Zákon o elektronizaci je průlomová věc
(Medical Tribune) Není na co čekat. V elektronizaci jsme už dávno měli být podstatně dál, říká k novému zákonu o elektronizaci zdravotnictví MUDr. Roman Kraus (ODS), předseda senátního výboru pro zdravotnictví.
Senátní výbor pro zdravotnictví jednohlasně doporučil schválit zákon o elektronizaci zdravotnictví beze změn. Dá se čekat, že má před sebou hladkou cestu k definitivnímu schválení?
Určitě ano. Ten zákon je naprosto potřebný. V elektronizaci zdravotnictví jsme už dávno měli být podstatně dál. Ještě před zasedáním zdravotního výboru proběhla čistě věcná debata o některých technických detailech, kupříkladu o komunikačních standardech. Vše bylo vysvětleno, a tak jsme neměli žádný důvod neschválit návrh ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou bez nějakých pozměňovacích návrhů.
Elektronizace zdravotnictví tedy podle vás postupuje pomalu?
Třináct let jsem byl ředitelem Fakultní nemocnice Brno a celých těch třináct let jsem jezdil po seminářích, kde se diskutovalo, jak to s elektronizací bude, ale moc se toho nezměnilo. Tento zákon je průlomová věc. Konečně je tato oblast legislativně kvalitně ošetřená, a to nejen z hlediska funkčního, ale i z pohledu ochrany osobních údajů a kybernetické bezpečnosti, což je zásadní.
Z hlediska ochrany osobních údajů návrh podle vás dopadl dobře?
Naprosto perfektně. V práci s daty byla oddělena část výkonová od části statistické, a navíc se zavádí identifikátor, kterým nebude rodné číslo. Identifikátory zdravotnických pracovníků budou odlišné od identifikátorů pacientů, takže lékař bude v systému zvlášť jako oprávněná osoba, která zadává údaje o poskytnuté péči, a zvlášť jako pacient. Data k využití pro statistiky budou anonymizovaná. Neměli jsme žádný důvod to měnit.
S poskytovateli bylo původně domluveno, že lhůta, od kdy budou muset dodržovat standardy elektronického zdravotnictví, bude až od roku 2031. Nakonec se to ve Sněmovně posunulo o pět let dříve. Není to moc rychlé?
Vzhledem k tomu, že už se na to dvacet let chystáme, připadá mi i pět let dlouho. Rozumím ale tomu, že se na to poskytovatelé budou muset připravit. Budou si muset upravit softwary. Bude se přecházet na komunikační standard HL7, česká DASTA se už nebude používat, to vyžaduje určitou organizaci. Lékařská komora trvala na tom, aby byla účinnost odložena o deset let. Lékařská komora ovšem odmítala kupříkladu i elektronický recept s tím, že to lékaři nebudou dělat. Tak si představte, kdybychom elektronický recept neměli, jak bychom se v pandemii vypořádali s předepisováním léků.
Záležet bude také na tom, kdy ministerstvo standardy oficiálně vydá. Budete se jako senátoři zajímat o to, aby v tom příští ministerstvo zdravotnictví nebylo liknavé?
Jedna věc jsou komunikační standardy, to je technická věc, například HL7 známe řadu let, je přesně definovaný. V zemích Evropské unie bývají tyto komunikační standardy uvedeny přímo v zákoně. Druhá věc jsou standardy struktury dat, která se budou do systému dávat. Nemohou to být slohové práce lékařů, musí to mít strukturovanou podobu, a to může být pro různé odbornosti jiné. Některé nemocnice už dnes mají svoje vnitřní standardy struktury zapisovaných dat. Bude to ale ještě vyžadovat hodně úsilí. Od jednotlivých poskytovatelů, ale i odborných společností.
Zatím se neuskutečnila plánovaná legislativní úprava telemedicíny, které chybějí jasná pravidla. Dá se říct, že zákon o elektronizaci zdravotnictví je jen první krok a další změny zákonů v oblasti digitalizace zdravotnictví ještě budou potřeba?
Profesor Dušek (ředitel ÚZIS, pozn. red.) zákon o elektronizaci zdravotnictví krásně nazval jízdní dráhou, ke které se budou přidávat další a další věci. Pokud se nám do pěti let podaří naplnit obsah zákona o elektronizaci, bude to samo o sobě obrovský úspěch. Ohledně telemedicíny se ještě musejí některé věci vydiskutovat. Mnozí si dnes pod pojmem telemedicína představují vzdálený hovor s lékařem, nejlépe se zapnutou kamerou. Ve skutečnosti je to mnohem komplikovanější. Je tu poskytování služeb na dálku, robotizace služeb a tak dále. Už dnes telemedicína běží, jsou tu projekty vzdáleného sledování kardiologických pacientů s implantovanými kardiovertery nebo kardiostimulátory. V některých regionech nosí pacienti s epilepsií chytré náramky, kterými jsou sledováni na dálku, aby jim případně mohl někdo pomoci včas. Telemedicína zatím funguje na úrovni lokálních aktivit jasnozřivých lidí, kteří se do toho pustili a seženou na to peníze. Proti současné legislativě to není, není to nijak ošetřeno. To jsou další kroky, které se do budoucna budou muset udělat, ale věřím, že když se podaří realizovat zákon o elektronizaci zdravotnictví, bude to významný pokrok.
senátor PČR