Novinky Mediální výstupy

(ČT 24) V Bruselu skončil summit Severoatlantické aliance (NATO). Lídři zemí se na něm zavázali ke zvyšování výdajů na obranu. V závěrečném usnesení také prohlásili, že Moskva ohrožuje bezpečnost spojenců z Aliance. Česka se přímo týká právě vztah k Rusku i požadavek dvou procent z hrubého domácího produktu na obranu. Poslanci Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Pavel Žáček (ODS) vidí ve splnění závazku nutnost. Pro navýšení rozpočtu na obranu je i šéf resortu Lubomír Metnar (za ANO), podle něj ale musíme také brát v potaz ekonomickou realitu.

Mezi témata summitu patřil přístup a vztahy k Číně a Rusku. „Náš vztah s Ruskem je v nejhorším bodě od konce studené války. Důvodem jsou ruské agresivní akce. Věřím, že vedoucí představitelé NATO potvrdí náš přístup k této zemi: silnou obranu spojenou s dialogem,“ řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Poslanec Pavel Žáček si všímá jiného přístupu EU. Podle něj by stejná podpora, jako byla v této souvislosti ze strany Severoatlantické aliance, měla být od členských států Evropské unie.

Výdaje České republiky na obranu

Návrh ministerstva financí počítá s tím, že Česko dá v roce 2024 na obranu necelé jedno a půl procenta svého HDP. Stejně jako další členové NATO se ale zavázalo vynakládat procenta dvě. Resort nesplnění slibů zdůvodňuje mimo jiné výdaji na boj s epidemií.

Pavel Žáček, který je člen sněmovního výboru pro obranu, vidí požadovaná dvě procenta jako hlavní cíl a nutnost. „Musíme reagovat na agresi Ruské federace a další možné hrozby,“ řekl poslanec ODS.

Přepis diskuse:

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
A pojďme ještě kurzoricky a přehledně shrnout, co zaznělo na summitu Severoatlantické aliance. Lídři NATO probírali společnou strategii do příštích let. Bavili se mimo jiné o hrozbách ze strany Číny, ale hlavně Ruska, a taky o budoucnosti společných misí nebo výdajích na obranu. A pojďme to všechno rozebrat se zástupci české Poslanecké sněmovny. Pavel Růžička, poslanec hnutí ANO. Dobrý večer.

Pavel RŮŽIČKA, člen výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Dobrý večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
A Pavel Žáček, poslanec ODS. I vám dobrý večer.

Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Hezký večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pane Růžičko, v jaké kondici je podle vás Severoatlantická aliance i ve světle toho dnešního jednání summitu v Bruselu?

Pavel RŮŽIČKA, člen výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Já si myslím, že Severoatlantická aliance je ve velice dobré kondici.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Co vás vede k tomu závěru?

Pavel RŮŽIČKA, člen výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Víte, já když hodnotím nebo když se kouknu na stav naší armády za posledních 10 let, tak tam je vidět obrovský kus práce a obrovský kus toho, co se vojáci naučili. A naučili se to v zahraničních misích. A jsme minimálně rovnocenným partnerem okolních států aliance a v některých případech si myslím, že jsme nejlepší.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Na druhou stranu aliance není pouze česká armáda. Vzpomeňme třeba výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona před dvěma lety. Řekl: „Aliance je ve stavu klinické smrti.“ Neplatí to ani v žádném procentu?

Pavel RŮŽIČKA, člen výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Víte, já bych si tady nedovolil hodnotit stav jakékoliv jiné armády. Já vycházím z té zkušenosti, co jsem měl možnost osobně zažít, ať už dvakrát v misi v Iráku, a tam jsme spolupracovali jak s americkou armádou, tak s německou armádou, tak s Francouzi, s Holanďany, s Brity. A já si myslím, že ta kondice těch armád se velice výrazně srovnala, že tam mezi nimi nebyl... Ale ani my jsme tam nebyli ten outsider, který by se měl za cokoliv stydět. Takže já si nedovolím komentovat slova francouzského prezidenta. Ale jako když se na to kouknu v tom globálu a NATO je uskupení vlastně společenské všech těch států, a měli bychom se na to koukat jako na jeden blok, tak já si myslím, že to NATO jako takové je v dobré kondici. Já bych si nedovolil a hrozně bych se za to styděl, kdybych měl říct, že je v klinické smrti nebo že je prostě na tom špatně. Já si myslím, že na tom je dobře.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Dobrá. Pane Žáčku, jak zásadní pro budoucnost Severoatlantické aliance je dnešní ujištění amerického prezidenta Bidena, že aliance je mimořádně důležitá a že článek 5 o kolektivní bezpečnosti je nedotknutelný?

Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že to je klíčové. Jak již zde bylo řečeno, je to nejsilnější politicko-vojenská aliance světa a je dobře, že Američané stejně jako v minulosti před prezidentem Trumpem vnímají Evropu jako nejbližšího partnera. Je dobře a myslím si, že tento summit to potvrzuje. A to je možná nejdůležitější signál, že je schopná reagovat na všechny současné výzvy, které zde jsou. Především jasně se vymezit vůči agresi Ruské federace a za druhé vnímat mnohem silněji než v minulosti to, co se děje v Čínské lidové republice.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ukázalo dnes i v tomto směru NATO svoji jednotu? Působí aliance opět jednotně?

Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že působí. A myslím si, že prim hrálo to ubezpečení amerického prezidenta Bidena, který to řekl: „Amerika je zpět,“ v podstatě a přistupoval vlastně k alianci jinak, než předchozí prezident, který sice tlačil na to, aby se ty závazky na zvýšení 2 % na ty obranné rozpočty zvýšily, na druhou stranu způsoboval určité tření v té alianci, jehož výrazem mimochodem bylo právě i vyjádření francouzského prezidenta.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pane Růžičko, má Evropa důvod věřit tomu, že Spojené státy jsou v té bezpečnostní oblasti zpátky, anebo by se měla i nadále spíše spoléhat sama na sebe?

Pavel RŮŽIČKA, člen výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Já si myslím, že Evropa Spojeným státům musí věřit. Já jsem se zase o tom přesvědčil, když jsme s výborem pro obranu byli asi před dvěma lety v Pentagonu na jednání. Jednali jsme tam i o Afghánistánu a já Spojeným státům věřím.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
K naší debatě se připojuje taky poslanec KSČM Leo Luzar. I vás zdravím, dobrý večer. I od vás možná, pane Luzare, na úvod poprosím o hodnocení aktuální kondice Severoatlantické aliance ve světle toho dnešního jednání v Bruselu.

Leo LUZAR, poslanec /KSČM/:
Já bych možná jenom navázal na to, co probíhalo ve studiu. A mě by zajímalo, kde vlastně odešly Spojené státy americké. Provedla aliance hodnocení toho čtyřletého období Donald Trumpa v rámci vztahu k alianci a vůbec vztahu mezi Spojenými státy a jeho spojenci? Teď se hovoří o nějakém novém restartu, ale vůči čemu restartu? Aliance má vážné problémy, vážné problémy ve světě, ale zatím jsme na summitu viděli hromadu úsměvů, ubezpečování se o tom, že stojíme na jedné straně, že chceme nějak pokračovat, že chceme zvyšovat rozpočty finanční armád, ale neslyšeli jsme to základní to vyhodnocení toho čtyřletého období minulého prezidenta Spojených států amerických a jeho působení v rámci NATO.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Není možná ten restart vnímat tak, že pryč jsou vyjádření o tom, že aliance je zastaralá organizace, ale i třeba toho vyjádření, které jsem zmiňoval, Emanuela Macrona, že aliance je ve stavu klinické smrti. Není možné vnímat ten restart tímto způsobem?

Leo LUZAR, poslanec /KSČM/:
NATO je dinosaurus, zcela určitě neměl přežít studenou válku, bohužel stalo se tak, funguje, požírá neustále obrovské prostředky z rozpočtu všech členských států a ve výsledku skupinky států, byť by měly vystupovat jednotně, vystupují každá ze svými vlastními cíli. Viděli jsme to v konfliktech válečných, kterých se NATO účastnilo, vidíme to dnes denně. Vidíme v Turecku, ale vidíme to i na základě schůzky, která probíhá v těchto dnech. To znamená, státy hledají teprve cestu k nějakému jasnému a společnému postupu, ale ten přece už dávno tady měl být.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Dobrá, pane poslanče, v čem vidíte, konkrétně tu nejednotu na tom dnešním jednání, kde jsou pro vás signály toho, že NATO není jednotné?

Leo LUZAR, poslanec /KSČM/:
Já musím zase zmínit to Turecko a vztahy v Řecku, ale hlavně to Turecko a jeho vztahy v Ázerbájdžánu.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Promiňte, ale o tom přece na tom dnešním summitu nebyla řeč.

