, že ho řídí ta příroda a jestli ten omikron už bude, řekněme, ta mírnější forma toho viru, kam to mutuje, a ukáže se to třeba během měsíce, dvou, pak ta cesta, kterou volí Španělsko a Anglie, bude cestou přirozenou, a to, pak si myslím, že za 2 roky si nikdo na covidové pasy ani mezi evropskými zeměmi prostě nevzpomene, protože to bude nějaká epizoda, kterou prostě to lidstvo prošlo a prošlo jí i v dějinách před námi, to není něco úplně nového.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jak dál, pane poslanče Kasale, s tím systémem O-N, O-T-N, vložit tam ty testy znovu, nebylo by to na místě, když i vláda říká, očkování není povinné a i ti lidé si, já je budu citovat, stěžují, že z nich stát dělá občany druhé kategorie.

David KASAL, člen výboru pro zdravotnictví PS PČR /ANO/:
Já navážu hned, to je samozřejmě složité, přesně podle toho, jak ta epidemie jde rychle v tuhle tu chvíli. Takže jakékoliv opatření, které by měla jakákoliv vláda dát, tak by měla dát taková, aby ochránila životy, aby se nezahltily nemocnice, to v zásadě jsme dělali celé 2 roky a v tom jakoby pokračuje i tahle ta vláda. A je to přesně to, že musíme rozlišit, co tím opatřením chceme dosáhnout, jestli epidemii nevymýtíme, ta tady je, s námi bude a nějakým způsobem se bude vyvíjet, ale jakým způsobem proplujeme tím, abychom nenakazili další lidi, abychom omezili, pokud možno ten tlak jako na tu společnost, která ji vnímá a já ji vnímám taky. My vlastně 2 roky nosíme respirátory v nemocnici trvale, nikdy to předtím nebylo, pro nás je taky nepříjemný. Řada lidí to nemusí mít. Takže každá část společnosti je tímhle tím postižena.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Paní poslankyně Maříková, jak dál s tím systémem covidových pasů. SPD byla vždy velkým kritikem, vaši politici i vy sama covidových pasů, že bez testů se lidé nemohou dostat, jak s nimi dál, i za situace, kdy tady máme omikron, který se stále nějak vyvíjí?

Karla MAŘÍKOVÁ, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví PS PČR /SPD/:
Bez ohledu, jestli tady máme omikron, nebo ne, tak tato opatření postrádá úplně smysl, protože ti očkovaní, ale i ten, kdo si tou nemocí prošel, se samozřejmě může nakazit a může tu nemoc šířit, takže de facto ten člověk, který by přišel, ač to není možný, s negativním testem, tak ten by měl mnohem větší jistotu, že je bezinfekční. Takže myslím si, že to opatření je namístě zrušit, mohli bychom jít po vzoru třeba Irska, Švédska nebo Velké Británie, kteří už ustupují od toho prokazování bezinfekčnosti. Vláda nám tady ve svém programovém prohlášení slibovala, že se s koronavirem máme naučit žít. A myslím si, že pokud to opatření nadále trvá a diskriminuje jednu skupinu lidí, tak to určitě nevypovídá o tom, že bychom se takhle měli naučit žít s koronavirem, protože to nadále štěpí tu společnost a izoluje.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane Kubo, vy jste se nadechoval, dám vám prostor...

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Je to kratičká reakce. Já znovu zase, abychom prostě nepoužívali matoucí argumenty. Paní poslankyně říká, jděme cestou jako Anglie, ale Anglie má před námi v průběhu omikronu náskok zhruba měsíc, jestli oni už jsou teď zatím peakem a už zjistili, že to něco dělá a nějak se to vlastně tou Anglií prohnalo, tak oni už mění ten přístup. My jsme na začátku toho, to znamená, kdyby ten její argument padl za měsíc, je relevantní, omlouvám se, on není špatný, ale jenom si to zasazujme do nějakého časového rámce.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Paní senátorko, jak dál s tím systémem, jak dál s prokazováním, nepřesně se tomu říká bezinfekčnost, ale s prokazováním nějakého statutu.

Alena DERNEROVÁ, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví Senátu PČR /nestr. za SD-SN/:
Upřímně řečeno, já bych tak ty covid pasy zrušila, protože si myslím, že jednak to ten omikron obchází, i to očkování, notabene ti naočkovaní mohou šířit dál infekci také. To znamená, že za mě říkám, že tady doopravdy je určitá diskriminace, ne určitá, je tady diskriminace těch lidí, kteří prostě prodělali víc jak po 180 dnech jakoby tu infekci, leč teda mají protilátky, nebo mají buněčnou imunitu a ta se neuznává. Takže já si myslím, že doopravdy, a to i v Izraeli, izraelský ministr financí prohlásil, že prostě konec covid pasů, protože to přináší i prostě jednak to rozdělení té společnosti a jednak i krvácí vlastně finančně ta společnost, notabene v Izraeli fungujou aspoň ty testy, že si můžete udělat test a můžete někam jít. Takže to si myslím, že by bylo dobré. A myslím si, že brzy snad těch covid pasů se jaksi zbavíme i u nás.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
To další téma, které poslední otevřu, začnu u vás s dovolením, od pondělí, od zítra otevírá ministerstvo možnost registrace pro třetí dávku pro děti 12 plus po 5 měsících od toho ukončeného očkování 2 dávkami, nebo od toho ukončeného očkovacího schématu. Co budete doporučovat svým pacientům dětským?

Alena DERNEROVÁ, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví Senátu PČR /nestr. za SD-SN/:
Jestli můžu, tak já jsem vlastně tady to prohlášení slyšela jenom z úst pana ministra Válka. Já jsem neslyšela nic, že by se k tomu vyjadřoval třeba imunolog nebo, nevím, jaký je názor ústavu, našeho ústavu, vlastně Státního ústavu pro kontrolu léčiv, jak teda na to nahlíží, protože vlastně booster dávka pro děti 12 plus je pro mě trošku tak jako otázkou, protože vlastně i jedna paní doktorka, která vede výzkumnou sekci WHO, říká, že vlastně není v podstatě žádná evidence u této, prostě nejsou data o této boostrující dávce. Takže my budeme vlastně jakoby vlastně dělat něco, kde, o čemž vůbec nevíme, jak to bude fungovat. Je to těsně po 5 měsících, protože registrace je těch 12 plus, nastávala, tuším, od července. Takže teď je to přesně těch 5 měsíců. A za sebe říkám, že s tím mám osobně trošku problém, a chtěla bych znát a nevím, jaký je prostě názor třeba toho SÚKL. Takže za mě prostě je to mnoho otazníků. A nemyslím si, že protože, u těch dětí ty průběhy buďto jsou velmi prostě lehké, jsou vlastně naštěstí nulitní úmrtí, takže nevím, jaký je benefit vlastně toho očkování pro tuto věkovou kategorii. Rodiče se třeba pro to rozhodnou, protože jsou sekundárně dotlačeni tím, že ty děti nemohou na kroužky, nemohou někam, tak je necháme naočkovat. Ale já nevím, jestli to je správně, jako neurolog bych byla taková opatrnější, ale jsem zvědavá, jak se vyjádří SÚKL třeba.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Názor primáře dětského oddělení, pane poslanče Kasale, co budete doporučovat svým dětským pacientům, jít na bustr po 5 měsících nebo počkat?

David KASAL, člen výboru pro zdravotnictví PS PČR /ANO/:
Já naopak budu doporučovat jít na ten booster. V zásadě ti, kteří jsou oočkovaní, tak ti mají zájem a už volají, jestli, kdy to bude otevřeno a kdy by chtěli jít. Já bych tady chtěl říct, že je už studie, která potvrzuje, že i ten booster ochraňuje i proti následným stavům, takzvaným PIMS, protože v tuto chvíli máme u nás, když jsme tady byli minule, tak jsme se bavili o nějakých 250, 300 případech. Teď, co jsou nové informace, tak za tu dobu celou, tak to narostlo na několik set, asi do 800 případů. A ty děti mají někdy i dlouhodobé zdravotní problémy. Takže i z tohohle toho pohledu jedná se o děti, ti, kteří jsou rozhodnutí, rozhodně to není o tom, že bychom se bavili o povinném očkování u dětí, to v žádném případě, ale ti, kteří chtějí a vidí v tom ochranu svého dítěte, tak ty jednoznačně podpořím.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jinak doplním, s rozhodnutím očkovat děti bustrem 12 plus po 5 měsících souhlasí Česká pediatrická společnost i Česká vakcinologická společnost. Váš názor, pane hejtmane.

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Já znovu, já jsem tady vždycky u vás říkal, že to záleží na rozhodnutí těch rodičů. Souhlasím s tím, že ten průběh u těch dětí není nijak rizikový, ale že se objevují v nějakých minimálních případech komplikace, které tam mohou být a každý ten rodič to musí zvážit prostě u toho svého dítěte, protože to si myslím, že je klíčové. Co je ale nepříjemné, že v téhle té chvíli se na mě třeba obrací rodiče nějaké 17leté dívky, která už má nějaký čas od toho a oni ji vlastně nepustí do zahraničí. Tam to vlastně těm lidem komplikuje ten život, a to si myslím. A my se tady pořád bavíme o těch, co se jako nechtějí očkovat, abychom jim to jako usnadnili, ale já už bych taky možná akorát vyslovil, tady se nechalo velké množství lidí očkovat, a vy pořád říkáte, ať se nějak chovají, ať chrání ty zranitelné, no, vždyť se mohl naočkovat každý. Takže já už bych byl pro, abychom ty varianty upravili i tak, abychom pořád nelimitovali lidi, kteří mají třeba za sebou 3 dávky očkování, udělali maximum pro to, aby tu společnost chránili a teď pořád ještě se musí třeba někde zavírat do karantén. Ono je to jako velmi komplikované. Takže konzultace s lékařem a rozhodnutí rozhodně nechat na rodičích.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Paní poslankyně Maříková, stejná otázka na vás, jak váš postoj k boosteru pro děti 12 plus a poprosím vás z časových důvodů o stručnou odpověď. Děkuju.

Karla MAŘÍKOVÁ, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví PS PČR /SPD/:
Já se celkově k očkování dětí proti koronaviru stavím velmi negativně. Víme, že mají většinou mírný průběh, ale samozřejmě i dětský pacient může být rizikový a tady by to mělo být důsledně individuálně zhodnoceno s lékařem, který by měl zhodnotit, že ten přínos pro toho daného pacienta bude větší, než to riziko kvůli tomu, že ty vakcíny jsou přece jenom neznámé a neznáme ještě dlouhodobé vedlejší účinky.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Říká Karla Maříková. Já vám děkuji, paní poslankyně. Na shledanou.

Karla MAŘÍKOVÁ, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví PS PČR /SPD/:
Na shledanou.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A loučím se i s paní senátorkou Alenou Dernerovou, hejtmanem Martinem Kubou a poslancem Davidem Kasalem. Na shledanou. Děkuji vám.

Alena DERNEROVÁ, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví Senátu PČR /nestr. za SD-SN/:
Na shledanou.

David KASAL, člen výboru pro zdravotnictví PS PČR /ANO/:
Na shledanou.

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Na shledanou a hezké nedělní odpoledne.

Martin Kuba

předseda Asociace krajů ČR
hejtman Jihočeského kraje
předseda regionálního sdružení