Novinky Mediální výstupy

(ČT 24) Klíčový verdikt Ústavního soudu opět tématem Událostí, komentářů ČT24. Politici napříč Sněmovnou a Senátem se teď musí rychle domluvit na změně zákona, který organizuje volby v Česku. Dokážou to, nebo budou politikařit? A co když se nedohodnou? Téma pro poslankyni exministryni spravedlnosti Helenu Válkovou /ANO/, předsedu Senátu Miloše Vystrčila /ODS/ a jeho předchůdce a někdejšího premiéra Petra Pitharta /KDU-ČSL/.

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka:
Otevíráme teď hlavní téma. Tu novelu, která bude reagovat na verdikt Ústavního soudu, by podle předsedy sněmovny a hnutí ANO měla předložit vláda. Dolní komora by pak úpravu schvalovala se zkrácenými lhůtami. Radek Vondráček to řekl po jednání s Andrejem Babišem. Některé další strany přitom upozorňují, že je taky možné využít některý z návrhu, který už ve sněmovně leží. A ty domluvené změny do něj zapracovat.

Radek VONDRÁČEK, předseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Tam budu chtít, aby byl vládní návrh s řádnou důvodovou zprávou se vším, co to má mít, ať to připraví profesionálové na ministerstvu vnitra.

Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, předsedkyně /TOP 09/:
Je důležité, abychom viděli, že už je tady na tom velký kus práce odveden. Je tedy tím pádem jednodušší se dohodnout ve chvíli, když uznáme všichni, že tento zákon, který ve sněmovně už tady leží, budeme moci využít jako podklad.

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka:
O nové podobě volebního zákona už se debatovalo taky na sněmovní půdě. 6 poslaneckých klubů se vyslovilo pro zachování 14 volebních obvodů. A tím i pro poměrně liší způsob přepočítávání hlasů na mandáty. ČSSD a SPD preferují 1 obvod, ANO se ještě nerozhodlo.

Vojtěch PIKAL, místopředseda Poslanecké sněmovny /Piráti/:
Protože Ústavní soud nezrušil vlastně to rozděleni na 14 volebních obvodů, které jsou samosprávný kraj, tak není důvod do toho sahat v tuhle chvíli.

Tomio OKAMURA, místopředseda Poslanecké sněmovny /SPD/:
Pakliže zachováme d‘Hondtovu metodu, tak to může být i 1 volební obvod jako Česká republika.

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka:
A tady jsou ta nejdůležitější fakta. Do voleb do sněmovny teď zbývá 245 dnů. Prezident je vyhlásil na 8. a 9. října. Jednání o nové podobě volebního zákona by měla proto začít co nejdříve. Hned příští týden se chce sejít ministr vnitra, jehož rezort volby organizuje, se zástupci stran a hnutí. Volební zákon bude řešit taky senátní komise pro ústavu. Předsedové obou komor parlamentu se shodují, že by volební novela měla být schválena do konce května. Strany a hnutí teď řeší, co v ní tedy vlastně bude. Na uzavření a odevzdání kandidátek mají bez jednoho dne půl roku. To je období, kdy se kandidátky obvykle sestavují. Teď to budou muset uskupení ještě přizpůsobit těm novým pravidlům. Hlasování se ale může uskutečnit i v případě, že by politici na včerejší nález Ústavního soudu zareagovat nestihli. Mezeru v zákoně by pak svým výkladem musel překlenout Nejvyšší správní soud. Ten by se zabýval stížnostmi na výsledky a rozdělení mandátů.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Našimi hosty jsou v úvodní debatě těchto Událostí, komentářů poslankyně hnutí ANO Helena Válková. Dobrý večer.

