Novinky Mediální výstupy

(Hospodářské noviny) Její předchůdce rozjel velkou modernizaci armády, která však může narazit na nutnost šetřit ve výdajích státního rozpočtu. Nová ministryně obrany Jana Černochová (ODS) přesto věří, že uvnitř vládní pětikoalice podporu pro vojáky udrží. „Všichni slíbili dodržet závazekna dvě procenta HDP na obranu,“ tvrdí ministryně v rozhovoru pro HN.

Vláda řeší státní rozpočet a na vás je upřena pozornost, zda bude dost peněz na modernizaci armády. Dá se říct, co z plánovaných nákupů bude možné letos opravdu uskutečnit a co se bude muset odložit?

Tak já doufám, že použijeme všechno, co v těch plánech máme, kromě čerpání finančních prostředků na nákup bojových vozidel pěchoty. Na ně máme v rozpočtu pro letošní rok4,8 miliardy korun a to víme, že je nereálné. Když jsem měla sezení s panem ministrem financí Zbyňkem Stanjurou, tak jeho požadavky na rozpočet byly, že skutečně v rozpočtu můžeme mít akce, které budou realizovány, které budou čerpány. Nemůžou to být nějaké virtuální akce. Bohužel ministerstvo obrany bylo v minulosti vždycky resortem, kde v nespotřebovaných výdajích bývávaly nemalé finanční prostředky. V lepším případě se převáděly do rozpočtu na další rok, v horším se používaly na nákupy nebo předplacení něčeho jiného. Třeba za éry pana Stropnického se takto předplácely Gripeny. Na druhou stranu tady existuje nějaké plánování a nějaké strategické dokumenty. Máte tady nějaké uzavřené smlouvy a s těmi smlouvami byste neměl hýbat.

Co bude dál s bojovými vozidly pěchoty, nejdražší zakázkou armády za 52 miliard?

Jsem ve funkci měsíc a prakticky každý den jsem tu řešila nějaké záležitosti, které se týkaly bojových vozidel pěchoty. Jsme před zadáním expertních posudků, které by měly ukázat, která z variant je nejbezpečnější pro Česko. Pan Metnar sice vyřadil nabídky, ale ne uchazeče. Je tedy potřeba zvážit, jaké možnosti máme. Buď můžete pokračovat znovu s oněmi třemi dodavateli a opět poslat 9000 otázek, jako moji předchůdci, na různé specifikace a na různé podmínky. Vymyslet na někoho 9000 otázek je něco, co si moc představit neumím. Pokud uchazeči museli na tolik dotazů odpovídat, tak opravdu není divné, že neodpověděli na všechny. Myslím si, že tohle výběrové řízení je od začátku nastavené špatně. Generálové z generálního štábu měli jasně říct, co chtějí. Pak bychom se nedostali do této situace. Jsem tu teprve měsíc a nikdo po mně nemůže chtít zázrak, abych rozhodla něco, co se báli rozhodnout tři ministři za ANO, co má osm let starou cenu a specifikace.

Je tedy ohrožen cíl mít vybavenou těžkou brigádu v roce 2026?

Já se budu snažit, aby ohrožen nebyl, protože smlouvy mají být dodržovány a tady skutečně ten závazek Česká republika má. Ale neumím teď říct, že se dostojí tou cestou, která mi tady zbyla, nebo zda zvolíme jinou.

Česko má rozpočtové provizorium a bitvu uvnitř koalice o rozpočet. Bojíte se, že až se debata vyhrotí a bude proti sobě stát argument třeba podpořit samoživitelky versus vojenské nákupy, budete v méně výhodné pozici?

Bývávalo to tak. V programovém prohlášení máme závazek dávat na obranu dvě procenta HDP. Hlasovali pro něj všichni zástupci pěti stran koalice, takže kolegové si jsou vědomi toho, že tady se škrtat nedá a že to nemůže být opět ministerstvo obrany, které padne za oběť rozpočtovým škrtům jako v minulosti. Já bych se nikdy ministryní obrany nastala, pokud bych neměla jasný závazek pěti stran vládní koalice. Musíme plnit závazky nejen vůči NATO, ale i sami vůči sobě, protože armádu máme podfinancovanou. Do modernizace potřebujeme dát minimálně 100 miliard korun, a to hlavně do techniky. Nemůžeme zaostávat ani v moderních technologiích souvisejících třeba s kybernetickou bezpečností nebo vesmírem. Pokud chceme získat kvalitní lidi do armády, můžeme je tím nalákat, protože jim nemůžeme dát statisícové platy jako ve firmách. Určitě se do těch dvou procent HDP dají započítávat věci na vědu a výzkum. Chci přesně znát nové definice toho, co se v rámci Severoatlantické aliance dá započítat do těch dvou procent. Určitě se do toho dá zahrnout Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, stejně tak některé aktivity, které bude dělat Helena Langšádlová v rámci vědy a výzkumu.

