Seznam Zprávy: Energetická politika je obrovská výzva do budoucnosti, tam je potřeba udělat celou řadu opatření
(Seznam.cz) Petr Fiala promluvil o hledání úspor v rozpočtu, o nižším růstu platů, o atomovém spojenectví s Francií a také o hledání nástupce Miloše Zemana. Premiér Petr Fiala v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, co vyžaduje jeho snaha dobře vycházet s prezidentem Zemanem, ačkoliv je jeho politickým soupeřem. A mluví také o tom, že vládní strany by měly najít společného kandidáta na příštího prezidenta. „Není to jednoduché, ale musíme se pokusit najít silnou osobnost a vytvořit dostatečně silnou podporu. Jinak se všichni budeme divit, jak prezidentské volby dopadnou,“ říká.
Když jste odcházel z novoročního oběda s prezidentem, byl jste v dobré náladě a pochvaloval si atmosféru v Lánech. Člověk by skoro řekl, že jste byl na návštěvě u přítele. A přitom jste byl na návštěvě u politika, který vám volební vítězství nepřál, koalici označil za podvod, jmenování premiérem nabízel Babišovi…
Jedna věc je, že Miloš Zeman má nepochybně jiné názory než Petr Fiala. Lidem, kteří sledují média, to myslím vůbec nemusím vysvětlovat. Mnoho let je to zjevné. A nepochybně je taky pravda, že reprezentujeme jiné skupiny voličů. To tak prostě je. Ale jsem přesvědčen, že jsou věci, které prostě musíte dělat v zájmu země. A v zájmu země a v zájmu demokracie je, aby lidé, kteří mají jiné názory, reprezentují jiné skupiny voličů, ale zastávají důležité ústavní funkce, spolu vedli komunikaci. Novoroční oběd byl příjemný, byly tam naše manželky, takže ta témata nebyla jenom politická. Proto jsem ho zhodnotil tak, jak si to zasloužil v dané chvíli.
Rozumíme, že nechcete válku premiéra s prezidentem. Jen se ptáme, jestli bylo nutné pronášet slova o „příjemném setkání“? Jestli vůbec vaši voliči chtějí od vás taková slova o Miloši Zemanovi slyšet?
Já mám výhodu, že mám voliče, kteří chtějí slyšet pravdu. A říkám ji, ať už je příjemná, nebo nepříjemná. Část lidí si už na mě zvykla, že prostě říkám, jak to je. Všichni víme, že s Milošem Zemanem máme jiné názory na spoustu věcí, ale to snad nemusím říkat v každé minutě a v každé chvíli. Myslím si, že ode mě veřejnost oprávněně očekává, že dokážu mluvit s Milošem Zemanem, třebaže každý reprezentujeme jiné voliče a jiné názory. A tak to má v demokracii být. Tito lidé musí být schopni spolu hovořit, jinak stát prostě nebude fungovat. A o to se snažím a je jedno, co si o tom myslím. Je to moje schopnost takto to udělat a takto se to taky dělat bude.
Promiňte, ale není v tom i kus pokrytectví? Teď čerpáme z vaší knihy Petr Fiala od A do Z, kde píšete, že „i když je v tom někdy i jistá míra pokrytectví, vždy je lepší se ovládnout a chovat se k druhým s přiměřenou úctou a zdvořilostí“.
Nebudu se vyjadřovat ke konkrétním příkladům, ale to, co jsem tam napsal, platí. Vždycky je dobré, když se člověk spíše snaží všude tam, kde to jde, spojovat a dávat najevo i úctu k protivníkovi. A já to dělám celou svoji politickou kariéru, byl jsem za to mnohokrát kritizován a taky jsou chvíle, kdy jsem za to oceňován. Všichni jsme lidé, všichni jsme občané České republiky a máme se prostě snažit najít řešení. Že u toho musíte občas potlačovat emoce, že se musíte třeba i nějakým způsobem ovládat, to je prostě jasné. A tak to má přece být a o tom snad není ani třeba mluvit.
Za rok jsou prezidentské volby. Jak daleko jste s výběrem společného kandidáta?