Helena VÁLKOVÁ, členka ústavně právního výboru PS PČR /ANO/:
Dobrý večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A ve spojení s námi je taky předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS. I vás vítám.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:

Dobrý večer. Děkuji za pozvání.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:

Pane předsedo Vystrčile, od rozhodnutí Ústavního soudu, jsme to slyšeli z mnoha úst, času je extrémně málo, ale vůle dohodnout se je, jak by tedy ona úprava volebního zákona měla vypadat podle vás?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Jak jste říkala, je potřeba se nejdříve dohodnout a potom říkat ten výsledek, protože když dopředu říkáte své představy, aniž byste je s ostatnímu konzultovali, tak potom k tomu jednoduššímu procesu můžete zabránit. To znamená, my i na půdě Senátu budeme hned v příštím týdnu jednat, ve středu kromě té ústavní komise nebo komise pro ústavu a volební procedury, o které jste už mluvila, tak ještě v úterý zasednou předsedové senátorských klubů společně s vedením Senátu a budeme hledat nějaké základní principy, které bychom chtěli ohledně toho volebního zákona prosadit.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Já tu otázku myslela spíš tak, jestli preferujete čistě technicistní řešení, které by tedy vyhovělo tomu, co zrušil Ústavní soud, anebo jestli vidíte prostor pro nějakou třeba hlubší debatu politických stran, co by komu vyhovovalo?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já nevím, jak to myslíte. Technicistní řešení je možné takové, které umožňuje nález Ústavního soudu, o tom nálezu Ústavního soudu je potřeba debatovat. Já jsem říkal, že ty názory na to mohou být různé. Vy jste sama říkala, že jeden typ názoru je 1 volební obvod pro celou Českou republiku. Další názory jsou: ponechme kraje, neboť Ústavní soud je nezrušil. Ale je názor, že i s nimi můžeme udělat takovou úpravu volebního zákona, aby to celé fungovalo tak, že bude dodržena ta zásada poměrného zastoupení, a to zásada rovného volebního práva. A až budeme mít ty principy, na kterých budeme většinově, jak Senátu, tak v Poslanecké sněmovně, protože jedna komora druhou nemůže přehlasovat, shodnout, tak potom pojďme psát ten volební zákon. A ty první debaty musí být o nějaké obecné shodě, a to znamená, pokud mám odpovědět na tu vaši otázku, tak to bude i o technice, i o těch principech, protože jedno bez druhého nejde.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Paní poslankyně Válková, vy už jste dnes absolvovali jedno jednání na toto téma. S jakým pocitem jste z něj odcházela?

