Od Klause k Fialovi. Když chci něco změnit, nestačí o tom jen mluvit
(FORUM 24) Pokud dnes někdo píše o ODS a vzpomíná na její historii, potom píše nejčastěji o těch, kteří byli, jak se říká, na začátku u toho. Přesně před třiceti lety, 21. dubna 1991, přijal Ustavující kongres v Olomouci usnesení, kterým schválil Stanovy ODS, zvolil předsedou ODS Václava Klause a místopředsedy Petra Čermáka a Miroslava Macka.
Nyní si dovolím střih a přejdu od vzpomínek centrálních a velkých, spojených zpravidla se známými jmény, ke vzpomínkám mnohem méně známým, zdánlivě malým. Přejdu k připomenutí činnosti možná stovek, později tisíců lidí, kteří se s nadšením a elánem pustili do přeměny života v regionech, na městské a obecní úrovni a byli úspěšní.
V obcích a městech se často všichni se všemi znají. Možná i proto jsme byli schopni se v Občanském fóru přátelsky rozejít. ODS se potom stala jedním z nástupců široce rozkročeného Občanského fóra. Po celé zemi bezejmenní nadšenci zakládali místní sdružení ODS a následně se intenzivně a aktivně zapojovali do veřejného života.
Při pohledu zpět se znovu podivuji tomu, kde jsme před třiceti lety vzali tu energii, a dovolím si napsat i odvahu, pustit se do zásadního přetváření naší společnosti na všech úrovních. Dokázali jsme tak i na komunální úrovni naplnit smysl svobodných a férových voleb a zapojit se do nového způsobu fungování měst a obcí na principech zastupitelské demokracie.
Byli jsme úspěšní v komunálních volbách, postupně se formovala široká a věrná členská základna, která své nejvyšší představitele několikrát zásadním způsobem podpořila a podržela.
Považuji za důležité na to v době našich 30. narozenin upozornit a všem řadovým členům a sympatizantům ODS poděkovat. Bez podpory členské základny a dalších sympatizantů a voličů by se Václav Klaus po sarajevském atentátu jen obtížně vrátil zpět na výsluní.
Bez podpory členské základny a dalších sympatizantů a voličů bychom se s Petrem Fialou po pádu vlády Petra Nečase velmi obtížně vraceli zpět.
Pro minulou i pro současnou dobu totiž stále platí:
Že jestliže chci něco nebo někoho podpořit, potom nestačí, když na něj budu pouze v dobrém myslet. Že jestliže chci něco nebo někoho změnit, potom nestačí, když o tom budu pouze mluvit.
předseda Senátu PČR
místopředseda strany