Pracujeme na tom. Jsem přesvědčen, že bychom se měli pokusit o to, mít společného kandidáta, minimálně jako koalice SPOLU. Potřebujeme kandidáta, který by měl širší společenskou podporu. K tomu je také potřeba, aby se splnilo několik věcí. Musíte najít správnou osobnost, která chce kandidovat. Napadá mě několik osobností, které by mohly kandidovat, ale to ještě neznamená, že jsou to lidé, kteří opravdu kandidovat chtějí. Měla by to být také osobnost, která má veřejnou politickou zkušenost.
Proč?
Pokud pak bude stát ve druhém kole hypoteticky proti Andreji Babišovi, musí to být člověk, který v debatách a v závěrečné fázi kampaně opravdu dokáže obstát a bude mít vyprofilované názory a postoje tak, aby to bylo přesvědčivé pro většinu společnosti. Že není jednoduché najít takovou osobnost a shodnout se na podpoře, je jasné. Ale myslím si, že se o to musíme pokusit. Protože se ukazuje, že z té části politického spektra, která podporuje naši pětikoaliční vládu, se už objevují různá jména. Aby se nám nakonec nestalo, že tady bude osm skvělých kandidátů v téhle části politického spektra, ale žádný z nich nebude mít šanci se dostat do druhého kola. To bychom neměli dopustit.
Jestli už právě není nejvyšší čas přijít s nějakým jménem? Aby to nedopadlo jako v roce 2018, kdy jste ještě jako opozice pořád měli s hledáním společného prezidentského kandidáta čas a nakonec se na nikom neshodli.
Snad nebudu prozrazovat nic, co bych neměl, ale ještě před minulými prezidentskými volbami jsem oslovil pět lidí, o kterých jsem byl přesvědčen, že by mohli kandidovat. Jak z politické sféry, tak mimo ni. A ani jeden z nich nebyl připraven do té volby jít. Je potřeba si uvědomit, že vůbec není jednoduché do toho vstoupit. I když je to osobnost, která má za sebou životní úspěchy, tak v politickém boji najednou dává všechno všanc. Je doslova svlečena před veřejností. Navíc politické souboje nejsou úplně příjemné ani čisté. Pro řadu lidí to prostě není něco, co by byli ochotni podstoupit, přestože podle mě by třeba měli šanci uspět.
Máte nějaký termín, dokdy byste chtěli jméno společného prezidentského kandidáta oznámit veřejnosti?
Ne, termín nemáme. Ale mně je jasné, že to nemůže dlouho trvat. Ale k termínu se teď zavázat nemohu a ani nechci. Já jenom říkám: Není to tak jednoduché, není to jenom otázka vůle těch politických stran. My určitě máme vůli najít dobrou osobnost a domluvit se na podpoře. Současně mi je jasné, že prostě není možné opakovat zkušenost z minulých voleb, že nenajdeme dostatečně silnou osobnost a nevytvoříme dostatečně silnou podporu. Protože pak se nám stane, že se budeme všichni divit, jak to dopadlo.
Až tedy dospějete k nějakému společnému jménu, počítáte s tím, že budete muset přemlouvat ostatní zájemce o Hrad z vašeho názorového spektra, aby ustoupili a navzájem si neubírali hlasy?
To se ještě ukáže v dalších fázích. Nejprve musíme překonat tu první fázi, která je podle mě rozhodující. Nechci malovat černé scénáře, ale jeden realistický vám klidně řeknu. Můžeme tady mít osm skvělých kandidátů, každý bude mít mezi šesti a deseti procenty. Do druhého kola se tudíž dostanou dva kandidáti z radikálních nebo populistických stran, kteří budou mít třeba 14 a 18 procent. Co jsem tady popsal, není vůbec politologicky vyloučený scénář. Já takovýto scénář nechci, takhle to přece nemůže dopadnout. Přestože jsme parlamentní demokracie, tak jak se ukazuje, prezident může sehrávat velmi podstatnou roli. A myslím si, že potřebujeme osobnost, která bude respektovat charakter parlamentní demokracie, ústavu i jejího ducha. Já bych si přál někoho, kdo bude společnost sjednocovat než ji jitřit rozdílnými názory.