Helena VÁLKOVÁ, členka ústavně právního výboru PS PČR /ANO/:
S dobrým. A můžu také ujistit pana předsedu Vystrčila, že byl tam přítomen senátor pan Hrabal, který to všechno sledoval, což si myslím, že je dobře. Totéž učiníme i my, protože jsme pozváni také a samozřejmě, pokud bude odsouhlasena naše přítomnost na jednání té senátní komise pro ústavu, takže my velmi dobře víme, že i kdybychom chtěli něco prosadit proti vůli Senátu, tak to prostě nejde. A my jsme se posunuli dneska, a proto jsem řekla dobře, v tom smyslu, že jsme se nejdřív všichni vyslechli. My nejsme, ani jeden z nás, teda, pokud se nemýlím, není předsedou politické strany, takže jsme tam byli jako lidi, kteří se zabývají buď právem jako právníci, předsedkyně stálé komise Valachová, místopředsedkyně, je tam řada lidí, kteří se tím dlouhodobě zabývají a budeme tlumočit ty závěry předsedům našich politických stran, abychom je upozornili na to, kam, jak to někdo hezky romanticky vyjádřil, řečiště názoru proudí. A to proudí směrem: 14 volebních krajů, minimalistická varianta. Pokud možno, nedělejme si iluze, že když budeme příliš kreativní a budeme hledat optimální volební model, tak že Senát nám do toho třeba nezasáhne. Čili zkusme najít nějakou společnou cestu, která nebude ani jednu z těch stran, dovolte mi ten výraz, dráždit. Občas mám pocit, že se tam vyrážíme vzájemně, což je samozřejmě kontraproduktivní a úplně zbytečné. A do toho samozřejmě já ještě vnáším jednu myšlenku, kterou říkám: Pojďme ještě si udělat jednu rezervní variantu, aby všichni jsme se neuplynuli na 14 krajů volebních a řekli si toto a nerozpracovávali ještě další variantu. Tam si myslím, že by asi ta druhá varianta mohla být, ale je to už hodně reformní a pro našeho voliče by to jistě byl odvážný krok trochu do neznáma, co by to udělalo - po tom konkrétním důsledky. To je Česká republika jako jeden celek. A tyhle ty 2 varianty. Protože takové ty slepence těch krajů, to jsme si říkali jenom, aby se to vyrovnalo za každou cenu a vrátit se někam do minulosti před tou reformou těch územně správních celků, to by asi nebylo dobře.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane předsedo Vystrčile, lze podle vás v tom časovém úseku, který teď je k dispozici, vytvořit dokonale proporční systém, anebo to bude prostě jenom méně disproporční, než byl ten současný?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já jsem přesvědčen, že jsme schopni vytvořit systém, který vyhoví nálezu Ústavního soudu. A žádný zákon není dokonalý. Tím méně volební, protože tam každá strana chce promítnout své ambice. A k tomu, co říkala paní prof. Válková, tak já jsem člen té komise pro ústavu v Senátu, takže se tam uvidíme a těším se na tu debatu. A myslím si ale opravdu, že to politické zadání, to znamená zjistit dopředu, kterým směrem má smysl jít, respektive, kudy tedy proudí řečiště těch hlavních politických subjektů v obou komorách, je velmi důležité pro to, abychom potom zamezili problémovému projednávání toho návrhu zákona a, řekněme, třeba i tady v tomto případě může dojít k několikanásobné změně toho zákona mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem, a tomu si myslím, že musíme zabránit, protože bychom to schvalování velmi protahovali, a proto si myslím, že jak ta politická, tak ta odborná jednání jsou nutná a já osobně se přimlouvám k tomu, aby proběhla alespoň některá ještě předtím, než to někdo začne psát, protože je velmi důležité, aby věděl, o co se může opřít a co lze v tom zákoně zdůraznit, respektive tam zaznamenat jako věc, o které nebudou pochybnosti, a co tam vlastně vůbec nemá cenu zkoušet dávat, protože s tím většina nesouhlasí.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Paní poslankyně nám tady naznačila 2 směry, kudy se ubírají její myšlenky, tedy zachování 14 krajů a jakási záložní varianta: Česko jako 1 volební obvod. Když se vás zeptám například na to, co tu taky zaznělo, jako jeden z návrhů, tuším, od předsedy sněmovny Radka Vondráčka, bonus pro vítěze voleb. To by byla věc, která třeba pro vás a pro ODS je akceptovatelná?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:
Já jsem o tom už hovořil. Já obecně nemám nic proti bonusu pro vítěze voleb, protože zvyšuje stabilitu potom vzniklé vlády nebo vzniklé koalice, nebo mohl by ji zvýšit, ale jak jsem si já četl ten nález Ústavního soudu, tak se mi zdá, že není reálné, abychom tam nějaký významný bonus pro vítěze voleb do toho volebního zákona implementovali, protože ten nález Ústavního soudu říká, že musí být dodržená ta podstata toho poměrného zastoupení. Z těch vět, které jsem si z toho nálezu vyčetl, tomu rozumím tak, že se počítá, že každý dostane tolik procent mandátů, kolik procent získal hlasů. A jenom je potřeba to udělat způsobem, aby to bylo, řekněme, spravedlivé, aby to volební právo bylo rovné a třeba hlas voliče v Karlových Varech neměl jinou hodnotu než hlas voliče ve Středočeském kraji. A to si myslím, že bude hlavní úkol, protože, a teď se zopakuji, například v Karlovarském kraji tomu tak nebylo a celkově dneska ten volební systém byl nastaven takovým způsobem, že vlastně v podobě 16 mandátů nahrával těm silným stranám vůči těm slabým stranám, což je nějakých 8 % mandátů. A to je přesně to, co ten Ústavní soud napadá a co nepovažuje za správné, tudíž si nemyslím, že bude úplně možné tam nějak znovu nějaký bonus dávat.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Paní poslankyně Válková, velmi krátce vás poprosím vzhledem k tomu časovému presu, který tady přece jenom trochu existuje, neměl si například Ústavní soud vzít příklad ze sousedního Německa, které v roce 2008 taky přijalo změnu volebního zákona, ale až s účinností od roku 2011? V roce 2009 se prostě volilo ještě postaru.

