90' ČT24: Afghánistán v sevření Talibanu
(ČT 24) Hostem diskusního pořadu 90' ČT24 byl místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost člen výboru pro obranu Pavel Žáček.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Talibanci si dál podmaňují Afghánistán. Radikální hnutí vytlačilo vládní vojska už z jedenácté provinční metropole. Povstalci obsadili Herát a dobyli taky strategicky důležité město Ghazni 150 km od Kábulu. Nejen západ sleduje jejich postup se znepokojením. A podívejme na detaily. Situace v Afghánistánu se mění opravdu velmi rychle. Na mapách vidíte rozložení sil v dubnu, červnu a aktuálně také v srpnu. Postupně na mapách přibývá oranžových míst, která znázorňují regiony, které ovládá právě Taliban. Naopak místa pod kontrolou vlády, to jsou ta v modré barvě. Postupně ubývají. Zatímco v dubnu Taliban ovládal spíš příhraniční oblasti, v červnu postoupil více ke středu. A potom, co v červenci Spojené státy opustily leteckou základnu v Bagramu a ze země stáhly 90 % jednotek, síla Talibanu rostla. Postupně obsadil další provincie, včetně hlavní přístupové cesty do Tádžikistánu. Dnes mají radikálové pod kontrolou 232 ze 407 afghánských okresů a ovládají tak přes 2/3 země. V posledních dnech obsadili 11 provinčních metropolí. Evropské země ještě nedávno považovaly Afghánistán za relativně bezpečný stát, teď ale přístup přehodnocují. Spojené státy a čerstvě taky Německo už vyzvaly své občany, aby zemi opustili. O budoucnost se ale obávají i desetitisíce Afghánců, kteří v posledních 20 letech pracovali pro mezinárodní mise jako tlumočníci, řidiči nebo třeba úředníci. Teď se jim Taliban začíná mstít. Česká televize se spojila s mužem, který úzce spolupracoval s českými policisty.
Jan ŠILHAN, redaktor:
Snímky, na které je tento Afghánec hrdý. Jenže v jeho zemi mu teď kvůli nim hrozí smrtelné nebezpečí. Fotografie ho zachycují s dánskými i německými vojáky. Schované má ale i ty s českými policisty, kterým ještě před 5 lety překládal. Svou identitu teď raději skrývá.
obyvatel Afghánistánu, který spolupracoval se zahraničními vojáky:
Je to velké riziko pro mě, mou rodinu, mé dvě děti. Pokud (Taliban) zjistí, že jsem pracoval pro mezinárodní síly, ihned nás zabije.
Jan ŠILHAN, redaktor:
Své zemi chtěl přispět k míru, rodině k lepšímu rozpočtu. Azyl by v Česku přijal rád. Podle expolicisty, kterému během civilní mise v Afghánistánu pomáhal, si ho zaslouží.
expolicista, který byl na misi v Afghánistánu:
/nesrozumitelné/ Takže pro ně to muselo být těžký na obou stranách, jo, ale bez nich bysme prostě neměli otevřený dveře.
Jan ŠILHAN, redaktor:
On sám tlumočníky teď kontaktuje a řeší možnou pomoc přes Evropskou unii, v době, kdy hlavně jednotlivé státy plánují, jak spolupracovníkům otevřít vlastní dveře. Česká vláda schválila program pomoci před dvěma týdny. Má jít o menší desítky osob i s rodinami a kvůli jejich bezpečnosti zatím kabinet další detaily neuvádí. Času na řešení je přitom s postupem Talibanu stále míň.
pracovník ministerstva obrany:
Ministerstvo obrany má seznam konkrétních předem prověřených lidí, které bude v nejbližší době kontaktovat.
Jan ŠILHAN, redaktor:
Jde o spolupracovníky z pozdější fáze mise. Vedle azylu je ve hře i dohoda o přesídlení do třetích států nebo peněžní pomoc.
obyvatel Afghánistánu, který spolupracoval se zahraničními vojáky:
Pokud obdržím finanční podporu a situace se zhorší, Taliban nás najde a zabije. Co pak budu dělat s finanční pomocí?
Jan ŠILHAN, redaktor:
Obyvatel Kábulu s námi mluví v době, kdy ho od Talibanu dělí 150 km. Metropole by podle zpravodajských služeb mohla padnout do tří měsíců. Její předměstí už teď čelí náporu uprchlíků.
Stephane DUJJARIC, mluvčí generálního tajemníka OSN:
Od začátku roku konflikt napříč zemí vyhnal skoro 390 tisíc lidí.