Nezavání to kreativním účetnictvím?

Dělají to tak všichni a já považuji za chybu, že to Česká republika v minulosti nedělala. Stačilo skutečně si přečíst pravidla, která NATO už dnes má. Sami sebe posíláme na chvost zemí, které dvouprocentní kritérium neplní. Už dneska jiné země kolem nás plní toto kritérium tím, že tam zahrnují věci, které se týkají vědy, výzkumu a inovací. Doteď jsme do těch dvou procent zahrnovali pouze rozpočet ministerstva obrany, a to ještě ne celý. Ale tohle jsem svým předchůdcům říkala už jako opoziční poslankyně.

Dalším velkým tématem, které budete muset řešit, jsou nadzvuková letadla. Současná smlouva o Gripenech končí v roce 2027. Jsou na stole různé varianty, od prodloužení služby Gripenů po něco nového. V jaké fázi je teď rozhodování?

V prvním čtvrtletí tohoto roku chci mít na stole návrh vojenského řešení a s ním pak seznámím vládu. Chci, aby vláda do rozhodování byla zapojená od prvopočátku, protože jsme si všichni vědomi toho geopolitického prostředí, ve kterém se nacházíme, a jakých aliancí jsme členy. Budeme hledat řešení, které bude nejenom ekonomicky výhodné, ale i z geopolitického hlediska bude jasným signálem, že patříme na Západ.

Potřebuje vůbec země, jako je Česko, nadzvukové letectvo?

Potřebuje a myslím si, že určitě by Česko nemělo rezignovat na žádné ze současných schopností, které naše armáda má. I v aliančních cílech je, že máme mít nadzvukové letouny. Potřebujeme mít kontrolu nad tím, co se může dít na obloze nad naší zemí, zejména od 11. září 2001. Měli bychom dál pokračovat v těch cílech výstavby schopností. Nejde jen o bojová vozidla pěchoty nebo nadzvuková letadla. Ještě dřív než rozhodnutí o nadzvukových letadlech nás čeká rozhodnutí, zda budeme nakupovat tanky, protože nemůžeme ty staré donekonečna modernizovat. Já už s lehkou nadsázkou na všech návštěvách u útvarů říkám, že díky zlatým českým rukám by ta technika zasloužila zápis do Guinnessovy knihy rekordů, protože udržovat ji v provozu je vlastně zázrak.

Některé země používají podobné nákupy k posílení nebo vytvoření strategických vazeb se státy, kde se dané zbraně vyrábějí. Uvažujete vy osobně nebo vláda, že byste k tomu také takto přistoupili a třeba nakoupili, řekněme, tanky z Německa a letadla z USA, protože se chceme víc provázat s těmito státy? Sama přece chválíte přímé nákupy mezi vládami...

Při složitosti zákona o zadávání veřejných zakázek je takový nákup snadnější cesta, jak vyjednat výhodné podmínky i dodávky, takže na to nečekáte třeba deset let. Variantě nákupu mezi vládami se tedy nebráním. Naopak bych chtěla, aby to v českém případě nebylo jen o dovozu, ale i o vývozu. V tomto duchu chystáme s ministerstvem průmyslu a obchodu novelu zákona. České firmy, které tu platí daně, zaměstnávají lidi, by měly být konkurenceschopné a v tom by pomohly záruky vlády. Aby mohly se svými výrobky na zahraniční trhy. To se dosud nedělo a věřím, že to může zvýšit zájem o české výrobky.

Generálu Aleši Opatovi letos končí mandát v čele generálního štábu. Jak daleko je proces výběru jeho nástupce?

Žádný výběr zatím není. Určitě budu mít nějaký rozhovor na tohle téma, ale zatím mě pan generál neoslovil, aby mi řekl, zda chce nebo ne svoje působení prodloužit.

(Autor: Martin Ehl)

Jana Černochová

ministryně obrany
poslankyně PČR
expertka pro obranu