Helena VÁLKOVÁ, členka ústavně právního výboru PS PČR /ANO/:
Velmi stručná odpověď. Já jsem ještě před tím, než jsem se seznámila s tím nálezem, než byl vyhlášený, tak jsem říkala: Já věřím Ústavnímu soudu, že odloží vykonatelnost a neuvede nás do tohoto stavu. A myslím si, že v tomto ohledu, kdyby to udělal, tak by to bylo lepší řešení, ale asi mi nepřísluší, abych hodnotila už teď ex post to, co udělal. Ale já jsem doufala, že to udělá.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Také prozatím vám děkuji za chvíli se ještě k rozhovoru vrátíme. My se teď tedy vrátíme do času, kdy ty vlastně zrušené paragrafy Ústavním soudem vznikaly. Linda a její host.

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka:
Přidáme další pohled. Teď Petr Pithart, bývalý předseda vlády a taky Senátu. Dobrý večer přeju.

Petr PITHART, politik /KDU-ČSL/:

Dobrý večer.

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka:

Vy jste považován za jednoho z otců, zakladatelů české politiky a celé ústavnosti. Měli jsme tu tedy 20 let diskriminační pravidla? Znamená ten verdikt toto?

Petr PITHART, politik /KDU-ČSL/:
No měli, krutě diskriminační. A ono nebude jednoduché se z toho vyvlíknout. A chce to velikou rozvahu a trpělivost. Já jsem trošku zneklidněn tím, jak jednotlivé politické strany už odpalují své verze. Já si myslím, že moudré by bylo teď, ne dát si klid, to ne, ale teď by se měli scházet mezi čtyřma očima předáci politických stran, které si vzájemně důvěřují, že jsou schopni dojít konsensu a klidně si to vyříkat a hledat styčné plochy. Ale tady se už odpalují detailní verze a média to samozřejmě, jako kdyby tady běžel ten vteřinovník, kolik vteřin nám ještě zbývá, to je špatný začátek.

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka:
Na druhou stranu toho času opravdu není mnoho. Půl roku na to vytvořit vlastně úplně nový volební zákon, to se možná není čemu divit, že se to už teď odpaluje.

Petr PITHART, politik /KDU-ČSL/:
Já se tomu divím. Já se tomu divím. Přece nejde o dny. Já mluvím o dnech. Když si ti odpovědní politici sednou a mezi čtyřma očima si řeknou, na co je šance se dohodnout a na co není a pak teprve to začnou mediálně, jak jsem to tak řekl, odpalovat. Přece tady nejde vůbec o hodiny a od dny. To je špatně. Když tady máte takový hříšný stav 21 let, tak představa, že se to prostě v prvních dnech vyřeší, je absurdní. To chce velkou obezřetnost, jak říkávali latiníci, já jím nejsem, ale říkávali „pospíchej pomalu“. A už začaly dostihy.

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka:
Ano, 21 let, sám to říkáte. Proč se na tento verdikt čekalo tak dlouho, když byl několikrát napadán u Ústavního soudu a ten sám potom po vetu prezidenta Havla. Tu úplně původní verzi zákona z doby opoziční smlouvy předělal, proč tak dlouho?

