ČRo Plus: Pokud nebude Green Deal modifikován, obávám se, že je více hrozbou než příležitostí
(ČRo Plus) Prezident Miloš Zeman sklízí od politiků chválu i kritiku za to, že se ve vánočním poselství opřel do unijní Zelené dohody. Je Green Deal šancí, jak modernizovat českou ekonomiku, nebo ohrožuje sociální stabilitu? „Pokud nebude modifikován, obávám se, že je více hrozbou než příležitostí,“ míní europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
Prezidentův návrh vyvázat se z Green Dealu ale není podle Alexandra Vondry na místě. „Protože Česká republika se k němu přihlásila a podmínky se v zásadě příliš nezměnily. S výjimkou toho, že tady máme energetickou krizi s dramatickým dopadem na cenotvorbu,“ popisuje.
Upozorňuje ale, že v Bruselu se vede klíčový zápas týkající se schvalování takzvané taxonomie udržitelných nebo zelených financí, která má napomoci k plnění evropských klimatických cílů.
„To znamená soubor jakýchsi opatření, podle kterých budou či nebudou banky a pojišťovny úvěrovat a pojišťovat veškeré ekonomické aktivity. V zápase, který možná bude rozhodnut už zítra nebo začátkem ledna, se vede diskuze o to, jestli se jaderná energie zařadí mezi bezemisní zdroje.“
„A pokud to Evropská komise neschválí, máme tady usnesení obou komor parlamentu, které v zásadě praví, že závazky, ke kterým jsme se přihlásili, nebudeme schopni do roku 2050 splnit. Pak je samozřejmě namístě se ptát, jestli se z těch závazku nevyvázat, když je v našich geografických a klimatických podmínkách nejsme schopni plnit. Ale počkejme si nejprve, jak dopadne toto jednání,“ konstatuje europoslanec za ODS.
Alexandr Vondra říká, že nejde v žádném případě o technickou věc. „Za prvé je to v zásadě povinnost a všechny velké finanční ústavy to respektují. A za druhé je samozřejmě klíčovou otázkou, kolik bude třeba výstavba jaderných bloků stát. A když vám to zatíží obrovskými úvěry, nebo vám to vůbec nebudou úvěrovat, nebudou vám to pojišťovat, tak je to přece úplně o něčem jiném. To není technikálie,“ zdůrazňuje.
Vondra upozorňuje, že Německo z ideologických důvodů bude v příštím roce vypínat jaderné elektrárny, což vytváří obrovský tlak nejen na ceny plynu, ale také na delší využívání uhelných elektráren v Německu a tím pádem tlak na růst cen emisních povolenek.
„Dopady pak vidíme v drakonickém nárůstu nákladů na bydlení, topení, svícení a potažmo i na potravu a dopravu. Je to obrovský problém zejména ve státech, které jsou strukturou svého průmyslu a hospodářství dlouhodobě postavené na uhlíku více než jiné. Týká se to Česka, Polska a koneckonců i Německa, které je ale na rozdíl od nás bohaté a lidé mají v peněženkách větší polštář,“ srovnává a pokračuje: „Myslím si, že až se budou projednávat jednotlivá opatření, která z Green Dealu vyplývají, musíme si vybojovat daleko větší dýchací prostor, řekněme na deset patnáct příštích let. Je úplný nesmysl, abychom třeba drakonickými opatřeními usilovali o to, že snížíme emise oxidu uhličitého do roku 2030 o 55 procent. To prostě není možné,“ soudí.
místopředseda strany
europoslanec