Nechceme zvyšovat daňové zatížení občanů
(MF DNES) Přetížené silnice i školy v okolí Prahy může podle lídra koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a kandidáta na budoucího ministra financí Jana Skopečka vyřešit spravedlivější přerozdělení daňových příjmů ve prospěch středních Čech. Během posledních čtyř let projezdil Jan Skopeček střední Čechy křížem krážem. Až do začátku letošních prázdnin jako předseda středočeských občanských demokratů, jejichž barvy hájí od roku 2017 také jako poslanec. Tentokrát míří rodák z Hořovic do Poslanecké sněmovny jako lídr společné kandidátky ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. „Kampaň jsme zahájili tentokrát netradičně na začátku prázdnin,“ říká čtyřicetiletý pravicový politik, ekonom s vyhraněnými názory a dvojnásobný otec.
Kolik předvolebních kilometrů už jste najezdil, nachodil, naběhal...?
To jsem nepočítal. Je těžké odlišit, co je a není kampaň. Nejsem poslanec, který sedí v malostranských palácích. Pravidelně navštěvuji starosty, školy, sociální instituce a další. To samozřejmě zabrzdil a zastavil covid-19. O to víc jsem se to snažil dohnat letos na jaře a přes léto. Dělali jsme sérii charitativních fotbalových turnajů, tradiční akci. Startovné posíláme místním sociálním institucím, matkám samoživitelkám a dalším.
Jaké jsou tři zásadní problémy, které trápí střední Čechy?
Každý, kdo žije ve středních Čechách, jednoznačně uvede na prvním místě dopravu. Je to obří problém, který bude v čase narůstat. Pro nás Středočechy, kteří cestujeme za prací do Prahy, je doprava téma číslo 1. Středočeská silniční síť je nejhustší a nejzatíženější. Přes Středočeský kraj jezdí celá republika, která se chce dostat do Prahy a zpět. Proto chci oslovit i poslance z ostatních politických stran, abychom se pokusili změnit rozpočtové určení daní – přerozdělování daňových příjmů mezi jednotlivé kraje. Tak aby zatíženost středočeských silnic a školství, což je další z problémů, byly více zohledněny, než je tomu doposud.
Byly investice kraje do silnic II. a III. tříd v posledních osmi až deseti letech dostatečné, nebo podhodnocené?
Určitě se investovalo více peněz. Ale kraj má své limity. A pokud se nestane něco s rozpočtovým určením daní, bude vždy limitovaný rozpočtem. Středočeský kraj se nepohne s dopravou ještě v jednom bodě – a to bez dokončeného Pražského okruhu. Pro Středočechy je stavbou prioritního významu a měla by být i pro stát. Bez dobudování okruhu kolem Prahy se středočeská doprava nezklidní. Je potřeba vybudovat i více P+R parkovišť a více využívat železniční dopravu. Což uleví i dopravě v Praze, která kolabuje. Místo toho pražský magistrát vymýšlí, že uvalí mýto na průjezd Prahou, což by pro řadu Středočechů, kteří dojíždějí autem do práce, bylo naprosto fatální. Řada z nich jinou možnost dopravy do zaměstnání než auto ani nemá.
Zmínil jste jako další prioritu školy...
Jejich kapacita v prstenci kolem Prahy je nedostatečná. Existovaly vládní programy na jejich rozšíření. Měly by pokračovat a týkat se i mateřských škol. Třetí prioritou je cena nemovitostí. To je celonárodní priorita. Problém vysokých cen bydlení je způsobený nedostatečným počtem bytů. Nevyřeší to nové státní ani obecní byty. Musí se rozjet výstavba v privátním sektoru a upravit legislativa. Ať stavební řízení netrvá roky.
Jste jedním z možných kandidátů na ministra financí v budoucí vládě. Jaké jsou slabé a silné stránky současného daňového systému?
Co se týká daňového systému, nerozumím diskusi, která míří ke zvyšování daní. Jako kdyby v České republice byly nízké? Nejsou. Podle mezinárodních srovnání jsme před covidem měli daňové břemeno vyšší, než je průměr v nejvyspělejších zemích OECD. Navíc nedokážeme s tím, co stát vybere, hospodařit. Máme dramaticky velké výdaje, které se utrhly ze řetězu a které si nemůžeme dlouhodobě dovolit. A jimiž zadlužujeme další generace.