Petr PITHART, politik /KDU-ČSL/:
To je dobrá otázka. To bych taky rád věděl. To je prostě ostuda. Je to ostuda i Sněmovny, že tam bylo tak málo vůle to změnit. Ten běh událostí není šťastný, ale nic se ještě katastrofálního nestalo, ale je potřeba prostě brzdit v těch kategorických prohlášeních, v těch detailních variantách, které se prezentují. Když bude dobrá vůle mezi těmi rozhodujícími partnery, mezi těmi rozhodujícími předáky. Tak je času dost. Ale proč proboha do toho tak zhurta? Špatně.

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka:
Z vašich slov cítím, že máte tedy pocit, že je to jednoznačně krok směrem k větší spravedlnosti, ke spravedlivějšímu systému. Máte také pocit zadostiučinění, protože jste byl předseda strany, která možná celou dobu na tento systém doplácela?

Petr PITHART, politik /KDU-ČSL/:
Ano, a já jsem si taky dneska přečetl svoji řeč senátní z 23. července 2000. Jsem na to docela hrdej, ale znělo to do prázdna. Myslel jsem si, že jsem tak přesvědčivý, ale nebyl, no a pro zvedli ruce lidé, kteří dneska, třeba předseda Ústavního soudu, kteří pro to tenkrát plédovali. Ano. Já jsem asi klidnější a myslím, že i moje strana je klidnější, protože máme v tomhle čisté svědomí, ale to teď nechme stranou, jaké má kdo svědomí. To není důležité. To bude jednou otázka pamětí. A teď prostě, proboha uvolňujeme, ať si ti lidi sednou a ne v sekretariátech partají, ať si sednou do hospody a řeknou si prostě, na co je šance a na co ne a pak teprve ať spustí tu kanonádu s těmi čísly a paragrafy. To není politická kultura, to je zběsilý běh, který skončí prostě tím, že si nabijeme ústa.

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka:
Ano, bohužel. Hospody by to možná vyřešily, ale ty jsou teď zavřené, jak víme. Kdyby se ta shoda nenašla, tak by se možná zvolnilo až příliš. Kdyby se to nestihlo, byli bychom v ústavní krizi? Hrozí rozpuštění Sněmovny a potom, kdo by, opět říkám z pohledu vašeho, z pohledu ústavního právníka, kdo by vlastně vymyslel ten volební zákon, co by nastalo za situaci?

Petr PITHART, politik /KDU-ČSL/:
Já se přiznám, že takhle rychle a takhle daleko mně to nemyslí. Ano, ústavní krize, šetřme s tím termínem, to je, když chybí pravidlo, anebo když prostě není vůle ta pravidla respektovat. Možná, že by se to ústavní krizi blížilo. Ale ještě zatím nestrašme. Vždyť ještě pořád, já si myslím, že ti zodpovědní lídrové prostě nevyčerpali možnosti dohovoru a hledání styčných ploch.

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka:
Na druhou stranu ti zodpovědní litrové mají také velké politické ambice, takže mohou se vůbec politici dohodnout na nestranném systému, když se domlouvají v takto citlivém čase, jako je předvolební kampaň v podstatě?

Petr PITHART, politik /KDU-ČSL/:
To máte pravdu, jestli půjdou všichni jako za svým vlastním ziskem a ničím jiným, tak to prostě nemůže dopadnout dobře. Tady snad předpokládám, že alespoň u těch rozhodujících lídrů převládne nějaký ohled na obecný zájem, na obecnou politickou kulturu, jestli půjdou všichni jenom za tím, co jim říkají průzkumy a ty průzkumy se budou mýlit. To už jim říkám předem. A všecko bude jinak. A budou se divit. Tak ať to radši prostě odloží stranou. Jestli půjdou jenom za těmi desítkami, desetinami procent, tak se prostě nemůžou dohodnout.

