Novinky Mediální výstupy

(Hospodářské noviny) Vláda v reakci na kauzu Vrbětice vyhostila z pražské ambasády rekordní množství ruských diplomatů, spojenci ale zůstali zdrženliví a k vyhošťování ze svých ambasád přistoupila jen hrstka z nich. Podle historika a místopředsedy bezpečnostního výboru sněmovny Pavla Žáčka (ODS), který se kauze věnuje za koalici Spolu, je důvodem hlavně chaos kolem chystané cesty ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Ruska v době, kdy už měl informace o podezření, že za výbuchy ve Vrběticích stála ruská vojenská rozvědka GRU. A také zpochybňující vyjádření prezidenta Miloše Zemana. Ten uvedl, že existují dvě vyšetřovacích verze, jaká je příčina explozí muničních skladů v roce 2014. I když kolem angažmá Hradu i Hamáčka stále panuje řada nejasností, vládní koalice už další svědky předvolat nechce. „Kolegové z výboru říkají, že už nechtějí podrývat vládní pozici,“ popisuje situaci ve sněmovně v rozhovoru pro HN Žáček.

Jak dnes zpětně vnímáte kauzu Vrbětice?

Příliš jsme se upnuli na to, jak ministr Jan Hamáček připravoval cestu do Ruska. Ale přitom vůbec neřešíme, co se dělo na Hradě. Jakou roli v tom měl pan prezident. A podle náznaků ji měl velkou.

Myslíte, že cestu nevymyslel Hamáček?

Ano, jsem přesvědčen, že Hamáček přistoupil na tuto cestu. Jsem přesvědčen, že dostal od někoho instrukce. Pravděpodobně z Hradu a zakrývalo se to nějakým summitem Biden–Putin (a také nákupem ruských vakcín Sputnik V – pozn. red.). Víme, že Američané se připravovali na to, že summit bude na Slovensku. My přitom víme, jaký názor mají Američané na Zemana, na jeho lidi. A najednou přijde Hamáček s takovým tématem. Zdá se, že se měly překrýt Vrbětice, aby se v zájmu této schůzky potlačily dopady tohoto zjištění. Musíme se ptát, co dělal Miloš Zeman s touto informací, když už nyní víme, že ji od BIS dostal 7. dubna. Kam ty informace putovaly? Do jakých rukou šly?

Máte nějaké informace? Naznačujete, kam to mohlo jít?

Nevím, jen nechápu, že prezident mlčel od 7. dubna, kdy tu informaci dostal poprvé, až do 25. dubna, kdy se poprvé veřejně ke kauze vyjádřil. Snažil se s někým komunikovat? Snažil se to nějak usměrnit? Na tyto otázky neznáme bohužel odpověď, ale prezident Miloš Zeman by nám ji měl dát. Nevíme, na co čekal, jestli chtěl získat čas a snažil se minimalizovat škody, to je možné. Bylo jasné, že než promluví prezident, může vláda udělat nějakou odpověď. Může se proti Rusku postavit. Poté co vystoupil, ukázal, že nemluvil ve prospěch České republiky.

Myslíte si, že Miloš Zeman úmyslně kauzu znevěrohodnil?

Určitě, proč by to jinak říkal? Vidíme, že to mělo vliv i na to, jakým způsobem se spojenci za nás postavili.

Že kvůli tomu nebylo vyloučeno tolik diplomatů, kolik jsme očekávali?

Ano, souvisí to s tím. A můžeme si za to sami. Ptal jsem se od začátku, jak mohou zareagovat naši spojenci, když Jan Hamáček přijde s nápadem takové cesty. Ve chvíli, kdy vybraní členové vlády dostali informace od BIS a policie, zamotali je natolik, že naši partneři ani nechápali, co se tady děje. Tady je ještě důležité si uvědomit, co se dělo na počátku vyšetřování v březnu 2018 po útoku na Skripala. Už v září tady máme první článek o identifikaci pachatelů ze Salisbury. Krátce poté, v říjnu, bylo zveřejněno, že se agenti pohybovali po České republice. O tom se normálně psalo. Jinými slovy, pravděpodobně již před tím proběhla výměna informací o jejich pohybu mezi zpravodajskými službami zainteresovaných zemí. A v té době už musely být vytvořeny speciální týmy v rámci zpravodajských služeb a policie. Poté znevěrohodňuje prezident Bezpečnostní informační službu, vzpomeňme aféru novičok, a bere na Hrad šéfanalytika BIS (jde o Jiřího Roma, který potom na žádost Zemana připravil kompromitující materiál na šéfa služby Michala Koudelku – pozn. red.). Podle mého názoru to mohl být preventivní pokus, jak rozpletení této kauzy zabránit, kompromitací naší zpravodajské služby. Z informací, které jsem získal, byla zřejmá snaha bagatelizovat, přesněji řečeno ovlivnit orgány činné v trestním řízení, aby kauzu Vrbětice v tichosti odložily.

