Novinky Mediální výstupy

(Radiožurnál) Dvacet senátorů chce u Ústavního soudu napadnout to, že vláda obešla při prodloužení nouzového stavu sněmovnu. „Kdybych si nemyslel, že došlo k porušení ústavy, návrh bych nepodporoval,“ říká v rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu Miloš Vystrčil, předseda Senátu ČR.

Jak rozumět víceméně jednotnému postupu hejtmanů, kteří vládu o znovuprodloužení nouzového stavu v neděli požádali?

Hejtmani při jednání s vládou zjistili, že vláda na postup bez nouzového stavu skutečně není připravená a že problémy, které by vznikly v krajích, by mohly způsobit potíže v péči o zdraví a životy lidí.

Mám informaci, že během jednání hejtmani požádali pana premiéra o to, aby místo nich mluvil s opozicí a řešil to na parlamentní úrovni. Bohužel pan premiér toto odmítl. Tlačil na hejtmany, aby mu podali žádost o prodloužení nouzového stavu, on by to pak učinil a byl by vítězem, který všechno „zachránil“.

Co si má váš volič myslet, když poslanci ODS nepodpoří prodloužení nouzového stavu, hejtmani ODS o něj vládu požádají a senátoři téže strany to hodlají žalovat u Ústavního soudu?

Vše do sebe zapadá, byť to na první pohled vypadá rozporuplně. Nejprve se opozice snaží dojednat lepší podmínky, protože nouzový stav je pouze rámec, a pokud v tomto rámci neděláte dobrá opatření, tak se situace nezlepšuje. Logicky se tedy jako opozice snažíte v rámci jednání o prodloužení nouzového stavu změnit opatření tak, aby se stav začal zlepšovat.

Když to vláda odmítne, nouzový stav neprodloužíte a naivně si myslíte, že by pan premiér mohl ustoupit a některá opatření změnit. On tak neučiní, hodí vás přes palubu a jedná s hejtmany. Hejtmanům poté nabídne totéž, co předtím odmítal opozici splnit. Hejtmani na to přistoupí, vláda začíná jednat neústavně a nám coby horní komoře nezbývá než nechat přezkoumat postup vlády.

Protože to nejhorší, co by nás mohlo potkat, je zavést precedens, který by následně způsobil, že by tu vláda v nějakém okamžiku začala vládnout dekrety.

Přepis rozhovoru:

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem 20 minut, které vysílá Radiožurnál a Český rozhlas plus, je předseda Senátu za ODS Miloš Vystrčil. Zdravím vás do našeho přenosového vozu. Dobrý den.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Hezké odpoledne. Děkuji za pozvání.

Vladimír KROC, moderátor:
Platí, že více než 20 senátorů podá do konce týdne návrh k Ústavnímu soudu na zrušení nouzového stavu?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Ano, platí.

Vladimír KROC, moderátor:
Šéf antimonopolního úřadu Petr Mlsna jako bývalý předseda legislativní rady vlády se v našem vysílání vyjádřil v tom smyslu, že vláda podle něj neporušila ústavu znovuvyhlášením nouzového stavu, protože prý jde o skutkově jinou situaci, přestože navazuje na původní nouzový stav. Jste si jist, že s ústavní žalobou uspějete?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já znám názory tyto i opačné, a to zda uspějeme nebo ne, nechci nyní odhadovat. Samozřejmě kdybych si já osobně nemyslel, že došlo k porušení ústavy, tak bych to podání té ústavní stížnosti nebo toho návrhu nepodporoval. Na druhé straně jsem přesvědčen, že pro Českou republiku a pro nás všechny je důležité, abychom věděli, zda může nyní a třeba i v budoucnosti vláda některé kroky dělat nebo nemůže.