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka:
Pane Pitharte, prosím ještě na závěr k té celkové atmosféře. Viděli jsme, slyšeli jsme ostřelování ze strany premiéra a ministryně spravedlnosti a Ústavního soudu nebo předsedy Ústavního soudu. Co za situaci to vytváří, když ministryně spravedlnosti vůbec vlastně vpustí do své řeči náznak nějaké možné korupce soudů? Posléze to Marie Benešová nějakým způsobem rozporovala, že tak to nemyslela, že tak to není, ale bylo to tam řečeno.

Petr PITHART, politik /KDU-ČSL/:
Když to tak nemyslela, tak to tak neměla říct. Když to tak nemyslela, tak to tak neměla říct. Ono ji to hodně často ujíždí, a to je opravdu problém v této roli. Od člověka práva by člověk čekal prostě větší ovládání. Od premiéra jsem ani nic takového nečekal. Chápu, že ten má nervy nadranc, ale stejně to samozřejmě říct neměl. To jsou hnusný věci, který se těžko dají vzít zpátky.

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka:

Pane Pitharte, moc vám děkuji za rozhovor pro Události, komentáře. Na shledanou.

Petr PITHART, politik /KDU-ČSL/:

Dobrou noc.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:

A já teď požádám Helenu Válkovou o komentář k těm názorům, které tady vyřkl Petr Pithart. Je zhurta špatně a měl by například lídr hnutí ANO Andrej Babiš, protože má toto hnutí pověst, řekněme, uskupení jednoho muže, jednoho dominantního lídra, měl by a je podle vás schopen upozadit ten politický zájem a jednat opravdu konstruktivně v téhle chvíli?

Helena VÁLKOVÁ, členka ústavně právního výboru PS PČR /ANO/:

Já bych nejdříve na ten začátek vaší otázky. On pan Petr Pithart asi vychází jenom z těch mediálních zpráv a ty opravdu jsou někdy znepokojivé. Já si myslím, že vůbec zhurta nejednáme, protože dneska to bylo jenom o tom, že jsme si vzájemně vyslechli názory a budeme je dál tlumočit. Pak příští týden se sejdou právě ti lídři, respektive předsedové politických stran, a budou spolu přemýšlet o tom, co on vlastně doporučuje, na čem se vůbec lze shodnout. A jestli někdo bude ve svých sekretariátech nebo se svými legislativní úředníky sepisovat nějaký návrh už v současné době, tak je to předčasné proto, že neví, na čem se vlastně ti, kteří to budu rozhodovat, dohodnou. Takže si myslím, že ta jeho obava, že bychom šli na to zhurta, určitě ne... Já si myslím, že ta dobrá vůle tady. Já věřím premiérovi, že udělá všechno pro to, aby zamezil chaosu. Já myslím, že ten chaos vyvolávají jiné události, které nemůžeme dost dobře ovlivnit, například pandemie a ty, které můžeme ovlivnit, tady to můžeme ovlivnit, rozhodně svým jednáním, tak ty ovlivníme. Jenom tady zazněla nepřesná informace, já bych ji rada zkorigovala, zaznělo to k mému velkému překvapení i z úst instituce, které si jinak velmi vážím, Nejvyšší správní soud, ale který se jako v podstatě nabídl jako záchrance pro případ, že bychom se nedohodli. Tak já tady chci říci, že ta dělba moci zákonodárné, výkonné a soudní je jeden ze základních atributů právního státu a on nám pomoct nemůže, i kdyby chtěl. My skutečně můžeme zamezit ústavní krizi jedině tím, že jak říkal právě pan předseda Senátu, opakovaně, že se dohodneme. Naprosto s tím souhlasím.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:

Na pana předsedu Senátu se obracím s otázkou. Už paní poslankyně to naznačila, že tady téměř rok už řešíme epidemii koronaviru a dlouhé měsíce sledujeme vlastně totální neschopnost koalice a opozice domluvit se na řešení této zásadní záležitosti pro celé Česko, tak myslíte si, že k té změně volebního zákona bude dostatek dobré vůle a že vůbec dnes v Česku jsou a můžou spolu jednat ti, kteří si důvěřují, jak říkal Petr Pithart?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:

Nemyslím, že to je tak zlé, jak to popisujete a třeba zažil jsem i spolupráci na úrovni boje proti koronavirové pandemii. Že v některých okamžicích vláda jedná nesrozumitelně nebo chaoticky a za to je kritizována, to rolí opozice. Ale že by opozice nespolupracovala, nenabízela některé návrhy a dokonce, že by v některý případech nedošlo i ke konkrétní spolupráci, to si nemyslím, že by tak bylo. Ta spolupráce tady byla a není to tak hrozné mezi opozicí a koalicí. A docela mě mrzí, že to tady takto zaznívá. Co se týká toho, co říkal pan předseda Pithart, pokud poslouchá, tak ho velmi zdravím. Já jsem v jiném slova smyslu říkal něco podobného. Příští týden v Senátu se skutečně budeme s předsedy senátorských klubů bavit o té věci a povídat si, jaké principy jsou pro nás akceptovatelné, aby potom někdy později se mohl začít psát ten zákon. A dokonce další týden plánujeme i setkání, které by mohlo být veřejné i s odborníky na ústavní právo a na volební systémy, protože je to velmi důležité. To znamená, můj názor je, že se dokážeme dohodnout, že tu svoji roli naplníme a věřím, že když řeknu za celý Senát, že to tak je a že jsem přesvědčený, že naprostá většina senátorů tímto způsobem, jak já tady teď popisuji, uvažuje, tak že říkám pravdu.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:

Zajímá mě ještě 1 věc. Poprosím krátkou odpověď. Jak to rozhodnutí Ústavního soudu změní chování voličů?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:

Já nevím, jestli ho změní nebo nezmění. Řeknu obecně, budou moci být klidnější v tom smyslu, že ať hlasují kdekoliv, tak ten jejich hlas má stejnou sílu, stejnou váhu, a to si myslím, že je správné. A v tomto smyslu, jestli to bude mít vliv na jejich chování, že to zaregistrují, to jsem maličko pesimistou, protože úlohou voliče není, aby sledoval volební systémy a sledoval, kdy se co změnilo, ve kterém v zákoně. To mají dělat politici, které oni zvolí. Ti by měli pořádně pracovat a neměli by připustit třeba to, že některý zákon, podle kterého se volí, není správný nebo dokonce je v nesouladu s ústavou, což podle nálezu Ústavního soudu tak bylo, to bych řekl, že je především špatnou prací politiků a nikoliv tím, že by volič měl všechno sledovat a všechno hlídat. On má jinou práci, on se musí starat o rodinu, o své děti, pořádně pracovat.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:

Poprosím ještě velmi krátkou reakci paní poslankyni.

Helena VÁLKOVÁ, členka ústavně právního výboru PS PČR /ANO/:

Tak velmi krátce. To není právní otázka. To je spíš můj názor. Já si myslím, že voliči budou reagovat tak, jak se nám podaří komunikovat srozumitelně, jasně zvolený model. Pokud se nám to podaří, ne vždycky se nám to daří, jak víme, tak si myslím, že budou reagovat, tak jak tady popisuje kolega, pan předseda Senátu jako politik, a pokud se nám to nepodaří, tak za to odneseme nebo poneseme politickou odpovědnost a nezvolí nás do Poslanecké sněmovny.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:

Paní poslankyně, pane předsedo Senátu, oběma vám děkuji a přeju hezký večer.

Helena VÁLKOVÁ, členka ústavně právního výboru PS PČR /ANO/:

Děkujeme za pozvání. Na shledanou.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu a místopředseda strany /ODS/:

Děkuji za pozvání. Hezký večer.

Miloš Vystrčil

předseda Senátu PČR
místopředseda strany