Jan ŠILHAN, redaktor:
Kvůli situaci už Francie, Německo nebo Švýcarsko dokonce přerušili deportace neúspěšných žadatelů o azyl.
Heiko MAAS, ministr zahraničí Německa:
Afghánská vláda nás požádala o zastavení repatriačních letů do konce října. My této žádosti vyhovíme. Myslím, že je to správné.
Jan ŠILHAN, redaktor:
Berlín nově schválil i 2500 zvláštních víz. Nejvíc tlumočníků, až 50 tisíc, hodlají přijmout Spojené státy.
John KIRBY, mluvčí amerického ministerstva obrany:
K 10. srpnu jsme přesunulo skoro tisíc imigrantů se zvláštním statusem, včetně jejich rodin.
Jan ŠILHAN, redaktor:
Bývalí pomocníci spojenců se často skrývají, vynechávají nákupy, nechodí na veřejná místa. Případů msty, včetně těch tragických, ostatně v zemi přibývá už teď. Jan Šilhan, Česká televize.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A teď už připojíme politickou debatu z českého prostředí. Ondřej Veselý za ČSSD je naším hostem. Dobrý večer.
Ondřej VESELÝ, předseda zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Dobrý večer vám, divákům i kolegovi Žáčkovi.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Teď jste mě trochu předběhl, protože tady je také, ano, Pavel Žáček za ODS, člen výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. Dobrý večer i vám.
Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Dobrý večer, děkuji za pozvání.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Pane Veselý, pane poslanče, obracím se nejdříve na vás. Síla Talibanu obsazuje jednu provincii za druhou. Je to podle vás až takové překvapení? Sledujeme selhání Kábulu nebo třeba selhání spojenců?
Ondřej VESELÝ, předseda zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Já se musím přiznat, že pro mě bylo překvapení naopak to, že Spojené státy se rozhodly opustit Afghánistán, a co je speciální, takže po dohodě s Talibanem, tzn. že vlastně se dohodly s Talibanem, že jim Afghánistán zanechají. A to, že Taliban postupuje velmi rychle, pro mě takové překvapení není. Spíš je pro mě překvapení, že je to pro někoho překvapení.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Vy tu dohodu mezi Spojenými státy a Talibanem interpretujete tak, že Spojené státy přenechaly Afghánistán Talibanu, nebo vám třeba na té dohodě něco chybí? Není to přílišné zjednodušení? Předpokládám, že Spojené státy úplně neusilovaly o to, aby Taliban převzal moc v Afghánistánu kompletně. Někteří třeba kritici vyčítají Spojeným státům, že nebyl schopen - a nejenom Spojeným státům, ale spojencům obecně - dosáhnout dohody mezi třeba Talibanem a tamní vládou. Tak jak to myslíte, můžete to specifikovat?
Ondřej VESELÝ, předseda zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Určitě můžu. Já to možná zjednodušuju, ale ono to je složité, taky aby to bylo srozumitelné. Důvod, proč Spojené státy vstoupily do Afghánistánu, a důvod, proč požádaly spojence o podporu a spojenci mu vyhověli nebo jim vyhověli, bylo to, že bylo třeba porazit teroristické hnutí Taliban. To měl být cíl celé té mise. Chápu, že ten cíl se oddaloval, že bylo velmi náročné jej dosáhnout…. to byl cíl. A pokud tedy ten cíl byl takový, tak samozřejmě Taliban neměl být nikdy partnerem pro taková jednání. Prostě měl být poražen, měl být Afghánistán ho zbaven, nebo aspoň do takové míry, že by si Afghánistán sám s tou situací poradil. To se nestalo. A Spojené státy podle mě chybně přizvali Taliban jako partnera. Dohodl se s ním, kdy se stáhnou. Dali Talibanu jasný prostor, kdy může začít dobývat Afghánistán zpět. A Taliban samozřejmě zcela logicky té situace využil. Pokud před lety vstupovaly Spojené státy do Afghánistánu, aby Afghánistán Talibanu zbavily, tak teď se ty ztráty lidské, které tam byly, a hmotné mi připadají trochu zbytečné, protože za chvíli budeme tam, kde jsme byli před vstupem spojeneckých vojsk.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Pane Žáčku, podle vás to vysvětlení, případně to, co pozorujeme, je efekt čeho? Je to tady selhání možná, které naznačuje právě toho úsilí celého Spojených států a jeho spojenců?
Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já bych řekl, že to je kombinace všech těchto faktorů, možná ještě některých dalších, vnitropolitických faktorů, třeba i afghánských. Ale faktem je, jak jste naznačila, chyběl tam ten jeden pilíř, který od začátku Spojené státy prezentovaly, že tam bude, tj. že se součástí té velmi zvláštní dohody, že bude vlastně modus vivendi mezi afghánskou centrální vládou a tím hnutím Taliban, tj. že hnutí Taliban okamžitě se nechopí moci a nebude postupovat na Kábul, což se evidentně nestalo. A trošku bych řekl, že ten Afghánistán se stal, jak to tak bývá, vlastně výrazem té vnitropolitické situaci ve Spojných státech, zejména teda uplynulých prezidentských voleb.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Bylo ale podle vás v realitě tohoto regionu vůbec možné dosáhnout nějaké takovéto dohody, kterou tady v podstatě oba naznačujete?
Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Asi nebylo, ale faktem je, že takto to bylo na začátku, když ta jednání začala probíhat nebo respektive když jsme se o nich dozvěděli ještě za prezidenta Trumpa, tak to bylo deklarováno. Jestli to bylo jenom naoko na uklidnění afghánské vlády, nebo nakolik to bylo vážně míněno, to nevíme, protože neznáme vlastně podrobnosti o tom, jak to jednání probíhalo, například s čím tam šla talibanská strana.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Pane poslanče Veselý, máte třeba pochopení pro to stahování spojeneckých vojsk i z těch důvodů, které sledujeme v posledních letech? I Spojené státy a nejenom Spojené státy jsou prostě lidsky, finančně vyčerpané právě válkou v tomto regionu, ať už je to Afghánistán nebo je to Irák. Takže dokážete pochopit, že spojenci také musejí obhajovat podobné operace před vlastním publikem?
Ondřej VESELÝ, předseda zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Tomu rozumím. I v českém parlamentu se vede řada diskusí o účasti našich sil v Afghánistánu. Vždycky jsme se dohodli, že je nutné pokračovat. A musím říct, že pro to pochopení prostě nemám. Taliban je jedna z nejhorších teroristických organizací na světě. A ten důvod, proč jsem já tenkrát podporoval vstup spojeneckých sil do Afghánistánu, byl to, aby tady nebyl stát, který je prostě regulérně ovládán teroristickou organizací, což Afghánistán byl. A teď, když Afghánistán opouštíme, tak opravdu se za chvilku dostaneme tam, kde jsme byli, tzn. že budeme tady stát, který bude jádrem světového terorismu.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Co je teď odpovědností spojenců, co je odpovědností třeba také Evropy? Protože sledujeme ty následky, evidentně Taliban začíná vyhánět z domovů a z těch zón napadených civilisty a je jich obrovské množství. Je tady podle vás samozřejmostí pomoc pro tyhle lidi, pokud splní podmínky mezinárodní ochrany?
Ondřej VESELÝ, předseda zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Já jsem přesvědčen o tom, a komentoval jsem to už dnes v ČT, že ten, kdo by měl mít hlavní odpovědnost v této věci, jsou Spojené státy, které byly hlavním iniciátorem celé té aktivity. A vlastně potom byly hlavním iniciátorem toho, že se ta aktivita ukončila nebo už končí. A podle mého názoru není nebo nemělo by být cílem repatriace velké části uprchlých Afghánců do zemí, jako jsou Spojené státy nebo země Evropské unie. Pokud by ty Spojené státy měly působit v regionu, měly by se domluvit s okolními státy, které považujeme za bezpečné, a tam vytvářet podmínky pro to, aby tam Afghánci mohli žít…
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale jak si tu odpovědnost Spojených států, promiňte, představujete? A potom nechám zareagovat ještě pana Žáčka, protože ten pohyb reálného života je prostě jiný. Spojené státy jsou daleko pro hordy uprchlíků, kteří putují tím regionem, a prostě k Evropě mají blíže.
Ondřej VESELÝ, předseda zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Tomu rozumím. Já jsem jenom říkal, že si nemyslím, že by uprchlíci měli končit mohutně ve Spojených státech nebo v Evropské unii. Dokonce si myslím, že to je velmi škodlivé a že se tomu budeme muset bránit. Já jsem přesvědčen o tom, že jestli máme v okolí nebo jestli je v okolí Afghánistánu řada muslimských zemí, které jsou prostě kulturně Afgháncům blíž, tak by měla být spolupráce zejména Spojených států, ale potažmo i jejich spojenců, s těmito zeměmi a dohoda na tom, jakým zemím budeme pomáhat, aby tam ti Afghánci uprchlí zasídlili.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Pane Žáčku, co se dá teď ještě v tuhle chvíli třeba zachránit? I právě s ohledem na civilisty, kteří si evidentně nemohli příliš vybrat, jestli se operace spojenců ukončí, či nikoliv.
Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Teď je situace složitá. Určitě je to nová politická realita. A určitě, stejně jako vy jste říkala, že je otázka i pro demokracii, pro občany té země, která vysílá ty vojáky, je to otázka, proč je vysílá. Teď tam musí být nějaké zdůvodnění. A tenkrát v roce 2001 samozřejmě pro americkou veřejnost tam to zdůvodnění bylo. Dneska už to zdůvodnění není tak silné, proto se to stává součástí toho vnitropolitického boje. A proto také američtí prezidenti, počínaje Obamou, vlastně ustupují a odebírají ty vojáky z Afghánistánu. Tak dnes nastává nová situace, kdy podle mého názoru i americká veřejnost bude reagovat na to množství skoro až milion těch uprchlíků. A bude chtít, aby Spojené státy se nějakým způsobem angažovaly, protože ta morální zodpovědnost tam je, stejně jako je samozřejmě v přiměřené míře i morální zodpovědnost naše. Domnívám se, že to jediné řešení, které se dneska nabízí, je jednání s těmi okolními státy. Myslím si, že jsou v situaci do Afghánistánu velmi angažované. A myslím si, že ten hlavní klíčový partner, byť velmi problematický, je Pákistán. A myslím si, že s ním by se mělo jednat, aby ta situace se nevyhrotila jako v minulosti, kdy se Taliban snažil převzít moc.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Myslíte si, že Pákistán je k něčemu takovému svolný?
Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že to není otázka, zda je svolný, ale jaké nástroje zejména Spojené státy americké použijí, protože Spojené státy americké jsou spojeny s řadou projektů, velkou finanční podporu vůči Pákistánu a myslím si, že mají největší možnosti něčeho v Pákistánu dosáhnout.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Podíváme se na tu českou perspektivu pomoci. Ministerstvo obrany už vybralo afghánské tlumočníky, kterým poskytne pomoc, mělo by jich být kolem 20. Primárně jim budou nabídnuty peníze. Není ale vyloučena ani možnost azylu. Víza by měla udělit ambasáda v Kábulu, která od resortu zahraničí dostane potřebnou výjimku. Další informace ale české úřady kvůli bezpečnosti sdělovat nechtějí. O pomoci vláda rozhodla na konci července.
Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
My si práce svých spolupracovníků v Afghánistánu velmi vážíme, a tak jak jsme jim pomáhali v minulosti, tak jsme připravili nový program pomoci teď po odchodu spojeneckých armád z Afghánistánu a chceme jim pomoci samozřejmě nejenom finančně a v případě, že bude zájem tak tento program nevylučuje ani azyl.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Odchod spojeneckých vojsk oznámila Severoatlantická aliance v dubnu. Konečným termínem je jedenácté září. Poslední čeští vojáci se z Afghánistánu vrátili letos v červnu. Podle premiéra je to chyba. Jiní politici mluví o zbrklém kroků a třeba hnutí SPD vojenskou přítomnost nepodporovalo.
Andrej BABIŠ, premiér ČR /ANO/:
Je to zásadní chyba. Já jsem se k tomu vyjádřil stejně jako pan prezident, který se vyjádřil negativně na summitu NATO, že je to velký problém. Bohužel to, co se děje v Afghánistánu, je, že Taliban obsazuje další města a pravděpodobně nastane exodus tzn. migrace, ilegální migrace.
Jan LIPAVSKÝ, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /Piráti/:
Odchod samotný chyba nebyla. Na druhou stranu způsob, kterým se děje, je urychlený až zbrklý. A je zcela evidentní, že nebyly připraveny ty následné kroky podpory afghánské vlády, různé výcvikové mise, anebo třeba program pro ty tlumočníky.
Jiří KOBZA, místopředseda zahraničního výboru PS /SPD/:
My si myslíme, že Afghánistán patří Afgháncům. Od začátku říkáme konzistentně, že tam nemáme co dělat, že je to jejich záležitost a my jako cizí síly vlastně do toho nemáme co mluvit.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Ta pomoc česká v podstatě dostává už podrobnější obrysy. Pane poslanče Veselý, podle jakého klíče tedy mají být podle vás vybíráni ti lidé, kterým se pomáhá, proč k nim třeba přistupovat s nějakým přednostním právem i co se týče nároku na získání azylu?
Ondřej VESELÝ, předseda zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Já doufám, že tohle zrovna je velmi srozumitelná věc. Jsou to prostě lidé, kteří zásadním způsobem pomáhali českému kontingentu, českým vojáků na afghánském území. Jejich činností bylo i zachráněno několik životů českých vojáků a tito lidé budou, anebo jsou prvotním cílem útoků Talibanu. Jsou vražděni. Neříkám, že zrovna ti, co pomáhali zrovna nám, ale prostě ti, kteří pomáhali spojeneckým silám. Bylo by naprosto nesprávné ty lidi tam prostě nechat být, protože prostě jsou oni a jejich rodiny jednoznačně v bezprostředním ohrožení života, pokud už života zbaveni nebyli. Je naše povinnost a tady bych já viděl tu výjimku, jaké Afghánce přijmout i v případě našeho území a opravdu bych se tomu nebránil. Jsou to lidé, kteří nám prostě pomáhali našim vojákům a je tedy naší povinností se o ně postarat.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Pane poslanče Žáčku, vy tohle bezvýhradně podporujete jako opoziční zástupce?
Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
S tím jednoznačně souhlasím. Myslím si, že my máme vůči nim morální závazky, oni pomáhali nám, když jsme se snažili bojovat svým způsobem i za budoucnost jejich země. Naši vojáci bez jejich podpory by tam neobstáli a oni zachránili i životy našim vojákům. Čili to si myslím, vzhledem k tomu, že jde o poměrně malé množství lidí, včetně jejich rodin, tak si myslím, že bychom toto nabídnout měli. Měli bychom to nabídnout razantněji než to, že nejprve pošleme nějaké finanční prostředky a měli bychom se starat, jestli jsme schopni vlastně je fyzicky odvézt z Afghánistánu, z Kábulu.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
To znamená, v tomto případě není nutné mít obavy, protože na politické scéně zejména právě v České republice téma migrace vždy spíš s sebou nese ty obavné a někdy až vyděšené komentáře, tak v tomhle ohledu vy tady žádná rizika nespatřujete?
Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že už to na půdě České televize dneska zaznělo, že my k nim máme závazky. My jsme dali těmto lidem příslib už v minulosti a měli bychom ho naplnit. Znovu opakuji, jde o desítky osob, není to nějaké velké množství za prvé. Za druhé, pokud bude nějaká větší vlna, tak budeme asi reagovat, budeme na základě i informací našich bezpečnostní složek.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A ta nejspíše bude, s tím se, předpokládám, musí počítat.
Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
To je samozřejmě otázka, jak bude reagovat společenství těch států, které se zúčastnily té koalice a v tomto smyslu největší odpovědnost je na Spojených státech, aby na základě zkušeností a svých možností to řešili v regionu s těmi státy okolo, když už nejsme schopni zastavit Taliban.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Není tohle trochu alibistické schovávání se právě za Spojené státy americké při tom neúspěchu, protože takto silná vyjádření, že by Spojené státy americké selhaly nebo zklamaly nebo něco mohou předtím v průběhu těch misí nepadala. Nemám ten pocit?
Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Dodal bych další jednu věc, je to pochopitelně i na těch lidech. Já si myslím, že se může stát, že my pro ty naše spolupracovníky z Afghánistánu, ty překladatele a další se můžeme stát tranzitní zemí, že oni se potřebují primárně a své rodiny dostat z toho ohrožení bezprostředně na životě a pak, zda se rozhodnou žít v Německu nebo Spojených státech, já si myslím, že jim v tom bránit nemůžeme. Čili on ten problém může být ještě jiný, a to není alibismus to je realita o tom prostě ne rozhodujeme, ale budou si o tom rozhodovat sami. My bychom jenom měli z těch morálních důvodů, které tady máme přiměřené naší velikosti, přiměřené tomu našemu podílu na akcích spojenců, taky bychom tam měli mít.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Poslední otázka bude směřovat na pana poslance Veselého, protože tento téma na počátku otevřel a ta otázka směřuje od našeho diváka. Vojenská mise NATO v Afghánistánu po téměř 20 letech skončila. Neměla by být obnovena? Je na to jednoduchá odpověď, pane poslanče?
Ondřej VESELÝ, předseda zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Jednoduchá odpověď na to samozřejmě není. Podle mého názoru v tuto chvíli v této fázi prostě skončit by neměla. To je jednoznačné, ale pochybuji, že ve chvíli se stahují vojáci tak bude rychle obnovena, proto musí nastat to, co říkáme vlastně s kolegou Žáčkem, musíme a hlavně Spojené státy americké okamžitě jednat s okolními státy tak, aby ti lidé, kteří z Afghánistánu budou logicky prchat nadále, aby měli své blízké kulturní zázemí.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Pánové, děkuju vám oběma za účast v dnešní Devadesátce ČT24. Na shledanou.
Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Děkuji za pozvání.
poslanec PČR
zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek