Novinky Mediální výstupy

(Seznam.cz) „Pro mě je výzva mít proti sobě známé, mediálně oblíbené protivníky,“ říká o nadcházející volební kampani brněnská primátorka. Jak už Seznam Zprávy informovaly, v Brně to neklapne. Před říjnovým volebním soubojem se tvoří jiné předvolební bloky. Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) v rozhovoru vysvětluje, proč se strany ve druhém největším městě dohodly na jiné formě spolupráce.

Hned na začátku jste mi přiznala, že do projektu SPOLU v Brně nepůjdete. Jak se tedy spolupráce rýsuje?

Za ODS můžu říct, že jsme v minulých týdnech, dokonce měsících vedli mnohá jednání s potenciálními koaličními partnery. V tuto chvíli to vypadá, že půjdeme do voleb dohromady s TOP 09.

Lidovci mají na jižní Moravě silnější pozici než v jiných regionech v Česku. Váš náměstek a celostátní místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík také netají zájem o vaše křeslo. Je to důvod, proč jste se s lidovci na bližší formě spolupráce nedohodli?

Předpokládám, že je to právě z toho důvodu, že můj kolega má své ambice a lidovci se rozhodli pro kandidaturu mimo platformu SPOLU.

Vnímáte to v brněnském kontextu jako problém, když nevyslyšíte doporučení lídrů stran?

Po parlamentních volbách samozřejmě vidím, že SPOLU byl úspěšný projekt. Naprosto rozumím tomu, že jsme v regionech celostátním vedením vyzýváni, abychom koalice do komunálních voleb dělali. Na druhou stranu platí v různých místech určitá specifika. To plně akceptuji a skutečně je to rozhodnutí každého subjektu. I my jsme uvažovali, že se spojíme s jinými uskupeními než s těmi, které tvoří platformu SPOLU.

S lidovci jste tři roky ve vedení radnice. Může nedohoda směrem k volbám nějak narušit vztahy?

Za celé tři roky máme velmi dobré vztahy v koalici, a to nejen s lidovci, ale i s ostatními dvěma partnery, tedy s Piráty a ČSSD. Máme programové prohlášení, chceme je naplňovat a směřování stran je podobné. Nepředpokládám, že by některý z koaličních partnerů šel do voleb s něčím naprosto kontroverzním a odlišným oproti tomu, co v tomto volebním období prosazujeme.

Mluvíte o dobrých vztazích, ale kdy to za tři roky nejvíc zaskřípalo?

Je logické, že máme na některé věci odlišný názor. Pro mě osobně – aniž bych se k tomu chtěla vracet – jsem největší problém viděla ve zvažovaném umístění městské nemocnice v odpočinkové zóně na Kraví hoře. Bylo to rozhodnutí, o němž jsem se dozvěděla z tisku, a to by se podle mě v koalici stávat nemělo. Jsem ráda, že jsme našli akceptovatelné řešení (vedení města variantu smetlo ze stolu a zvažuje jiné lokality – pozn. red.). Raději už se dívám dopředu.

Může to znít jako samozřejmost, ale půjdete do říjnových voleb znova s ambicí na primátorské křeslo a máte v tom podporu svých kolegů?

Dlouho jsem se rozhodovala a nebylo to jednoduché. Nyní už můžu konstatovat, že bych ráda obhajovala pozici primátorky. Lídrovství však nemám oficiálně schválené naším oblastním sněmem. Pokud můžu mluvit za nejbližší spolupracovníky z ODS, tak ti mé rozhodnutí vítají.

Proč jste se rozhodovala těžko?

Funkce primátorky výrazně zasahuje do osobního života. Mám poměrně málo času na rodinu, což mě trápí. A nemyslím jen děti a manžela, ale i širší rodinu. Nakonec jsem to vyhodnotila tak, že se pokusím co nejlépe skloubit obojí jako doteď.

Mluvila jste o sporném umístění městské nemocnice. Vaše koalice si před třemi lety stanovila ambiciózní úkol v podobě dokončení nového územního plánu. Brno jej stále nemá, komplikuje to výstavbu, dál nahoru šponuje ceny. Dokončíte tedy důležitý dokument?