Zkusíme jedno jméno – Miloš Vystrčil, šéf Senátu a místopředseda ODS. Je on podle vás tím vhodným kandidátem?
Nebudu komentovat jednotlivé kandidáty. K Miloši Vystrčilovi mohu říct jenom to, že si jej vážím lidsky a za to, jak vystupuje. Ať už jako senátor, předseda Senátu, nebo místopředseda ODS. Je to člověk, který se mnou stál bok po boku po celou dobu, od pádu ODS až po dnešek, kdy jsme ve vládě. Miloš Vystrčil je určitě vynikající člověk i politik.
Vy jste ve svém novoročním projevu řekl, že lidé si nevolí politiky proto, aby jim věci lakovali narůžovo, ale aby říkali pravdu. To byla nějaká inspirace Václavem Havlem?
Tak jsem nad tím nepřemýšlel, byť Václav Havel je určitě inspirativní osobnost. Ale já jsem se neinspiroval ničím v minulosti. Řekl jsem, co jsem považoval za potřebné sdělit. Protože situace skutečně dobrá není. A že ani my, přestože budeme usilovně pracovat a už jsme začali, tak to nezměníme mávnutím kouzelného proutku během několika týdnů. Prostě rok 2022 bude těžký a bude těžký jak kvůli drahotě, tak kvůli cenám energií, tak kvůli covidu. A lidé to musí vědět.
Co takové těžkosti znamenají pro nástup nové vlády? Je to něco, co vás nakonec bude držet pohromadě? Že ani nebudete mít čas se rozhádat, jak bylo v minulosti obvyklé?
Fakt, že jsme v těžké situaci, není žádnou zárukou toho, že se nerozhádáme. To vyžaduje neustálou diskusi uvnitř vlády a hledání dobrých řešení. Pro nás je spíš výzvou, že nastupujeme v objektivně nejtěžší situaci, v jaké kdy vláda v historii samostatné České republiky nastupovala. Ale ani já, ani moji kolegové jsme neměli čas na nějakou reflexi, co to pro nás znamená. Musíme řešit problémy, které tu jsou, nakonec to od nás lidé chtějí.
Když jsme spolu dělali rozhovor naposledy před volbami, tak jsme se bavili o plánovaných škrtech. Tehdy jste říkal, že škrtnout sto miliard není vůbec žádný problém, tak jak jste s tím daleko? Ale opravdu konkrétně, jestli můžeme poprosit.
Nemůže to být konkrétně, a to z jednoduchého důvodu. My teď o tom vedeme diskuse, úspory se hledají. Pracuje na tom ministr financí Zbyněk Stanjura, vše včas představíme. Jednoduché to určitě není z toho důvodu, že my nesestavujeme svůj vlastní rozpočet úplně od začátku. Ta moje slova jsou naprosto pravdivá, ale pouze tehdy, když máte na začátku možnost s dostatečným předstihem, tedy někdy od pozdního jara, pracovat na přípravě vlastního rozpočtu na příští rok. Ale my tady máme rozpočet, který připravila předcházející vláda, který má 377 miliard deficit, a my se ho snažíme dostat pod 300 miliard během několika týdnů. Tak to zas tak snadný úkol upřímně řečeno není. Ale pracujeme na tom.
Jak?
Minulá vláda nám do rozpočtu dala nášlapné miny. Například zvýšení tarifů zaměstnancům, které přijala až poté, co prohrála volby. Platí to, že se snažíme dostat rozpočet pod 300 miliard. Ale není to jen proto, že plníme, co jsme slíbili před volbami. Má to ještě podstatnější důvod. Jestli vláda neudělá něco proti inflaci, tak to špatně dopadne. A jediné klíčové, co může vláda udělat proti inflaci, je, že začne omezovat výdaje. Pokud inflaci nezkrotíme, tak i kdyby vláda zvyšovala platy, stejně hodnota peněz, které lidé dostanou, bude menší, takže si za to koupí méně. A když se podíváme na to, co říkají nezávislí ekonomové a co říká i Česká národní banka, tak je jasné, že z poloviny je inflace zaviněna i špatným hospodařením státu za předcházejících vlád.
Rozumíme, nicméně vy jste zároveň říkal, že není problém ty peníze ušetřit tak, aby to lidé nepocítili. Ale pak jako první krok zmrazíte platy, což v době, kdy se zdražují energie, spousta lidí pocítí.
My jsme ale udělali jenom to, že jsme opravili rozhodnutí předcházející vlády, které vzniklo po volbách a které prostě nebylo opřeno o realitu rozpočtu. Byl to takový falešný politický slib, na to prostě nebyly peníze. My nikomu nic nebereme, my opravdu nechceme, aby to pocítili lidé, ale stát nemá na to, aby takto masivně navýšil tarifní mzdy. My jsme přidali těm skupinám, které bojují s covidem v první linii a přidali jsme učitelům, protože to odpovídá našim dlouhodobým slibům. Také bych chtěl připomenout, že loni byla schválena sleva na poplatníka ve vyšší úrovni s tím, že letos bude automaticky valorizována. Čili i tohle pocítí zvlášť nízkopříjmové skupiny na tom, co si odnesou jako čistou mzdu. Byl bych rád, kdybychom mohli zvyšovat mzdy, ale prostě v tuhle chvíli to není z hlediska státu a boje s inflací možné.
Rád říkáte, že chcete dostat Česko mezi nejvyspělejší země. Teď řešíte spoustu aktuálních problémů, ale bude v programovém prohlášení vlády něco, jak zemi nakopnout o úroveň výš?
Už je to v koaliční smlouvě a já teď nechci chodit do detailu, když jsme to ještě neprojednali uvnitř. Ale samozřejmě důraz na modernizaci státu, digitalizaci, na vzdělání, výzkum a inovace nebo podpora malých a středních podnikatelů – to je přesně to, co nás bude posouvat kupředu. K tomu bude programové prohlášení směřovat. Bohužel přebíráme odpovědnost za vládnutí v situaci, která je extrémně těžká a která hlavně vyžaduje rychlá rozhodnutí, jež lidé potřebují proto, aby zvládli příští týdny a měsíce. To je inflace, rozpočet, ale to jsou taky třeba ceny energií. Museli jsme udělat řadu opatření, abychom to zmírnili, připravili sociální programy, jež pomohou těm, kteří jsou tímto postiženi.
To je okamžitá pomoc, ale energie zas jen tak nezlevní. Co se s tím dá dělat?
Energetická politika je obrovská výzva do budoucnosti, tam je potřeba udělat celou řadu opatření. Abychom byli energeticky soběstační v tom smyslu, že prosadíme jádro jako čistý zdroj, že dostavíme včas bloky jaderné elektrárny Dukovany a zároveň budeme schopni mít i dost energie z rozumných obnovitelných zdrojů, jako je třeba fotovoltaika na střechách veřejných budov nebo i soukromých domů.
Jenže proti jádru se staví Rakousko a nově i silné Německo. Spojíte se nějak s Francií v prosazování atomu jako čistého zeleného zdroje?
Česká republika vzhledem k přírodním podmínkám nebude mít dost energie z obnovitelných zdrojů. Prostě potřebujeme jádro. V Evropě ale situace pro jádro není úplně nejpříznivější. Udělali jsme hodně pro to, abychom jádro dostali mezi čisté podporované zdroje do budoucna. V tom prvním návrhu, který unikl do médií, je plyn i jádro mezi přechodnými nebo čistými zdroji, ale jsou tam určitá rizika. A většina pro jádro v EU se hledá velmi těžce. Je zde silný odpor některých zemí, jako je Rakousko, je zde i odpor Německa, který je teď posílen pozicí nové německé vlády. To vůbec není jednoduché a my opravdu musíme vytvářet nějakou skupinu zemí, které chtějí podporovat jadernou energetiku, což musí být skupina zemí v čele s Francií. Takže kontakty už probíhají. Problémy energetické politiky bohužel nejsou věc, kterou by mohla řešit Česká republika sama. Musíme si hledat spojence.
(Autor: Václav Dolejší, Lucie Stuchlíková)
předseda vlády ČR
předseda ODS