Partie CNN Prima News
(CNN Prima News) Hostem nedělního diskusního pořadu Partie CNN Prima News byl hejtman Královéhradeckého kraje a senátor Martin Červíček.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den, ještě jednou krásné nedělní poledne vám přeji a na CNN Prima News vás vítám u Partie. Naše pozvání přijali paní Petra Pecková z hnutí STAN, hejtmanka Středočeského kraje. Dobrý den, vítejte.
Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /STAN/:
Hezký den a děkuji za pozvání.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pan Jan Schiller, hejtman Ústeckého kraje z hnutí ANO. Dobrý den, vítejte.
Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Dobrý den, děkuji také za pozvání.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Po mé levé ruce Martin Červíček, hejtman Královéhradeckého kraje, senátor a předseda senátorů za ODS. Dobrý den i vám.
Martin ČERVÍČEK, hejtman Královéhradeckého kraje a senátor PČR /ODS/:
Dobrý den přeji.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pan Petr Arenberger, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Dobrý den, pane profesore, vítám vás tady.
Petr ARENBERGER, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady:
Dobrý den, hezké poledne.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Vypukl v nemocnicích boj o život, paní hejtmanko?
Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /STAN/:
Já snad nechci používat tato slova. Všichni dělají pro to maximum, aby každý pacient dostal tu nejlepší péči, kterou dostat může. A je to velmi náročné.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Které nemocnice ve Středočeském kraji jsou teď na tom nejhůř z hlediska kapacity, z hlediska personální kapacity, zajištění péče?
Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /STAN/:
Ten stav hromadného postižení osob začaly středočeské nemocnice vyhlašovat od středy, až vlastně do pátku. Od pátku zatím žádná nemocnice nepřibyla, nyní je to v 8 středočeských nemocnicích jak krajských, tak soukromých, tak městských. A myslím si, že nejhorší situace asi byla v Mladé Boleslavi, potom byla velmi vážná situace v Benešově, v Mělníce, v Kolíně, v Kutné Hoře.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Viníte z té situace někoho?
Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /STAN/:
Ne, já to takhle nechci nazývat, prostě bojujeme tady s nějakým stavem, bojujeme tady s nějakou pandemií. Já nechci označovat viníky. Akorát si myslím, že kdyby některá opatření se dělala jinak, kdyby se komunikovalo jinak s občany, kdyby, kdyby, kdyby.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Říkáte některá opatření. Máte něco na vrcholu toho svého žebříčku, že by se udělal toto, nebyly by třeba nemocnice ve vašem kraji tady. Je to něco konkrétního, co máte na mysli?
Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /STAN/:
Že by to nebyly nemocnice, konkrétně v našem kraji, tak něco takového konkrétního nemám. Nicméně to, co já považuju za špatné a to, co si myslím, že na co celou dobu doplácíme, je to obrovské uvolnění před Vánoci. A pak také musím říct, že z mého pohledu vidím, že se velmi podcenily a mateřské základní školy, protože já to vidím na číslech ve Středočeském kraji, kde ta ohniska nákazy od začátku ledna přibývala ve školských zařízeních tak, že byla, a teď mluvím po 14 dnech, nejdřív ve 13, pak ve 25, pak ve 166, pak 201 a teď 275 školských zařízení a nejvíc to jsou teda mateřské školky.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane Schillere, jaká je situace v Ústeckém kraji, vy zatím stav hromadného postižení osob nemáte. Nicméně, jaká je situace ve vašich nemocnicích?
Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
My ho nemáme, ale nemáme ho proto, že skutečně koordinujeme a máme tu výhodu, že máme 5 propojených nemocnice a koordinujeme vůbec uvolněnost lůžek a tak. Takže my jsme sice špatně na tom, ale pořád ještě zvládáme. Zvládáme to tak, že máme nějakých rezervu 17 lůžek JIP a asi 130 lůžek standardních, s tím, že bohužel se nám to zvyšuje. A pokud to takhle bude narůstat, tak samozřejmě my budeme uvažovat nad tím, abychom zahájili, nebo budeme apelovat na přeshraniční pomoc, abychom mohli vozit pacienty.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Zatím se to ale neděje?
Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Zatím se to neděje, zatím to zvládáme. Jak říkám, pokud se to bude zvyšovat, tak budeme muset k tomu přistoupit.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Je to otázka dnů, hodin?
Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Týdnů, dá se říct, že je to otázka týdnů. A uvidíme, jak ta situace se bude samotná vyvíjet. My teď jsme, dá se říct, možná na vrcholu toho, jak se vůbec vyvíjí ta obloženost těch nemocnic, doufáme, že to půjde zase dolů.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Viníte z té situace někoho, že to došlo až sem, že nemocnice, zdravotnictví je na hraně kolapsu?
Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Já bych řekl, že ono není koho vinit. Já viním akorát ten covid, to jediné, nás tady, dá se říct, zasáhlo to, že skutečně se to zvyšuje, přišla nám sem mutace, na kterou jsme asi nebyli připraveni, nebo víceméně zasáhla hodně, ale ono není koho vinit, ono těch kdyby zaznělo strašně moc, ale kdyby se udělalo cokoliv jiného, možná by to bylo stejné. Takže já viním skutečně jenom ten covid.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A to, co třeba zmiňovala paní hejtmanka Pecková, to rozvolnění před Vánocemi, otevřít 3. 12. služby, obchody, restaurace za těch čísel, jaká byla, protože to, co říká ona, říkají i odborníci, vědci, že to byla obrovská chyba vlády, že něco takového dovolila.
Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Tak chyba to byla, ale víte, že my jsme byli nedávno pod velkým tlakem, kdy jsme chtěli skutečně nějakým stylem to podchytit a znovu byl tlak na to, aby se to uvolnilo a ten tlak pořád. Je tlak na to, abychom uvolnili školy. Je tlak na to, abychom uvolnili obchody. A prostě si to nemůžeme dovolit. Víte, že ten náš vlastně národ je rozdělen na dvě poloviny. Jedna by to chtěla dodržovat a vydržet, dejme tomu, 14 dní, 3 týdny a druhá už by to nechtěla dodržovat vůbec a z toho se pak nikdy nedostaneme.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Ale na druhou stranu je tady vláda, která má za to zodpovědnost, za zdraví občanů. A ona nemůže přece podléhat populistickým tlakům na rozvolňování, pokud to sama nechce.
Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Já vím, jak jsme jednali, tak ono to není asi úplně na základě populistických, ono samozřejmě se k tomu vyjadřují i odborníci a odborníci nějakým stylem s tím pracují a pokud se rozvolnilo, tak i odborníci se domnívali, že to nebude mít takový dopad.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuji. Pane hejtmane Červíčku, jaká je situace v Královéhradeckém kraji. To, co říká pan hejtman, že míří k přeshraniční pomoci v otázce týdnů.
Martin ČERVÍČEK, hejtman Královéhradeckého kraje a senátor PČR /ODS/:
My situaci, kterou zažívají kolegové v jiných krajích, vlastně prakticky už máme za sebou 2,5 měsíce, 10 týdnů. Museli jsme tu situaci vývoje epidemie počtu zvýšených hospitalizaci do našich nemocnic řešit na té každodenní bázi, takže jsme navyšovali neustále lůžka, které byly i pro JIP péči nebo pro standardní pacienty. Samozřejmě jsme se snažili maximálně ochránit domovy pro seniory, věnovali jsme se v tom nejhorším, možná zvýšenému testování, přemýšleli jsme, pokud by ta situace se zhoršovala, tak že bychom se obrátili i na Polskou republiku o příhraničí pomoc. Prostě dělali jsme kroky, které musíte udělat pro to, abyste zvládli tu situaci v nemocnicích, je to o koordinaci, my máme výborného krajského koordinátora, máme národní dispečink, překládají se pacienti do jiných krajů. Dneska jsme v situaci, že jsme na tom o trochu lépe, takže budeme asi pomáhat i my, já prostě to beru tak, že když nám pomáhal někdo jiný, budeme pomáhat i my. Samozřejmě je to o koordinaci těch nemocnic, v první řadě o zdravotnících, o lidé, kteří prostě dělali ty každodenní podmínky pro to, aby ty nemocnice mohly vůbec fungovat, ale je to dlouhé, už to trvá moc dlouho.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Stejná otázka, jakou jsem pokládal panu Schillerovi a paní Peckové. Viníte z toho někoho?