V tuto chvíli vše nasvědčuje tomu, že bychom na červnovém zastupitelstvu měli nový územní plán schvalovat.

Proti plánu se už při veřejném projednávání ozývají desítky jednotlivců i spolků. Vidíte tam nějakou zásadní překážku a neprotáhne se kvůli soudům problematika do dalších volebních období?

Soudy to určitě řešit budou. Bylo by naivní se domnívat, že územní plán – ať už v jakékoli podobě – akceptují všichni. Vždy se ozvou skupiny s rozdílnými zájmy a logicky se někteří budou bránit. Pro nás je důležité, abychom územní plán schválili v podobě, o níž jsme přesvědčení, že zlepší život ve městě a pomůže jeho rozvoji. Pak už to bude na rozhodování dalších příslušných orgánů. Pevně věřím, že nikdo nenajde v tomto klíčovém dokumentu a v procesu jeho schvalování nějaká pochybení.

Po Dagmar Lastovecké jste teprve druhá žena ve vedení Brna. Jak složité je vést město v době covidu?

Myslím, že ani v době covidu jsme rozhodně neustrnuli. Řešíme i ostatní věci a hodně se o nich mluví. Je jasné, že covid je další téma, které přibylo, ale nemyslím si, že jediné. Spíš vnímám, že jsem měla v některých chvílích složitější úlohu než moji předchůdci, protože jsme se na epidemii nemohli nijak připravit. Nemohla jsem čerpat z toho, jak reagovali předešlí primátoři. Nikdo nic takového neřešil, ale to je obdobné na všech úrovních v republice nebo v Evropě. Pro mě to byla výzva. Na druhou stranu jsem měla víc času na rodinu. Nekonala se totiž řada oficiálních a společenských událostí. Samozřejmě mě mrzí, že to velmi negativně ovlivnilo jejich pořadatele.

Máte jako město vyčíslené, kolik vás opatření spojená s covidem stála?

Složitý byl rok 2020 a sestavování rozpočtu na rok 2021. Když vezmu jen odpuštěné poplatky za restaurační zahrádky nebo slevy na nájemném, nákupy ochranných pomůcek, mimořádné individuální dotace do kultury, náklady na zprovoznění záložní nemocnice, v níž pak bylo velkokapacitní očkovací centrum, a podobně, tak to nejsou extrémní částky, dohromady jde o 66 milionů korun. Větší problém spočíval v nižších daňových výnosech, což se projevilo při tvorbě rozpočtu na rok 2021. Původně hrozilo, že nám bude chybět 1,2 miliardy, díky kompenzacím ve výši 477 milionů jsme nakonec z vlastních zdrojů museli pokrýt 723 milionů. Teď v roce 2022 je to už veselejší.

Nicméně schválili jste rozpočet města s rekordním schodkem 2,7 miliardy korun. Není to moc?

Je velmi těžké nadefinovat, co už je moc. Pro mě je zásadní, aby se Brno dál rozvíjelo a abychom nekrátili investiční akce. Je to to hlavní, co město posunuje dopředu.

Třeba bývalý primátor Petr Vokřál namítal, že se Brno zadluží nejvíc v historii města, a pro rozpočet nehlasoval. Neobáváte se, že ohrozíte finanční stabilitu města?

Nemyslím si to. Rozpočet byl tvořený ve spolupráci s týmem lidí odboru rozpočtu a financování. Nemohlo tak dojít ani k návrhu, který v budoucnu ohrozí chod města. Zadluženost je fakt, ale nový úvěr město plánovalo už před covidem, právě na velké investiční akce. Brno ještě splácí úvěry z předchozích let, ale právě proto, že budou brzy doplacené, plánovalo se další čerpání.

Mluvíte o investicích. Vaše koalice po předchůdcích převzala dva hlavní projekty. Koncertní sál a multifunkční arénu. Bývá zvykem, že si politici pro konec volebního období schovávají právě ty nejviditelnější projekty. Je tedy reálné, že se alespoň jeden z nich po letech začne ještě letos stavět?

