Výkřiků o potírání korupce mám plné zuby
(www.parlamentnilisty.cz) „Už mám plné zuby prázdných výkřiků o potírání korupce, na které si nejdříve udělali politickou kariéru Věci veřejné, pak Andrej Babiš a Piráti. Podle mých zkušeností samozvaní protikorupční bojovníci nenabízejí program, ani vize, jen prázdnou politiku,“ říká rázně Jana Černochová, předsedkyně výboru pro obranu a první místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS. V rozhovoru také upozornila na snahu odzbrojovat Evropany, když nejde o zákaz zbraní, přijde zákaz střeliva. Ani s ústavním právem bránit se zbraní v Čechách to ještě není jisté. A Rusko? Podle Černochové je čas, aby začalo platit škody za Vrbětice.
Jste předsedkyně výboru pro obranu. Za jak velké nebezpečí v České republice považujete migraci, která nyní rezonuje předvolebními výměnami politiků?
Migrace samozřejmě nezmizela s příchodem pandemie, vždy tu byla a je. Stále platí, že migraci do Evropy nemůže Česká republika vyřešit sama. Evropská unie musí efektivněji bránit své vnější hranice. Je nutné urychlit proces odmítnutých žadatelů o azyl, bojovat s pašeráky lidí a systematicky pomáhat v nestabilních regionech. V posledním jmenovaném příkladu jdeme ostatním zemím dlouhodobě příkladem a i v oblasti legislativy a procesu by se mohly některé členské státy od nás poučit.
Vedle společné ochrany vnějších hranic schengenského prostou si každá země Evropské unie musí svobodně zvolit svou vlastní migrační politiku a přístup k žadatelům o azyl, a i proto odmítáme povinné kvóty a prosazujeme řešení migrace mimo hranice Evropské unie. V ODS jsme konzistentní zastánci konzervativního přístupu, kdy by Česká republika měla i nadále zůstat opatrná v tom, kdo se na jejím území pohybuje a komu udělí azyl, mezinárodní ochranu a komu státní občanství.
Migraci zmiňuje, často v souvislosti s výroky proti Pirátům, premiér Andrej Babiš (ANO). Nora Fridrichová z České televize k tomu pro pořad 168 hodin připravila reportáž a uvedla, že Babiš brnká na migrační strunu. Domníváte se, že může jít o taktiku získat voliče, kteří odešli k hnutí SPD?
Jak SPD, tak i předseda vlády rád využívá strach, což je velmi mocná emoce. ODS zastává racionální a především realistický přístup k migraci, kdy platí princip, že míra migrace nesmí překročit míru možné integrace cizinců v naší zemi, potažmo v Evropské unii. Stát se plnohodnotnou součástí společnosti znamená respektovat její kulturu, zvyky, tradice a i něco pro společnost dělat a nebýt na ní pouze závislý. Tak to prostě je, cokoliv mimo tento princip se stává prázdnou a nefunkční politikou.
Ano, Piráti se premiérovým výrokům brání s tím, že Babiš se snaží vyvolat strach. Dokonce připravují žalobu proti prohlášení, že chtějí stěhovat migranty lidem do bytů. Babiš zase tvrdí, že Piráti do země vpustí migranty. Jak je tomu podle vás?
Nebudu dělat soudce ve sporu Pirátů a Andreje Babiše. Jeden je již trestně stíhán, a ti druzí mají najednou plná ústa o férovém přístupu a pomlouvání, když sami před čtyřmi lety objížděli republiku v autobuse, který hlásal, koho všechno pošlou do tepláků, až budou mít příležitost a moc. Už mám plné zuby prázdných výkřiků o potírání korupce, na kterém si nejdříve udělali politickou kariéru Věci veřejné, pak Andrej Babiš a Piráti. Podle mých zkušeností samozvaní protikorupční bojovníci nenabízejí program, ani vize, jen prázdnou politiku.
Předsedkyně Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová řekla, že je téma migrace zneužíváno, a že se to zemi v budoucnosti vymstí. Vymstí?
Tento její výrok neznám, a to ani v jakém kontextu byl pronesen, proto jej nebudu komentovat.
Právo chránit sebe a své blízké zbraní bude nově zaručeno v ústavě. O jak zásadní věc se podle vás jedná?
Zde vás musím trochu korigovat. Toto právo bude zaručeno Listinou základní práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku České republiky, a to jen pokud Senát schválí znění Poslanecké sněmovny, do které sám tento návrh poslal. Zároveň musí horní komora projednání stihnout do doby, než uplyne současné Poslanecké sněmovně její funkční období. Proto říkám, držme si palce!
Překvapivě jednoznačné hlasování v dolní komoře mě velmi potěšilo. Pro mě osobně, i pro řadu členů a voličů ODS, je obhajoba legální držby zbraní v rozumném právním rámci principiální záležitostí ochrany svobody a zdravého rozumu. ODS je v této otázce dlouhodobě konzistentní, zásadovou a zároveň je jednou z nejaktivnějších obránkyň těchto principů. Návrh se ale netýká jen zbraní ve smyslu střelných, ale jakýchkoliv. Zároveň platí, že navrhovaná novela nečiní z držby zbraní nárokovou záležitost. Odkazuje se na jasně definované zákonné mantinely, které má Česká republika propracované snad nejlépe na světě. I to je hodnota hodná ochrany a péče.
Jsem přesvědčená, že v symbolické rovině po završení dlouhého legislativního procesu dojde k opravdu významnému posunu dopředu, kdy zřetelně a nahlas deklarujeme, že chránit život svůj a svých blízkých se zbraní v ruce, za splnění všech zákonných podmínek, je v naší zemi právem základním. A to není málo.
A jak zásadní je v měřítku Evropské unie, o níž někteří tvrdí, že má snahu postupně odzbrojit obyvatelstvo? Sdílíte tyto obavy?
Je to vyslání signálu, že to myslíme vážně, že ochrana legálních držitelů zbraní a práv občanů České republiky je pro nás zásadní, a to napříč politickým spektrem, což je vzácné. Snahy odzbrojit legální držitele zbraně jsem viděla především v roce 2015 po teroristickém útoku na klub Bataclan, kdy Evropská komise předstoupila s paskvilní a diletantskou odzbrojovací směrnicí. Bylo to nechutné zneužití tragédie. Podle tehdejší verze revidované směrnice o zbraních by bylo zakázáno prakticky cokoliv, co připomínalo AK-47 nebo naši kosu, respektive SA 58, včetně hraček. Natolik vágní byla tehdy definice zakázané zbraně. Neřešila se podstata problému, což jsou nelegální zbraně.
Nakonec prošla původní verze směrnice celou řadou úprav v Evropském parlamentu, i zde byla znatelná naše stopa a snaha zmírnit dopady na české občany. Přesto se nejednalo o dobré řešení. Do našeho právního a hlavně vyváženého systému legálního držení zbraní to vneslo další byrokracii a nejistoty. Navíc nebýt usilovné práce v Poslanecké sněmovně, dopad by byl mnohem horší. Byla jsem zpravodajkou Poslanecké sněmovny tohoto legislativního návrhu a podařilo se mi s kolegy prosadit komplexní pozměňovací návrh, který ochránil střeleckou veřejnost.
Dodnes mě velmi mrzí, že v době, kdy to bylo ještě možné, jsme v Poslanecké sněmovně návrhu Evropské komise nevystavili takzvanou žlutou kartu, což je oficiální námitka, kterou mohou v evropském legislativním procesu vznést parlamenty národních států, a která mohla proces zastavit. Tato moje snaha byla tehdejší vládní koalicí ČSSD a ANO opakovaně vetována. Následně jsem úspěšně ve Sněmovně blokovala projednávání implementace směrnice až do chvíle, než Soudní dvůr Evropské unie rozhodl o tom, že ji Česká republika musí implementovat. Ano, soud jsme prohráli, ale vláda tehdy nepodnikla vše, co mohla a co bylo v jejích silách. O to více jsem zvědavá, jak se vypořádáme s další hrozbou – tentokrát zákazem olova ve střelivu a rybářském olůvku, které de facto odzbrojuje, ale jinou formou. Když není možné zakázat zbraň, zakáže se střelivo. Nad touto oblastí stále visí otazník a hrozba, že se to aktivistům nakonec podaří. Proces byl již zahájen a je na vládě, aby vyjednala pro Českou republiku výjimku, a aby byla aktivní ve vyjednávání a nepřešlapovala na místě. Taktiku Evropské komise v podobě plíživého procesu přijímání nových restrikcí jsme již zažili se směrnicí a nerada bych, aby se historie opakovala.
Minule jsme spolu mluvili o kauze Vrbětice a vztazích s Ruskem. Jak z toho všeho podle vás Česká republika nakonec vyšla?
Mrzí mě, jak vláda zpackala žádost o podporu spojenců, kdy jsme pro ně byli naprosto nečitelní. Předseda vlády bagatelizoval terorismus Ruské federace na našem území jako útok na zboží, prezident Miloš Zeman nesmyslně hovořil o více vyšetřovacích verzích, ve kterých mu přispěchala na pomoc jeho věrná ministryně spravedlnosti Marie Benešová, tehdejší nový ministr zahraničních věcí Jan Hamáček se utápěl ve svých zastíracích manévrech. Tohle nemohlo být čitelné ani pro tuzemské pozorovatele, natož pro naše spojence v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Je to jasné selhání vlády a nezvládnutí situace. Nyní je ale čas, aby Ruská federace zaplatila účty za škody, které u nás způsobila. V této rovině vládu podporuji a snad napraví škody, které svým zmatečným chováním předvedla.
„Považuji za zcela oprávněné, abychom požadovali odškodnění a hledali v tom oporu v mezinárodním společenství,“ uvedla jste. Slýchávám dva názory – jeden, že se na nás spojenci kvůli vlastním zájmům „vykašlali“, a na výbuchy ve Vrběticích nereagovali rázněji, druhý, že čeští politici věc diplomaticky nezvládli, a proto byla reakce vlažnější. Kam tedy patříte vy?
Jsem přesvědčená, že z mojí předešlé odpovědi a dalších mých veřejných vyjádření je zřejmé, k jakému názorovému proudu patřím.
Václav Klaus, zakladatel ODS a bývalý prezident, oslavil 80. narozeniny. Jeho nástupce Miloš Zeman mu poblahopřál s tím, že Klaus v politice chybí a ještě neřekl poslední slovo. Chybí v politice nějak Václav Klaus?
Současný Václav Klaus v dnešní politice rozhodně nechybí a je to jen pouhý stín muže – politika, kvůli kterému jsem mimo jiné v roce 1997 vstupovala do ODS. Je to škoda, stárnout se má s grácií a nadhledem.
Zeman mu v oficiálním přání také sdělil, že je posledním mohykánem svobody. Souhlasíte s ním? Může na tom něco být?
Já za posledního mohykána svobody nepovažuji pana Václava Klause staršího, ale Marka Bendu.
Jak hodnotíte Klausovu politickou kariéru, ale i jeho poslední aktivity?
Václav Klaus je rozhodně významnou postavou transformace České republiky a velkou měrou se zasloužil o přechod na tržní hospodářství a ekonomiku, ze které Česká republika a její občané profitovali a profitují dodnes. To je fakt. Poslední aktivity bývalého prezidenta naopak sleduji s povytaženým obočím, a jak jsem již zmínila, někdy je lepší věci aktivně nekomentovat a nebýt za každou cenu v opozici. Léta politického lesku jsou nenávratně pryč a já přeji panu bývalému prezidentovi pevné zdraví.
„Nesmíme zapomínat na generace před námi, které si silně uvědomovaly význam vydobyté svobody, neohnuly hřbet a nebály se nasazovat své životy za její obhajobu, za naši samostatnost a suverenitu,“ řekla jste mi v minulém rozhovoru. S koronavirovou pandemií, lockdowny, covid pasy a prokazováním o negativním výsledku testů se rozhořela diskuse, zda postupně nepřicházíme o vydobyté svobody a práva. Přicházíme?
Je naprosto skandální, že soudy rozhodnou v desítkách případů o nezákonnosti rozhodnutí vlády a prakticky nic se nestalo. Vláda si dál vydávala zjevně protizákonná opatření, nikdo nenese odpovědnost. Očekávám, že orgány činné v trestním řízení a další kontrolní orgány řádně prověřují a prošetřují všechny podivné a nezákonné kroky, podezřelé předražené nákupy zdravotnického materiálu a odpovědní budou pohnáni před nezávislé soudy, aby viníci platili za zpronevěru důvěry občanů, kterým v některých případech nevratně poškodili život a životy jejich dětí.
1. místopředsedkyně poslaneckého klubu PČR
předsedkyně sněmovního výboru pro obranu
expertka pro obranu
starostka MČ Praha 2