Leo LUZAR, poslanec /KSČM/:
No bohužel, bohužel právě o tom hovořím, protože Turecko je jeden z největších vojenských států NATO, chrání vlastně křídlo NATO a my ho jaksi nebereme. My s ním jaksi nejednáme, vždyť to je obrovská chyba, která momentálně politicky probíhá. Pokud se nevyřeší pozice Turecka vůči NATO, a toto tady vůbec nebylo nastoleno, tak to považuji za ztracený čas a opravdu jenom zdvořilostní úsměvy, možná super snídaně, možná debaty o tom, jak utratit 2 % HDP v rámci zbrojení, ale to je tak všechno.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pane Žáčku, poprosím o reakci. A možná opravdu ten vztah Turecka k alianci a členským státům není úplně, řekněme, jednoznačný nebo jednomyslný. Vzpomeňme třeba koketování Turecka s Ruskem.

Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
To je pravda, zase na druhou stranu je mezi nimi i konflikt, určitě stojíme na straně státu NATO. Já bych se trošku vyjádřil a já jsem se pousmál nad tím dinosaurem. Já si myslím, že dinosaurus je KSČM, která vychází z ducha Varšavského paktu a stále se toho ducha nezbavila. Znovu opakuji, aliance NATO je moderní vojensko-politický blok, který svůj odstrašující silou zabraňuje Ruské federaci pokračovat v agresi a musí se soustředit i na další centrum potenciálně jako je Čínská lidová republika. To si myslím, že je signálem mimo jiné i toho dnešního jednání.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Vypadá to že zahraničně politické otázky jsou součástí české předvolební kampaně. Pojďme teď ale připomenout, jak už jsme říkali, lídři zemí NATO vyjádřili jasnou solidaritu s Českem a dalšími státy, kterých se dotýkají nepřátelské akce Ruska. Zároveň vyzvali Moskvu, aby odstranila Česko a Spojené státy ze seznamu zemí, které pro ni nejsou přátelské. Na ten se tuzemsko dostalo před měsícem v souvislosti s diplomatickou roztržkou a navazující kauzu Vrbětice. Solidaritu s Českem kvůli ní vyjádřily země Severoatlantické aliance ve společném prohlášení už v dubnu. Podpora zaznívala i od představitelů Evropské unie a několik států sedmadvacítky taky vyhostilo pracovníky ruských ambasád. Nejdřív k tomuto kroku přistoupilo Slovensko, tam šlo o 3 osoby, Litva, Lotyšsko a Estonsko nařídily odjezd celkem čtyřem ruským diplomatům. No a Rumunsko vyhostilo zástupce ruského vojenského přidělence a jednoho diplomata vypovědělo také Bulharsko. Pane Růžičko, jak silné to je prohlášení Severoatlantické aliance, a to vyjádření solidarity České republice v souvislosti s kauzou Vrbětice. Je to to vyjádření solidarity, po kterém jsme volali od počátku té kauzy?

Pavel RŮŽIČKA, člen výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Já si myslím, že to vyjádření je silné a já jsem za něj hrozně moc rád. A když jste hovořil o Vrběticích, víte, při tomto problému jsem vnitřně byl rád, že jsme členy NATO, protože určitě Česká republika by nemohla stát takhle pevně za svým názorem, pokud bychom nevěděli, že máme za sebou naše spojence z NATO a tomu jsem hrozně rád.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Je to, pane Žáčku, úspěch české diplomacie?

Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Já bych řekl, že to v NATO rezonuje a zaznívá mnohem silněji než v jiných diplomatických sférách třeba, například mezi státy Evropské unie. Zcela jednoznačně je to také úloha a jde to na vrub velmi kvalitní práce Jakuba Landovského, našeho vyslance při NATO. Ale možná by to chtělo odpracovat i vůči přátelům v Evropské unii stejně tak jako, aby byla slyšet stejná podpora jako máme z NATO, tak i od okolních států EU. To se bohužel neděje.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Může ta podpora Severoatlantické aliance přimět Rusko k tomu, aby vyškrtlo Českou republiku z toho seznamu nepřátelských zemí, záměrně činíme mezi slůvkem ne přátelských tu pomlku.

Leo LUZAR, poslanec /KSČM/:
Tak určitě ne. To je úplně stejný vztah jako momentálně má Turecko vůči kurdské menšině, kterou zařadilo na seznam teroristických organizací a Spojené státy podporovaly v rámci bojů proti IS v Sýrii. Prostě takovéto seznamy jsou chybná politika silových resortů a vytváří pouze dojem nějaké činnosti. Totéž se vůči těm Vrběticím samozřejmě v rámci summitu NATO očekávalo. Z druhé strany pokud máme pravdu a stojíme si za svou pravdou, tak přece nepotřebujeme, aby nás v té pravdě někdo ubezpečoval, že stojí s námi. Prostě buď máme pravdu a víme o tom a máme důkazy a jsme přesvědčeni, že tu pravdu máme a žádná slova ostatních o tom, jestli za námi stojí nebo ne, nám nepomohou.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Promiňte, že vám do toho vstupuju. Jistě víte, že Rusko nevnímá Českou republiku jako sobě rovného. Ani z tohoto úhlu pohledu není zásadní, že se za nás postavilo dalších 29 států Severoatlantické aliance? Nemůže právě tato jednota změnit něco na přístupu Ruska k České republice?