Jsem v tom mírná optimistka a věřím, že začnou oba. U multifunkční haly bych neřekla, že jsme projekt převzali. Ano, několik volebních období se mluvilo o nové hokejové hale. Teprve my jsme ale krátce po volbách přišli s novým konceptem, že to bude opravdu od začátku koncipováno jako multifunkční hala, nikdy předtím se o takto komplexním využití nemluvilo. A udělali jsme zásadní rozhodnutí o umístění arény do západní části výstaviště, protože právě na tomto místě bylo možné disponovat pozemky a také zajistit odpovídající dopravní napojení. Ukázalo se, že je to správný postup, potvrzuje to i stav dříve navrhovaných lokalit. V případě Lužánek stále nejsou vyřešené majetkoprávní spory, na místě velodromu se v dohledné době stavět nedá, protože by se cyklistický ovál nejdřív musel velmi nákladně vybudovat na jiném místě. Umístění, způsob využití a celkovou podobu haly tedy považuji za nové a unikátní, a je to projekt naší koalice.

Obě velké stavby se oproti plánům významně prodraží. Jen multifunkční aréna má vyjít na necelé čtyři miliardy korun. Kde na to město vezme?

Ohledně arény počítáme, že dvě miliardy budou z cizích zdrojů. Bez ohledu na to, jestli si bankovní úvěr vezme město, nebo některá z městských společností. Od kraje máme příslib 200 až 300 milionů korun. Napjatě také očekáváme rozhodnutí Národní sportovní agentury, kde jsme žádali o 300 milionů korun (Seznam Zprávy informovaly, že má město příslib – pozn. red.). Chceme rovněž vést debatu s panem premiérem a dalšími ministry, jestli nebude možnost částečného financování ze státního rozpočtu. Zbytek musíme dokrýt z městského rozpočtu. Už dřív jsme uvažovali o podílu soukromých zdrojů na financování, ale v těchto jednáních jsme nebyli úspěšní.

Máte už jasno o provozovateli?

Řízení na výběr koncesionáře běží již několik měsíců. Předpokládáme, že bychom koncesionáře mohli znát v únoru.

Kolik je zájemců?

Jeden. Detaily bych ale nerada uváděla, protože procesní řízení dál trvá.

Není problém, že město nemá na výběr?

Určitě mě to mrzí. Myslím, že to je způsobené tím, že výběrové řízení začalo v covidové době. Mohli jsme čekat na oslabení pandemie nebo na úplné zmizení covidu, ale to bychom ztráceli cenné měsíce. Udělali jsme to s vědomím, že pokud se nepodaří domluvit pro město akceptovatelné podmínky, tak koncesionáře nevybereme.

V minulosti se na oficiálním webu plánované arény skloňovalo dokončení v roce 2024, mluvili jste i o pořádání světového šampionátu v hokeji. Tahle vize padla, ale termín dokončení zůstává?

Pořád hovoříme o roce 2024. Věřím, že začneme stavět v letních měsících. V prvních úvahách byla pro mě spojitost se světovým šampionátem významná. Myslela jsem, že se tak podaří zajistit financování z úrovně státu. To se i přes naše opakované snahy nepovedlo. V tuto chvíli budeme znovu zkoušet získat peníze ze státního rozpočtu, ale už tam nevidím přímou linku na mistrovství.

S novým premiérem Petrem Fialou se z Brna dobře znáte. Bude mít město v tomto ohledu při vyjednávání vládní podpory výhodu a máte příslib, že pomůže s dotováním dvou velkých projektů?

Nemáme. Na druhou stranu mám velkou radost, že první oficiální cesta Petra Fialy coby premiéra vedla na brněnskou radnici. Bylo to náhodou, protože jsme měli termín sjednaný s předstihem, ale po turbulencích se jmenováním vlády to takto vyšlo. Při jednání jsme naši prosbu ohledně pomoci hale zmínili. Myslím, že by si zasloužila víc než avizovaných 300 milionů z Národní sportovní agentury. Janáčkovo kulturní centrum jsme neřešili, protože tam trvá příslib od státu ve výši 600 milionů korun.

Je samozřejmě příjemnější, že se s premiérem a některými ministry osobně znám, takže bude třeba jednodušší domluvit si nějaká jednání. Také se vídáme při jiných příležitostech a je tak možné zavést řeč na témata, která jsou Brno významná. Z mého pohledu je potřeba mít projekty dobře připravené a pak je debata přínosná pro všechny.

Máte politicky velmi blízko i k novému ministru spravedlnosti a vlivnému muži ODS Pavlu Blažkovi. V Brně často slýchávám, že je politickým pozůstatkem opoziční smlouvy i jejích nešvarů. Jak ho jako kolegu hodnotíte vy?

Znám se s ním mnoho let. Jsem přesvědčená o tom, že je velmi dobrý politik, odborník, výborný právník. Ministra spravedlnosti už jednou dělal a myslím si, že je naprosto vhodnou osobou pro tuto funkci.

S ministrem Blažkem vás také spojuje případ exstarosty Rojetína a bývalého zaměstnance krajského úřadu Pavla Hubálka. Ten je obviněný z korupce ohledně přidělování městských bytů. Na policii vypovídal o údajném propracovaném systému, do nějž jste prý i s Blažkem zapojení. Je to pro vás problém?

Je to pro mě samozřejmě velká nepříjemnost, protože když jsem se před třemi lety rozhodla kandidovat, tak jsem věděla, že jedna z mých velkých výhod spočívá v tom, že nemám žádný škraloup. Bylo pak pro mě velkým překvapením, že o mě hovoří někdo jako pan Hubálek a že se to dostává do médií. Lidé pak přemýšlí, jestli jsou informace v médiích pravdivé. Za sebe mohu opakovaně říci, že tvrzení pana Hubálka o mém trestněprávním jednání jsou nesmysl.

Jak tedy vnímáte, že ve výpovědích popisuje propracovaný systém přidělování obecních bytů?

Těžko se můžu vyjadřovat k tomu, co pan Hubálek vypovídal. Výpovědi by neměly být veřejnosti známé.

Některé média ale ze spisu citovala.

Ale jakou máte jistotu, že to, co se psalo, je pravda? Protokoly z trestního řízení mají být neveřejné, takže to těžko můžu komentovat.

Takže jste protokoly nečetla?

Některé ano. Na základě toho, že jsme některé četli, podal Pavel Blažek již na jaře 2019 trestní oznámení. Nemáme informace, že by s tím bylo nějak naloženo.

Od Hubálka se tedy distancujete. Nicméně na základě známosti jste s kolegy nakoupili pozemky právě v Rojetíně. Považujete zpětně za chybu, že jste se takto spojili s člověkem, o němž lidé z Rojetína říkají, že obec vytuneloval?

Jsem ráda, že se takto ptáte. Jak myslíte, že jsem s panem Hubálkem obchodovala? Žádné pozemky jsem od obce nekoupila. Vytvořila se jen mediální zkratka. Jediné, co je pravda, že s manželem vlastníme pozemky v Rojetíně, ale pozemky jsem nekoupila ani od obce, ani od pana Hubálka, ani se v tom pan Hubálek žádným způsobem neangažoval.

Je tedy jen náhoda, že vy, pan ministr Blažek a váš primátorský náměstek Robert Kerndl, který se s Hubálkem zná dlouhé roky, máte v Rojetíně pozemky?

Vysvětlení je naprosto jednoduché. Pan Kerndl vlastní nemovitost v sousední obci a tráví tam velkou část života. Je to krásná lokalita. Proto jsem se také rozhodla pořídit si na tomto místě pozemek.

Takže Pavel Hubálek v nákupu pozemku nehrál žádnou roli?

V mém případě rozhodně ne. Naše nemovitosti, které tam s manželem vlastníme, nemají s panem Hubálkem nic společného kromě toho, že jsou v obci, kde býval pan Hubálek starostou.

A co se týče kolegů?

Tam je to dovoditelné z katastru. Ano, kupovali s panem Hubálkem některé pozemky, na druhé straně na tom nevidím nic špatného.

Takže byste zpětně nepostupovala jinak?

Rozhodně ne. Samozřejmě ke konkrétním okolnostem nákupů mých kolegů se necítím povolána vyjadřovat.

Ohledně Hubálka jste vypovídala na policii. Máte od ní zprávy, jak se případ vyvíjí?

Já o tom nevím nic. Mohu pouze říct, že jsem v srpnu 2020 podávala vysvětlení a od té doby nemám další informace. Byla bych velmi ráda, kdyby se celá věc nějakým způsobem ukončila. Jak jsem již řekla, je nesmysl, že bych se dopustila trestněprávního jednání. Byla bych ráda, kdybych měla ten samý závěr od policie.

Ptám se i proto, že na vás tyto věci mohou kolegové vytáhnout v kampani. Jak bude složité obhajovat primátorský post proti exministryni financí Aleně Schillerové (ANO), vašemu lidoveckému náměstkovi Petru Hladíkovi, případně dalším známým tvářím?

Nikdo nemá dopředu jisté volební vítězství. I když se zdá, že jsou někteří kandidáti slabí, člověk může být překvapený, že není tak úspěšný, jak předpokládal. Pro mě je výzva mít proti sobě známé, mediálně oblíbené protivníky. Myslím si, že kampaň může být zajímavá.

Co bude podle vás její hlavní téma?

Hlavní motto bude pořád stejné: jak dál rozvíjet Brno.

A co je pro vás v tomto ohledu důležité?

Ráda bych to zobecnila. Zásadní pro mě je, aby se Brno dál profilovalo jako město studentské, což s sebou nese, že je to město univerzitní a město, kde se snažíme podporovat vědu a výzkum. Pokud se to daří, získáváme i lidi ze zahraničí, kteří sem nabalují další pozitiva. Samozřejmě se s tím pojí, aby Brno bylo pro každého příjemné město k žití. Aby tu měli všichni k dispozici pracovní příležitosti a dostupné bydlení, což je velký problém. Samozřejmě chceme uchovat Brno jako bezpečné město.

Zmínila jste dostupné bydlení. Cena za metr čtvereční nového bytu už vystoupala přes sto tisíc na metr čtvereční. Pro většinu lidí je koupě nedosažitelná. Lidovci už v minulé koalici přišli s nápadem družstevního bydlení, do nějž se výstavbou město zapojí. Takové byty zatím stále nestojí. V čem je problém?

Je to projekt, který rozběhl před minulými volbami právě kolega Hladík, ale asi se to nepohnulo tak rychle, jak si představoval. V tuto chvíli to má na starosti jiný kolega náměstek (Jiří Oliva z ČSSD - pozn. red.) Kroky jsou pomalejší, než bychom si přáli. Za sebe ale mohu říci, že mám radost z něčeho jiného.

Podařilo se nastavit nový systém spolupráce s investory. Z mého pohledu je v bytové oblasti klíčové, abychom umožnili soukromým investorům stavět, ale aby se zároveň podíleli na vybudování potřebné infrastruktury. Uzavřeli jsme 14 smluv s investory podle nových pravidel. V rámci toho má vzniknout asi 2300 bytů. Jen z nich mají investoři na infrastruktuře ze svých zdrojů zaplatit asi 150 milionů korun. To je z mého pohledu trend, kam bychom měli směřovat. Město jako veřejnoprávní korporace je v možnostech budování bytových domů omezené. Je jednodušší nastavit perfektní spolupráci se soukromníky.

Družstevní bydlení je něco mezi tím. Tento projekt také podporuji. Byla bych ráda, aby postupoval rychleji, ale nemyslím si, že je to jediné, co má město v bytové oblasti řešit.

(Autor: Tomáš Svoboda)

Rozhovor vyšel na serveru Seznam Zprávy.

Markéta Vaňková

primátorka města Brna