Co je největším problémem českého daňového systému?
Jeho složitost. Naši podnikatelé i občané tráví spoustu hodin při vyplňování daňových přiznání a plněním daňových povinností.
Kdo vyplňuje daňové přiznání vám?
Mám vícero zdrojů příjmů, protože také například učím. Daňové přiznání mi zpracovává účetní. Jsem schopný ho vyplnit, ale počet hodin, který bych u toho strávil, mi za to nestojí. Což je šílené. Protože nejsem žádný složitý případ. Čas, který bych na to vynaložil, chci trávit jinak – například s rodinou. Zjednodušení daňového systému je určitě úkol pro nového ministra financí.
Pokud se stanete ministrem financí, máte připravený plán, jak zkrotit schodkový rozpočet?
Veřejné finance chceme dát do pořádku prostřednictvím výdajové strany rozpočtu, kde vidíme problém. V následujících letech budeme muset osekávat zbytečné neefektivní státní výdaje. To je jedna cesta. Druhou je ekonomický růst, který generuje příjmové straně rozpočtu desítky i stovku miliard navíc jen proto, že se ekonomice daří. Takže úspory a vyšší příjmy prostřednictvím ekonomického růstu. To je cesta, kterou chceme uzdravit veřejné finance. Určitě nebudeme zvyšovat daňové zatížení občanů. Naopak. Jsme rádi, že jsme zrušili daň z převodu nemovitosti, i proto, co se děje s jejich cenami. Že se nám podařilo zrušit superhrubou mzdu, což přineslo sedmiprocentní nárůst čistých příjmů. A nechceme to vrátit zpět. Jak straší některé strany, které říkají, že konsolidovat veřejné finance nepůjde bez zvyšování daní.
Za jak dlouho dokážeme zacelit díry v rozpočtu?
Během následujícího čtyřletého období máme mířit k vyrovnanému státnímu rozpočtu. A jestli to poslední rok nebude úplně nula, tak by se to k ní mělo blížit. Respektive případný schodek by měl být řádově menší, než jaký je dnes. Podstatnější bude, aby se nám podařilo do veřejných financí zabudovat principy, jež zajistí, že neskončí v rozvalu.
Principy, které nebudou na jedno volební období a nastartují ekonomiku na desetiletí?
Přesně tak. Proto máme ve volebním programu takzvaný výdajový princip, kterým chceme zavázat jakoukoliv vládu do budoucna a kterým říkáme, že výdaje mohou růst jen o určitou maximální výši. Konkrétně bychom se měli odrazit od průměrné míry inflace za poslední tři roky minus jeden procentní bod. To znamená, pokud by byla inflace v posledních třech letech tři procenta, tak by výdaje mohly růst o dvě procenta. Což by znamenalo, že by relativní výše výdajů klesala, aniž by byla ostrá stopka na výdaje.
Rozpočet na příští rok bude schvalovat už nová Sněmovna?
Ano. Věřím, že se po volbách podaří rychle sestavit vládu. Aby mohla v rozpočtu s navrženým schodkem více než 370 miliard zachránit to nejhorší. Ideální určitě nebude. Nový ministr ale nebude mít šanci v tom krátkém období sestavit zcela nový rozpočet.
Co byste řekl voličům týden před volbami?
Aby šli k volbám a využili možnosti volit svobodně. Generace prarodičů a rodičů ji neměly a ještě starší generace za ni pokládaly i životy. Měli by se zamyslet, jestli chtějí nechat pokračovat vládu a politické strany, které si budou dál posílat samy sobě dotace a neefektivně utrácet a zadluží generace jejich vnoučat a pravnoučat. Buď budeme žít na večírku, kde se stále tančí a žije na dluh dalších generací, nebo si řekneme, že večírek končí a začneme se chovat zodpovědně.
(Autor: Jaroslava Šašková)
místopředseda poslaneckého klubu ODS
člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR
poslanec PČR
ekonomický expert ODS