Takové máte informace?

Ano, takové náznaky jsem slyšel. Tlak byl podle mých informací opravdu veliký.

To je závažné obvinění. Kdo ten tlak vyvíjel?

Přesně nevím, ale zřejmě někdo mezi Babišem, spíše Hamáčkem. Po 7. dubnu o výsledcích vyšetřování věděl už i prezident Zeman a ministr obrany Lubomír Metnar. Ale orgány činné v trestném řízení odolaly i díky tomu, že došlo ke zveřejnění. Tím logicky ztratily další politické tlaky smysl a policie získala prostor a čas k získávání dalších informací a důkazů, a to i ze zahraničí.

Nemohlo mít na naše partnery vliv i to, že se nyní v rámci koalice Spolu snažíte vyvolat hlasování o nedůvěře?

To si nemyslím. Je něco jiného rozpustit sněmovnu a nechat vládu i Zemana úplně mimo dozor a vyvolat hlasování o nedůvěře. My se domníváme, že tam může být varianta, že vláda tu důvěru dostane. Může to být předvolební hra SPD a komunistů, kteří se chtěli odpoutat od své předchozí podpory vlády, ale uvidíme, není vyloučeno, že tomu je tak i nadále. Kdybychom tento krok přeskočili a šli rovnou do rozpuštění, pak by se to neukázalo. Jsem rád, že Piráti a STAN už netrvají na odříznutí parlamentu a předčasných volbách, že nám chtějí podpisy na mimořádnou schůzi dát (ve středu Piráti a STAN podpořili koalici Spolu, o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše se bude hlasovat na začátku června – pozn. red.). Nějaký krok logicky udělat musíme, na všechny další aktivity včetně ministra Hamáčka a hájení našich národních zájmů máme úplně jiný pohled, odmítáme řešit otázky národní bezpečnosti České republiky jako státu EU a NATO v Moskvě, to je velmi nebezpečné. Tak co máme dělat? Máme tuto vládu „držet“ do voleb? To nejde.

Budete chtít předvolat ještě nějaké svědky na výbory Poslanecké sněmovny?

Já bych pro to byl, ale myslím si, že už neuspějeme, většina už bude proti, kolegové z výboru říkají, že už nechtějí podrývat vládní pozici, takže do toho nechtějí jít.

S ANO hlasují i komunisté a SPD, právě poslanec Radek Koten je předsedou bezpečnostního výboru. Přitom sám celou kauzu zpochybňuje, stojí na straně Ruska. Zkomplikovalo to nějak schůzi, na kterou zpravodajci přišli vysvětlit vyšetřování?

Já se cítím osobně dotčen, jak řídil výbor, i když byl neveřejný. Neschopnost či nekvalifikovanost není utajovaná informace, takže to mohu klidně říci. On nebyl schopen říci ani jedno jméno našich hostů – snad kromě Jana Hamáčka – správně. Ředitele rozvědky zkomolil asi pětkrát. Myslím si, že do budoucna bychom to neměli tolerovat a někdo by ho měl při takovém jednání zastoupit. Je to vážně trapná věc. Šlo o nejdůležitější jednání bezpečnostního výboru se vztahem k takové konfliktní velmoci, jako je Rusko. Dotýká se to nás všech, přitom v té funkci je už od začátku. Na výboru pro obranu byla úplně jiná atmosféra. Pan Koten zkrátka není zárukou objektivity. SPD a komunisté se snažili zpochybňovat ony závěry o Vrběticích ještě před tím, než vystoupil prezident Miloš Zeman a nalil jim opět krev do žil.

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D.

poslanec PČR
zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek