Nový stavební zákon atakuje obecní zřízení. Sebereme snad obcím i matriky?
(Deník) Advokát Pavel Černý z lobbyingové skupiny Frank Bold vyslovil v Deníku názor, že nový stavební zákon je dobrý a že senátoři, kteří ho potopili, zřejmě jeho záměr nepochopili, případně špatně chápou roli samospráv.
Myslím si pravý opak: Senátoři naopak tento záměr i díky svým praktickým zkušenostem s fungováním samosprávy pochopili velmi dobře. Mají výhodu. Nemusí se zodpovídat přáním bossů některých politických stran. V tomto případě hnutí ANO a kuriózně i SPD, které jsou hlavními zastánci nového stavebního práva.
Právě v tomto dvojbloku byl na sílu protlačen návrh, který nás vrací do doby národních výborů. Cílem předkladatele bylo totiž hlavně absolutní ovládnutí stavební správy státní administrativou. Vůbec nezpochybňuji potřebu provést ve stavebním řízení některé změny, například zavést princip fikce souhlasu při nečinnosti dotčených orgánů nebo apelační princip, který by zabránil nežádoucímu ping-pongu mezi stavebními úřady. Místo, aby proběhla velmi podrobná diskuze na toto téma, přišli ale někteří poslanci hospodářského výboru ve sněmovně s návrhem, který úplně demontuje současný systém výkonu stavební správy prostřednictvím tzv. přenesené působnosti obcí a krajů. Před dvaceti a možná ještě deseti lety by takový návrh vůbec nedostal šanci uspět.
Bohužel právě v posledních letech ataků na postavení a kompetence obcí a krajů přibývá. V logice, kterou advokát Pavel Černý obecně významu obecního zřízení přisuzuje, můžeme začít diskutovat, proč obce zajišťují třeba matriku. Vždyť by mohl oddávat úředník nejvyššího matričního úřadu, který by mohl vzniknout jako centrální instituce se samostatnou kapitolou ve státním rozpočtu. A tak by se dalo pokračovat dál. Až k úplnému zrušení obecního zřízení. To je přitom nejlépe fungující článek veřejné správy a starostové požívají obecně nejvyšší důvěry od občanů.
Shodneme se v jediném. Je chyba, že spolu s jinak tragickým návrhem zákona nedošlo k posílení obecní samosprávy v oblasti územního plánování. A sdílím také obavu, zda by stát vůbec byl schopen zajistit přechod dostatečného množství kvalitních úředníků z obcí do nového úřadu. Odpovím jednoduše, na podkladě třicetileté znalosti územní samosprávy i státní správy: Nebyl. To si senátoři uměli fundovaně vyhodnotit a byl to jeden z důvodů, proč vládní zákon jednohlasně odmítli.
senátor