Martin ČERVÍČEK, hejtman Královéhradeckého kraje a senátor PČR /ODS/:
Já nepoužiju slovo, nebo slova, že z toho někoho viním. Ale myslím si, že pandemie a celkově ta situace v nemocnicích, to není povodeň, to je věc, která se musí řešit centrálně. Ta odpovědnost je na vládě. Můžeme si říkat, co kdyby, jak by, ale myslím, že na jaře jsme tu situaci nikdo nepředpokládali. Měli jsme se v létě poučit. Nemůžu se ubránit dojmu, že na podzim tady mělo být daleko lépe připraveno testování a trasování, strategie k očkování, vzbudilo se tady nějaké očekávání s tím očkováním, bohužel možná se naplní až někde ve druhém čtvrtletí. Trasování, přestože se ty krajské hygieny snaží, promiňte, přestože se snaží, tak ve své podstatě jsou schopné 60-70 % takovéhle případů. A jestli chcete něco eliminovat, tu epidemii, tak prostě musíte tyhle ty prostředky používat. A testování. Poslední ukázka těchto týdnů. My se bavíme o testování průmyslu, hledáme možnosti, jakým způsobem budeme testovat, to přece už dávno mělo v té podzimní vlně být. Já jenom připomínám, mluvím ze zkušenosti těch 10 týdnů, my, když nám bylo nejhůř, přestože jsme neměli kapacity, tak jsme se přesto domluvili s nemocnicemi, požádali jsme armádu a testovali jsme, pokud možno, co nejvíce, ono to má dvojí efekt. Jeden, za prvé, že možná odhalíte včas některé případy. Druhý efekt, ta veřejnost si to trochu víc uvědomí a bere možná některý věci i trochu vážněji.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju. Pane profesore Arenbergere, jak vypadá situace v nemocnici, když je vyhlášen stav hromadného postižení osob?
Petr ARENBERGER, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady:
U nás v nemocnici naštěstí jsme se zatím s tímto stavem nesetkali. My se snažíme dynamicky upravovat počty jak lůžek, tak i v zásadě pacientů, snažíme se velmi rychle propouštět pacienty do domácího ošetřování, nejen kvůli tomu, abychom uvolnili kapacity, ale ono je to i komfortnější pro toho pacienta, pokud je v domácím ošetřování a nevyžaduje kyslíkovou léčbu, čili jakmile se dát trošku do pořádku, tak určitě to preferujeme. Teď před víkendem jsme si zase uvolnili tímto způsobem 10 lůžek, takže třeba teď přes víkend jsme schopni dokonce poskytovat nějakou další JIP péči. Jsme připraveni, stejně tak jako to bylo minulý a předminulý týden, kdy jsme rozšířili naše kapacity pro covid-19 o 28 lůžek. Tak na příští týden se připravujeme, aspoň zatím tedy lůžky a prostory na dalších 30 lůžek, která bychom mohli otevřít, ale tady už to naráží především na personální kapacity. Takže pokud vyjde ten plán s doplněním zdravotnických zařízení o externí pracovníky, tak bychom zase příští týden nebo v podstatě kdykoliv to bude možné, tak bychom mohli otevřít další lůžka.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jak byste popsal situaci ve vaší nemocnici pro laiky jedním slovem. Co tam teď zažíváte v této době?
Petr ARENBERGER, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady:
Naše nemocnice se profiluje akutní péčí, to znamená, máme traumacentrum, máme kardiocentrum, neurologické centrum pro akutní řešení mrtvic a podobně. Čili my jsme nastaveni na to poskytovat akutní péči, infekční pracoviště u nás nebylo, protože v Praze je to centralizované do jedné nemocnice, čili my vlastně všechno to, co přestavujeme, tak přestavujeme na úkor některé jiné péče. A ty kapacity samozřejmě je škoda využívat jenom k tomu, abychom řešili pandemickou situaci a neřešili ty kvalifikace, které jsou k dispozici.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Umíte jako zdravotník, lékař, jako zdravotnický manažer popsat pro laika, co to znamená hromadné postižení osob, pokud je to v nemocnicích, zní to příšerně. Platí to ve 3 krajích. Lidé mají velký strach.
Petr ARENBERGER, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady:
Tak on je to v podstatě jenom takový technický termín, protože to se nevyužívá vlastně pro tento typ problematiky. Řeší se to především, když třeba spadne letadlo, že jo, takže je tam velká skupina postižených, které je potřeba nějakým způsobem rychle řešit a řešit nějakým krizovým způsobem. Čili podobně může být ta analogie vnímána i v těch nemocnicích, i když vlastně to není nějaký právní termín, s kterým by se dalo nějak logicky pracovat, ale spíš je tu signál pro to, že ta nemocnice má určité problémy a musí je řešit.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
To, co říkal pan prof. Arenberger, že personálně budou nemocnice posíleny. Hejtmani mají podle vlády udělovat pracovní povinnost ambulantním specialistům a budou povoláváni i studenti středních škol a vysokých škol. Děláte to, paní hejtmanko?
Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /STAN/:
My jsme se jím prošli už na podzim, takže víme, co ty pracovní příkazy znamenají a víme, že samozřejmě ze zákona na tom pracovním příkazu je poučení a víme, že někteří prostě to poučení využijí, někteří ho využijí oprávněně a někteří ho prostě zneužijí.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Co vám řeknou?
Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /STAN/:
Tam je poučení, že když byste mohla ohrozit sebe nebo osobu blízkou, která je třeba v rizikové skupině, tak že můžete odmítnout, pakliže s ní třeba žijete ve společné domácnosti, a tak dále. Takže my jsme už na podzim šli, a teď znova jdeme cestou v podstatě dobrovolnou, kdy my ty lidi kontaktujeme, vytipujeme, kontaktujeme, domluvíme se s nimi a pakliže se s nimi domluvíme rozumně, tak pak jim vystavíme ten pracovní příkaz. A já těch pracovních příkazů na podzim vystavila opravdu hodně. Studenti, jak medici, tak studenti, studentky zdravotnických oborů, tak ano, na základě pracovních příkazů v nemocnicích pracovali a já jim za to moc děkuju. A stejným způsobem to teď hodláme dělat s lékaři, s ambulantními specialisty a jejich sestrami.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Řeknete mi, jaká je odezva za těch prvních pár dnů?
Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /STAN/:
Odezva je taková dvojí. Velmi mě překvapilo, jaké množství různých sdružení, různých lékařských odborností napsalo, že zejména ony nastoupit nemohou, zejména sdružení stomatologů a pan Dr. Šmucler říkal, že jistě to neplatí na lékaře stomatology. Nicméně zase na druhou stranu byly kliniky stomatologické a lékaře stomatologičtí, kteří se nám nabídli, kteří i své sestry a sami sebe nabídli a chtěli jít pomoci. Stejně tak třeba sdružení, Česká lékařská komora, tak od pana Dr. Kubka dopis, ve kterém samozřejmě spílá vládě, což já chápu a v podstatě s ním souhlasím, ale tím nám nepomáhá. A na konci vlastně doporučení, že jestliže jako lékaři nastoupí, tak musíme jim samozřejmě finančně saturovat výpadky jejich praxí, které budou následovat. V podstatě pro mě je to dopis, který mi s ničím nepomáhá a který situaci neřeší. Takže my se spoléháme, stejně jako asi ostatní hejtmani a ostatní kraje sami na sebe a na to, že kontaktujeme ty vytipované lékaře, že se s nimi bavíme, že je prosíme o pomoc a zatím to funguje.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A na studenty se spoléháte?
Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /STAN/:
Studenty, to vlastně přibylo teď úplně nově, takže ano, také je budeme povolávat, ale už my předtím, než byla jako možnost vydání pracovních příkazů pro studenty, tak už jsme také zase opět kontaktovali všechny střední zdravotnické školy, zda by byly ochotny nastoupit studentky třetích a čtvrtých ročníků, zdravotní sestry. A samozřejmě teď budeme zase povolávat studenty medicíny.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Nechci vám nic podsouvat, ale z toho, jak to popisujete, tu odezvu, zdáte se zklamaná?
Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /STAN/:
Ne, já zklamaná nejsem, spíš jsem zklamaná z jakoby přístupu spíš těch, těch komor, sdružení a z těch, kteří to zaštiťují, protože to je opravdu jenom o politických proklamacích. Ale my potřebujeme, aby skutečně těm zdravotníkům v těch nemocnicích někdo pomohl, my potřebujeme, abychom našli společně řešení a na to řešení teď jsme prostě sami. Tak pojďme ho společně udělat.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Třeba vás teď odborní specialisté slyší. Pane hejtmane Schillere, vy budete povolávat, nebo povoláváte ambulantní specialisty a jaká je ta odezva?
Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
No, ono už to tady zaznělo, já osobně zklamaný hrozně jsem, protože mi přijde, že jedni lékaři, dá se říct, jedou z posledních sil. A druhý lékaři prostě vymýšlejí skutečně, proč něco nejde. Já jsem zklamaný i z toho, že skutečně dostáváme několik desítek, možná stovek dopisů, mailů, proč nikdo nemůže nastoupit. Myslel jsem si, že to bude jiný, že skutečně nám pomůžou. A my jdeme tou cestou, stejně jako všichni spíš té dohody, zkusíme se s nimi dohodnout, jakým stylem, jakým stylem by nám mohli pomoc, nemohli, protože skutečně, pokud bychom to nařídili, nikam se nedostane, protože skutečně tam je prostor strašně velký v tom, že se nám zablokují všichni a nepomůže nám vůbec nikdo. Takže se snažíme s nimi domluvit, samozřejmě i s těmi studenty. Tak, jak říkala paní kolegyně, tak určitě my už využíváme studenty doteď, musím poděkovat za jejich práci, jsou neskuteční, na to, že jsou to studenti, tak odvádí skutečně kus práce. A jsou tam platnými členy těch týmů. Takže je to výhoda. A někteří ti lékaři nám píší i dokonce takové maily, že když tam budou, tak tam budou k ničemu, protože sice je lékař, ale 20 let vlastně nikdy se ani nepodíval k lůžku, takže jako tam bude jako medik, na pozici medika, takže nám to moc nepomáhá, ale samozřejmě se snažíme už celý víkend s nimi domlouvat, abychom nějakým způsobem to posílil.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane Červíčku, vaše zkušenost.
Martin ČERVÍČEK, hejtman Královéhradeckého kraje a senátor PČR /ODS/:
Je hodně podobná jako u kolegů. Je potřeba říci, že v těch posledních měsících nám na bázi dobrovolnosti zdravotníci, ale i studenti pomáhají, to není jenom o příkazech, my jsme měli plno studentů, kteří byli normálně na pracovní smlouvy a pomáhali nemocnicím, a dokonce i v tom nejhorším období po druhý, přestože už jim třeba některým ty příkazy předtím skončily a tak dále. Podobnou cestou půjdeme i teď v tomto období. My potřebujeme asi 20 lékařů, 40-50 sester, ty sestry jsou asi nejvíc potřeba a budeme se snažit opět opakovaně se snažit domluvit a přesvědčit je, jestli nám nepůjdou v nějakým horizontu časovým pomoci. Na druhou stranu možná důležitá zmínka, kterou tady řekla kolegyně, že trošku jsme rozčarovaní asi z těch představitelů těch jednotlivých komor. Já totiž jsem docela schopen pochopit, že někteří ti ambulantní lékaři, specialisté a podobně, v tuhle tu chvíli odvádějí tu práci v první linii, na kterou třeba nezbývá čas ani v nemocnicích, to znamená, já to chápu, že prostě nám nemůžou jít pomoci, já nejsem tak kritický, rozumím tomu, ale to my hejtmani jsme schopni si s nimi vykomunikovat, k tomu nepotřebujeme dopisy a prohlášení, že teď nemůžou, jestli mi rozumíte, kam mířím. Prostě ti lékaři teď zajišťují péči, která kolikrát není úplně stoprocentně zajištěna v nemocnicích, my jsme jim za to vděční, určitě nikoho nesmyslně tahat do nemocnice nebudeme, ale vážíme si toho, že v těch ambulancích zůstali a že jsou kolikrát schopní si ty pacienty postupně objednávat a možná tu léčbu zajistit mimo nemocnici, ale myslím, že všichni jsme tak nějak rozčarovaní z toho, že nám přišly dopisy od jednoho prezidenta, od druhého prezidenta a všichni nám říkají - hele, my vám ale pomáhat nebudeme.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Reakce ředitele nemocnice.
Petr ARENBERGER, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady:
Já rozumím vlastně oběma těm stanoviskům. A otázka je, kde je vlastně ten průsečík, na které straně.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, rozumíte specialistům, rozumíte představitelům těch odborných komor, kteří říkají, jako rádi bychom, ale nemůžeme vlastně.
Petr ARENBERGER, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady:
Otázka je, co vlastně očekáváme od těch kolegů, kteří by měli nastoupit. Tam jde o tu kvalifikaci. My bychom samozřejmě chtěli JIP sestry, čili kvalifikovaný personál, který je schopen v tomto okamžiku zapnout nějaký přístroj, lékaři zaintubovat pacienta a podobně. Takové ambice ale samozřejmě člověk nemůže mít od někoho, kdo 20 let pracuje v ambulantní sféře a setkává se jenom s určitou skupinou pacientů. Na druhou stranu je mi zase líto třeba šikovných kvalifikovaných chirurgů, kteří pracují někde v nějakých třeba centrech mimo zdravotnická zařízení. Všimněte si třeba billboardů po Praze, prsa dneska pořídíte za 59 990, čili evidentně jsou v těch privátech kapacity...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Tyhle ty chirurgy byste viděl rád teď v nemocnicích?
Petr ARENBERGER, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady:
Já si myslím, že to jsou skutečně šikovní lidé, kteří určitě tomu pacientovi můžou nějakým způsobem pomoct i u nás, ale na druhou stranu my nejsme schopni za 2-3 hodiny nabídnout 59 990 tomu konkrétnímu člověkovi. Čili tam jsou samozřejmě logické bariéry, které jsou nejen kvalifikační, ale i třeba ekonomické. A je potřeba se na to podívat ze všech pohledů.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A ten pohled, teď je naše zdravotnictví v krizi, naše země zažívá opravdu těžké dny. V nemocnicích leží obrovské množství lidí, z nichž někteří umírají. Slyší na to lékaři a zdravotníci?
Petr ARENBERGER, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady:
Já si myslím, že ano. My třeba máme obrovskou výhodu toho, že máme velmi aktivní studenty na 3. lékařské fakultě, která je v podstatě v našem vinohradském zdravotnickém areálu, ti 2 dny předtím, než rozhodla v březnu vláda o pracovní povinnosti, tak oni už se nabídli a začali k nám přicházet a ještě stále máme 250 studentů u nás na fakultě, kteří pracují u nás v nemocnici a jsou velmi potřebnými spolupracovníky, stejně tak je to střední zdravotnický personál ze zdravotnické školy, kterou máme. Čili funguje to a jsme rádi, že se najdou ti, kteří prostě vnímají tu situaci tak jako my v nemocnici a pomáhají nám.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Řekněte mi, pane profesore, zvládnou tito studenti své studium, své zkoušky, své státnice a studentky středních škol své maturity. Měli by dostat nějaké úlevy?
Petr ARENBERGER, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady:
Já myslím, že to není jednoduché, my se samozřejmě ve výuce snažíme učit tak, aby si to mohli třeba pustit večer, to, co jim říkáme přes den. Ale já si myslím na druhou stranu, že taková zkušenost, s kterou jsme se nesetkali, a oni také ne, a doufám, že už se zase v budoucnu nikdy nesetkají, tak prostě tu praktickou část té medicíny jim opravdu ukáže tak, jak to je a myslím, že budou mnohem kvalifikovanější než ti, kteří třeba přicházeli před pandemií do praxe.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Kéž byste měl pravdu. Testování ve firmách. Jsou na to kraje připravené, firmy ve vašich krajích a vy jako státní správa, paní hejtmanko?
Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /STAN/:
Tak já si myslím, že...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Máte dost testů, máte dost informací?
Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /STAN/:
Zase samozřejmě se to řešilo jako všechno ostatní ze dne na den, z hodiny na hodinu, připraveno nebylo dopředu, bych řekla, plošně téměř nic. A já si myslím, že firmy si s tím dokáží poradit. Nám tedy způsobilo obrovskou komplikaci to, že v této situace, kdy ty nemocnice se potýkají, s čím se potýkají, takže vlastně pan ministr Hamáček řekl několikrát v médiích, že firmy mají chodit se nechávat testovat jednou za 3 dny na ta odběrová místa, která jsou zejména ve zdravotnických zařízeních, takže to způsobovalo tedy totální kolaps. Takže potom se zase trošičku ta vyjádření jako mírně, ano...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, já jenom chci nechat reagovat pana ředitele Arenbergera, je to tak, že chodili pracovníci firem na ta veřejná místa testovací, byla zahlcena vaše nemocnice?
Petr ARENBERGER, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady:
Minulý týden to nebylo zatím tak dramatické, ale je pravda, že přibývá zájemců. My jsme dokonce přechodně měli snížený provoz v těch odběrových místech, protože velký zájem nebyl, ale třeba teď přes víkend zrovna přidáváme zase příští středu další kapacity v odběrovém místě, otevíráme další týden. Čili ten zájem se zvyšuje, my samozřejmě nepoznáme, jestli je to z těch zařízení, která musí mít ty odběry udělány, anebo jestli je to běžná populace, která jenom chce vědět...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Je to chyba podle vás, že firmy posílají své lidi do nemocnic?
Petr ARENBERGER, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady:
My spolupracujeme s některými zařízeními, kde poskytujeme tuto péči, na jednu stranu prezenčně u nás v nemocnici, anebo dokonce máme výjezdovou skupinu, která dělá odběry, ale prostě je to propojené.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Paní hejtmanko, promiňte, nechtěla jsem vám skákat do řeči.
Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /STAN/:
My jsme se o tom bavili právě i třeba na videosetkání hejtmanů, které máme poměrně často, i několikrát týdně, takže tam ta situace byla zhodnocena, v podstatě ten nápor byl obrovský. Takže jsou teď ta místa vyblokována. A my příliš nemáme, jak je navyšovat, protože my potřebujeme tam u těch, u těch testů je potřeba zdravotnický personál a ten teď potřebujeme zejména v těch nemocnicích. Takže spolupracujeme třeba naprosto skvěle s Armádou České republiky. Teď zase jsme požádali o to, aby nastoupili příslušníci a oni kvůli tomu, že zatím ještě nejsou oočkováni druhou dávkou vakcíny, tak mohou pracovat pouze na necovidových provozech. Takže třeba některé nemocnice se s nimi právě domluvily, že zajistí část toho chodu těch odběrových center.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Obecně, pokud byste měla říct, zvládnou firmy testování, zvládnou tu povinnost naplnit?
Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /STAN/:
Já vidím, jak jsou vlastně všichni kolem šikovní, a když jsou hození do vody, tak se plavat naučí, akorát to házení do vody je teda trochu brutální, to tak jako vnímám. Takže samozřejmě poradíme si s ním i my jako úřad, protože třeba Středočeský kraj jako krajský úřad zaměstnává 700 lidí, takže jsme jich dvě třetiny poslali na home office, tu další třetinu, která chodí do práce, tak samozřejmě budeme testovat. Ale současně jsme se rozhodli také udělat jednu takovou trochu převratnou věc, a to je to, že budeme testovat právě děti z těch předurčených škol a školek, protože každý kraj právě musel po uzavření škol a školek předurčit školská zařízení pro péči o děti do 10 let právě rodičů těch povolání, které my potřebujeme, aby nezůstali doma, jako jsou zdravotníci, integrovaný záchranný systém. Ve středních Čechách je to 87 škol a školek. A je v nich téměř 800 dětí zdravotníků a právě těchto profesí a ty jsou teď vlastně nechány napospas. Takže já jsem na úterním setkání s panem ministrem a panem premiérem žádala, jestli bychom nemohli obdržet alespoň ty antigenní testy, které se nakoupily, ale bylo mi řečeno, že děti do 10 let se neplánovaly testovat, ale vzhledem k tomu, kolik těch ohnisek máme, tak jsme se rozhodli a jako Středočeský kraj jsme uvolnili finance a budeme provádět testování takovými cucacími testy, ale PCR testy, takže je budeme dělat méně častěji s daleko větší citlivostí a je to testování, které vyplynulo z nějakého i pilotního testování před 3 týdny a je to způsob, který zvládnou ty děti malé a jejich učitelé.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Kdy s tím začnete, paní hejtmanko?
Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /STAN/:
Začneme s tím příští týden, ve středu budou rozvezeny testy, ve čtvrtek bude první testování a pak pravidelně, dokud budeme řešit předurčené škole.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane Schillere, firmy v Ústeckém kraji, státní správa, jste připraveni na to povinné testování, máte zajištěný dostatek testů?
Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
My státní správu zajištěnou máme, my tam máme ještě jeden problém, to znamená pendlery, takže my jsme museli zřídit ještě testovací místa pro pendlery, což je největší nápor, ani ne na testy samotné, ale na ten personál, zase jsme u toho personálu, nám ještě mimo armády pomáhají i hasiči, odvádějí tam taky neskutečnou práci, jsou do toho zapojeni i ti studenti, všechno, já musím říct, že asi největší nápor je tam pro ty administrativní pracovníky, ten doopravdy, ono to bude i v tom očkování, ten administrativní pracovník nese úplně tu největší zátěž oproti tomu, kde, vlastně na konci je někde lékař, který tam víceméně dohlíží jenom, ale ti, co to zapisují do těch systémů různých, jak jsou, tak na ty je neskutečný tlak. Já, když jsem je viděl, když jsem se byl podívat na ty testovací místa, jak jsou unavený, vyčerpaný a skutečně už jedou jako strojek, jak to tam prostě dávají, tak já jsem se už i bál zeptat, jako jak jim to jde, jak se jim daří, jako jestli něco nepotřebujou, protože ti už byly tak apatický, že doopravdy byli unavení. Ale samozřejmě to cestování bylo zase takový, od pondělka testujte, ale v úterý vám řekneme, co vlastně s tím budete dělat, kde vezmete testy a takový. My jsme i třeba řešili i ten příspěvek 60 Kč na test, který samozřejmě nestačí, mně podnikatelé volají, že pod 150 Kč test nekoupí nikde, protože samozřejmě je to zase nedostatkové zboží, takže oni skutečně posílají některé ty firmy do těch našich odběrových míst, aby se testovali zaměstnanci a nám to ty testovací místa zatěžuje prostě jednoznačně.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Čí je to chyba toto, je to překotné rozhodování vlády, nebo co je za chybu?
Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Ano. Tam totiž ono by se mělo postupovat jinak, ono by se mělo postupovat stejně, jako to byla škola, chceme testovat školy, objednáme testy a pak bychom měli spustit testování, ne říct, budeme testovat a pak přijít s testy, to je prostě přesně, vždycky my dobíháme něco, nám vždycky jako my vyšleme vlak a pak ho dobíháme, to má být úplně obráceně, je to stejné jako prostě i s očkováním, když na něj, asi na něj přijde řeč, je to úplně to samé, že prostě vám dají pár vakcín a pak po vás chtějí, abyste, abyste očkovali miliony, to prostě taky nejde. Takže ono je to pořád stejné, jakože ve své podstatě někam jsme tlačeni, ale dobíhají nás až teprve ty opatření, abychom měli vůbec čím. Já třeba pro školáky, co se vlastně plánovalo před týdnem, abychom testovali školy, tak vlastně ty testy nedorazily, údajně se měly zadržet právě pro ty firmy, těm firmám to nějak nedorazilo, takže vlastně nevíme, kde ty testy jsou. Možná teď je dobře, že ty školy na 3 týdny jsou zavřené, protože my bychom vlastně teď neměli čím je testovat, samozřejmě jsme je zavezli respirátorya, to jsme zajistili, aby aspoň ti pedagogové měli ty respirátory a tak, ale jestli teďko za 3 týdny a během těch 2 týdnů se nic nestane, za 3 týdny řeknou, pustíme školy, tak my ty testy nemáme. Takže zase budeme v tom, že testujte žáky, ale až třeba za 2, za 3 dny nám třeba přijdou testy.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, říkáte to někomu, vy jste hejtman, za vládní hnutí, jste bývalý poslanec za hnutí ANO, říkáte to někomu, panu premiérovi, panu Hamáčkovi.
Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Určitě. Ono fakt my máme každý týden pravidelné videokonference tady s tím očkovacím týmem, s celým týmem, ten, jak se o to stará vlastně a tady to tam všechno zaznívá, ony ty podněty od nás mají, my je máme, mezi s sebou si je předáváme, dá se říct, že máme hodně podobný nebo možná stejný jako a tady to předáváme dál a dál. A vždycky trvá týden, než se s tím někdo, než asi si to někdo uvědomí, než to teprve zavede, ale přitom to jsou právě ty věci z praxe, je to z té první linie. Ale prostě musí poslouchat víc, pokud prostě doopravdy jim to říkáme, že to je tak, protože to tak je, že to vidíme, no, tak to prostě musí někdo poslechnout a ne, že sedí nad čísly a vidí grafy a najednou prostě grafy rozhodujou všechno, nerozhodujou, ony ty grafy jsou úplně rozdílný oproti tomu, jaká je realita.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane Červíčku, jsou firmy ve vašem kraji připravené, nebo zažíváte podobnou, podobné problémy a deziluzi i s testováním?
Martin ČERVÍČEK, hejtman Královéhradeckého kraje a senátor PČR /ODS/:
Já si dovolím ještě jednou konstatovat, že to je odpovědnost vlády, strategie testování, očkování a trasování. A pro mě je neuvěřitelný příběh, který tady naznačují kolegové, když jsme před 3 týdny se bavili o nějakým jiným nastavení opatření, že se mohou možná vrátit děti do škol, tak my jsme teprve v tu dobu, respektive vláda začala řešit testování dětí do škol, to je prostě něco neuvěřitelného. Teď nařídí, že se bude testovat průmyslu ve státní správě a podobně, ale zase bez jakékoliv přípravy. Já jsem přesvědčen, že to ten průmysl zvládne, firmy to zvládnou, protože ještě před tou povinností my jsme byli v kontaktu. 50, 60 % firem testovalo, měly 5 až 10 % záchytů z těch zaměstnanců, nečekaly na to, až to vláda nařídí v těch zmatcích a v tom chaosu. Takže jsem přesvědčený, že ano. A my jako kraj, a kolegové to mají hodně podobně, my se zaměřujeme především na samosprávy, na ty obce a města, máme armádu, integrovaný záchranný systém, mobilní týmy, domluvili jsme se s nemocnicemi, objíždíme kraj, města, obce a snažíme se i ve spolupráci třeba se zdravotnickými školami co nejvíce testovat v těch různých místech, abychom tím, nejenom třeba měli nějaký záchyt předčasný, než ty osoby budou oficiálně diagnostikovaný, PCR testy, ale abychom samozřejmě i tím možná ten zájem té veřejnosti vzbudili a takovou tu obezřetnost, kterou potřebujeme od té veřejnosti, ne zákazy nařízení, ale obezřetnost, takový to normální, co každý vezme sám za své, tak to se snažíme i třeba tím testováním nějakým způsobem více zdůraznit.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju vám. Když už jsme nakousli vakcinaci, tak podle údajů z ministerstva zdravotnictví do Česka dorazilo přes 1 000 000 vakcín a spotřebovaných dávek je 826 000, jednoduchými počty vychází, že někde zhruba čtvrt milionu vakcín leží. Vy víte kde, pane profesore?
Petr ARENBERGER, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady:
U nás tedy neleží.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
To chápu, ale všichni říkají, neleží na ministerstvu zdravotnictví, nejsou asi v nemocnicích na skladě.
Petr ARENBERGER, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady:
Možná jo, ale ne u nás teda. To je samozřejmě, ono totiž je to složitý, protože když máte více a více míst, kde se očkuje, tak samozřejmě se tam rozmělní větší množství těch jednotlivých dávek a ne vždycky jste schopni všecko naočkovat první den, čili tam je ten posun, řekněme, 1 týden, kdy my samozřejmě máme a podle toho, kolik nám vždycky v úterý nebo ve středu přijde třeba těch Pfizerových vakcín, tak prostě máme v úterý tam najednou třeba o 4 000 dávek víc, a jedna možnost je otevřít teda maximálně to naše očkovací centrum a očkovat těch 1 400 denně. A očkovat úterý středa čtvrtek a pak mít pauzičku, ale protože vám chodí ještě druhé dávky, tak vy stejně vlastně musíte mít otevřeno, takže je logičtější to dělat rovnoměrně a dělat nějakých 600-700 denně a prostě nevyužít tu maximální kapacitu, ale pak v té statistice to ukazuje, že někde leží nějaké dávky. Ony samozřejmě leží, protože jsou připraveny do dalšího závozu. Čili já jako si myslím, že čtvrt milionu je otázka, jestli je to hodně nebo málo v tomhle systému, ale určitě tam prostě nějaká prodleva v té aplikaci může být.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jako laicky se to zdá hodně, protože čtvrt milionu dávek je plnohodnotné očkování pro jedno velké město. Kde ty vakcíny leží, pane hejtmane Schillere?
Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Tak já, jestli můžu, já jsem ten nejvíc kritizovaný, že Ústecký kraj je úplně někde na konci tím, že prostě se zveřejňují nějaký grafy. Já vysvětluju lidem pořád dokola, že máme proočkováno to, co dostaneme a vyočkujeme, tak máme asi zhruba 75 % vyočkováno. Kdežto, když se to přepočítá na 1 000 obyvatel, tak samozřejmě to vychází úplně nejmíň, že jsme úplně někde na konci. Teď příklad z pátku. V pátek večer nám přišlo 4 000 vakcín, my jsme je okamžitě ještě ten večer rozvezli, ale samozřejmě jsme je nemohli stihnout jakoby naočkovat, ale ráno přijde report, kde už je mám započítaný, takže já mám vlastně 4 000 dávek na skladě v lednici, jak oni říkají. A proč jsem je nevyočkoval? No to nejde prostě, takhle pořád se to jakoby tlačí jakoby dopředu. Takže ten, on vás jakoby dobíhá ten, že oni, okamžitě, jak to naskladní, okamžitě to vykážou, ale vy samozřejmě postupně vykazujete to. Druhá věc, která se nám stává, bohužel, když jsme očkovali třeba pobytové služby, tak nám to třeba nevykázali praktici, oni to třeba týden měli u sebe a očkovali a pak týden trvalo, než to zadali do systému, to byl taky problém, který nám se ukázal. Bohužel prostě pak jsme nějakým stavem komunikovali, že takhle se to stávat nemůže, protože najednou 14 dní tam vidíte prodlevu, i když prostě já jsem, a vysvětluju to pořád všem, my v lednici nemáme nic, my tam máme skutečně jenom na druhou dávku, a to jenom u Pfizeru, protože Pfizer doopravdy je hlídaný na ten termín, takže držíme Pfizer, který musíme, aby byla druhá dávka, u nás to takhle dobíhá, takže nějakou část samozřejmě na skladě máme, ale ne proto, že bychom si jí chtěli šetřit, nebo že bychom jí šetřili na horší doby, ale prostě máme tu druhou dávku, která nás dobíhá. U AstryZenecy už je to o něčem jiným, ta je na 90 dní, s tím se bude dát krásně pracovat, dá se pracovat s ní krásně, i že půjde praktikům a to, ale u toho Pfizeru skutečně i ta logistika a vůbec ta manipulace s tím je tak složitá, že prostě my máme třeba 16 center a máte to vypočítaný, dá se říct, na hodiny, abyste to jakoby rozvezli, rozdělali a tak, abyste to dali. Takže skutečně to jde ven, a jestli pak někdo řekne, že máme někde čtvrt milionu, někde je můžeme mít, ale může to být tady to, přivezly se do České republiky, vykážou, přišlo 1 000 000, ale než ten 1 000 000 se dostaneme úplně na konec, než se naočkuje, tak to může skutečně trvat týden a ti lidé jakoby tak nějak jako dostávají falešnou naději, že prostě, anebo spíš paniku vytvářejí, ano, vy tady máte čtvrt milionu někde ležet. Ona neleží ladem, jako jenom prostě se s tím pracuje.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Paní hejtmanko Pecková, vy jste chtěla reagovat?
Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /STAN/:
Je to složitější s tou distribucí, opravdu to není tak, že do České republiky přijdou dávky a my je jsme schopni druhý den naočkovat, třeba ve středních Čechách je těch očkovacích míst 19 a ta distribuce je různá. 1 očkovací látka jde na 5 distribučních míst a odtamtud se rozváží na těch 19 další den na jedno distribuční místo, odtamtud se rozváží a samozřejmě podle toho se musí ta jednotlivá očkovací místa do svého systému pustit ty klienty, kteří chtějí být naočkováni. Takže ono samozřejmě tam nějaké zpoždění je. Já jsem také kritizována za to, že neočkuju, na plný céres, abych tak řekla, v AstraZeneca jsme téměř nejúspěšnější, nebo možná úplně nejúspěšnější. A jedeme asi zhruba na 78 % právě ve Pfizeru, nejedeme ve Pfizeru úplně jako na maximum, ale jako my už jsme 2krát zažili situaci, kdy volalo ministerstvo zdravotnictví a prosilo nás, jestli bychom vakcínu od Pfizeru nepůjčili právě pražským nemocnicím, které měly druhý termín na přeočkování a najednou byl výpadek dodávky a ta vakcína nebyla. Takže jsme to dělali a považuju za samozřejmé, protože my z těch asi 85 000 lidí, jsme naočkovali už přes 10 000 lidí z jiných krajů, stejně tak Praha naočkovala 27 nebo 30 000 Středočechů, prostě očkujeme napříč všemi kraji a musíme si v tomhle pomáhat, to tak je. Takže nějaké soutěže mezi kraji v očkování já bych teda opravdu jako nerada viděla, přijde mi to nesmyslné.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane Červíčku, vaše vysvětlení, těch počtů a těch vakcín, které někde jsou, ten počet vlastně čtvrt milionu se víc jako nemění.
Martin ČERVÍČEK, hejtman Královéhradeckého kraje a senátor PČR /ODS/:
Dovolím si ještě doplňující pohled, máme tady 1 000 000 vakcín, a to je žalostně málo, tady se vzbudilo očekávání a zapomnělo se říct, jestli ta situace bude lepší, tak bude ve druhém čtvrtletí. Pak si myslím, že je trochu chybná strategie přerozdělování těch vakcín, když to vezmete podle poměru, občané 65 plus v kraji, tak v našem případě 550 000 obyvatel, měli bychom mít zhruba teď v tuto chvíli za první 2 měsíce z toho blbého milionů 58 000 vakcín, my jich máme 52 000 vyočkováno, jako u kolegů každý týden čekáme netrpělivě na závoz, když to vezmete, 52 000, v současné době máme vyočkováno 45 000, do středy budeme mít naočkováno úplně všechno. Ale to je žalostně málo, v tuhle tu chvíli to je pro 5 % obyvatelstva v našem kraji. A tohle to si myslím, že je základní věc, která se tady nevysvětluje a já netrpělivě čekám na druhé čtvrtletí, my připravujeme kapacity na očkování.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, ministr Blatný slibuje, že 1 000 000 dávek ještě v březnu a další víc než 1 000 000 v dubnu. Tomu věříte?
Martin ČERVÍČEK, hejtman Královéhradeckého kraje a senátor PČR /ODS/:
Já bych si přál, aby to nebyl slib, kterým jen tak nezarmoutíte. Jinak řečeno, abychom prostě místo 50 000 za 2 měsíce dostali 150 000 na 1 měsíc, a to je ten propočet, který si já dělám z těch celkových čísel. Pokud bude situace taková, že od dubna budeme dostávat průměrně 150 000, tak my jako kraj jsme povinní připravit kapacity na to, abychom měli mít možnost to mít naočkováno a my to máme, my už dneska ty kapacity máme připravené, chtěli bychom očkovat napříč celým krajem a očkujeme na 7 místech, protože těch vakcín je prostě málo, je to ještě dáno tou organizací, že Pfizer nemůžete jen tak poskytnout někomu, AstruZenecu dáváme už dneska i praktikům zkušebně. Ale jenom pro vaši zajímavost, my jsme praktikům, 215 praktiků v našem kraji mohli dát 4 000 vakcín, protože jiný nemáme. A prostě je to očekávání, který tady nikdo nevysvětluje, je z toho poměrně dost velká nervozita. Já každodenně, myslím, že i kolegové, odpovídám na různý maily, telefonáty, vysvětlujeme do každé obce, města, že prostě ta situace je taková, že se může změnit jenom tím, až budeme mít více vakcín pro jednotlivé kraje.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Ještě jeden pohled, protože bývalý koordinátor očkování, pan Dr. Blahuta poskytl Seznamu Zprávy rozhovor, kde přímo i nepřímo říká, že za současnou situaci i ve vakcinaci může pan premiér a říká tam slova: „On to chápe jako politiku, měl jsem několik hovorů s hejtmany z různých stran, kdy urgovali naprosto minimální množství, které jim šly do jejich regionu a on o tom rozhodoval. I na ministerstvu zdravotnictví věděli, že si to od něj musejí nechat všechno schválit.“ To je pravda, to, co říká pan Blahuta. Pan hejtmane Schillere?
Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Já musím říct, že já jsem byl jeden z těch, které na ně samozřejmě tlačil hodně, protože my jsme někde na polovině toho, co bychom měli na počet obyvatel dostávat vakcín a od začátku na to upozorňuju, takže my nikdy nemůžeme se z toho konce dostat, protože už od začátku nám dávají míň vakcín, než máme obyvatel, tak jak by to bylo teda, když už by to někdo spravedlivě nastavil, takže skutečně dostáváme málo. Já na něj tlačím neustále, ale nemyslím si, že to rozhoduje on. Tam je tým lidí na to a nějaký způsobem to sestavují a ono nám do toho vždycky padne něco jako třeba právě, jak tady zaznělo, Praha vyočkovala, neměla na druhou dodávku, museli nám, prostě muselo se to nějak přerozdělit, pak nějakým stylem proběhla nějaká přerozdělení, nebo nějakým stylem vyočkování zásob, který byl jakoby pohotovostní. Pak další kraj prostě potřeboval, jako Karlovarský třeba, ano, musíme tam dát, protože tam jsou nejohroženější oblasti, musíme to tam dát, ale jestli to rozděluje přímo premiér, to já nevím, já si myslím, že tam je celý tým na to.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Paní hejtmanko Pecková, reakce na ta slova.
Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /STAN/:
Když se podíváme na ta čísla, která byla na začátku, tak ona jsou jasná, střední Čechy jsou největším krajem v České republice a dostaly úplně zpočátku pouze 5 až 7 % dávek těch vakcín. Pak se postupně ta čísla měnila. Pak se tedy vakcíny začaly přidělovat tedy podle počtu obyvatel nad 65 let plus, takže mění se to. Nicméně já už jako bych tak řekla, že jsme přestali plýtvat energií na to si stěžovat, nebo na něco apelovat. My teď už tak jako pracujeme s tím, co přichází a snažíme se hlavně, aby to bylo vyočkováno co nejdříve. Ale jako samozřejmě máme nějaké tabulky, v tabulkách jsou čísla a ta čísla prostě hned další týden neplatí. Stejně tak třeba minulý týden my jsme slíbili praktickým lékařům, že jim dáme veškerou dodávku AstryZenecy, což bylo 6 900 dávek, ale těch dávek jsme dostali pouze 6 100, takže teď jsme pranýřováni, že jsme nedali všechno, ale přitom za to vlastně vůbec nemůžeme my.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A těm slovům pana ministra Blatného, že v březnu přijde 1 000 000 vakcín, v dubnu ještě víc. Tomu nevěříte?
Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /STAN/:
Já tomu věřit chci, protože jestli se to nestane, tak to teda opravdu nebude jako dobré pro český národ, to prostě, jako to oočkování v něm já dneska vidím jako tu jedinou spásu, která tady jako bude.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane doktore Arenbergere, vy tomu věříte?
Petr ARENBERGER, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady:
Já tomu se také snažím věřit. Já myslím, že jsou tam asi konkrétní podklady, že to tak může být, protože ten výpadek byl především teda kvůli Pfizeru a BioNTechu v únoru, kdy se nám krátily dávky a bylo řečeno, že do konce března se to nějakým způsobem vyrovná. Čili my se na to i připravujeme kapacitně. Z těch našich 1 440 ve dvanáctihodinové směně denně se pokusíme dalším rozšíření našeho očkovacího centra to navýšit asi na 2 500 denní kapacity. A uvidíme, pokud bude vakcína k dispozici, tak určitě budeme očkovat. My ta čísla, která teď tady říkám, tak ta jsou v tom systému zadána. Takže na jedné straně je jasné, jakou máme volnou kapacitu. Na druhé straně je jasné, kolik máme lidí ve frontě konkrétně. Čili i podle toho třeba příští týden jsme se dozvěděli, že nám bylo dále navýšeno možnost očkování, původně se hovořilo, myslím, o 2 krabicích od Pfizeru, dostaneme 4, čili v podstatě dvojnásobek. Je pravda, že ta kapacita pořád je ještě o trošku vyšší. My jsme schopni už v tomto okamžiku očkovat nějakých 8, možná 9 krabic toho Pfizeru týdně, ale prostě zvyšuje se to. Čili to světlo na konci tunelu už se přiblížilo, doufám.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane profesore, jak se jako lékař díváte, nebo jak sledujete tu debatu o možnosti dovezení zatím neschválených vakcín z Ruska, Sputniku V, ruské vakcíny od Sinopharm byl byste pro?
Petr ARENBERGER, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady:
V evropském prostoru někdy od šedesátých let existuje určitý systém, jak ochránit obyvatelstvo před nežádoucími účinky. Je to z doby, kdy byl uveden na trh preparát Contergan a nebyl dostatečně otestován a narodila se celá řada postižených dětí. A od této doby se ten systém výrazně zlepšuje a je v současnosti prostě schvalovací proces, který je nějak nastaven tak, aby to obyvatelstvo poškozeno nebylo. Většina těch výrobců podle tohoto systému pracuje a zároveň i třeba zdravotní pojišťovny jsou nastaveny tak, že prostě, když máte razítko od evropské agentury a následně od Státního ústavu pro kontrolu léčiv, tak prostě se dá jednat potom o úhradě tohoto preparátu. A lékař není nijak zodpovědný, pokud správně postupuje, za nějaké škody, které vzniknou pacientovi. Pokud aplikujete něco, co není schváleno, a není to jenom vakcína, je to jakýkoliv jiný lék, tak prostě ten lékař osobně zodpovídá za to, že se tomu pacientovi může něco stát, a to samozřejmě při každé aplikaci něčeho do organismu se stát může. Čili tam to není o tom, jestli spekulujeme o tom, jestli vakcína je dobrá, nebo špatná, já jsem přesvědčen o tom, že ty vakcíny skutečně dobré jsou, ale prostě chybí jim to razítko a málokdo chce jít do toho rizika, aby prostě nesl osobní zodpovědnost za něco, co se celkem logicky i může občas stát.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju, pojďme ještě na jednu věc. Máme za sebou první týden v tom přísnějším lockdownu, kdy vláda hodně zatáhla za tu brzdu. Jak ho hodnotíte i ve světle těch čísel, za včerejšek přibylo 9 000 nakažených, je poměrně velká pozitivita těch testů, přes 43 %. Dává to smysl, jdeme správnou cestou, pomůže to, pane hejtmane Schillere?
Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Já si myslím, že to pomůže, ale co by pomohlo úplně nejvíc, kdyby si to uvědomili ti samotní lidé.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Uvědomili si to nebo ne?
Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Já si myslím, že polovina se obává toho, jak vidí ta čísla, že jdou skutečně nahoru, ale tím, že budeme někoho, dá se říct, já nevím, hlídat, kontrolovat, nutit, tak si nemyslím, že ho úplně až donutíme, protože ti lidi jsou unavení. Já bych si hrozně přál asi jako všichni, aby ti odmítači si to uvědomili, že skutečně to není taková sranda a že prostě vydržme to ty 3 týdny. Ty 3 týdny ukážou, jestli skutečně má smysl, pokud se nebudeme potkávat, pojďme to aspoň zkusit. Já rozumím tomu, že už toho mají všichni plný zuby, že už prostě nechtějí, že už prostě nevěří ničemu, ale pojďme to aspoň zkusit a pak uvidíme za 3 týdny, co to udělá jako. Ale skutečně, pokud se to takhle rozvolní a ti lidé si to neuvědomí, nejde jenom o ně, jde o to, že prostě se to rozjede dál, tak my ty nemocnice neodlehčíme, to je to nejhorší. Takže jako nařízení ano, ale spíš by to mělo by v těch lidech.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jaká je situace u vás ve vašem kraji, pane hejtmane Červíčku, dodržují lidé ta opatření nebo stěžují si na ten lockdown, uzavření okresů?
Martin ČERVÍČEK, hejtman Královéhradeckého kraje a senátor PČR /ODS/:
Po roce epidemie a opatření, které zažíváme, si myslím, že žádný zákazy, nařízení nepomohou, prostě ta veřejnost musí získat v tomhle směru důvěru a být sama od sebe obezřetná, ale zákaz a nařízení tomu nepomůže. Na druhou stranu já mám osobní zkušenost s tím, jak vypadá lockdown a jak se projevuje na číslech, my jsme měli první okres uzavřený Trutnovsko. My jsme ve vývoji epidemie po těch 2 měsících na Trutnovsku ještě před samotným uzavřením měli trend mírného poklesu, to znamená, že to není jenom o lockdownu, je to podle mě o správném nastavení opatření, o nařízení, které prostě budou mít efekt a budou ovlivňovat ten daný region. Já si dokonce myslím, že to může být regionálně rozdílné, že to je otázka toho, co má smysl nebo nemá smysl mít například zavřeno nebo ne, přece nemůžeme mít zavřeno Českou republiku rok, nebo nějaký další období. Takže z tohohle pohledu lockdown je podle mě záměr omezit mobilitu, to chápu, to může nějaký moment zafungovat a snížit ten vývoj epidemie. Ale strašně byl bych moc rád, kdybychom se k tomu neupínali, jako že to je ten prostředek, který tohle to vyřeší. Ne, vyřeší to prostě to, jakým způsobem se naučíme a budeme fungovat a budeme chtít v tom fungovat, v tomhle tom vývoji epidemie a budeme dodržovat určitá opatření. Ale já bych nebyl tak kritický k té veřejnosti, já si prostě myslím, že to poté době dlouhé a po těch různé chaotických a dostatečně nevysvětlených nařízení je vlastně přirozený, že se hledá zpátky důvěru té veřejnosti.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Paní hejtmanko, vaše hodnocení prvních 7 zatím necelých dnů toho prvního lockdownu. Berou to lidi vážně, spolupracují, přinese to ten kýžený efekt?
Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /STAN/:
Já jsem velmi ráda, že se hlavně nevybíjejí, až na opravdu naprosté výjimky, které jsou jako až provokatéři, takže si nevybíjejí tu svoji zlobu a frustraci na těch příslušnících policie a armády, kteří jsou v těch ulicích a kteří za to samozřejmě nemohou, protože policie, teda aspoň u nás Středočechy hrozně chválí, že jsou disciplinovaní a že to funguje. Ale já si myslím, a opět to budu opakovat, je to už jenom na nás, je to už jenom na nás, je to o tom, abychom se neuvědomili, že to jsou jenom čísla, která vidíme v televizi, že to je nějaké vytváření nějakého strachu, ale abychom si uvědomili, že za těmi jednotlivými čísly úmrtí jsou prostě lidské příběhy. A ono bohužel teď, jak se to už dotýká každého z nás, tak já si myslím, že v tu chvíli si to začínáme víc uvědomovat a snad, že zatáhneme sami za tu naši vlastní záchrannou brzdu. Doufám.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju vám. Já se vás zeptám a na to, s čím počítáte do budoucna, jaké jsou vaše predikce a co vlastně, s čím počítáte, v čem vy a vaši občané budou žít v následujících dnech a týdnech, ale za chvíli. Teď malá přestávka. Sledujete Partii na CNN Prima News.
Krásné nedělní odpoledne ještě jednou vám přeji, na CNN Prima News sledujete Partii. Jan Schiller, Petra Pecková, Martin Červíček, hejtmanka a hejtmani a ředitel Všeobecné fakultní nemocnice Královské Vinohrady pan Petr Arenberger. Dámo a pánové, Jan Konvalinka prorektor Univerzity Karlovy, řekl tento týden: „Zažíváme nejtemnější hodinu před úsvitem.“ Jaké jsou vaše predikce, s čím počítáte pro následující dny a týdny, pane profesore?
Petr ARENBERGER, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady:
Podle čísel, která jsme viděli v posledních 2 týdnech, tak se trošku obávám, že ještě pár dnů budeme mít fronty před našimi nemocnicemi, které ale skutečně postupně asi budou opadat. Já myslím, že to, co jsme tady zažili za poslední rok, tak je potřeba využít tak, že jsme se hodně naučili pracovat s tím virem a víme, jak se chránit, víme, co máme a co nemáme dělat. A asi je úplně jedno, jestli nám někdo něco zakazuje, nebo naopak povoluje, ale prostě, i když se bude rozvolňovat, tak to neznamená, že už může být ten karneval a že prostě už je všude bezpečno, není, a potřebujeme ještě dále se chránit, a to si asi musí regulovat každý z nás.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Věříte tomu, že se to stane, že nenastane, jak říkáte karneval, že nenastane večírek, že to s prvními čísly, s prvními těmi jarními letními paprsky neskončí tak, že prostě bude zase všechno jako dřív, požene nás to do další vlny?
Petr ARENBERGER, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady:
Já myslím, že se ještě párkrát v médiích musíme sejít a třeba i udělat nějaké exkurse do jednotek intenzivní péče, třeba aspoň virtuálně, abychom viděli, jak to vypadá, když se příbuzní loučí se svým třeba dědečkem nebo dokonce tatínkem nebo někým z příbuzenstva, nebo dokonce i dítětem. Takže jako prostě lidé si musí uvědomit, že je to virus, který funguje trošku jinak. Vy přicházíte víceméně zdravá do nemocnice a velmi rychle se zhoršíte a umíráte a zatím nemáme pořádnou léčbu. Takže cílem je se nenakazit, nebo využít očkování, a to je asi ta hlavní message prostě chránit se a každý by měl být zdravě sobecký a prostě chránit se.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane, senátore, s čím vy počítáte pro následující dny, týdny i z hlediska těch opatření života ve vašem kraji?
Martin ČERVÍČEK, hejtman Královéhradeckého kraje a senátor PČR /ODS/:
My jsme 2,5 měsíce byli nejzatíženějším nebo jedním z nejzatíženějších krajů, máme tam britskou mutaci celou dobu a první týden zažíváme určitý pokles. Takže já jsem přesvědčen, že tohle to bude se kopírovat následně ve všech krajích a budeme samozřejmě zaznamenávat nějaký pokles epidemie, menší tlak na nemocnice. A pak si myslím, že bude naprosto klíčové, aby ten stát zase nezaspal nějakou další pátou, šestou vlnu a podobně, abychom se na to připravili, abychom se připravili nejenom na případný harmonogram a přehled těch opatření, která bychom postupně případně museli zavádět a teď, jestli celoplošně, nebo jestli regionálně, a tak dále. Ale úplně klíčový bude to, co jsem řekl tady na začátku dnešního pořadu, ten stát odpovídá za to, jak je připravená strategie, jak je realizovaná v oblasti testování, v oblasti trasování a pokračující samozřejmě očkování. A já vím, že to možná teď nepřipadne jako to nejdůležitější téma, ale prostě my jsme zažili tu britskou mutaci, měsíc jsme čekali na potvrzení toho, že ta britská mutace v našem kraji je, to je prostě něco neuvěřitelného, takhle to nemůže fungovat, ten stát musí mít kapacity, a hygieny dělají, co můžou, ale musí mít dostatek kapacit, aby byl schopný třeba tyhle ty rizikový případy odhalovat daleko rychleji a ne, aby to trvalo 8, 10 dní. A samozřejmě to testování, to asi bude už nějakým způsobem nás doprovázet, zejména v momentě, kdy lokálně bude se nějak navyšovat ten vývoj té epidemie, tak samozřejmě tam budeme muset taky zasáhnout tímhle způsobem.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane Schillere, prosím, vaše predikce, s čím počítáte?
Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Já počítám s tím, že na nás všechny bude ještě teďko v nejbližší době velký tlak, nejenom na nás, jakoby na hejtmany, ale na všechny obyvatele. Myslím si, že to bude docela jakoby zátěžová zkouška skutečně pro všechny. A já vidím to světlo v tom tunelu, jak říkal pan ředitel v tom očkování, ale zase bych se obával toho, abychom při tom poklesu, jak říkáte, tak abychom už nezačali ten karneval. Já si myslím, že bychom měli jet trošičku opatrně, postupně a já nevím, kdo to řekl, ale měli bychom se skutečně všichni chovat tak, že chovej se tak, jako bys byl nakažen a chovej se tak, jako by byli všichni okolo tebe nakažení. Takže ta opatrnost by tady ještě měla dál přebývat, i když na tom samozřejmě budeme líp. A já si, jako všichni, já si tady přeju, přeju, aby to skutečně klesalo dolů.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Paní hejtmanko.
Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /STAN/:
Já si velmi pana profesora Konvalinky vážím, takže kéž by to byla poslední temná chvilka před úsvitem, trochu v to doufám. Myslím si, že musíme opravdu sami u sebe dělat ty nejzákladnější kroky, to znamená, chránit se, být v nějakých rozestupech a hlavně řešit ty ruce, protože zatímco na jaře byly ty vtipy, jak se nám objevovala ta razítka z diskoték z devadesátých let, tak teď bych řekla, že bychom se k tomu měli vrátit, protože i v tomto jsme trochu polevili. A jinak bych si myslela, že možná v tom udělá trošičku i pozitivní krok počasí, které nás bude čekat v dubnu, v květnu. A pak bych si přála, abychom v tom udělali pozitivní krok na podzim, aby tento stát řídil člověk, který ho bude řídit s vizí a vláda, která bude mít především na vědomí to, aby to neřídila ve vlastním zájmu, ale v zájmu občanů České republiky.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Říká Petra Pecková, hejtmanka Středočeského kraje. Děkuji vám, že jste byla mým hostem.
Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /STAN/:
Děkuji.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jan Schiller, hejtman Ústeckého kraje z hnutí ANO. I vám děkuji.
Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/:
Děkuji.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Martin Červíček, senátor a hejtman za ODS z Královéhradeckého kraje. Děkuji vám, pane hejtmane.
Martin ČERVÍČEK, hejtman Královéhradeckého kraje a senátor PČR /ODS/:
Děkuji vám.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A ředitel Všeobecné fakultní nemocnice Královské Vinohrady, prof. Petr Arenberger. Děkuji vám.
Petr ARENBERGER, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady:
Děkuji za pozvání a hodně zdraví.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
K tomu se ráda připojím. Milí diváci, děkuji, že jste se dívali na Partii na Primě a CNN Prima News. Budu se na vás těšit opět v neděli v 11 hodin. Mějte se pěkně.
hejtman Královéhradeckého kraje
senátor PČR
expert ODS pro bezpečnost
člen výkonné rady ODS