Vladimír KROC, moderátor:
Čili, jinými slovy jste možná odpověděl na otázku, kterou jsem se teď chystal, jaký má ta žaloba smysl, když ji zřejmě Ústavní soud nestačí do konce února projednat?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Ano, do konce února jí rozhodně Ústavní soud neprojedná, s čímž my jsme počítali. A já rovnou přiznávám, že to bylo pro nás docela důležité, protože z toho také plyne, že nemůže podáním k Ústavnímu soudu našeho návrhu dojít k jakýmkoliv problémům z hlediska vlády a opatření, která vláda chce dělat v boji proti pandemii. To znamená, to je mýtus, pokud někdo říká a myslím, že to naznačoval například i pan premiér, že podání k Ústavnímu soudu může nějak bránit vládě v tom, aby bránila a ochránila zdraví a životy lidí, to je naprostý mýtus a lež. A ty důvody, pro které my to podáváme, jsou dva. Ten první spočívá v tom, a mám motivaci v tom, že já jsem vládě poslal dopis, ve kterém jsem ji předtím, než rozhodla o vyhlášení nouzového stavu, upozorňoval na to, že to její rozhodnutí, pokud bude učiněno pouze na základě žádosti hejtmanů, může být protiústavní. A že tady má jiné možnosti, jak to řešit, a to je dohodnout se s opozicí, která byla na jednání v pátek, v sobotu a neděli připravená. Vím to stoprocentně, neboť jsem osobně mluvil například s panem Vítem Rakušanem a s panem Petrem Fialou, že čekali, že ta jednání budou pokračovat, a že se bude ten problém s nouzovým stavem a jeho neprodloužením řešit jiným způsobem. To znamená, my se dozvíme, jestli vláda v podstatě úmyslně, i když věděla, že má jiné možnosti, řešit to ústavně čistě, nezvolila dle mého názoru ústavně nečistou metodu, nebo způsob řešení. A ten druhý důvod, omlouvám se, který nám to přinese, je, že budeme do budoucnosti po rozhodnutí Ústavního soudu vědět, zda to, co vláda učinila, bylo v souladu s ústavou nebo nebylo, což je zase důležité pro naši budoucnost a pro předvídatelnost konání vlády.

Vladimír KROC, moderátor:
A věříte, že by vláda opravdu mohla teď zvládnout tu situaci i bez dalšího nouzového stavu, třeba na základě zákona o ochraně veřejného zdraví?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Tomu také věřím, ale prosím, to jsem nyní řekl. Já jsem nyní řekl.

Vladimír KROC, moderátor:
Já vám to nepodstouvám.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Dobře, takže to si nerozumíme, omlouvám se. Myslím si, že mohla, ale samozřejmě by se na to musela velmi dobře připravit a musela by s tou variantou počítat. Z toho, co já vím, je evidentní, že vláda na to připravena nebyla, což mimochodem je vypovídající o tom, jakým způsobem se připravuje, a jak odpovědně koná. To znamená, dle mého názoru na základě zákona o ochraně veřejného zdraví si myslím, že v naprosté většině mohla opatření dál pokračovat, že ten nouzový stav vyloženě k tomu, aby se vlastně téměř nic nezměnilo, nepotřebovala.

Vladimír KROC, moderátor:
Jak rozumět víceméně jednotnému postupu hejtmanů, kteří vládu o znovuzavedení Sněmovnou zrušeného nouzového stavu v neděli požádali, včetně hejtmanů za ODS.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já řeknu, jak tomu rozumím já. V okamžiku, kdy došlo k jednání hejtmanů s vládou, tak určitě v daném okamžiku existovalo několik hejtmanů, kteří již byli připraveni a již avizovali, že požádají vládu o vyhlášení nouzového stavu. Následně také bylo zřejmé, že hejtmani při té debatě s vládou zjistili, že vláda skutečně na postup bez vyhlášení nouzového stavu, bohužel, byť já si myslím, že mohla, tak nebyla připravená. Dále zjistili, že ty problémy, které by potom v krajích vznikly, by mohly způsobit velký problém z hlediska péče o zdraví a životy lidí, a ten hejtman je za to zodpovědný. A v tom okamžiku vlastně měli 2 možnosti, buď přistoupit, říkám to, v uvozovkách, ale vnímám to tak, na to vydírání té vlády. A uvědomit, že oni dneska musí třeba to své vědomí o tom, že to není všechno v pořádku obětovat za to, že nebudeme mít dvourychlostní Českou republiku. To znamená, že v nějaké části bude vyhlášen nouzový stav a na nějaké nikoliv. A musí vlastně, nebo jim nezbývá nic jiného, než se s vládou dohodnout a požádat o prodloužení, ne pardon, o vyhlášení nouzového stavu s tím, že ještě jednu věc k tomu říkám a mám ověřeno. Během toho jednání samozřejmě i hejtmani požádali pana premiéra o to, aby místo nich se začal bavit s opozicí a řešil to na té parlamentní úrovni, na úrovni opozice z Poslanecké sněmovny – vláda. Bohužel i na jednání s hejtmany, to pan premiér odmítl a vyloženě tlačil na hejtmany, aby přistoupili na to, že mu podají žádosti o prodloužení nouzového stavu, a on to pak učiní, a bude vlastně tím vítězem. Tím, že to všechno zachránil, kdo udělal všechno, jak se má dělat. Přičemž do jisté míry využil té pozice, že vlastně ty hejtmani moc jiných možností, pokud se chtějí zodpovědně chovat, neměli, neboť nechtěli jít proti sobě, a zároveň nechtěli ohrozit obyvatele svých krajů.

Vladimír KROC, moderátor:
Dlouho jste byl hejtmanem kraje Vysočina. Kdybyste byl v neděli v pozici hejtmana, jak byste býval hlasoval?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Nejste první, kdo se mě na to ptá.

Vladimír KROC, moderátor:
To mě mrzí, ale jaká je odpověď.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Ale já řeknu, já nevím, jak by hlasoval, co vím, že bych se snažil dosáhnout toho, aby minimálně 10 hejtmanů velmi tvrdě vyzvalo premiéra k tomu, aby se choval, jak se chovat správně má. To znamená, aby začal jednat s opozicí, protože naši hejtmani, myslím tím hejtmany zvolené za občanské demokraty, velmi dobře věděli, že opozice je k jednání připravená, a že je připravena i na to, pokud Andrej Babiš by řekl, že udělá ty kroky, které slíbil hejtmanům, kdyby to řekl v ten samý čas opozici, tak se mohl s opozicí domluvit na vyhlášení nouzového stavu třeba novém v úterý, to znamená, přišel by jediný den, kdyby nouzový stav vyhlášen nebyl, a všechno bylo ústavně čisté. Bohužel to neudělal. Já jako hejtman bych se snažil o to, aby tato situace, o které teď jsem mluvil, a kterou jsem popsal, nastala.

Vladimír KROC, moderátor:
Přesto se zeptám, co si má váš volič myslet, když poslanci ODS nepodpoří prodloužení nouzového stavu, hejtmani ODS o ni vládu požádají, a senátoři téže strany to hodlají žalovat u Ústavního soudu?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
No. Má to těžký, má to těžký. Ale já věřím, že třeba i po tom pořadu s vámi to bude jasnější a srozumitelnější, protože ono to všechno do sebe zapadá, byť to na první pohled vypadá jako rozporuplné. Protože nejdříve se snaží opozice, aby dojednala lepší podmínky, protože nouzový stav je pouze rámec, a pokud v rámci nouzového stavu neděláte dobrá opatření, tak se situace nezlepšuje. Což je stávající stav. Čili logicky jako opozice se snažíte v rámci jednání o nouzovém stavu, jeho prodloužení změnit ta opatření tak, aby se ten stav začal zlepšovat. Když to vláda odmítne, tak potom ten stav neprodloužíte a teď si myslíte, bohužel naivně, že by mohl pan premiér začít jednat znovu a možná, že by mohl ustoupit a některá opatření změnit. On tak neučiní, hodí vás přes palubu a jedná s hejtmany. Hejtmanům potom nabídne to samé, co opozici předtím odmítal splnit, tím pádem hejtmani, kteří jsou ještě tlačeni hejtmany za ANO, na to přistoupí, protože najednou se ta situace celá změnila, a tím pádem vlastně udělají něco jiného, než udělalo, řekněme, vedení stran a poslanci. A následně, že na to hejtmani přistoupí, tak se děje to, že vláda si začíná počínat neústavně. Aspoň dle mého názoru a nám nezbývá nic jiného jako horní komoře, než na to reagovat tím, že necháme přezkoumat ten postup vlády, protože to nejhorší, co by nás mohlo potkat, že bychom zavedli precedent, který by potom následně způsobil, že by vláda tady začala v nějakém okamžiku klidně vládnout dekrety. A to by přece nikdo nechtěl. Takže takhle zjednodušeně řečeno to celé bylo. Na první pohled odděleně od sebe to vypadá nelogicky, když to na sebe takhle navážete, tak si myslím, že to určitou logiku má.

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem 20 minut je dnes předseda Senátu za ODS Miloš Vystrčil. Vy jste o tom mluvil, hejtmani se bránili tím, že pokud nechtěli dopustit, aby se v některých krajích stav nouze vyhlásil a v jiných ne, tak neměli na vybranou. V minulém týdnu ekonomka Helena Horská v tomto pořadu nadhodila myšlenku, jestli by se nemohla ta opatření zavádět nebo uvolňovat regionálně podle vývoje nemocnosti v jednotlivých krajích. Vy toto nevidíte jako cestu?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Možná by to byla cesta, ale to regionální uvolňování po jednotlivých krajích by stejně musela dělat vláda, protože by tak činila zřejmě podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a ten zákon umožňuje nejen plošná, ale i regionální opatření, ale muselo by je dělat ministerstvo zdravotnictví po dohodě s hejtmany, respektive s těmi jednotlivými kraji. Samotné kraje žádná taková opatření dělat nemohou, protože protiepidemická opatření nejsou v pravomoci hejtmanů, ani kdyby vyhlásili stav nebezpečí. To neumožňuje hejtmanům, aby tyto věci dělali. Oni při vyhlášení stavu nebezpečí mohou třeba využívat pracovní síly, některé lidi, kteří normálně chodí do práce, můžou používat třeba pracovní nástroje některých firem, ale nemohou nařizovat protiepidemická opatření. To musí dělat vláda, buď na základě vyhlášení nouzového stavu, anebo na základě toho zákona o ochraně veřejného zdraví. To znamená, je to možný postup, ale musel by být v koordinaci vlády s kraji, a muselo by to probíhat tím, že vlastně tím garantem toho postupu by bylo ministerstvo zdravotnictví.

Vladimír KROC, moderátor:
Na druhou stranu nouzový stav byl prodloužen po šesté, a vývoj pandemie se nelepší, spíše naopak, jak můžeme sledovat. O čem to svědčí?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
To svědčí o tom, že samotný nouzový stav je o ničem, že to je jenom rámec, a ten rámec je potřeba naplnit dobrými a správnými opatřeními, mimochodem z velké části ta samá opatření, to se teď opakuji, by bylo možné realizovat i pomocí zákona o veřejné ochraně, nebo o ochraně veřejného zdraví.

Vladimír KROC, moderátor:
A promiňte, může být třeba východiskem schválení pandemického zákona, dá se to ve zrychleném procesu zvládnout, aby vešel v platnost 1. března?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Pandemický zákon je řešení. Jestli dokážeme dobrý pandemický zákon připravit takhle rychle, to si netroufám odhadnout. Já bych v tom byl spíše skeptický, ale vím, že v současné době na tom teda všichni urychleně pracují. Nechme se, nechci říkat překvapit. Uvidíme, jak to celé dopadne. Pandemický zákon poprvé tuším v březnu přinesl do Sněmovny myslím roku 2020 pan ministr Vojtěch, že od té doby na něm vláda neudělala ani čárku.

Vladimír KROC, moderátor:
Bylo to 7. května.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Její vizitka.

Vladimír KROC, moderátor:
Opozice ohodnotila původně jako podraz to, že se vlastně oprášil tenhle, ten zákon z jara, ale předseda vaší strany Petr Fiala dnes v Interview plus řekl, cituji: „Vláda s námi poprvé začala vážně jednat o našich návrzích.“ A konstruktivní jednání si pochválil i šéf STAN Vít Rakušan. Je tady šance, že vláda akceptuje připomínky, nebo spíš výhrady opozice k tomu návrhu pandemického zákona. Co myslíte?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
To máte pravdu, že vlastně veškeré ty věci, které nastaly, to znamená neprodloužení nouzového stavu, jednání s hejtmany a třeba i to naše podání k Ústavnímu soudu konečně přinutili vládu jednat, a jednat i s opozicí, což je dobře, s tím souhlasím. Jestli je šance vyhovět připomínkám opozice, a připravit kvalitní pandemický zákon, to v tuto chvíli já si netroufám říci, nebo hodnotit. Já jsem ho neviděl, protože nejdříve musí být projednán ve Sněmovně, v tuto chvíli paragrafované znění včetně pozměňovacích návrhů ve Sněmovně není. To znamená, já to neumím hodnotit, neboť si to ani nemohl přečíst.

Vladimír KROC, moderátor:
Vláda minulý týden nevyhověla žádosti opozice o projednání změny volebního zákona ve sněmovně. Posunulo se od té doby to někam?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Po té stránce legislativně technické, a po té stránce politické nikoliv. Ale podařilo se nám v Senátu zorganizovat seminář s předními odborníky na ústavní právo, na volební systémy, kde bylo jasně řečeno, co ten nález Ústavního soudu obsahuje, jakým způsobem by měli politici postupovat, aby maximálně tomu nálezu Ústavního soudu vyhověli. A zároveň, aby ty změny nebyly příliš komplikované, a všechno to bylo srozumitelné a předvídatelné. Podle informací, které mám, tak tu besedu, respektive tu konferenci sledovalo více než 250 lidí, včetně velké spousty senátorů a poslanců, tak já věřím, že to je dobrý základ pro to, abychom se domluvili. Protože, o co především jde? Jde o to, aby ten zákon nový byl férový, spravedlivý a vyhovoval, vyhovoval nálezu Ústavního soudu. A tohle si myslím, že byl dobrý krok nechat do toho promluvit ty odborníky.

Vladimír KROC, moderátor:
Vláda vypracuje podle Andreje Babiše vlastní návrh novely volebního zákona, přitom jeden z hlavních výsledků jednání sněmovních stran minulé úterý byla, pokud vím, shoda na tom, že kvůli úspoře času využijí lidovecký návrh zákona. Jak rozumíte této změně postoje premiéra?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Vy jste v tom dotazu, který obsahoval i konstatační část, všechno řekl. Rozumím tomu tak, že když se skoro všichni na něčem shodnou, tak potom se klidně může stát, když máme vládu, jakou máme, že to je jinak.

Vladimír KROC, moderátor:
No a je to dobře, tak vláda přichází s vlastní iniciativou?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Není to dobře, to víme všichni. Ale já nevím jak jinak jednat. Protože ta shoda existovala, paní prof. Válková to slyšela. Ví velmi dobře, jaký je názor naprosté většiny stran v Senátu a ve Sněmovně, přesto potom je tady rozhodnutí, které je menšinové. Ale tak to v naší zemi někdy chodí i se spoustu jiných věcí. Například i některých protipandemických opatření, a to si myslím, že není dobře. To znamená, není to dobře, to je odpověď na vaši otázku.

Vladimír KROC, moderátor:
Ve 20 minutách mluvíme s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem z ODS. Politici se přou mimo jiné o nouzový stav, a čas běží, jakoby se úplně zapomnělo na očkování, o tom se skoro přestalo mluvit. Proč se u nás téměř neočkuje, máte k tomu svoje vysvětlení?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já nevím, zda se téměř neočkuje, v kraji Vysočina se očkuje, očkuje se pomalu, protože je málo vakcíny. A protože vlastně to musí probíhat tak to očkování, že každý musí být, řekněme, v intervalu jednoho měsíce očkován 2×, a pokud nějaké vakcíny kraje mají, tak, protože neví, jak to bude s dalšími dodávkami, tak si poměrně často nechávají část vakcín v zásobě, aby mohly podruhé naočkovat ty, co už naočkováni byli, a tím pádem vlastně dochází k tomu, že nejsou ani využity všechny vakcíny, které mají v tuto chvíli kraje k dispozici, protože se bojí, že pokud by je všechny vyočkovaly, tak by se mohlo stát, že by neměli vakcíny pro druhé očkování. To znamená, to je věc, která si myslím, že jde za špatnou organizací toho očkování, a za nedostatkem vakcín. A čí je to chyba? Já bych klidně a lehce mohl z tohoto osočit vládu, ale já se přiznám, že úplně do těch podrobností těch dodávek nevidím, tak tady nechci za každou cenu někoho kritizovat. Je to škoda. Jediné, co k tomu mohu říci je, že jsem přesvědčen, že kraje na to, aby zvýšily intenzitu očkování, rozhodně připraveny jsou. A teď jde o to, aby ta vakcína byla.

Vladimír KROC, moderátor:
Já se vás teď s dovolením zeptám jako bývalého pedagoga. Je vhodná doba vzhledem k neklesajícím alarmujícím číslům vývoje nákazy k návratu části žáků a studentů do škol, jak se o tom mluví k 1. březnu?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já jsem přesvědčen, že pokud bychom dokázali zprovoznit neinvazivní testování studentů a žáků, tak by se děti do školy vrátit měly, protože bychom byli schopni bez zvýšení rizika nákazy normálně školy provozovat. Samozřejmě by to chtělo i jinak zorganizovat očkování. Mám tím na mysli zejména, že by mělo být zintenzivněno a upřednostněno i očkování pedagogů. A jinak, co já mám zprávy, tak v některých zemích normálně funguje situace, kdy rodiče mají doma neinvazivní testy, které mohou dětem provést předtím, než je pošlou do školy, a následně oznámí do školy buď sami pomocí internetu, nebo to dítě to přinese od rodičů jako zprávu učiteli, že přichází do školy a je negativní. Pokud tomu tak není, tak to dítě zůstává doma, a tím pádem, jestli zůstalo doma, protože má angínu nebo protože má COVID nebo protože se mu zrovna do školy nechce, nebo rodiče s ním chtějí dělat něco jiného, to se nikdo nedozví. Mně tento systém připadá jako rozumný. Myslím si, že by mohl fungovat i u nás. To, co je problém, je právě existence těch neinvazivních metod testování. To znamená ty antigenní testy, které dneska jsou k dostání, znamenají, že se těm dětem v uvozovkách šťourá v nose a poměrně hluboko, což teda vím, že někteří velmi těžce snáší, protože i někteří dospělí s tím mají veliký problém. Ty kloktací testy nebo něco podobného, myslím si, že by tohle to velmi, velmi zjednodušily, a potom by skutečně mohlo dojít k tomu, že bychom postupně, zdůrazňuji postupně, ty děti navracely do škol.

Vladimír KROC, moderátor:
Když jste se zmínil o antigenním testování. Vím, že se teď nebavím s epidemiologem, ale zeptám se na to, protože odborníci stále upozorňují na to, že právě ty, tento druh testů není vhodný pro bezpříznakové klienty, proč se má používat takto plošně?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Není vhodný pro bezpříznakové klienty, kterých je, řekněme, několik, já nevím procent, nebo možná a v tom okamžiku, i když je použita, tak stejně ve většině případů byste měl být pomocí těchto testů schopen identifikovat nakažené jedince. A i takto použité antigenní testy tím pádem umožňují vlastně v uvozovkách, jak se někdy říká, vyhrabávat z té společnosti ty největší kameny, jako když hrabete hráběmi trávu. To znamená ta největší ložiska nákazy, protože antigenní test reaguje především na ty jedince, kteří disponují velkou náloží toho viru, a to je přesně důvod, proč by se ty antigenní testy dle mého názoru měly používat, protože ten bezpříznakový jedinec zpravidla nedisponuje velkou náloží toho viru, ale je zpravidla na nějaké hranici, a proto také se jeví jako bezpříznakový, ale teď se trochu, se trochu pouštím do oblasti, které úplně nerozumím. To znamená všem, kteří dneska nebo teď mají pocit, že nemluvím úplně pravdu se omlouvám. Nejsem v tomto odborník.

Vladimír KROC, moderátor:
Ptám se teď na názor, jak se díváte na úvahy otevřít od pondělí obchody, ve chvíli, kdy ministr zdravotnictví připouští, že by možná mohly být zavřeny další okresy.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Můj kolega Lukáš Wagenknecht, když jsme měli jednání Senátu, poprosil pana Havlíčka, když jsme se bavili o maloobchodech a jejich možném otevření, aby mu představil data, ze kterých jasně vyplývá, jestli je otevřít maloobchod rizikem nebo není. Do dneška ta data nemáme. Já se na to dívám tak, že bychom všechna opatření, která děláme, měli dělat na základě toho, že máme nějaká data, že máme nějaké prognózy, že máme nějaké výpočty, které říkají, co je bezpečné, co je nebezpečné. A jak moc je to nebezpečné. Z laického pohledu to vypadá tak, že otevřený maloobchod nemůže být přece více nebezpečný, než otevřený velkoobchod. A v tomto směru já si myslím, že by to problém být neměl. Co naopak si myslím, že problém je, je například to, že doposud není nutné, aby se respirátory FFP2 nosily v MHD. To považuji za špatné. Rovněž tak považuju za špatné, že dodnes není nařízeno testování antigenními testy na všech možných státních úřadech, a že tam není stanoven jasný režim, jakým způsobem se mají úředníci chovat. Že není stanoveno státem, když disponuje a vládne státními úřady, že není možné, aby společně si lidi chodili ke kávovaru na kafe, že to tak nejde. Že když jdou, tak že musí mít respirátor. Projděte si státní úřady, podívejte, jak to tam funguje, a zjistíte, že ten režim, který tam je nastavení, nemá žádný standard. Že vůbec stát u svých 300 000 úředníků není schopen nastavit takový režim, aby tam významně snížil riziko nákazy, a to všechno má v rukách. To všechno nedělá a následně se potom stará, jestli jsou nebo nejsou otevřené maloobchody, kde to podle mě příliš nemá smysl i proto, že nikdo, žádný vedoucí, žádný majitel maloobchodu nikdy nebude chtít, aby se mu tam někdo nakazil, protože on má zájem, aby tam ti lidi chodili, aby pravidla byla dodržována, protože je tohle živí. A on na tom závislý, on žije z toho, co utrží. Bohužel u úředníka to tak není. Takže já si myslím, že bychom tu sílu měli napřít úplně jiným směrem. Já jsem o tom osobně s panem ministrem zdravotnictví mluvil. Osobně jsem ho prosil, aby byl... jasně formulován standard pro chování na úřadech, kde je 300 tisíc úředníků, dodneška nevím o tom, že by tam tak bylo.

Vladimír KROC, moderátor:
Ta opatření jsou často nepřehledná. Informace, které k nám dostávají, často protichůdné, takže není divu, že mnozí už rezignovali. Máte recept, jak navrátit veřejnosti důvěru v demokratické instituce?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Ten recept, bohužel je v nás samotných. Měli bychom se spojit, a přestože má každý jiné politické cíle, jiné politické ambice a jsme někdy politickými soupeři, tak jsou věci, které by nás měly spojovat, a kde bychom měli spolupracovat. Bohužel se tak neděje, dochází často k napadání, nebo vyslovování různých podezření, že když někdo kritizuje, tak vlastně, a to mi hrozně vadí, považuji to za nehoráznost, a považuji to za velmi neférové, že vlastně, když někdo něco kritizuje, tak se říká -podívejte se, on to kritizuje, on brání v tom, aby se bránilo ochránilo zdraví a životy lidí. To je hrozné, protože mezi ty lidi to zasévá závist, nenávist, strach, obavy, a to je přesně to, co nepotřebujeme. My musíme spolupracovat, a potom je tam další věc. Měli bychom jít příkladem. To se nám podle mého názoru nedaří, jak na té úrovně politiků, těch politiků, kteří jsou viditelní, tak si myslím, že se to státu vlastně nedaří, jak jsem o tom mluvil, ani na úrovni toho, že by aspoň zorganizoval ty instituce, kde vládne. Zeptejte se na některých ministerstvech, jak jsou nastavena pravidla pro kontrolu antigenními testy. Jak to dělají. Používají každé 3 dny tu možnost, že by byli testováni?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Mají to doporučeno. Zeptejte se.

Vladimír KROC, moderátor:
To byl předseda Senátu za ODS Miloš Vystrčil. Děkuju za rozhovor. Na shledanou.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Děkuji za pozvání, mějte se hezky.

Miloš Vystrčil

předseda Senátu PČR
místopředseda strany