Interpelace na ministra zdravotnictví ve věci otázky dobrovolnosti a povinnosti očkování a testování
(www.psp.cz) Ústní interpelace poslance Petra Beitla na ministra zdravotnictví Jana Blatného ve věci otázky dobrovolnosti a povinnosti očkování a testování.
Petr Beitl:
Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové. Vážený pane ministře, obracím se na vás s dotazem, který se týká testování a očkování zaměstnanců v sociálních službách. Testování a očkování je i pro osoby v přímé péči dobrovolné a já se ptám, proč.
Co se týká očkování, při tom nebylo nutné nic vymýšlet. Od roku 2006 je totiž platná vyhláška č. 537/2006, která řeší očkování proti infekčním nemocem a v § 9 ukládá osobám, ne zaměstnavateli, poskytujícím terénní nebo ambulantní sociální služby povinnost očkování, například proti hepatitidě B. V praxi to znamená, že pokud chci pracovat jako pečovatel v sociálních službách v terénu, musím zaměstnavateli předložit doklad o očkování. Proč je možné nařídit vyhláškou očkování proti žloutence, ale proti COVID-19 ne?
Chápu, že situace s covidem je pro všechny nová a legislativa na něj nebyla připravena, na druhou stranu už v tom rok žijeme a jedním z hlavních úkolů je ochránit ty nejzranitelnější a také ty, kteří pracují v prvních liniích, a to pracovníci v sociálních službách zejména v přímé péči bezesporu jsou. Přesto nejasnými nařízeními právě poskytovatelům sociálních služeb jako zaměstnavatelům nakládáte další povinnosti a jsou to oni, kdo se musí zorientovat ve změti vyhlášek a nařízení.
Podobným problémem je testování. I to je pro pracovníky v sociálních službách, respektive v přímé péči, dobrovolné, ale zaměstnavatel je povinen ho zajistit. Pokud zaměstnanec odmítne test, nesmí ho zaměstnavatel pustit na pracoviště a dostane takzvané áčko, dokonce hrozí jak zaměstnavateli, tak zaměstnanci za porušení stanovené povinnosti pokuta. Nemám právnické vzdělání, ale na tomto místě považuji za vhodné upozornit na skutečnost, že legislativa přijímaná v souvislosti s pandemií nebyla dosud vyložena judikaturou a neexistují uspokojivá výkladová vodítka pro jednoznačný výklad. Žádám vás proto o vyjádření k dané právní problematice, která by mohla přispět k lepší orientaci.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:
Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, v odpovědi na váš dotaz, který se týká v podstatě povinného nastavení očkování proti koronaviru u určité skupiny osob, konkrétně u těch, které pracují s jinými lidmi a podobně, jak jste řekl, tak v současné době opravdu ta naše právní úprava nezohledňuje tuto možnost a bylo to mimo jiné i na základě opakovaných diskuzí se zákonodárci, kde byl poměrně jednoznačně vyjádřen názor, že očkování proti koronaviru musí být dobrovolné, nemůže být povinné. Očkování proti koronaviru v současné době dobrovolné je a ve chvíli, kdy by mělo dojít k nějaké změně, tak to bude určitě vyžadovat poměrně rozsáhlou celospolečenskou diskuzi, protože toto onemocnění je rozšířené daleko více, než je tomu u ostatních onemocnění. V současné době ta problematika je řešena nejenom na národní úrovni, ale i celoevropsky anebo celosvětově. A v neposlední řadě je také potřeba říct, že v současné době zatím není dostatečné množství vakcín, které by mohlo umožnit to, aby úplně všichni v ten konkrétní časový okamžik mohli být naočkováni, kdyby jim to bylo nařízeno.
Takže věřím, že jsem takto váš dotaz zodpověděl. V současné době není plánováno, že by se očkování proti koronaviru změnilo z dobrovolného na povinné. Navíc na rozdíl od řady ostatních onemocnění, na které jste ukazoval, například na hepatitidu B a podobně, existuje poměrně jednoznačná a jednoduchá forma ochrany toho jednotlivce, případně toho, o koho pečuje, a také spolehlivé testování, které u ostatních onemocnění takto rozšířené není.
V současné době je alternativou a zatím s ním počítá i plánovaný takzvaný zelený pas, který bude v rámci Evropské unie zaváděn. Takže v současné době neplánuje Ministerstvo zdravotnictví nějakou změnu v tomto smyslu. Děkuji.
Petr Beitl:
Já bych rád doplnil moji otázku ještě o druhou část, která už byla obsažena, a to je testování. Vy zaměstnavatelům dáváte povinnost testovat, ale zaměstnanci nemají povinnost testování akceptovat. Hodláte aspoň s tímto něco dělat? Zabývá se tím ministerstvo? Protože situace je samozřejmě nepřijatelná a zaměstnavatelé jsou v legislativní pasti.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:
Děkuji, vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, ta povinnost je dána stávající právní úpravou a zaměstnanec, který by se nepodrobil tomuto testování, se dopouští protiprávního kroku, a nejenom že mu bude napsáno to áčko, o kterém mluvíte, ale vystavuje se i finanční pokutě.
poslanec PČR