Leo LUZAR, poslanec /KSČM/:
Pokud má David pravdu, tak ani Goliáš nic nezmůže. Ale máme pravdu ta otázka tady neustále visí ve vzduchu a podle jednání G7, anebo okolních států Evropské unie vůči tomu případu z Vrbětic a teď jasných deklarací NATO, které v tom hledá taky záměr určitý negace vůči Rusku a upozorňování na jeho nebezpečí, byť to nebezpečí, bohužel na hranici Ruska vytváří momentálně NATO. Nejsem úplně přesvědčen, že to je správná politika konfrontace. Tady by měl opravdu nastat dialog. Doufám, že ten summit NATO přispěje k tomu dialogu, že se americký prezident setká s ruským prezidentem a povedou ten dialog o další možnosti pokračování odzbrojování. My tady stojíme na prahu dalšího kola zbrojení a je nutné, abychom se k tomu dostali a postavili taky tu hráz proti tomu zbrojení.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ano, jenom pane poslanče, připomínám ruské vojenské cvičení na hranicích s Ukrajinou v březnu, takže možná není úplně možné a obviňovat Severoatlantickou alianci ze stupňování toho napětí.

Leo LUZAR, poslanec /KSČM/:
Já bych zase připomněl vojenská cvičení armád NATO v rámci států severských a v Polsku. Tato cvičení probíhají neustále. Nakonec z naší strany se vydávají za obranná cvičení a z ruské strany se vydávají za útočná cvičení. V ruských médiích je to přesně naopak. Prostě tady došlo k eskalaci, která by měla dojít k uklidnění a pevně věřím, že ten summit bude zakončen právě tím, že budou rozhovory, bilaterální rozhovory mezi ruskou a americkou stranou a na ty výsledky budou opravdu velice zvědav.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pane Růžičko, stupňuje Severoatlantická aliance napětí s Ruskem?

Pavel RŮŽIČKA, člen výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Já si myslím, že Severoatlantická aliance ho kompenzuje. To, co se děje, ta kumulace vojsk ruských u ukrajinských hranic samozřejmě to není běžná věc v takovém počtu a myslím si, že tam bylo 80 000 vojáků, to je obrovské množství. A štěstí přeje připraveným. Takže myslím si, že aliance na to reagovala velice dobře a já k tomu nemám co víc říct. Já bych to absolutně nezpochybňoval.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Když se, pane Žáčku, podíváme do závěrů summitu NATO tam se píše, že Moskva stále více ohrožuje bezpečnost spojenců z NATO provokativní rozkladné aktivitou u jejich hranic i na jejich území. Aliance NATO musí být v budoucnu lépe připravena. To je přesný popis nebo má pravdu pan poslanec Luzar, který vidí to šroubování napětí spíše, pokud jsem vás, pane poslanče, správně pochopil, na straně Severoatlantické aliance?

Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Já s tím naprosto souhlasím. Já si myslím, že ta agrese, z které vyplývá ta obranná reakce zatím v rétorické rovině, politické rovině. NATO vychází z té imperiální politiky Ruské federace na jednu stranu a za druhé tolik problémů vnitřní Ruské federace, které vlastně Rusko neumí řešit jinak než harašením zbraněmi. Má problémy s vlastní politickou strukturou, s vlastní opozicí, kterou zavírá do vězení. A tady, jak řekl kolega Růžička, kompenzuje to tím, že více než 100 000 vojáků povolává na hranice a vyvolává to napětí. Ono to není napětí jenom v tom státě mezi státy NATO a mezi Ruskou federací, to znamená Ukrajinou, ono to je taky bezprostředně vůči našim partnerům NATO. V Pobaltí, je to také vůči Rumunsku a pak také vůči Turecku. Čili na to NATO musí reagovat. Ta cvičení logicky probíhají v tom teritoriu, kde může dojít k nějakému konfliktu, a to že si dovolí nebo slyšeli jsme o nějakém útoku států NATO na nějaké ruské Vrbětice a výbuchu nějakého ruského muničního skladu? Já jsem teda nic takového neslyšel. Čili Ruská federace je si natolik stájí armádní síly obranné síly, že jsou schopni dělat tyto operace a my máme mít zkřížené jaksi ruce a čekat co bude dál. Já si myslím, že musíme reagovat a toto je přesně ta správná reakce.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Poslanče Luzare, vehementně vrtíte hlavou. Nesouhlasíte, tedy s tím popisem koneckonců, vyplývá to i z vašeho předchozího vyjádření, tedy s tím popisem, že Rusko provokativní rozkladnou aktivitou u hranic s aliancí a na území aliančních států ohrožuje bezpečnost spojenců s NATO.

Leo LUZAR, poslanec /KSČM/:
Já bych chtěl upozornit, že Rusko provádějí cvičení na svém vlastním území, nepouští se na státy byť spřátelené, které by mohly to cvičení provádět. Dělá to na svém vlastním území a je to jeho výsostné právo a v reakci bych připomněl, že tady je konflikt o Náhorní Karabach, kde se zúčastnil, přímo účastnil stát NATO Turecko na straně Ázerbájdžánu dávkou obrovského množství zbraní a logistiky vůči Arménii. Toto je další škraloup na nějaké možné pověsti NATO. Jak to NATO řešilo? Jak vystoupilo NATO vůči Turecku, aby se nezúčastnilo? Vznikl konflikt, nikdo ho neurovnal. Když se podíváme na historii. Podívejme se, jak dopadly všechny konflikty, které vyvolaly státy NATO, které se podílely, můžeme Írák hovořit, je tam mír? Není. Podívejme se na Sýrii, je tam mír? Není. Podívejme se na Afghánistán. Je tam mír? Není. Přesto tam umírali lidé statisíce obětí a NATO si myje ruce a říká my se stahujeme, protože bojujeme za mír.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
To je téma, které taky ještě otevřeme. Jen k tomu Náhornímu Karabachu připomínám, že k ukončení těch bojů došlo po dohodě Ruska a Turecka. Tedy po dohodě Ruska a Turecka coby členské země Severoatlantické aliance. Pánové, pojďme se, prosím, vrátit k té podpoře České republiky směrem k Vrběticím. Pane poslanče Růžičko, my jsme žádali o tu podporu ve stejné době, kdy jsme spojencům oznamovali, že do roku 2024 nesplníme ten náš závazek navýšit výdaje na 2 % HDP. Není to rozpor?

Pavel RŮŽIČKA, člen výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
No víte, ono v životě se uděje spousta věcí. Já chci říct, že i my chceme stabilizovat rozpočet Ministerstva obrany. Bohužel nikdo nemohl předpovídat to, že tady nastane nějaká covidová situace, že ty výdaje státu budou abnormálně vysoké a někde ty peníze se ušetřit musí.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pane poslanče, promiňte, ale covidová situace nezasáhla pouze Českou republiku, ale i další země, zasáhla všechny členské země Severoatlantické aliance. Přitom 2/3 zemí aliance budou schopny v roce 2024 dosáhnout těch dvou procent a trvají na tom závazku, tak není nefér vůči alianci na jedné straně žádat o podporu a vyjádření solidarity a na druhé straně oznamovat - my jsme měli covid závazek nesplněný?

Pavel RŮŽIČKA, člen výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Ale my tady máme od roku 2014 sto procentní nárůst rozpočtu obrany, od rok 2014 stoprocentní nárůst.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ale to přece vůbec nemění na tom, že nesplníme slib 2 % HDP.

Pavel RŮŽIČKA, člen výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Jasný, ale my se k tomu nějakým způsobem potřebujeme dobrat. A my tady máme stoprocentní nárůst, jsme sedmí v žebříčku NATO, kteří dávají plynule peníze do obrany, to je taky úspěch. Tak prostě ono, já nevím, jak by občané na to reagovali, kdybychom do obrany dali ne 100 % od roku 2014 ale 150 %, to by se prostě muselo někde vzít a teď říct učitelům – učitelé, my dáváme na obranu, abychom udělali závazek vůči NATO, budete mít o polovičku menší platy. Tady prostě musí být nějaký vybalancování toho, co je únosné a co není únosné. Když se bavíme o těch penězích, které se mají vzít příští rok má být 4 miliardy, další rok to má být 6,7 a pak to má být taky něco přes 4, tak já bych to dokázat říct, kde těch 10 miliard vezmu. Změním koncepci bojových vozidel pěchoty, nechám 130 pásů, zbytek dám na… platformu a ušetřím 10 miliard, co tím chci říct? Tady je diskuse a může být diskuze o tom, jakým způsobem ta armáda si s tím poradí. Ona si s tím poradí, věřte tomu, že si s tím poradí a my se k tomu závazku my se k tomu závazku dostaneme.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Předpokládám, že to říkáte i vnesl obranou obrany Lubomíru Metnarovi, který je z hnutí ANO. Je to problém pane poslanče Žáčku?

Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Já samozřejmě jako problém vidím, když si položím otázku tu klíčovou, jestli je zapotřebí zvyšování toho rozpočtu na 2 %, a odpovíme si ano. To znamená, že musíme reagovat na dnešní změněný svět, který po covidové krizi nebude bezpečnější, na agresi Ruské federace a další možné hrozby, tak se k tomu musíme postavit čelem. Já si myslím, že jiná cesta není, protože je to ohrožení, například ze strany Ruské federace našeho euroatlantického okruhu, to znamená Evropské unie a států NATO.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Právě takto se v předvečer konání summitu NATO zbarvil Pražský hrad, modré nasvícení symbolizuje Severoatlantickou alianci. Součástí projekce byl i znak NATO. V Bruselu Česko zastupoval prezident Miloš Zeman. Po jednání ale s novináři nemluvil. Informace o zasedání zveřejnil na svém twitterovém účtu mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček.

Jiří OVČÁČEK, mluvčí prezidenta republiky:
Prezident republiky Miloš Zeman na summitu kritizoval odchod NATO v Afghánistánu. Připomněl, že v boji s terorismem položili v Afghánistánu své životy čeští vojáci. Varoval, že Tálibán po ovládnutí země může vytvořit z Afghánistánu nové teroristické centrum.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pane poslanče, co říkáte tomu protestu českého prezidenta na summitu NATO proti stahování aliančních vojsk z Afghánistánu?

Leo LUZAR, poslanec /KSČM/:
Jsou věci, které u prezidenta Miloše Zemana nechápu. Z jedné strany bojuje proti terorismu, z druhé strany vedeme a podporuje válku v Afghánistánu, které nevede k ničemu jinému než k tomu, že se uzavře potupný mír s Tálibánem a po desítkách let bojů s touto organizací přiznáme, že to prostě nejsme schopni udělat, jinak než s nimi, což považuji za chybné. Toto je věc, kterou u Miloše Zemana dlouhodobě kritizují a nechápu čeho bysme měli dosáhnout v Afghánistánu kdybysme tam zůstali.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pan poslanče Růžičko, americká Brown University nedávno zveřejnila statistiku toho aliančního působení v Afghánistánu. Podle ní válka stála život 2 442 amerických vojáků, 1 144 spojeneckých vojáků. Americký účet za Afghánistán je někde na 2,26 setinách bilionů dolarů, dalších 296 miliard dolarů stála doposud péče o válečné veterány. Stálo to za to?

Pavel RŮŽIČKA, člen výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
No ono zpětně něco hodnotit je velice jednoduché, když šla vojska do Afghánistánu, tak tam šla na základě nějakých informací, šla tam na základě nějakého rozhodnutí, jaký úkol tam mají plnit. A já osobně si myslím, že ta vojska tak, jak říká pan prezident, by tam ještě měla zůstat, to jsme říkali před dvouma lety v Pentagonu, kde paní poslankyně Černochová se tam k tomu vyjadřovala, že je to neúcta vůči těm našim padlým vojákům, že vlastně ta akce není dokončená. Ale samozřejmě NATO je kolektivní orgán, jestli se rozhodli, že vojáky budou stahovat, no tak je musí stáhnout, ale určitě jako nikdo nedokáže říct, jak ta situace by vypadala, kdyby tam ti vojáci nebyli.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ano, ptal jsem se na to, zda to stálo za to, když se na misky vah dáte působení v Afghánistánu, a to o čem jsem mluvil, tak jak vám to vychází?

Pavel RŮŽIČKA, člen výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Ale jako abychom tady v životě neřekl, že to se to nestálo. Já si myslím, že prostě každá taková akce prostě má politickou podporu a nikdo nedokáže říct, jak by ta akce dopadla, kdyby tam ty vojáci nebyli, tak by se tam třeba znovu vrátil Rusové, nevím. Ale já si myslím, že určitě těm lidem, kteří tam padli, těm vojákům a k jejich úctě, tak samozřejmě, že to za to stálo.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Evropským argumentem, proč je nutné se angažovat v Afghánistánu nejčastěji bylo to, že to angažmá brání potenciálním teroristickým útokům islamistů v západní Evropě. Teď, když se aliance stáhne, budou ty útoky hrozit, anebo ne?

Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že situace se výrazně změnila od té doby, když tam vlastně americká spojenecká vojska vstupovala. Změnil se také Afghánistán, to je nutné říci. A bezprostředně to, že jsme se podíleli na obnově Afghánistánu, že jsme se snažili budovat i vlastně mírové struktury, tak mělo vliv na okolní státy. Stejně tak jako to, že spojenecká vojska v Afghánistánu byla. To nebyla jen otázka vlastně bezpečnosti v Evropě, ale také všech těch okolních států. Co nastane, to samozřejmě úplně nevíme, neznáme podrobnosti, například z těch jednání. Faktem je, že dneska už vlastně některé ty islamistické prvky útočí v rámci té, řekněme, občanské války na ty vládní subjekty, ale to se všechno uvidí. Já si myslím, že na základě to, co jsme prostě prožili toho, co se všechno hrál, jakým způsobem jsme se angažovali, tak se nedá vrátit zpátky, že ani Afghánistán, ani Tálibán, ani další islamistické hnutí se nemůžou vrátit v té své původní velikosti.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Jaký je ten závěrečný účet, když vezmeme v potaz, že cílem té operace bylo zajistit Afghánistánu ekonomickou prosperitu a demokratické uspořádání? Nezdá se, že by jedno či druhá platilo, tak jak ta závěrečná bilance vychází pro vás?

Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Samozřejmě opětně se potvrdilo, že Afghánistán je velmi složité území, kde vlastně ten jeho životní styl a životní standard je mnohem silnější než moderní, dejme tomu, euroatlantická civilizace. Na stranu druhou, myslím si, stejně jak vojáci, tak civilní prvky tam odvedli obrovský kus práce. Dali jsme Afgháncům i naději, ale faktem je, že to bylo jasné od začátku, že to dlouhodobě zůstane na nich, aby změnili zemi k obrazu svému. Já si myslím, že když tam zůstaneme, tak jak to NATO předpokládá, to znamená, že budeme v těch silných projektech, případně budeme spolupracovat s afghánskou armádou či bezpečnostními složkami, tak zkusíme, jak to bude vypadat, ale věřím tomu, že se nebude muset ta masa těch vojáků vracet zpátky a nebude muset zasahovat proti stejnému islamistickému nebezpečí, jako zde bylo na začátku.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pan poslanče Luzare, to že aliance se chce i nadále podílet finančně na výcviku afghánské armády, to je něco co už nebudete kritizovat nebo je to stále stejná poloha jako samotné vojenské angažmá v Afghánistánu?

Leo LUZAR, poslanec /KSČM/:
Na výcviku afghánské armády se podílí všechny státy, které se účastní v Afghánistánu. Kde to vede, jaké jsou cíle? Vidíme, že masivně afghánští vojáci přechází na stranu Tálibánu. Po vyklizení pozic americkou armádou mimo jiné kolektivní rozhodnutí, prezident Spojených států rozhodl do určitého data, že američtí vojáci se stáhnou a všichni ostatní sklapli podpatky a kde je nějaké kolektivní rozhodnutí. Z druhé strany Tálibán vede ofenzívu, dobývá jedno území, jednu provincii za druhou, slabá afghánská vláda proti tomu není schopna postavit vojenskou sílu a Tálibán jasně vítězí, a když se stáhneme ještě více, tak ten Tálibán obsadí celé území. Proto se taky vedou dneska ještě tajné, a už se o nich veřejně hovoří, rozhovory mezi Tálibánem a představiteli NATO, jak bude dále pokračovat situace v rámci Afghánistánu, ale spíše jde o to, jak odtamtud odejít a nemít další ztráty.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Ty rozhovory mohou podle vás vést k nějaké stabilitě v Afghánistánu? Myslím rozhovory mezi Spojenými státy, potažmo aliancí Tálibánem a afghánskou vládou?

Leo LUZAR, poslanec /KSČM/:
Ty rozhovory se měly vést už dávno, ale my jsme k tomu přistoupili silou. My jsme řekli, že Tálibán je teroristická organizace podporující Al-Káidu a také to byla pravda. Dneska zjišťujeme, že bez Tálibánu nejsme schopni v Afghánistánu vytvořit nějaké stabilní prostředí a z tohoto titulu se přistupuje teď k Tálibánu jako k nějaké státotvorné síle. Je to chyba, ale zavinili jsme si ji sami. A to jsou důsledky právě politiky NATO, která nejdřív útočí a po tom přemýšlí, co na tom území bude dělat. Toho jsme bohužel svědky i v jiných konfliktech. A mimo jiné, když se bavíme o těch vycvičený teroristech z Al-Káidy, kteří odešli z Afghánistánu, přešli do Sýrie. Dneska je turecká armáda člen NATO využívala v Ázerbajdžánu v boji proti Arménům. Byly to žoldáci, kteří nastoupili pod prapory můžu-li říct spojence Turecka a útočili na Armény, což také považuji za pokrytectví, které se jasně ukázalo a nikdo to neodsoudil.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Jenom připomínám pane poslanče ten impuls před 20 lety - útok na Spojené státy na New York a také na Pentagon. A pojďme teď ale zpátky k českému angažmá v alianci. Připomenu, že Česko vstoupilo do Severoatlantické aliance 12. března roku 1999 společně s Polskem a taky Maďarskem. Šlo tehdy o první země někdejšího východního bloku, které alianční řady rozšířili. Teď krátce, jak činnost Česka v NATO vypadá. Příslušníci armády se účastní společných cvičení nebo se podílejí na mezinárodních zahraničních misích, k těm se ještě dostaneme později. No, a právě teď se taky přes Česko vrací konvoj americké armády. Ta byla na cvičení NATO v Maďarsku. Tyto přejezdy se konají pravidelně od roku 2015, výjimkou byl pouze loňský rok. Každá členská země taky přispívá do společné alianční pokladny. V případě Česka je to aktuálně zhruba 600 000 000 Kč ročně, což představuje jedno procento rozpočtu NATO. Prostředky ale dostává Česko taky zpátky. Aliance, například financovala výstavbu radaru vzdušné ochrany v Nepolisech nebo u Slavkova nebo infrastruktury na leteckých základnách. Ještě připomenu, že podle únorového průzkumu agentury STEM/MARK si 76 % občanů spojuje NATO s pozitivními hodnotami, jako je spolupráce, bezpečnost nebo udržování míru. Informací o českém členství v alianci má ale veřejnost spíše nedostatek. Na závěr společná spíš anketní otázka, prosím, a divácká otázka, jakou funkci a roli má Česko Severoatlantické alianci? Možná bych to upravil, jakou roli by mělo mít, pane poslanče Růžičko.

Pavel RŮŽIČKA, člen výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Já bych odpovídal na tu první část otázky, jakou má, tak rozhodně má jako spolehlivý partner, což se osvědčilo v mnoha misích, to je prostě jasná věc. To deklaroval každý, že česká armáda je spolehlivý partner. Jakou by měla mít? Jako tady na základě summitu NATO jsou nové hrozby, jsou kybernetické hrozby a my tady třeba máme úplně bezvadný NÚKIB, který řeší kybernetickou bezpečnost. V rámci armády se vybudovalo velitelství kybernetické ochrany a máme tady u vojenského zpravodajství kybernetickou obranu a máme to legislativně zarámovaný. Takže to jsme jako jedni z mála z NATO, který tuto věc mají vyřešenou. A nám tyto složky bezvadným způsobem pracují a my je můžeme ostatním členským státům nabídnout, takže v tom my hrajeme prim. Někdo má hodně tanků, my máme skvělý NÚKIB.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Koneckonců 2017 rozhodnutí Severoatlantické aliance, že kybernetický prostor je další rovinou a dalším prostorem, kde se může nebo má uplatňovat společná obrana. Pane poslanče Žáčku, jakou funkci roli má Česko v NATO nebo mělo by mít?

Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že bychom měli udržet ten vysoký kredit, kterého dosáhli naši vojáci právě v těch zahraničních misích mimo jiné i v Afghánistánu. A že bychom měli být i nadále velmi spolehlivým partnerem a tím zůstaneme v budoucnu, pouze když v nejbližším termínu dosáhneme těch dvou procent na obranu.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
A u vás skončím pana poslance Luzare.

Leo LUZAR, poslanec /KSČM/:
Já bych rád, aby česká armáda hlavně hájila zájmy českých občanů, chránila české občany a chránila celistvost České republiky. To bych považoval za základ. Pokud máme fungovat, jsme v Evropské unii, měli bychom pomoci našim přátelům chránit hranice Evropské unie, bránit Evropskou unii před různými přívaly, které momentálně Evropská unie zažívá, a to by měla být naše úloha. Nemáme velkou armádu, máme specializovanou armádu, měli bychom tady k tomu přihlédnout, ale znovu opakuji Armáda České republiky má základní úkol - chránit občany České republiky.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Poslanci Leo Luzar, Pavel Růžička a Pavel Žáček. Pánové, děkuju a hezký večer přeju.

Pavel ŽÁČEK, místopředseda výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu PS PČR /ODS/:
Hezký večer.

Leo LUZAR, poslanec /KSČM/:
Děkuju.

Pavel RŮŽIČKA, člen výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Děkuji za pozvání.

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D.

poslanec PČR
zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek